Preventivní pomoc rodičům je lepší než dětský domov

Zdroj: Mladá fronta Dnes

Datum: 28.8.2010

Název: Preventivní pomoc rodičům je lepší než dětský domov

Autor: Petra Procházková

Text:

Péče o ohrožené děti ve Zlínském kraji se má změnit. Cílem je, aby se jich co nejméně dostávalo do dětských domovů. Pokud jsou v rodině problémy, pomohou je vyřešit terénní pracovníci a odbory sociální péče.

ZLÍNSKÝ KRAJ Sedmiletá Anetka vyrůstá v dětském domově. Od pohledu spokojená copatá holka je jedním z pěti set padesáti dvou dětí ve Zlínském kraji, které místo rodičů vychovává ústav.

                Jak toto číslo snížit a přitom se o ohrožené děti co nejlépe postarat? Tím si teď společně lámou hlavu úředníci i odborníci v regionu.

                Jejich cíl je jasný. Udržet děti v rodinách. A zajistit, aby tyto rodiny fungovaly. Nejkratší cesta vede přes prevenci, kterou by měly nabízet hlavně sociální odbory na radnicích. "Máme terénní pracovníky, kteří chodí přímo do domácností," ujistila vedoucí sociálního odboru ve Zlíně Jana Pobořilová. A jedním dechem dodala, že by jich potřebovala daleko víc.

                Podle ní dobře funguje i spolupráce terénních pracovnic s kolegy, kteří řeší pomoc v hmotné nouzi. "Nestalo se, že bychom navrhovali odebrat dítě z rodiny kvůli existenčním problémům. I kdyby přišli o střechu nad hlavou, jsme schopní jim nabídnout pomoc," řekla Pobořilová.

Terénní pracovnice pomáhá a radí, ale neslouží

Pokud rodina přistoupí na spolupráci s terénní pracovnicí, čeká ji spousta práce a učení. Představy, že tak rodiče získají služku, nejsou na místě.

                "Byla jsem hrozně mladá, když se mi narodila dcerka. Nevěděla jsem si s ní rady," vzpomíná dnes třiatřicetiletá Kristýna z Kroměříže, která má s podobnou pomocí zkušenost.

                Zpočátku žil mladý pár u rodičů. "Hodně se tam pilo, navíc doma i kouřili. Proto jsme se s přítelem odstěhovali. Myslela jsem si, že to s dětmi umím, ale starat se denně o nemluvně není stejné jako hlídat občas synovce," přiznává žena. Záhy se přidaly finanční problémy, dluhy a hádky. Terénní pracovnice tehdy zasáhla právě včas.

                "Naučila nás vycházet s penězi, nakupovat na celý týden a taky mě přesvědčila, abych dokončila školu," popsala Kristýna, která pomoc oceňuje.

                Kromě radnic má lidi v terénu třeba kroměřížský Klokánek. "Je jich šest a zvládli už pomoci pěti desítkám rodin," potvrdila jeho ředitelka Eliška Petruchová.

                Státní úředníci a Klokánek, který zřizuje nestátní Fond ohrožených dětí, si vycházejí vzájemně vstříc.

                "Právě od sociálních pracovnic z radnice se dozvídáme o rodinách, kterým můžeme pomoci terénní službou," řekla Petruchová.

                Obě instituce tvrdí, že cesta dítěte do ústavní výchovy má být až poslední možností. S tím souhlasí Anna Hejná, která stojí v čele Dětského domova v Kroměříži.

"Nefunkční rodiny byly, jsou a budou. Mnoha z nich ale je možné pomoci," soudí. Často jsou za velkými problémy například existenční potíže nebo alkohol. "Rodinu může rozložit i psychická nemoc. Děti jsou v nich ohrožené zmnoha různých důvodů," řekla.

Nedostatek pěstounů je dlouhodobý problém

Článkem, který v současném systémuchybí úplně, jsou takzvaní pěstouni na přechodnou dobu.

                "Ti by se měli o dítě postarat od okamžiku, kdy ho soud nařídí odebrat z rodiny, až do doby, než se situace vyřeší," vysvětlila Jana Malíková ze vsetínské sociálky.

                Od nich by se dítě vrátilo k rodičům, nebo přešlo do rodiny náhradní. Přechodní pěstouni ale ve Zlínském kraji nejsou. Nejsou totiž v celé zemi.

                "I tradičních pěstounů je obrovský nedostatek. Je to totiž velká zodpovědnost a ne každý se na takovou práci hodí," dodala Malíková. Zlínský kraj se společně s dalšími třemi zapojil do pilotního projektu, který má počet dětí v ústavní výchově snížit.

                "Momentálně mapujeme, jak fungují jednotlivé stupně péče o ohrožené děti. Od odborů sociální péče na radnicích až po dětské domovy," řekla krajská radní Taťána Nersesjan.

                Jejich postupy by se podle ní měly sladit tak, aby na sebe co nejlépe navazovaly a nepřekrývaly se.

                V hlavních bodech jsou odborníci s úředníky zajedno. Děti by se z rodin měly odebírat co možná nejméně. A když už k tomu dojde, nemá to být konečné řešení.

                Jako vzor by se dal použít nestátní Klokánek. "Osmdesát procent dětí se od nás vrací do vlastních rodin," tvrdí Petruchová.

***

FAKTA Péče o ohrožené děti Zlínský kraj zřizuje 12 dětských domovů, jeden kojenecký ústav, jedno dětské centrum a tři zařízení pro děti vyžadující okamžitou péči. V regionu je 552 dětí v ústavní výchově. Momentálně je první pomocí pro rodinu s problémy terénní pracovník. Ti jsou na městských odborech sociální péče. Nabízí je i kroměřížský Klokánek. Dětské domovy mají být až poslední možností. Nově by měla vzniknout síť profesionálních pěstounských rodin a takzvaná dočasná pěstounská péče. Pěstounů je ale v regionu dlouhodobě málo.

Foto popis| Pokojík Pracovnice kroměřížského Klokánku se snaží dětem vytvořit opravdový domov.

Foto popis| V kuchyni Teta Marcela Semelová smaží dětem řízky.

Foto popis| Ředitelka "Děti bydlí skutečně v bytě s tetami. Je to běžná domácnost, kde se vaří, pere, uklízí," líčí Eliška Petruchová, ředitelka Klokánku.

Foto autor| 3x Foto - Jan Karásek, MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava