HALÓ? POMOZTE MI...
Zdroj: Vlasta
Datum: 4.5.2011
Název: HALÓ? POMOZTE MI...
Autor: VÁCLAVA BLAHOVCOVÁ
Text:
Na dětské linky důvěry volají děti stále častěji. Za loňský rok řešili konzultanti Linky bezpečí denně 327 hovorů od holek a kluků, kteří měli problém se zneužíváním, týráním, šikanou...
Linka bezpečí je jakýmsi světýlkem ve tmě pro děti a dospívající, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Často jsou bezradní, vyděšení a zoufalí, často si potřebují s někým třeba i jenom popovídat.
Loni tak přijala Linka bezpečí neuvěřitelných 265 105 hovorů, z čehož víc než 6,5 tisíc telefonátů (průměrně 18 za den) se týkalo hádek rodičů, rozvodů, nezájmu rodičů a dalších problémů v rodině. Přes tři tisíce dětí, což znamená devět dětí denně, se svěřilo s problémem týrání, zneužívání či zanedbávání (tzv. syndromem CAN). Ze stejných příčin psaly ve velkém počtu též na e-mailovou poradnu Linky bezpečí.
Alarmující je téměř čtyřnásobné zvýšení počtu volajících od roku 2007, kteří se svěřili se sebevražednými tendencemi. Úvahy o zabití zazněly ze sluchátka dvakrát denně!
INTERNET ŠKODÍ I POMÁHÁ
On-line nástroje Linky bezpečí jsou dva - chaty a e-mailová komunikace. Zatímco v e-mailech se děti svěřovaly nejvíce s problémy v rodině, na chatu řešily především tendence k sebevražednému chování a sebepoškozování. "Vysoký poměr náročných osobních problémů na chatu svědčí o tom, že klienti s těmito problémy častěji využívají pro kontakt s odbornou pomocí právě internet a elektronickou formu komunikace, která se jim subjektivně může jevit jako anonymnější a bezpečnější," komentoval nárůst kontaktů na chatu Peter Porubský, vedoucí Linky bezpečí. Oproti roku 2007 jich bylo o 247 více.
Jenže právě anonymita internetu s sebou přinesla i dříve téměř neznámé problémy. Grooming (lákání na schůzku) nebo kyberšikanu. Kvůli různým nebezpečím na internetu kontaktoval loni Linku osminásobný počet dětí než o tři roky dříve!
BEZRADNÍ JSOU I DOSPĚLÍ
Ale zdaleka nejen děti využívají pomoci Sdružení Linka bezpečí. Proto se rozšiřuje dostupnost služeb tak zvané Rodičovské linky. Od 1. dubna mohou "dospěláci" volat na další telefonní číslo 606 021 021 (přičemž to staré zůstává v platnosti) a psát e-maily.
"Jsem velice ráda, že se rodiče mohou dovolat na další telefonní číslo nebo nám poslat dotaz e-mailem. Nabízíme jim tak částečnou alternativu v okamžiku, kdy v ČR dochází k omezování bezplatných ambulantních služeb, které pomáhají rodinám s dětmi. Rodičovská linka je specifická v tom, že poskytuje klientům téměř okamžitou psychologickou pomoc v akutní krizi," komentuje rozšíření služeb Kateřina Schmidová, vedoucí Rodičovské linky.
Dospělým radí například s výchovnými obtížemi u dětí, a to od běžných (kupříkladu zvládání vzteku u malých dětí) přes potíže se šikanou, prospěchem a záškoláctvím až po opravdu závažné, jako jsou například zvýšená agresivita, lhaní, opakované krádeže nebo zneužívání návykových látek.
Nezanedbatelnou skupinu tvoří klienti, kteří se na Rodičovskou linku obracejí s podezřením na týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte v rodině či ve svém okolí.
TO DÍTĚ BUDE U MĚ
Nejčastějším tématem se však stalo porozvodové uspořádání péče, takzvaný spor o děti. Rodiče i prarodiče se nezřídka ptají, jak mohou pomoct dítěti, které prochází většinou zdlouhavým procesem soudního řešení rodičovských sporů. I toho, že o něj žádají urputně oba rodiče, nebo jej naopak žádný nechce. "Naše statistiky potvrzují zcela evidentní trendy dnešních rodin, a to, že téměř polovina rodin se bohužel rozpadá kvůli rozvodu či rozchodu rodičů. Následně existuje množství forem rodinného soužití zahrnující všechny možné kombinace legalizovaných i nelegalizovaných vztahů mezi dospělými a dětmi či dětmi samotnými, jejichž vztahy na lince často řešíme," přiblížila Kateřina Schmidová.
PŘIPRAVILA: VÁCLAVA BLAHOVCOVÁ
---
Marcela: "Doma mi zlomili žebro."
Na Linku bezpečí se v deset večer dovolala patnáctiletá Marcela. Říkala, že dnes utekla z domova, protože ji nevlastní matka zkopala. Stává se prý často, že na ni řve, nadává jí, často ji i uhodila. Nikdy ji však ještě nekopala, až dnes. Kvůli tomu, že zapomněla vynést odpadky. Celé tělo ji prý bolí, neví, jestli nemá něco zlomené. K dívce se nechová o nic líp ani otec, mají ji doma za služku. Kontakt s vlastní mámou má ale dívka zakázaný. Otec to zařídil, když si u ní jednou stěžovala. Soudu prý namluvil, že byla osahávaná matčiným novým přítelem. Sice se to tenkrát nepodařilo prokázat, ale stejně prý k mámě nesmí. Přitom se už u soudu jednou řešilo i bití ze strany otce, ale to se podle slov volající dívky "smetlo ze stolu". Dívka si myslí, že tam má táta nějaké známé.
Dívka byla na ulici a za žádnou cenu se nechtěla vrátit domů, měla z rozzuřené nevlastní matky strach. Byla jí zima (vyběhla z domu pouze v bačkorách) a stále plakala. Sama se ptala, jestli by nemohla být někam umístěná, hlavně aby nemusela jít domů. Konzultantka směrovala dívku po telefonu rychle do tepla. V blízkosti bylo nádraží. Když byla Marcela v teple v čekárně nádraží, začaly spolu hledat řešení. Konzultantka nejdříve hledá osobu, ke které má dívka důvěru a u které by mohla strávit noc. Vlastní máma ovšem bydlí daleko, prarodiče dívka nemá. Proto jí nabízí kontakt se sociální pracovnicí ze sociálně-právní ochrany dětí. Zjišťuje ještě, jestli by dívka mohla být přijata v Klokánku, kde ale měli zrovna plno. Nakonec se domluvily, že budou kontaktovat přímo sociální pracovnici. Tu jsme propojili s dívkou prostřednictvím tzv. konference, kdy zůstává na telefonu dívka, sociální pracovnice a také náš pracovník. Marcela se domluvila, že ji sociální pracovnice vyzvedne na nádraží, zaveze k lékaři a pak pro ni přes předběžné opatření zajistí umístění mimo rodinu. Dívka vyjádřila prosbu, jestli by nemohla bydlet u vlastní mámy. S tímto se rozloučily.
Za hodinu a půl volala sociální pracovnice a sdělila nám, že Marcela měla zlomené jedno žebro, a tak si ji nechali přímo v nemocnici. K vlastní mámě půjde až po propuštění z nemocnice. Na nevlastní matku podá trestní oznámení pro tělesné týrání. Pokusí se zajistit, aby byla vlastní mámě svěřena do péče trvale. (Uvedený příběh ilustruje typické problémy klientů a klientek Linky bezpečí a zavedenou praxi při vedení hovorů. Tento příběh však není přepisem hovoru, protože Linka bezpečí podle svých etických zásad nanejvýš ctí a zachovává naprostou anonymitu svých klientů.)
---
TELEFONÁTY DĚTÍ NA LINKU BEZPEČÍ V JEDNOM DNI
18 hovorů o rodinných vztazích (hádky rodičů, rozvod, nezájem rodičů atd.)
14 dětí volalo kvůli vztahům s kamarády (včetně posmívání)
9 hovorů o týrání, zneužívání, zanedbávání
8 hovorů o konfliktním partnerském vztahu nebo rozchodu
7 hovorů se týkalo šikany
3 hovory se týkaly gravidity
2 hovory se vztahovaly k tématu závislosti
2 hovory proběhly na téma sebevražedných tendencí
Další hovory se týkaly sebepoškozování, poruch příjmu potravy, různých strachů a obav dětí, sexuálního vyzrávání, nízkého sebevědomí atd.
---
Kde hledat POMOC
Linka bezpečí tel.: 116 111, www.linkabezpeci.cz, pomoc@linkabezpeci.cz, chat.linkabezpeci.cz, www.pomoconline.cz, www.ewamaproblem.cz
Rodičovská linka (v pondělí, ve středu a v pátek 13.00-16.00, v úterý a čtvrtek 16.00-19.00), tel.: 840 111 234, 606 021 021, www.rodicovskalinka.cz, pomoc@rodicovskalinka.cz
---
PETER PORUBSKÝ, vedoucí Linky bezpečí
1. Jaké vzdělání (kurzy/školení) musí mít pracovník Linky bezpečí?
Minimální požadavky na konzultanty Linky bezpečí jsou věk 20 let, středoškolské vzdělání s maturitou a absolvování výběrového řízení, jehož součástí je také psychologický pohovor. Pak musí zájemce úspěšně absolvovat akreditovaný výcvik telefonické krizové intervence v rozsahu 150 hodin, který ho připraví na budoucí práci na telefonu. Výcvik obsahuje jak teoretické hodiny, tak praktické modelace hovorů s dětmi na nejrůznější témata.
2. Jaký je praktický postup, když zavolá dítě, že ho rodič například bije?
Odpověď na tuto otázku by chtěla rozhodně více času, ale můžu se pokusit to vysvětlit aspoň krátce. Především necháme dítěti prostor, aby nám řeklo, co konkrétně se doma děje. Velkou pozornost věnujeme emocím dítěte, jak situaci prožívá. V každém případě ho vždycky podporujeme a informujeme o tom, že má právo vyrůstat v bezpečí a bez týrání. Společně s dítětem hledáme dospělou osobu (prarodiče, učitele, vedoucí kroužků), které by se dítě mohlo svěřit. Přiměřeným způsobem sdělíme dítěti také informace o orgánech sociálně-právní ochrany dětí, což jsou odbory péče o děti na městských úřadech. Vysvětlíme, že děti můžou také samy (bez vědomí rodičů) nebo za pomoci někoho jiného kontaktovat sociální pracovnici nebo pracovníka z tohoto odboru, kteří mají oprávnění tuhle situaci řešit přímo na místě. To znamená, že prošetří situaci v rodině a zabezpečí ochranu dítěte před dalším ubližováním. V praxi to může vypadat tak, že na dočasnou dobu umístí dítě do bezpečí mimo rodinu (širší příbuzenstvo nebo odborná zařízení). Jsme především anonymní linka, ale pokud nám dítě dobrovolně sdělí své údaje, kontaktujeme sociální odbory na pověřených úřadech sami.
3. Jak je tomu naopak, když zavolá rodič nebo prarodič, tedy dospělá osoba?
Linka bezpečí je krizovou linkou pouze pro děti do 18 let a pro studenty v denní formě studia do 26 let. Pro rodiče, prarodiče, sousedy, pedagogy, zkrátka pro dospělé osoby, které řeší problémy s dětmi, je určená Rodičovská linka, na které pracují odborníci s bohatými zkušenostmi s rodinným a výchovným poradenstvím i s krizovou intervencí. Pracovníci Linky s volajícím problém probírají a poskytují mu podporu, informace a doporučení. Dále ho můžou odkázat na příslušná odborná pracoviště v okolí jeho bydliště. Nově funguje pro dospělé taky e-mailová poradna Rodičovské linky pomoc@rodicovskalinka.cz, kde jim garantujeme odpověď do tří pracovních dnů.
4. Jak staré děti nejčastěji volají? Dá se k určité věkové skupině přiřadit i určitý konkrétní problém (týrání, těhotenství, sebevraždy...)?
Nejčastěji nám volají děti ve věku od 13 do 16 let, přitom častěji se na nás obracejí dívky (v 67 procentech). Mladší děti ve věku kolem 13 let řeší na Lince bezpečí vrstevnické vztahy a šikanu.
Dospívající ve věku kolem 15 let se na nás obracejí s problémy v rodinných vztazích. S náročnými tématy, například se sebepoškozováním a sebevražednými tendencemi se potkáváme u dospívajících kolem 17 let.
5. Lze nějak typizovat problémy dětí podle sociálního postavení rodiny?
Se šikanou, týráním, sexuálním zneužíváním, neshodami v rodině i dalšími problémy se stejně potkávají děti z chudších rodin i z rodin s vysokým sociálním postavením. Je velkým mýtem, že rodinné problémy a problémy týrání a zneužívání se týkají pouze sociálně slabších rodin. Tyhle problémy jsou v bohatších rodinách před světem spíše více utajené, proto se může stát, že se k dětem dostane pomoc později.
6. Co byste na Lince bezpečí rád vylepšil, co vám při práci chybí?
Linka bezpečí se za svou skoro sedmnáctiletou historii vypracovala na špičkové odborné pracoviště, které je srovnatelné s jakoukoli dětskou linkou důvěry ve světě. V poslední době klademe důraz na rozšiřování služeb prostřednictvím internetu, který je už běžnou součástí komunikace dětí. Každé rozšíření služeb je ovšem vázané na finanční prostředky, které se pro neziskovou organizaci shánějí pracně. Takže i když máme výborné nápady, ne vždycky se je daří z finančních důvodů uskutečnit. Ovšem vyvažuje to právě fakt, že práce na Lince bezpečí je zajímavá, smysluplná, různorodá, se skvělým pracovním kolektivem. Kdybych si mohl něco přát, bylo by to, ať telefonní číslo 116 111 znají všechny děti a aby se neostýchaly zavolat, pokud je cokoli trápí.
---
Sdružení Linka bezpečí vyhlašuje ROK RODINY
S ohledem na nejčastější a nejzávažnější témata, kterým konzultanti Linky bezpečí i Rodičovské linky denně naslouchají, se Sdružení Linka bezpečí rozhodlo vyhlásit rok 2011 Rokem rodiny. U této příležitosti bude mj. vydána publikace Rodiče, děti a jejich problémy věnující se krizovým tématům rodinné problematiky, pracovníci Linky bezpečí budou v rámci besed na školách diskutovat s dětmi a z dílny reklamní agentury DDB vzejde také nový vizuál Linky bezpečí, který dětem poradí, kam se s trápením obrátit.
"Jsou to narůstající počty závažných hovorů dětí i jejich rodičů v problematice rodinných vztahů, hádek či dlouhodobějších sporů, které nás přiměly k zamyšlení, že je potřeba mnohem více upozornit na chybějící komunikaci v rodině. Cílem Roku rodiny je tedy především zvýšit povědomí a zlepšit prevenci vzniku psychopatologických jevů ve společnosti, a to zejména v rodinném prostředí," dodal k vyhlášení Roku rodiny zástupce ředitelky Sdružení Linka bezpečí Petr Hořejš.
Foto - Foto THINKSTOCKPHOTO.COM, ISIFA, PROFIMEDIA.CZ a archiv LB