Systém se musí reformovat

Zdroj: Blanenský deník

Datum: 2.2.2011

Název: Systém se musí reformovat

Podtitulek: jak vidí selhání sociální pracovnice v případu týrání ALICE STUDNIČKOVÁ

Autor: ALICE STUDNIČKOVÁ

Text:

Vsouvislosti s případem týraného Dominika z Brna se zvedla vlna pochybností o tom, jak u nás funguje systém ochrany dětí. Týrání malého chlapce bylo brutální a dlouhodobé, dítě si ponese následky celý život. Podle médií sousedé opakovaně podávali podněty na úřad, protože jim bylo podezřelé chování rodičů i dětí a vše nasvědčovalo možnému týrání. Přesto trvalo dva roky, než se vše dostalo "do správných rukou" a chlapec se konečně dočkal pomoci. Pracovnice, která případ delší dobu vedla, z úřadu odešla. Dokážu si představit, že to, na co se nakonec přišlo, muselo pro ni být hrozné - sama jistě nechtěla, aby dítě takto trpělo.

Kde se stala chyba? Dá se něco udělat pro to, aby k podobným případům již nemohlo dojít. Aby se dětem v takové situaci dostalo včasné pomoci? Možná jedním z problémů je, že sociálních pracovníků je relativně málo. Leckdy na jednoho pracovníka připadá až tři sta rodin! Ze zákona mají sice povinnost zabývat se každým jednotlivým podnětem, mnohdy ale pracovník nemusí na místě situaci správně vyhodnotit. Nejzávažnější formy týrání, týrání dlouhodobé, systematické, většinou rodiče důmyslnými způsoby maskují, děti zastrašují a psychicky vydírají natolik, že před okolím dokáží klidně sehrát roli "spořádané rodiny". Narušení rodiče jsou někdy i výborní manipulátoři, kteří dokáží leckoho úspěšně zmást. Jedním z obvyklých manévrů takových rodin bývá střídání místa trvalého bydliště, časté střídání ošetřujícího lékaře, neboť využívají slabiny systému, tedy pomalé a nedostatečné předávání si informací.

Jednou z možností, jak zlepšit šance týraných dětí na včasnou a účinnou pomoc, by mohl být systém, zpracovávající data jak z lékařských vyšetření, tak od orgánů sociálně právní ochrany dětí. Výsledkem analýzy, zda se u nějakého "případu" nesešlo více podezřelých faktorů, by mohlo být, jakési "varovné hlášení", po kterém by byl případ důkladněji prošetřen. Tento způsob automatizovaného vyhodnocování by mohl mít větší efektivitu při vyhledávání problematických případů, než prosté spoléhání se na ohlášení někým z okolí. Fond ohrožených dětí přišel již v roce 2004 s návrhem podobného systému a nyní se systém na podobné bázi připravuje. Určitě by věci vyhledávání týraných dětí pomohla i reforma sociálněprávní ochrany dětí, navýšení počtu kvalifikovaných terénních pracovníků, jejich větší komunikační provázanost. Možná by stálo za úvahu i centralizovanější řízení - stává se, že pokud se případ řeší díky stěhování rodiny na různých radnicích, každý má pouze částečné informace.

Doufejme, že otřesný případ týrání malého Dominika veřejnost, politiky a kompetentní úřady dostatečně zmobilizuje k zavedení účinných reforem v oblasti sociálněprávní ochrany dětí a že se týrané děti dočkají včasnější pomoci.

Autorka je psycholožka v Klokánku

(ALICE STUDNIČKOVÁ)

Vyšlo také v: Brněnský deník, Břeclavský deník, Hodonínský deník, Vyškovský deník, Znojemský deník