Dlouho chybělo v Olomouckém kraji zařízení, které by vytvořilo zázemí pro děti, které z nějakého důvodu nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině. Jedná se o děti zanedbané, týrané, oběti domácího násilí nebo děti, kdy jejich rodiče jim nejsou schopni zabezpečit řádnou péči. Díky nezměrnému čtyřletému úsilí Fondu ohrožených dětí (FOD) se nakonec takovéto zařízení podařilo v kraji zrealizovat.
Dobře známý Klokánek - zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc byl slavnostně otevřen v Dlouhé Loučce u Uničova 2. září 2010 a v tuto chvíli má tak za sebou první rok své existence, kdy jím prošlo přibližně 40 dětí. „Podařilo se nám zrekonstruovat prostory bývalé školy, kterou FOD získal od obce jako velkorysý dar, a tím se vytvořilo přechodné zázemí pro 20 ohrožených dětí,“ uvedla Šárka Kupčáková z olomoucké pobočky FOD. Rekonstrukce bylo možno provést jen díky vstřícnosti několika firem, které získaly účelově vázané finanční prostředky. Na částečné vybavení bytů přispěla i Nadace Malý Noe.
Hned o počátku byl o práci v Klokánku obrovský zájem. „V Klokánku pracuje psycholožka, dvě sociální pracovnice, zdravotní supervizorka, správce, deset tet týdenních a dvě tety pomocné. Do výběrového řízení se nám přihlásilo přes 350 zájemců. Jednotlivci, kteří byli nakonec vybráni, podstoupili psychologické vyšetření, které bylo nezbytnou podmínkou pro přijetí do pracovního poměru,“ vyjádřila se Kupčáková.
Čím se Klokánek liší od jiných obdobných
sociálních zařízení? Nedochází v něm k rozdělení sourozenců, což se mnohdy
stává, kdy díky věku dětí může být některý ze sourozenců umístěn v
kojeneckém ústavu a další v dětském domově. Dítě tedy celkem během relativně
krátké doby změní několikrát prostředí, zvyká si na nové tváře. „Je to
velice necitlivá varianta, protože děti, právě z takových rodin bývají na
sebe velmi fixované a jejich vzájemné odloučení ještě prohlubuje jejich
trauma,“ vysvětluje Šárka Kupčáková.
V Klokánku se poskytuje rodinná péče. V kompletně zařízeném bytě (3 + kk) se
střídavě po jednom týdnu starají dvě „tety“ o čtyři děti. Tímto se pro děti
stávají určitým pocitem jistoty jenom dvě „tety“, které považují za „své“.
„Teta“ se jim věnuje jako v běžné rodině. Vaří, pere, uklízí, vodí do
školky, komunikuje se školou, chodí k lékaři, ale hlavně, díky počtu dětí,
se jim může plně věnovat a dávat jim dostatek lásky a citu, čehož mnohdy se
některým dětem nedostávalo. Tímto jim vytváří velmi podnětné a harmonické
prostředí. Pokud se jedná o děti umístěné ze sociálních důvodů, nejenom
terénní pracovníci FOD a další, jsou nápomocni rodině tak, aby se poměry v
rodině upravily a děti se mohly vrátit zpět.
„Klokánek je projekt Fondu ohrožených dětí, jehož cílem je nabídnout dětem místo ústavní výchovy přechodnou rodinnou péči na dobu, dokud se nemohou vrátit zpět do své rodiny, nebo dokud pro ně není nalezena trvalá náhradní rodinná péče, jako jsou osvojení, pěstounská péče nebo svěření do výchovy třetí osoby,“ objasňuje poslání Klokánku Šárka Kupčáková. Klokánky mohou přijímat děti na základě žádosti rodičů, soudního rozhodnutí (předběžné opatření nebo rozsudek), žádosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí i na základě žádosti samotného dítěte či osoby, která malé dítě nalezne opuštěné nebo v jiné krizové situaci. Většina přijatých dětí má stejnou anamnézu jako děti přijímané do ústavní výchovy – zanedbání, domácí násilí, neschopnost zajistit řádnou péči, týrání, zneužívání, bytové důvody, hospitalizace osamělého rodiče či svěření dítěte za účelem zajištění náhradní rodinné péče. Podle zákona o rodině má rodinná péče v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc přednost před ústavní výchovou.