Boj o dítě     

 

Skóre: 0.77

Název: Boj o dítě

Zdroj: Blanenský deník

Datum: 26.09.2011

Odkaz:   http://blanensky.denik.cz/  

Rubrika: UDÁLOSTI

Str.: 13

Oblast: Regionální deníky - Jihomoravský kraj

ProfilID: Omne Bonum

Soudní tahanice o Alana začaly v roce 2007. Vyvrcholily loni. Chlapec kvůli nim skončil napůl roku v psychiatrické léčebně, i když byl zdravý. Když mu na podzim umístění do ústavu opět hrozilo, začala se sním matka skrývat. To změnilo až rozhodnutí Ústavního soudu. Kde se stala chyba? "Přál bych si, aby z mého života zmizel," řekl časopisu Týden Alan o svém otci. "Matka syna vydírá, aby mě nenáviděl," zdůvodňuje otec. Není to ojedinělý případ. Dětí, které kvůli rodičům skončí v léčebně, Klokánku nebo u pěstounů, jsou desítky za rok.

 

Otec jedenáctiletého Alana:

 

Ztrácím syna už čtvrtým rokem
Skoro půl roku strávil malý Alan na psychiatrii. Podle matky Aleny na popud otce, kterého se tam měl naučit mít rád. Stěžovala si proto u Ústavního soudu, a ten jí dal za pravdu. Na první pohled by se mohlo zdát, že správné rozhodnutí ani nemohlo být jiné - zdravé dítě by soud na žádost rodiče do blázince zavírat neměl. Až na to, že Alanův otec ho umístit do léčebny nechtěl.
"Soud se táhne od roku 2007, kdy mi matka začala bránit ve styku se synem. Chtěl jsem se mimosoudně dohodnout, ona ale odmítla. Soud si vyžádal znalecké posudky, které pro matku nedopadly nejlépe. Prokázaly totiž poruchu osobnosti a to, že dítě emočně vydírá, a narušuje tak jeho psychiku -a to nejen ve vztahu ke mně," vypráví svůj příběh Alanův otec, který si kvůli vůči němu negativní kampani v médiích přeje zůstat v anonymitě. Soud tedy určil, kdy syna
může vidět. Matka mu ale ve smluvenou dobu odmítala Alana předat nebo dělala, že není doma. Příliš nezmohl ani soudní vykonavatel.
"Situace se vyhrocovala, až soudu došla trpělivost a nařídil, že má matka dítě odevzdat do léčebny, protože poškozuje jeho psychiku. To bylo po dvou letech bojkotování a vymývání mozku, kdy už mě syn odmítal a nenáviděl. Máma mu o mně říkala různé nepravdivé věci a já neměl možnost dokázat, že to tak není. Nechtěl jsem, aby Alan skončil na psychiatrii. Žádal jsem, aby sbližovací terapie probíhala v Klokánku. Soud to ale zamítl s tím, že je matka problematická a terapii by tam narušovala," říká Alanův otec.
A tak dalších skoro šest měsíců dojížděl jednou či dvakrát týdně sto kilometrů z Šumperka do léčebny v Opavě, kam byl Alan umístěn. Když bylo vše na dobré cestě a syn s ním začínal komunikovat, vrátil ho okresní soud do péče matky.
Krajský soud však zakrátko rozhodl, že má jít do léčebny zpět. Tak už se ale nestalo.
"Od října Alan přestal chodit do školy a matka se s ním až do rozhodnutí Ústavního soudu skrývala. Tři čtvrtě roku jsem ani nevěděl, zda je naživu. Teď jen čekám, jak to všechno dopadne. Připadá mi, že je to pro všechny jako horký brambor, který si přehazují, a nic se neděje. Matce to vyhovuje, získává čas a já ztrácím syna už skoro čtvrtým rokem," dodává smutně Alanův otec.
Kromě soudních tahanic se musí potýkat i s dalšími problémy Matka ho nařkla, že syna sexuálně obtěžoval, což odborníci vyvrátili, a samotný Alan mu začal sprostě nadávat přímo před televizní kamerou.
"V médiích se ocitly vyloženě smyšlenky. Výživné posílám každý měsíc, i když soud nebyl pravomocně ukončen a já bych zatím nic platit nemusel. Jenže Alan za nic nemůže a z něčeho žít musí," uzavírá.

Průběh případu

2007
červen - Okresní soud v Šumperku svěřil dítě do péče matky. Ta od té
doby bránila otci, aby se se synem v soudem
určených termínech stýkal, a dítě programovala proti otci.

2009
září
Krajský soud v Ostravě vyhověl odvolání orgánu sociálně-právní ochrany dětí a rozhodl o umístění dítěte do psychiatrické léčebny v Opavě.
 

2010
leden - Alan byl umístěn do opavské léčebny, kde zůstal pět a půl měsíce.

červen
Okresní soud v Šumperku vrátil dítě do péče matky.

srpen
Ústavní soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a uznal, že umístěním do léčebny došlo k porušení práv matky a dítěte.
2011
 

srpen
Krajský soud v Ostravě (pob. Olomouc) rozhodl o umístění dítěte zpět do léčebny.
říjen 2010 - srpen 2011
- Matka se se synem skrývá před úřady.

- Případem se nyní bude znovu zabývat Krajský soud v Ostravě (pob. Olomouc)

Opatrovnické spory v roce 2010 (první rozhodnutí)

celkem matka otec jiný střídavá*
ČR                               30 889          27 121               1 938         1 184
Praha                            2 339             2 001                  119            186
Střední Čechy              3 315            2 882                  201            174
Jižní Čechy                   2 100            1 871                  111              75
Západní Čechy            2 849            2 495                  160            108
Severní Čechy             4 874            4 217                  337             134
Východní Čechy          2 917             2 591                 162             120
Jižní Morava                 5 297             4 661                 364             177
Severní Morava           7 198             6 403                 484             210
 

* Společná a střídavá péče (se souhlasem rodičů i bez něj) Podle odhadu tři čtvrtiny otců soudní spor o dítě vzdají, protože mají minimální šanci na úspěch.
Kolik lidí se u nás ročně rozvede
1990       32 055
1995       31 135
2000       29 704
2001       31 586
2002       31 758
2003       32 824
2004       33 060
2005       31 288
2006       31 415
2007       31 129
2008       31 300
2010       30 783
 

Marie Vodičková, šéfka Fondu ohrožených dětí:

Nařízení proti vůli dítěte vztahům nepomůžou

Ústavní soud nedávno rozhodl o tom, že posláním malého Alana do léčebny byla porušena práva matky i dítěte. Setkáváte se v praxi s obdobnými případy, kdy je dítě soudem umístěno do léčebny, Klokánka nebo pěstounské péče? Jde o desítky případů ročně. Začaly se rozmáhat v posledních letech. Vznikla totiž novela, že soudy mohou děti umisťovat do takzvaného neutrálního, respektive vhodného prostředí. K tomu patří i zotavovny či psychiatrické léčebny Doufám, že tato praxe díky rozhodnutí Ústavního soudu skončí. Je zvláštní, že když se rodiče hádají, zavře se oběť. Zvláště, když jde o zdravé dítě umístěné na psychiatrii nebo do diagnostického ústavu mezi děti s poruchami chování či psychiky Taková možnost snad nikde na světě není.
Mohla by mu ale terapie pomoci, aby si vztah kotci znovu vybudoval?
Pozitivní účinek je iluzorní - dítě, které jednoho z rodičů nechtělo vidět, ho začne nenávidět ještě více. Místo toho, aby zůstalo tam, kde chce být nebo kde je mu dobře, je zavřeno na psychiatrii. Existují ale případy, kdy je spor tak vyhrocený, že samo dítě požádá, že chce jít někam jinam. To je ale něco jiného, než když je vytrženo z rodiny a posláno pryč
proti své vůli. Ze sociálních a bytových důvodů se nyní děti odebírat z rodin nemají, což je samozřejmě správné, ale když si to přeje odmítaný rodič, tak snad ano?
Jak by tedy terapie měla vypadat?
Pokud by měl být někdo někam umisťován, tak celá rodina. V terapeutickém středisku by se zjistilo, zda se jedná o skutečný zájem o dítě, nebo jen o boj, kterým se jeden rodič mstí druhému.
A co když jeden z rodičů se na něčem takovém odmítne podílet a dítě proti tomu druhému chce poštvat?
Soudy a úřady všechno nevyřeší. Lidské vztahy jsou velmi citlivé. Když se lidé rozcházejí a mají konfliktní vztah, neumějí se často před dítětem přetvařovat. Pokud jde o manipulaci patologickou, je namístě změnit styl výchovy takovým způsobem, aby dítě
nepociťovalo újmu. Každý případ je jiný a i my jsme přispěli k tomu, aby některé děti přešly od takových matek k otci. Bylo to ale v situaci, kdy jsme viděli, že při asistovaném kontaktu mají k otci dobrý vztah a přechod bude bez psychického traumatu. Velmi často si totiž rodiče za odmítání mohou sami, protože se při rozvodovém řízení chovají k druhému agresivně. Je těžké odhalit, jak to ve skutečnosti bylo. Ale pokud je dítě u jednoho rodiče spokojené, šlapat do toho jako slon do porcelánu nemá smysl.
I za cenu, že jednoho rodiče dítě ztratí?
Vždy je třeba se na věc podívat z pohledu dítěte. Každý by si měl představit, jak by se on cítil v jeho kůži a jak by se mu to líbilo. Nesetkala jsem se s tím, že by se vztahy zlepšily poté, co se někam dítě násilím nacpalo. Třeba posléze samo přijde na to, že ten odmítaný rodič nebyl až tak špatný, a vztahy se obnoví. V těchto vztazích je potřeba nedělat nic násilím. Při zdůvodňování se říká, že jde o právo dítěte na kontakt s oběma rodiči. A co děti, o které ztratili zájem oba rodiče? Jsou jich desetitisíce. Ti právo na kontakt nemají? Tady nejde o práva dětí, ale dospělých. Nevím, proč by se měly tolik řešit případy, kdy je zájem o styk pouze jednostranný.

 

STRÁNKU PŘIPRAVILA: MICHAELA KOUBOVA

 

INFOGRAFIKA DENÍK/JINDŘICH ČECH

 

ZDROJ: NAVIGATORKA.CZ, ÚIV, ČESKÁ KONFERENCE REKTORŮ, DENÍK
FOTO: SHUTTERSTOCK

Zpracovatel: Anopress IT a.s