Vážený pan

ministr spravedlnosti

Pavel Němec

MS ČR Praha

Vyšehradská 16

128 10  Praha 2

 

 

                                                                                                                      Jihlava, 17. 3. 2006

 

Věc:     Žádost o okamžitý zásah státu u soudu ve Švédsku v souvislosti s utýraným českým

            chlapečkem tříletým (!) Erikem z Brna

 

 

            Jako mladá matka tří malých nezletilých dětí, kdy s nejmladším synkem Ivánkem Attilou Heričem – 2,5 roku jsem doma na rodičovské dovolené Vás za všechny české občany, kterým není lhostejné nelidské utrpení malého českého chlapečka ve Švédsku žádám, abyste ve věci okamžitě a s největší možnou razancí zasáhl! Vy jste ministr spravedlnosti, musíte zajistit, aby bylo hájeno právo tohoto utýraného děťátka na odhalení viny u obou švédských adoptivních „rodičů“. Já bych je nazvala zrůdami, ne rodiči. Plně se ztotožňuji s názorem paní Marie Vodičkové z Fondu ohrožených dětí, že na chlapečkovi byl dlouhodobě páchán těmito zvrácenými psychopaty s nelidskými sklony sexuální sadismus!!! Který normální duševně zdravý člověk by způsobil tak malému chlapečkovi úmyslné zranění na jeho penisu, na genitáliích? Vždyť je to naprosto otřesné! Nemohu to v těch novinách ani číst, já jsem věřící křesťan, je to strašné!Malé děťátko, jako byl tento romský chlapeček, neumí ještě chodit bez plenek, všechny tři naše děti se to naučily později, kolem tří let, náš Ivánek Attila si občas řekne, ale většinou chodí ještě do plenek a je to normální. Co to bylo za lidské bestie, ti Bergquistovi, že Erika trestali za to, že se chová normálně?Jak může někdo nechat bez lékařského ošetření byť jedinou podobnou ránu a on jich měl na tělíčku přes 200!!!

 

            Já jsem v roce 2001 osobně spolupracovala s kladenskou kriminální policií na hledání malé nebohé Terezky Čermákové. Již v neděli jsem pomocí I Ťingu a kyvadla na mapě zjistila, že je mrtvá, že již nežije. Jsem senzibil, přitom v televizi to zmizení hlásili ve zprávách ve čtvrtek, v podstatě jsem měla informace, kde je, v tom lese. I Ťing tehdy hovořil o rozhledně. Ale toto jsem již policii neřekla, řekla jsem jí o místě vedle lesa na poli, které mi přišlo energeticky významné. Myslím, že tam ji ta Čermáková přivedla do bezvědomí, dodnes si myslím, že ji upálila v té díře zaživa. Policie mi poté děkovala. I Čermáková lhala, jako když tiskem, jako tito Bergquistovi! Další otřesný případ týrání byl tehdy u malé Lucinky Štěpanovské, kterou k smrti utýral její nevlastní otec Ježek!

 

            Všechno jsou to zcela a naprosto bezbranní tvorečkové, malé děti, které jsou proti násilí zcela bezmocné!

 

            Erik byl českým občanem, byť romského původu. Napadá mne, že to byl celé od počátku záměr těchto sexuálních sadistů, vzít si pro své zvrácené choutky do bytu dítě z post- komunistické země, z východního bloku, navíc romského původu, u švédského dítěte by jim něco tak otřesného nikdy neprošlo! Jistě by této „adoptivní rodině“ byla věnována zvýšená pozornost, ať mi nikdo neříká, že tam nemají očkování, preventivní lékařské prohlídky… Nosil tlustý rolák, aby se všechno zakrylo, malý Erik.

 

J.H.  Jihlava