Táta  ji málem upálil

Zdroj: Aha!

Datum: 23.8.2010

Název: Táta  ji málem upálil

Podtitulek: Týraná Petruška (6) Do 2 let byla vězněna v dětské postýlce, Chodit začala až ve třech letech, Mluvit ve čtyřech...

Autor: wer

Text:

PRAHA- Před čtyřmi lety zanedbaná a týraná holčička, kterou zachránil před jistou smrtí štěkající pes a cizí lidé. Dnes princezna s vlásky jako prstýnky, na níž nepoznáte, že o ni rodiče ztratili zájem a Żvěz-nili® ji v dětské postýlce v tmavé garsonce, kde měla jen jediného kamaráda, starého sešlého vlčáka. Nyní se nad Petruškou (6) osud snad defi nitivně ustrnul a po dlouhých letech bude moct jít z Klokánku k nové mamince a tatínkovi, k někomu, kdo ji poprvé v životě bude milovat...

"Byla   k   nám   umístěna v roce 2006 předběžným opatřením poté, i co ji sousedé zachránili i před jistou  smrtí,"  začíná vyprávět její příběh doktorka Leona Koutenská z Klokánku, zařízení rodinné péče Fondu ohrožených dětí Máma o Petrušku neměla zájem, staral se i o ni jen táta. Ten ale více času než s dcerou trávil v hospodě. V garsonce, kde byl nesmírný nepořádek, zima a zápach z výkalů, byla většinu času sama, jen s vlčákem upoutaným na řetězu. i Přestože lidé poukazovali i na špatnou péči, úřady se j spokojily s otcovým sli- i bem, že bude dceru dávat i do školky...

Dva dny nato v bytě vy- i pukl požár Táta se nad se- i bou po důtce od sociálky zamyslel a dal upéct kuře. Aby si zpříjemnil čas, kdy je jídlo v troubě, odešel opět do hospody. Na dceru i oběd zapomněl... Petruš-ku tehdy zachránil zuřivým štěkotem jediný přítel - pes. Sousedé a hasiči ji na poslední chvíli vynesli z bytu stravovaného plameny.

"Po přijetí u ní převládalo stereotypní kývavé  houpání,   špatně chodila,   padala,   evidentně  nebyla zvyklá na prostor. Nemluvila, vydávala jen   skřeky. Bylo  i  podezření na sluchovou vadu, která se nepotvrdila, podle lékařky bylo na vině silné zanedbání a nedostatek      podnětů," I vyjmenovává doktorka I Koutenská. Chodit začala téměř až ve třech , letech a mluvit ještě o rok později.

Kromě tet a psycholožek, které se o Péťu v   Klokánku   staraly, jí opět pomohl hafan.

"Byla zvyklá na přítomnost psa, využili jsme toho a pomocí canisterapie-terapie se psem - jsme jí pomohli s uvolňováním úzkosti, vyjadřováním emocí i objevováním nových podnětů," popisuje doktorka Koutenská. Máma   Petrušku   nikdy nebyla navštívit, táta přišel jednou za čas, z původ-ní rodiny se své vnučce nejvíc   věnovala   babička.

"Chodila jednou za měsíc, přinesla sladkosti a společně si hrály," líčí doktorka Koutenská. Právě sporadické otcovy návštěvy prodlužovaly Petruščin pobyt v Klokánku a oddalovaly možný odchod do adoptivní rodiny. Nakonec se na ni přece jen nedávno usmálo štěstí Soud zbavil biologické rodiče rodičov-ské zodpovědnosti a Péťa konečně vykročí do lepšího života - k nové mamince a tatínkovi.

(wer)

Foto - Péťu vlastní máma odvrhla a táta málem upálil

Foto - Petrušku všechno naučili v Klokánku.