Dětí se nebude mít kdo ujmout, obávají se experti
Skóre: 0.75
Název: Dětí se nebude mít kdo ujmout, obávají se experti
Podtitulek: KONEC DĚTSKÝCH DOMOVŮ - Děti mladší 12 let mají vyrůstat jen v rodinách
Zdroj: Hospodářské noviny
Datum: 23.09.2011
Autor: Hana Škodová
Odkaz: http://www.hn.iHNed.cz/
Rubrika: ČESKO
Str.: 4
Pořadí: 1
Oblast: Celostátní deníky
ProfilID: Omne Bonum
Až
pět set nových pěstounů bude do roku 2014 potřeba v Česku, pokud vláda prosadí
svůj plán na zrušení kojeneckých ústavů a domovů pro nejmenší děti.
Aminimálnědalšístovkynáhradních rodičů budou moci nastoupit jen o dva roky
později, kdy mají v původních nebo náhradních rodinách vyrůstat všechny děti do
12 let. Přesné propočty ovšem vláda zatím nemá. "Těžko se to odhaduje. Maximum
dětí se budeme snažit udržet v původní rodině. Pak se ukáže, kolik bude
zapotřebí pěstounských rodin," řekl HN ředitel odboru rodiny ministerstva práce
Miloslav Macela.
Celá proměna péče o ohrožené děti by se podle plánu ministerstva
prácemělaodehrátběhemněkolika let. "Jde o to, aby děti nevyrůstali v
institucionální péči. Pokud budou muset opustit biologické rodiče, nastoupí buď
širší rodina, nebo pěstounská péče," dodal Macela.
"Tempo je překotné"
Podle lidí z terénu je směr, kterým se vláda Petra Nečase vydává, správný.
Pochyby ale převládají nad tím, zda bude možné proměnit péči o ohrožené děti v
tak krátkém čase.
"Je to překotné. Do pár let se jim nepodaří zajistit tolik náhradních rodin.
Obávám se navíc, že dětí, které budou potřebovat náhradní rodinu, bude přibývat,"
hodnotí záměr předsedkyně
Fondu
ohrožených
dětí Marie
Vodičková.
To, že pěstounů bude nedostatek, připouští i ministerstvo práce. "Stát je bude
cíleně hledat a neprojde každý," dodává Macela.
Kromě vyšší odměny, se kterou ministerstvo pro náhradní rodiče do budoucna
počítá, ale pěstounství v Česku chybí i společenská prestiž a zázemí terénních
sociálních služeb.
"Je potřeba, aby byl přechod od ústavů k pěstounství řádně připraven. Aby
existovaly pro rodiny například podpůrné služby. Ty dnes fungují ve velkých
městech, ale tady na Šumavě není například široko daleko nic. Dobu potřebnou na
změnu systému odhaduju tak na dvacet let," řekla ředitelka dětského domova v
Kašperských horách Marie Kučerová.
Ani pak ale podle ní nebudou moci v rodinách vyrůstat úplně všechny děti. "Myslím,
že se nevyhneme tomu, nějaké ústavy zachovat.
Jejich zrušení je ideál, kterého nedosáhneme. Těžce mentálně postižené děti nebo
děti s trestnou činností mají mnohem menší šance na získání náhradní rodiny,"
dodala. Kritika ze zahraničí S tím, že zánik ústavů nebude absolutní, počítá
ostatně i ministerstvo práce. "Součástí systému bude vždy určitý počet
pobytových zařízení s malou kapacitou a individuální péčí o děti. Měla by rovněž
vznikat zařízení umožňující pobyt dětí s rodiči," vysvětluje Táňa Švrčková z
tiskového odboru.
Za vysoké počty dětí vyrůstající v ústavech je Česko dlouhodobě kritizováno i ze
zahraničí. "Nedostatkem vazby na jednu osobu dochází k problémům ve vývoji
chování, ale i k chemickým změnám v mozku. To vede například k nedostatku
empatie, tedy i neschopnosti vnímat cizí bolest," vysvětluje negativa výchovy v
ústavech Kevin Browne ze Světové zdravotnické organizace. O špatných výsledcích
ústavní výchovy se podle něj ví už déle, ale až od devadesátých let je známé
neurologické vysvětlení.
(Hana
Škodová)
---
Výchovu dětí v rodinách místo v ústavech lidé z praxe vítají
---
Na proměnu systému bude ale podle nich potřeba až 20 let
---
hana.skodova@economia.cz
---
Dětské domovy v číslech 150 dětských domovů pro děti od tří let věku je
nyní v zemi. Mají kapacitu 5181 míst, z nichž je aktuálně obsazených 4628.
2077 dětí do tří let prošlo v roce 2010 kojeneckými ústavy, dětskými domovy do
tří let a dětskými centry. 8500 PĚSTOUNSKÝCH RODIN je nyní v Česku. Zatímco nyní
berou na jedno dítě státní podporu 3126 Kč hrubého, do budoucna to má být 8000
korun.
---
ústavní výchova v evropě mezinárodní průzkum, který se v roce 2003 uskutečnil ve
dvaatřiceti evropských zemích, ukázal, že Česko vede v počtu dětí do tří let
umístěných v ústavní výchově. Je jich šest z tisíce. Zatímco v jiných zemích,
například v Rumunsku, Slovinsku, ale i na Slovensku, se od té doby situace
zlepšuje, v Česku je ale pořád stejná. Rumunsko už vůbec nedává do ústavů děti
do dvou let, Slovensko do tří let a Slovinsko dokonce až do deseti let věku.
Stejnou hranici zavádí od roku 2019 i Polsko.
Foto: NĚKTERÉ ÚSTAVY PŘEŽIJÍ - Kromě pěstounské péče vláda do budoucna počítá
jen s menšími zařízeními (typu
Klokánku nebo S.O.S.
dětských vesniček) jako s krajní formou péče o ohrožené děti. Lidé, kteří
vyrostli v dětských domovech, podle expertů často trpí nedostatkem empatie.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ČTK
Zpracovatel: Anopress IT a.s.