Prohlášení 14. Členského shromáždění FOD

 

14. Členské shromáždění Fondu ohrožených dětí konané dne 10. června 2006 v Praze 10 přijalo jednomyslně toto

P r o h l á š e n í :

 

Členské shromáždění FOD s lítostí konstatuje, že sociálně-právní ochrana dětí v ČR je na nedostatečné úrovni a výrazné zlepšení nepřináší ani novela č. 134/2006 Sb., která nabyla účinnosti 1. června 2006. Česká republika stále patří k zemím s nejvyšším počtem týraných a utýraných dětí a dětí vyrůstajících v ústavní výchově. Úmluva o právech dítěte je u nás v praxi často porušována – není brán zřetel na přání a pocity dítěte, výkony rozhodnutí jsou prováděny necitlivě a nezřídka zbytečně, ačkoli mohou těžce poškodit psychický  a citový vývoj dítěte, děti jsou odebírány z rodin z důvodů hmotné a bytové nouze, počet dětí starších tří let v ústavní výchově stoupl za deset let o čtvrtinu (z 5 839 v roce 1993 na 7 260 v roce 2003, tj. o 24,17 %), sociálně-právní ochrana dětí je vykonávána nejednotně, s velmi rozdílnou úrovní v jednotlivých obcích, bez zajištění vertikálního odborného řízení.

 

Členské shromáždění FOD se proto obrací na Parlament ČR, vládu a příslušná ministerstva s těmito návrhy:

 

  1. zajistit dostatek sociálních bytů nebo formou věcné dávky hradit nájem sociálně slabým rodinám s dětmi, které nejsou schopny zajistit si přijatelné bydlení z vlastních prostředků, namísto umisťování dětí z důvodu bytové nouze do ústavní výchovy nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Tato zažitá praxe je mnohonásobně dražší než navrhované řešení (umístění jednoho dítěte mimo rodinu stojí státní rozpočet nejméně čtvrt milionu korun ročně),
  2. namísto zvýšení porodného výrazně zvýšit - nejméně na trojnásobek - přídavek na dítě pro sociálně nejslabší rodiny, tj. ty, jejichž příjmy nedosahují ani dvojnásobku životního minima, přičemž od 1. 1. 2007 dochází k razantnímu snížení částky životního minima až o 350 Kč měsíčně na jedno dítě. V opačném případě nutno očekávat výrazný nárůst počtu odebíraných dětí z důvodů hmotné a bytové nouze a zvýšení majetkové kriminality dětí, mládeže i rodin doplácených do životního minima,
  3. zabránit tomu, aby exekucí na majetek byly postiženy dávky na děti, resp. aby rodině bylo ponecháno životní minimum nebo alespoň 90 % životního minima. V současné době jsou právě sociálně slabým rodinám nabízeny nejrůznější vysoce úročené půjčky s vědomím, že nebudou schopny splácet a že dluh včetně úroků bude snadno získán zabavením sociálních dávek (viz např. případ matky pěti dětí z Bruntálska na mateřské dovolené, které z dávek v celkové výši 17 tisíc korun je měsíčně sráženo 13 tisíc korun na dlužnou půjčku ve výši 90 tisíc korun. Pokud bychom rodině bývali nepomohli se zajištěním stravy pro děti a úhradou nájmu, byly by umístěny do ústavní výchovy – sociální pracovnice OSPOD se o to vehementně snažila. Výdělečný subjekt by si přišel na své včetně zisku a stát by to stálo milion a půl ročně!
  4. zvýšit od 1. 9. 2006 snížený (z devítinásobku na sedminásobek částky na osobní potřeby) státní příspěvek na děti v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, která poskytují rodinnou péči tak, aby činil alespoň 70 % toho, co dostávají zařízení ústavní výchovy, navíc s dvojnásobným počtem dětí ve výchovné skupině. Výbor OSN pro práva dítěte vyzval již před třemi lety Českou republiku, aby snížila počty míst v ústavní výchově a podpořila rozvoj jiné rodinně orientované náhradní péče v systému sociální péče (což jsou např. Klokánky FOD). ČR však postupuje přesně naopak – staví se nové ústavy a rodinným zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc byla snížena dávka tak, že nedosahuje ani poloviny průměrných nákladů ústavní výchovy,
  5. zpřístupnit data zdravotních pojišťoven, která svědčí o týrání nebo zanedbání péče (platby za ošetření opakovaných zlomenin malých dětí, podvýživa, chybějící platby za preventivní kontroly kojenců a batolat) orgánům sociálně-právní ochrany prostřednictvím počítačového programu, jak jsme navrhli již počátkem loňského roku s nabídkou vytvoření příslušného programu, což MPSV zprvu (pouze slovně) podporovalo,
  6. přiznat dvouměsíční absolutní nezájem, po kterém následuje řízení o nezájmu, všem opuštěným dětem, nejen novorozencům,
  7. umožnit, aby dítě mohlo jít z přímo porodnice anonymně do osvojitelské rodiny, pokud s tím rodiče souhlasí, jak je to možné např. v Rakousku,
  8. stanovit, aby soud při svém rozhodování bral v úvahu přání a pocity dítěte,
  9. pozastavit rodičovskou zodpovědnost v případě zahájení řízení o nezájmu rodičů z podnětu OSPOD tak, aby v jednoznačných případech mohly jít děti anonymně do osvojitelských rodin dřív, než skončí mnohaměsíční soudní řízení,
  10. stanovit odvolacím soudům lhůtu, do které musí rozhodnout o odvoláních proti předběžným opatřením (soud prvního stupně musí rozhodnout do týdne, odvolací soudy rozhodují o opravném prostředku i několik měsíců, ač se jedná o rozhodování v neveřejném zasedání bez účasti stran),
  11. odstranit zbytečné kompetenční spory, a tím průtahy v řízeních o náhradní rodinné péči, o zbavení rodičovské zodpovědnosti, o nezájmu a o předběžných opatřeních,
  12. stanovit, že výkon rozhodnutí na dětech je možné při změně poměrů dítěte zastavit nebo nenařídit, zajistit, aby při výkonu rozhodnutí nedocházelo ke zbytečné psychické a citové traumatizaci dítěte a aby byl brán zřetel na názor dítěte, které dosáhlo věku a stupně vyspělosti, kdy je vhodné přihlížet k jeho názorům. Takto jsou výkony rozhodnutí řešeny i v mezinárodních úmluvách, např. v úmluvě o mezinárodních únosech dětí,
  13. zajistit, aby sociálně-právní ochrana dětí byla vykonávána jednotně a kvalitně, což lze zajistit pouze vertikálním řízením specializovaným orgánem.

 

 

 

                         za Fond ohrožených dětí

 

JUDr. Marie Vodičková, předsedkyně