OBČANSKÉ SDRUŽENÍ NA POMOC OPUŠT

Tisková konference k dávkám – chyba není v zákoně, ale v jeho výkladu

Dne 24. dubna 2006 jsme uspořádali tiskovou konferenci, které se zúčastnila zpravodajství všech tří celoplošných televizí, ČTK a většina deníků. Hlavním tématem TK byl nesprávný výklad zákona o státní sociální podpoře, který s účinností od 1. 10. 2005 přiznal dětem umístěným do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc příspěvek v průměrné měsíční výši 17,5 tisíc korun. Jejich financování do té doby nebylo nijak zajištěno (s výjimkou nenárokových dotací), přičemž ústavní zařízení dostávají podle svého typu o dvacet až padesát procent více). MPSV však zaujalo výklad, že tuto dávku, byť se jmenuje „na péči“ a nikoli na „osobní potřeby dítěte“ lze použít právě jen na osobní potřeby. Zbývající nevyčerpaná částka, cca 12 tisíc korun měsíčně na dítě má být podle stanoviska ministerstva poukazována rodičům dítěte. I rodiče, kterým bylo dítě odebráno za týrání, pohlavní zneužívání nebo hrubé zanedbání, by tak za rok obdrželi cca 144 tisíc korun ze státního rozpočtu na jedno dítě. Pokud jim jich bylo do Klokánku odebráno víc, činila by jejich „odměna“ příslušný násobek. Protože tento výklad je naprosto nesmyslný a v rozporu se zněním zákona, FOD se jím neřídí a rodičům umístěných dětí nevyplatil a v budoucnu nevyplatí ani korunu. Nicméně v případě, že v době rozhodování o dávce dítě již v Klokánku není, je dávka přímo úřadem vyplacena rodiči. Tak tomu je mj. u matky tří dětí, které byly v Klokánku patnáct měsíců. Podle pravomocného rozhodnutí jí bude (nebo již byla) vyplacena částka přes sto tisíc korun – za období, kdy o děti nepečovala a měla je v Klokánku. Přitom za celou dobu patnácti měsíců na ně přispěla částkou pouze 2 150 Kč, což představuje 48 Kč měsíčně na jedno dítě. Blíže viz materiály z tiskové konference: Pozvánka na TK, Tisková zpráva, dopisy náměstkovi MPSV, Rozhodnutí o výplatě dávky matce na jedno z dětí (stejná rozhodnutí byla vydána i ohledně jejích ostatních dvou dětí), Zpráva o činnosti FOD za rok 2005, Souhrnná statistika Klokánků za rok 2005.

zpět

OBČANSKÉ SDRUŽENÍ NA POMOC OPUŠTĚNÝM, TÝRANÝM A ZANEDBÁVANÝM DĚTEM

Na Poříčí 6, 110 00 Praha 1, tel./fax: 224 221 137, 224 236 655, http//www.fod.cz, e-mail: fod@fod.cz
______________________________________________________________________________________________________________________

Ad 1) Zákon č. 218 ze dne 5. 5. 2005 novelizoval zákon č. 117/95 Sb. o státní sociální podpoře a zavedl novou dávku SSP s názvem Příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, s účinností od 1. 10. 2005, viz níže platné znění: _____________________________________________________________________________________________________________________

HLAVA OSMÁ
PŘÍSPĚVEK NA PÉČI O DÍTĚ V ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI VYŽADUJÍCÍ OKAMŽITOU POMOC

§ 43a
Podmínky nároku na příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Nárok na příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má nezaopatřené dítě svěřené do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

§ 43b
Výše příspěvku na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Zákon byl přijat naprostou většinou poslanců i senátorů na základě poslaneckého návrhu JUDr. Evy Dundáčkové. MPSV v průběhu projednávání namítalo, že je to nesystémové řešení, žádné systémové řešení však nenavrhlo. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou zavedl jako nový institut zákon o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/99 Sb. již 1. 4. 1999. Zákon o rodině (§ 46 odst. 2) dává rodinné péči v těchto zařízeních přednost před ústavní výchovou. Již před dvěma lety (31. 1. 2003) Výbor OSN pro práva dítěte vyzval Českou republiku ke snížení počtu míst v ústavní výchově a k rozšíření pěstounské péče nebo jiné rodinně orientované péče v systému sociální péče. Přesto MPSV žádný způsob financování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc samo nezajistilo ani nenavrhlo – s výjimkou dotací pro neziskové organizace. Na dotace však není právní nárok, je nutno o ně každoročně žádat a první finanční prostředky jsou uvolňovány až v březnu běžného roku. Dotace pro Klokánky dosud pokrývaly jen čtvrtinu jejich nákladů, ačkoli mohou dosahovat až 70 % nákladů a v případě pilotních projektů lze dotovat až 100% nákladů.

Teprve po účinnosti zákona v říjnu 2005 vydalo MPSV následující pokyn (uvedený i na formuláři k žádosti o příspěvek):

· dávka příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc náleží dítěti,

· zařízení z ní nesmí čerpat na nic jiného než na stravu, ošacení a další přímé potřeby dítěte. Nespotřebovanou část (podle věku dítěte deset až patnáct tisíc korun měsíčně) nutno předat dítěti resp. jeho zákonnému zástupci. (Zákon říká, že jde o dávku na péči o dítě, nikoli na jeho osobní potřeby. Zákonodárce měl samozřejmě na mysli úhradu nákladů na veškerou péči, nikoli odměnu rodičům za to, že o dítě nepečují, příp. je dokonce týrají či zanedbávají),

· pokud dítě není v zařízení celý kalendářní měsíc, nenáleží dávka vůbec. (Jiné dávky náleží celé, i když podmínky pro ně byly splněny jen jeden den. Zákon nikde nestanoví, že dávka nenáleží, pokud dítě není v zařízení celý kalendářní měsíc. Klokánky tedy nedostávají ani korunu, byť tam dítě bylo téměř dva měsíce – např. od 2. 2. do 30. 3.),

· pokud dítě v době rozhodnutí o dávce již v zařízení není, vyplatí se celá dávka rodičům. (Zařízení může o dávku požádat teprve tehdy, když rodiče o ni do dvou měsíců od doby, kdy jsou k podání žádosti úřadem vyzváni, sami nezažádají. Značnou část dávek proto i z tohoto důvodu dostanou namísto zařízení rodiče).

Tento výklad je naprosto nesmyslný. V jeho důsledku nám od účinnosti zákona (1. 10. 2005) nebylo vyplaceno víc než šest milionů korun, které nám zákon přiznává. Kolik z toho bylo vyplaceno rodičům, nám není známo. Žádají-li o dávku rodiče, není nám obvykle rozhodnutí zasíláno. MPSV se o svém výkladu zákona při jeho projednávání nezmínilo ani se nesnažilo navrhnout novelu ještě dříve, než začal platit. Přitom od přijetí zákona do jeho účinnosti uběhlo téměř pět měsíců. Mohlo být případně využito i tzv. legislativní nouze.

Uvedený výklad a praxe nesvědčí pro to, že by MPSV jednalo v souladu s doporučeními Výboru OSN pro práva dítěte, tj. že by podporovalo rodinnou alternativu ústavní péče - byť právě zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují právě onu jinou rodinně orientovanou péči v systému sociální péče a jejich výhodou oproti ústavnímu systému je mj. poloviční počet dětí v bytech, nerozdělování sourozenců podle věku, přijímání dětí přímo z „terénu“ bez prostřednictví diagnostického ústavu, péče na principech rodinné výchovy, možnost každodenního kontaktu rodičů s dětmi. Navíc MPSV s účinností od 1. 6. 2006 prosadilo zákonem č. 134 ze dne 14. 3. 2006 novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí (č. 359/99 Sb.) a o státní sociální podpoře (č. 117/95 Sb.), která sice koncipuje příspěvek jako nárok zařízení, ale jeho výši snižuje z devítinásobku na sedminásobek dávky na osobní potřeby (tj. o 22 %) a přiznání příspěvku (na rozdíl od ústavní výchovy) váže jen na děti svěřené do zařízení soudem nebo na žádost orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Nechápeme, proč využívají-li našich služeb státní orgány a jen pro „jejich“ děti náleží příspěvek, jeho výše činí pouze 36 % prostředků, které dostávají kojenecké ústavy (průměrně 400 000 Kč ročně na lůžko). Jak ale patrno z naší statistiky za rok 2005, podmínku přijetí dítěte na základě soudního rozhodnutí nebo na žádost OSPOD splňuje jen polovina dětí přijatých do Klokánků. Ze zmíněného sedminásobku by tedy fakticky byl 3,5 násobek, což u dítěte do šesti let představuje 73 500 Kč ročně (1750 x 3,5 x 12), tj. 18 % částky, kterou na každé dítě mají kojenecké ústavy. Po účinnosti novely se tedy od 1. 6. 2006 měsíční dávka na dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc sníží ze současných 17 566 Kč na 13 662 Kč. I pokud by všechny děti byly do Klokánků svěřeny na základě soudního rozhodnutí nebo na žádost OSPOD, dostali bychom při současné kapacitě (210 míst) a věkovém složení dětí jako v r. 2005 o 819 754 Kč měsíčně méně - (1750 x 7 x 188 + 1950 x 7 x 88 + 2310 x 7 x 66 + 2 530 x 7 x 25) / 367 x 210. Za současné situace, kdy polovina dětí je u nás jen na žádost rodičů, by snížení oproti současnému stavu činilo 2 254 327 Kč měsíčně, neboť bychom obdrželi jen 1 434 571 Kč.

Tato situace je pro nás dlouhodobě neudržitelná. Našemu sdružení převážně přispívají nemajetní lidé a není možné od nich požadovat ještě větší podporu. Jedinou nadějí na přežití stávajících a na plánované rozšíření kapacity Klokánků je buď změna zákona, nebo výraznější pomoc od velkých podniků a majetných osob, příp. výrazné zvýšení počtu menších přispěvatelů. V současné době i za cenu finančních problémů připravujeme otevření nových Klokánků v Litoměřicích, Kroměříži, Brně, Mostě a Chebu, protože kapacita stávajících je stále plná.

Ad 2) viz přiložená Zpráva o činnosti FOD za rok 2005,

Ad 3) Dne 1. 6. 2006 nabývá účinnosti novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která přináší četné a přísné sankce pro neziskovky – od pokuty dvou set tisíc korun do odnětí pověření např. za neoprávněné zprostředkování náhradní rodinné. Pokud by novela platila již nyní, hrozily by nám tyto sankce i za to, že jsme soudu doporučili vhodnou prověřenou rodinu pro anonymní Kristýnku. Jestliže ale úředníci porušují zákony, žádné sankce jim nehrozí. Dokonce ani tehdy, když určitý postup přislíbí na případové konferenci na MPSV, a pak udělají opak. Příkladem může být případ dětí Garbaczewských, které byly za asistence OSPOD Praha 1 kvůli nečinnosti a nerespektování zákona ze strany OSPOD Cheb (a před tím i Prahy 1) v průběhu dvou měsíců dvakrát násilně odebrány z Klokánku, kde byly zvyklé, do neznámého prostředí v DD Horšovský Týn (hromadnými dopravními prostředky nedostupného). Přes zcela jasné znění § 46 odst. 2 zákona o rodině, že „před nařízením ústavní výchovy je soud povinen zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinnou péčí nebo rodinnou péčí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, která má přednost před výchovou ústavní. Pominou-li po nařízení ústavní výchovy její důvody, soud ústavní výchovu zruší.“.

Bohužel toto ustanovení v případě holčiček G. nerespektoval ani soudce, na kterého jsme podali stížnost ministru spravedlnosti (odpověď zatím nemáme), ani OSPOD Cheb. MPSV, které má orgány sociálně-právní ochrany metodicky řídit, není schopno porušování zákona z jejich strany zabránit. Je u nás někdo schopen zajistit, aby vůči dětem byly dodržovány zákony a aby nebyly systémově týrány? Proč tyto situace neřeší novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí? Proč každý OSPOD si může dělat co chce a žádný věcně nadřízený orgán mu nemůže nic nařídit ani ho za porušování zákona postihnout? Jsou u nás úředníci všemocní? Je soudce u nás vázán zákonem a hrozí mu něco za jeho svévolné porušování? Ke kolika podobným případům systémového týrání u nás dochází, o nichž se nikdo nedozví, protože děti si stěžovat neumí a rodičům na nich často nezáleží? Kdo jiný by měl ohrožené děti chránit než OSPOD a situaci jim ulehčovat a ne zhoršovat? To jsou otázky, na které bychom spolu s Vámi chtěli hledat odpověď.

OBČANSKÉ SDRUŽENÍ NA POMOC OPUŠTĚNÝM, TÝRANÝM A ZANEDBÁVANÝM DĚTEM

Na Poříčí 6, 110 00 Praha 1, tel./fax: 224 221 137, 224 236 655, http//www.fod.cz, e-mail: fod@fod.cz

dne 24. dubna 2006 v 11.00 hod. v salonku v přízemí PricewaterhouseCoopers, Kateřinská 40/466, Praha 2 (Metro: trasa C – výstupní stanice I. P. Pavlova) s tímto

1. „Nestarejte se o své děti, stát Vám za to zaplatí!“ aneb Jak lze bez práce přijít ke statisícům ze státního rozpočtu (Měla tři děti přes rok v Klokánku, přispěla na ně 2 150 Kč, teď od státu dostane přes sto tisíc),

3. kasuistika – Kdo pomůže sestřičkám Garbaczewským? aneb sociálně-právní ochrana v ČR v praxi,

Děkujeme PricewaterhouseCoopers za bezplatné zapůjčení jednacího sálu i za plně sponzorské občerstvení.

teprve po odeslání mého dopisu ze dne 25. 10. 2005 jsem se dozvěděla o dalším pro mě překvapivém výkladu odboru sociální politiky MPSV k příspěvku na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, podle něhož

- při posuzování rozsahu použití příspěvku se vychází z osobních potřeb dítěte a musí být využit ve prospěch dítěte, např. na potraviny, ošacení a další os. potřeby, předměty zakoupené dítěti jsou majetkem dítěte a nespotřebovaná část zůstává dítěti,

- využití příspěvku na provozní účely zařízení není možné také vzhledem k ustanovení zákona č. 359/1999, o soc. právní ochraně dětí, podle něhož je sociálně - právní ochrana poskytována bez úhrady.

Opravdu mi není jasné, jak k tomuto výkladu zmíněný odbor dospěl. Z dikce zákona ani z důvodové zprávy nic takového nevyplývá. Zmíněná dávka se nejmenuje „příspěvek na dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc“ nebo „příspěvek na potřeby dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc“ ani „příspěvek na úhradu potřeb dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc“ jako je tomu u pěstounské péče, ale „příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc“. „Péče“ o dítě nesporně zahrnuje i náklady na osoby, které péči zajišťují, včetně odborného personálu (psycholog, pediatr, sociální a další pracovníci zařízení), stejně jako vytvoření podmínek pro péči o dítě, tj. nájem budov, energie, údržba.

Pokud bychom připustili výklad zmíněného odboru, pak by z měsíční částky příspěvku zbývalo průměrně patnáct tisíc korun. Po ročním pobytu by se dítě vracelo rodičům téměř s dvěma sty tisíci korunami. Mnozí rodiče by si za to zajistili aspoň na čas bydlení a mohli by o dítě nějakou dobu opět pečovat, někteří by to propili nebo prohráli v automatech. Každopádně by o umístění dětí do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc byl ze strany sociálně slabých rodin značný zájem. Pak by nebylo těžké domluvit se na tom, že s výjimkou akutních případů se budou děti přijímat a propouštět poslední den v měsíci, aby bylo možné čerpat dávku i podle výkladu, proti kterému jsme protestovali v minulém dopise.

Pokud jde o další námitku, že využití tohoto příspěvku není možné také proto, že sociálně-právní ochrana je podle zákona č. 359/99 Sb. poskytována bez úhrady, pak nutno podotknout, že zákon používá termín „bezplatně“ (§ 58 odst. 4), a myslí se tím samozřejmě bezplatnost ve vztahu k dítěti resp. k jeho zákonným zástupcům. Zmíněný příspěvek je nároková dávka státního rozpočtu a nastoupila namísto státních dotací, které mohou pokrývat až 70 % provozních nákladů. Pro rok 2006 byla podpora zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v rámci dotací MPSV výslovně vyloučena, ačkoli přímé náklady dítěte představují zhruba jen čtvrtinu zmíněného příspěvku.

Vážený pane náměstku, nemohu se zbavit dojmu, že tento výklad, o němž při jednání sociálního výboru v Senátu nebylo zmínky, byl vytvořen s cílem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ekonomicky zlikvidovat. I proto se na Vás obracím s prosbou o přezkoumání tohoto podle našeho přesvědčení nepřijatelného výkladu a o zjednání nápravy.

_____________________________________________________________________________________________________________________

dovoluji si obrátit se na Vás s velkou prosbou o přezkoumání a změnu výkladu, které zaujal odbor sociální politiky ve vztahu k § 43a zákona o státní sociální podpoře. Ve formuláři žádosti o tuto nově stanovenou dávku – příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc - se totiž uvádí, že nárok na dávku má pouze dítě, které je v zařízení po celý kalendářní měsíc.

Přiznám se, že tento výklad mě naprosto šokoval, neboť je ve zjevném rozporu s platnou právní úpravou, a to z těchto důvodů:

Podle § 49 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře vzniká nárok na dávku dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem. Žádné ustanovení tohoto zákona nestanoví, že by tyto podmínky měly trvat po celý kalendářní měsíc.

Ustanovení § 43a je nazvané „Podmínky nároku na příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc“ a zcela jednoznačně uvádí, že nárok na příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má nezaopatřené dítě svěřené

Skutečnost, že citovaný zákon počítá s tím, že nárok může trvat jen po část měsíce, vyplývá i ze znění § 51 odst. 3, které zní: „Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na dávku podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.

Ustanovení § 51 odst. 4 vyjmenovává dávky, u nichž náleží dávka ve výši za celý kalendářní měsíc, byť oprávněná osoba splňuje podmínky nároku jen po část měsíce. Jedná je s výjimkou rodičovského příspěvku o všechny měsíčně vyplácené dávky. U rodičovského příspěvku se výslovně stanoví, že nárok na něj má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě uvedené pod písm. a) a b)(§ 30 odst. 1). Odstavec 2 téhož ustanovení stanoví celkem devět fikcí, kdy se podmínka nároku na příspěvek po celý kalendářní měsíc považuje za splněnou, i když ve skutečnosti trvala jen po část měsíce. U všech měsíčně se opakujících dávek zákon v případě splnění nároku jen po část měsíce stanoví verzi pro oprávněnou osobu příznivější. Námi namítaný výklad je tedy zcela v rozporu s filosofií tohoto zákona, když situaci oprávněné osoby výrazně zhoršuje, aniž by navíc pro takový výklad bylo jediné zákonné opodstatnění.

Z výše uvedených ustanovení zákona proto nutno dovodit, že nárok na příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má každé dítě svěřené do tohoto zařízení, bez ohledu na to, zda zde pobývalo celý kalendářní měsíc či nikoli. Pokud pobyt netrval po celý kalendářní měsíc, pak je nutno podle našeho přesvědčení dávku stanovit podle dnů a faktické doby pobytu, neboť zákon neuvádí, že by v takovém případě byl nárok na dávku za celý kalendářní měsíc. Neuvádí však nikde ani to, že nárok na dávku nevzniká, pokud dítě v zařízení po celý kalendářní měsíc není.

Vážený pane náměstku, z výše uvedených důvodů prosím o změnu tohoto podle našeho názoru nesprávného výkladu zákona, který by navíc další existenci našich zařízení velmi ohrozil. Kolem 80% dětí totiž podmínku pobytu v zařízení po dobu celého kalendářního měsíce nesplňuje, neboť se snažíme, aby děti u nás byly dobu co nejkratší. Současně si ještě dovoluji přiložit materiály týkající se zmíněných zařízení i naší další činnosti a spolupráci s orgány sociálně - právní ochrany dětí.

Na Poříčí 6, 110 00 Praha 1, tel./fax: 224 221 137, 224 236 655, http//www.fod.cz, e-mail: fod@fod.cz ______________________________________________________________________________________________________________________

Ad 2) viz přiložená Zpráva o činnosti FOD za rok 2005,

Na Poříčí 6, 110 00 Praha 1, tel./fax: 224 221 137, 224 236 655, http//www.fod.cz, e-mail: fod@fod.cz

Na Poříčí 6, 110 00 Praha 1, tel./fax: 224 221 137, 224 236 655, http//www.fod.cz, e-mail: fod@fod.cz
______________________________________________________________________________________________________________________