Případ týraného Dominika změní systém sociální práce

Osmiletého Dominika z Brna několik let týrali vlastní rodiče. Rodinou se zabývala policie, na příznaky krutého chování upozornila lékařka i škola. Sociální pracovnice se přesto spokojila s tím, že doma bylo uklizeno a navařeno, a nezasáhla. Podle ministerstva práce a sociálních věcí je ale vinen především špatně nastavený systém péče o ohrožené děti. A proto se chystá změna.

Systém Dominikovi nepomohl, přestože jeho rodina dlouhodobě vykazovala řadu faktorů, které naznačovaly, že se v ní něco děje. Lékařka si všimla podezřelých modřin a špatného prospívání chlapce. Škola zaregistrovala, že malý Dominik nechodí na obědy. Údajně i sousedé se obrátili na úřady, policie dokonce rodiče za týrání Dominikových sourozenců podmínečně odsoudila. Přesto sociální pracovnice, která měla rodinu na starosti, ji nevyhodnotila jako rizikovou.

Jednotlivé složky systému ochrany péče ohrožených dětí spolu totiž dostatečně nespolupracují, systém je roztříštěn mezi několik resortů. "Za systémový nedostatek lze pokládat i oddělení systému sociální a zdravotní péče, které brání včasnému předávání zásadních informací o zdravotním stavu, a tak mají sociální pracovnice omezenou možnost ověřit si údaje o zdravotním stavu dítěte,“ zmínil ministr práce Jaromír Drábek jeden ze závěrů speciálního expertního týmu, který se případem zabýval.

Ministerstvo teď chystá změnu systému. Její součástí bude propojení jednotlivých informací pomocí systému včasné intervence, který bude sdružovat informace od škol, lékařů, sociálních pracovníků i policie.

Manuál pro sociální pracovníky

Všech 1800 sociálních pracovníků projde školením a nově se budou muset řídit závaznými postupy práce. "Bude to takový manuál, který jim bude říkat, na co se zaměřit, jak postupovat, v jakých lhůtách,“ popsal on-line deníku TÝDEN.CZ záměry novely zákona o sociálně právní ochraně dětí Miloslav Macela z ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Dosud sociální pracovníci jednali intuitivně, záleželo tedy hlavně na jejich osobním přístupu. "Tím, že to není přezkoumatelné, chybí kontrola. Oni přitom mají v rukou obrovskou moc, rozhodují o lidských osudech,“ vysvětlil nutnost změn Macela.

Sociální pracovníci budou mít povinnost se celoživotně vzdělávat a na jejich práci bude dohlížet supervizor. Přestože se na ně začnou klást vyšší nároky, nové posily jejich řady nerozšíří. "Máme sice nějaké analýzy, které doporučují zvýšit počet sociálních pracovníků, ale nejdřív musíme zefektivnit jejich práci,“ uvedl Macela s tím, že sociální pracovníci jsou zavaleni administrativou a rozvodovými kauzami a mají pak méně času na práci v terénu. Papírování proto nahradí elektronická komunikace a v rozvodových kauzách jim ulehčí advokáti.

Podle vedoucí sociálního odboru v Roudnici nad Labem Moniky Legnerové to ale není úplně šťastné řešení. "Neumím si dost dobře představit, že zájmy advokáta budou stejné jako zájmy sociálního pracovníka, který ve sporu nehájí zájmy rodičů, ale dítěte, a jemuž jde o co nejrychlejší vyřešení napjaté situace."

Z hasičů manažery

Cílem novely je, aby se z "hasičů požárů“, jak o sobě sociální pracovníci často mluví, stali "manažeři případů“. Jinými slovy, sociální pracovník se zaměří na prevenci a bude se snažit s rodinami více pracovat tak, aby k žádné krizové situaci nemuselo dojít. Dnes přitom hlavně řeší až následky patologického chování.

Ministerstvo práce chce proto rozvinout síť specializovaných služeb, terénních a terapeutických pracovníků. Ti by například mohli rodiče, kteří trpí traumaty z dětství a vybíjejí si je na svých dětech, učit zvládat negativní emoce a podobně.

Ministerstvo zatím nedokáže říct, kolik by služby stály peněz ze státního rozpočtu. Hledat chce hlavně ve fondech Evropské unie. "A v systému ty peníze jsou,“ je přesvědčen Macela. "Stačí je přelít z ústavů do prevence.“ Současným systém péče o ohrožené děti stojí ročně 6,7 miliardy korun, z toho 3,5 miliardy spolknou kojenecké ústavy, dětské domovy a další pobytová zařízení pro děti.