Datum: 12.07.2007
Autor: JIŘÍ PILAŘ
Zdroj: Mladá fronta DNES
Strana: 11
 

V Klokáncích nepečují o děti odborníci

Nevěřím svým očím, když se v tisku v posledních několika týdnech opakovaně z úst pracovnic ministerstva práce a sociálních věcí dozvídám o tom, jak Fond ohrožených dětí porušuje zákony, nedodržuje metodické pokyny ministerstva o náhradní výchovné péči a vlastně si za státní peníze dělá, co chce. Kritika fondu, který dětem zajišťuje „náhradní péči rodinného typu“ v takzvaných Klokáncích, mi připadá skutečně tragikomická.
Vím totiž, jak ministerstvo Fondu ohrožených dětí již mnoho let vyplácí tolik milionů korun, že by z nich slušně dokázalo vyžít několik dalších, podobnou činnost provozujících neziskovek.

Dražší než dětský domov

Vzpomínám si, že se úřad ještě pod vedením Vladimíra Špidly jednou snažil pochlapit a nechtěl pro záhadné praktiky udělit Fondu ohrožených dětí akreditaci k výkonu sociálně právní ochrany dětí.
Když předsedkyně fondu Marie Vodičková spustila vůči ministerstvu mediální kampaň, rychle byla vyslyšena a akreditaci společně se značným finančním příspěvkem dostala. Vrcholné číslo předvedla tatáž klokaní žena společně s některými (naivními) poslanci, když letos společně ve vší tichosti protlačili Sněmovnou novelu zákona o sociálně právní ochraně dětí, v níž je uzákoněna povinnost státu přispívat Fondu ohrožených dětí na provoz Klokánků měsíčně téměř jedenáctinásobkem životního minima na každé dítě, čímž se tato nekvalifikovaná pracoviště stala dražšími než kvalifikované dětské domovy. O nerovném přístupu k ostatním neziskovým organizacím ani nemluvě.

Ministerstvo jako špatný rodič

Ať se na mne pracovnice ministerstva práce nezlobí, ale již po dlouhou dobu realizují strategii, která vede pouze ke špatným koncům. S partnerskými ministerstvy nekomunikují a svým jednáním přesně kopírují chování movitějších rodičů, kteří zjistí, že jim dítě začíná „vlčet“, nechodí do školy či do práce, z okolí se dozvídají o jeho rizikovém chování na hraně a někdy i za hranou zákona, a dokonce se o ně začala zajímat i policie. Takový nezodpovědný rodič se nejprve snaží své dítě všemožně chránit před světem, „který je nechápe“, posléze je omlouvá, „že to tak přece jejich dítě nemyslelo“, a když už definitivně přestane být svému potomkovi autoritou, tak ještě zintenzivní „uplácení“ zvyšováním kapesného a nakupováním všeho, co si jejich miláček usmyslí. Je přece potřeba vzbudit pocit vděku, jak je o něj dobře postaráno a on tím pádem snad přestane dělat problémy.
Co se stane? Nic jiného než to, že si dítě rychle spočítá, jak se mu vyplácí neposlouchat své rodiče a dále dráždit okolí. Čím více bude „vlčet“, tím více od rodičů dostane, aby bylo hodné. Bohužel, až když nastane mnohdy nevratný stav a oni jsou v koncích se svou „výchovou“, obracejí se ti osvícenější na odborníky.
Byl bych rád, kdyby konkrétní pracovnice ministerstva práce a sociálních věcí našly odvahu a konečně vyslyšely varování odborníků zvenčí i svých bývalých zkušenějších zaměstnanců, kteří po prohlédnutí a kritice Fondu ohrožených dětí v minulosti z ministerstva odešli.
Tanec mezi vejci, který ministerstvo práce a sociálních věcí vůči Fondu ohrožených dětí dlouhodobě provádí, nemůže stejně skončit jinak, než že nějaká ta skořápka praskne. Ale některá rozbitá vejce mají nepříjemnou vůni…

Foto popis|

O autorovi| JIŘÍ PILAŘ, speciální pedagog