Tyrani se snadno ztrácí z dohledu

 

Zdroj: Lidové noviny

Datum: 3.2.2011

Název: Tyrani se snadno ztrácí z dohledu

Podtitulek: Ochrana dětí má mezery - Utrpení někdy nekončí ani po té, co se o něm dozvědí sociální pracovníci

Autor: JARKA SYNÁČOVÁ, PAVLA KUBÁLKOVÁ

Str.: 2

 

Text:

 

PRAHA/BRNO Případ mučeného chlapce z Brna, kterého před utýráním zachránily úřady až na poslední chvíli, ukázal na slabiny českého systému péče o ohrožené děti.

Dva roky sociální pracovníci přihlíželi, jak rodiče trápí malého Dominika. Alespoň podle svědectví sousedů, kteří na krutosti, jež se odehrávaly za dveřmi bytu, "sociálku" opakovaně upozorňovali. Dominika nakonec zachránilo, že se jeho rodina přestěhovala. Pracovníci sociálního odboru v Brně-Židenicích, kam rodina nově příslušela, začali jednat. Právě časté změny bydliště přitom zpravidla tyranům nahrávají. Stačí, aby se problémová rodina přestěhovala o pár kilometrů, a úředníci ji rázem ztratí z dohledu. Tak tomu bylo třeba v případě manželů Dunkových z Bíliny, kteří své děti zavírali v tmavé komoře ve zvratcích a výkalech. Kvůli stěhovací strategii trvalo státním orgánům mnohem déle, než tyrany dohnaly před soud.

 

Pomohla by databáze, ministerstvo ji nechce

 

"Ta rodina se velmi snadno ztratí z dohledu," říká Marie Vodičková z Fondu ohrožených dětí. Důvodů je několik. Zaprvé: orgány sociální ochrany jsou zahlcené. "Stále upozorňujeme na nedostatek sociálních pracovníků. Případů je víc, než jich mohou zvládnout, nemají čas na práci v terénu," popisuje důvody častých selhání Zuzana Baudyšová z nadace Naše dítě.

Druhou příčinou je nedostatečná komunikace úřadů mezi sebou. "Orgány sociálně právní ochrany jsou decentralizované na úroveň samospráv, neexistuje žádné vertikální řízení ze strany vyšších orgánů," popisuje praxi Marie Vodičková. "Ministerstvo sice dává metodické pokyny, některé orgány se jimi vůbec neřídí," dodává.

Pátrání po týraných dětech by podle odborníků usnadnilo zřízení databáze, v níž by se shromažďovaly údaje zdravotních pojišťoven o ošetření. "Bylo by snazší vyhledat děti, které byly ošetřeny s podezřelými diagnózami, případně opakovaně ošetřeny pro úrazy na pohotovosti, nebo ty, které nedocházejí na preventivní prohlídky," vysvětluje smysl registru Vodičková. Ministerstvo práce a sociálních věcí však zřízení databáze odmítá. "Vstupy do databází pojišťoven naráží na problém ochrany osobních údajů," tvrdí ředitel odboru rodiny Miloslav Macela.

 

Selhal systém

 

Přesto úřad přiznává, že stát často neumí týrané děti včas najít ani se o ně postarat. "Jde o selhání jak individuální, tak systémové," přiznává Macela. "Chybí jasná pravidla pro postup sociálních pracovníků, nejsou jasně dané lhůty, do kdy mají provést vyhodnocení situace dítěte a jednat," vypočítává nedostatky. Chyby má odstranit připravovaná novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

V nejbližší době navíc ministerstvo vyšle do poboček kontrolory, kteří prověří činnost sociálních pracovníků. "Plánujeme provést ve spolupráci s kraji hloubkové namátkové kontroly výkonu sociálně-právní ochrany dětí na úrovni obcí," slibuje Macela. Zmíněná novela navíc počítá s tím, že namátkové inspekce budou běžnou součástí hodnocení práce sociálních pracovníků.

Prověrku úředníků už nyní nezávisle na ministerstvu spustila radnice Brna-střed, jejíž sociální odbor nezvládl vyřešit případ Dominika. Revize má ukázat, jestli nedělají chyby i další terénní pracovníci.

 

(JARKA SYNÁČOVÁ, PAVLA KUBÁLKOVÁ)

 

---

 

V roce 2009 se počet oznámených případů týrání či zanedbání péče vyšplhal na 3613

 

Tělesné a psychické týraní dětí

od roku 2009 také zanedbávání

 

2000  743

 

2001  884

 

2002  698

 

2003  950

 

2004  1028

 

2005  1319

 

2006  1008

 

2007  1205

 

2008  1239

 

2009  3613

 

Týrání podle věku rok 2009

 

do 1 roku   183

 

od 1 do 3 let   383

 

od 3 do 6 let   552

 

od 6 do 15 let   2036

 

od 15 do 18 let    459

 

20 až 40 tisíc

tolik je podle odborníků v Česku skutečně týraných a zneužívaných dětí. Oficiální data jsou jen případy, které byly oznámeny sociálním pracovníkům. Jde tedy jen o špičku ledovce. Týrání svěřené osoby je trestním činem, za který pachatelům hrozí vězení od 6 měsíců do 8 let.

Podle zákona je týrání zlé nakládání se svěřenou osobou, vyznačující se vyšším stupněm hrubosti, krutosti, bezcitnosti, bezohlednosti, bolestivosti a určitou trvalostí, které tato osoba pociťuje jako těžké příkoří.

 

Foto - Foto - SHUTTERSTOCK // KOLÁŽ ŠIMON / LN