----- Original Message -----

Sent: Sunday, July 01, 2007 10:56 PM

Subject: Otevřený dopis panu předsedovi Soudcovské unie, JUDr.Jaromíru Jirsovi - protest proti porušení Úmluvy o právech dítěte a zneužití soudní pravomoci soudcem Miloslavem Sládkem, protest proti veřejnému násilí, páchaném na dětech justicí ČR

Píši Vám tento otevřený dopis a zásadně protestuji proti praktikám justice jménem všech slušných lidí, žijících v této zemi a jakožto matka, která se cítí hluboce morálně poškozena přístupem, který je uplatňován ve věcech opatrovnických vůči dětem a matkám formou veřejného násilí, páchaného na dětech soudci, kteří zneužívají svoji nedotknutelnost a pravomoc, nerespektují mezinárodní úmluvy o právech a svobodách dětí a naopak je buď účelově přehlížejí nebo deformují články tak, že za zájmy dětí prohlašují zájmy rodičů, a to především, jak je v posledních letech obvyklé, otců! Pokud se však jedná o odůvodnění zájmu dítěte zájmem otce, dle kterého je 10-letá zdravá holčička, která se nedopustila žádného deliktu, zavřena na psychiatrické klinice suplující neexistující vězení pro děti mladší 15 let jenom proto, aby jí otec za pomoci soudce znemožnil trávit prázdniny na soustředění a u moře a aby neměla prázdniny vůbec žádné, pokud by je kvůli každotýdenním stykům s otcem musela trávit doma, jde nejen o porušení níže citovaných článků Úmluvy o právech dítěte, ale především o zločinnou zvůli soudce,chovajícího se, jako kdyby byl zkorumpován, a podporovaného nenávistným otcem, který se za své existenční i lidské selhání evidentně mstí na dítěti své bývalé partnerce!

S ohledem na tyto závažné skutečnosti Vás žádám,abyste se osobně zasadil o odvolání soudce Miloslava Sládka z funkce a o definitivní zamezení jeho činnosti v justičních orgánech. Moje žádost je náležitě odůvodněna jak níže uvedenými články Úmluvy o právech dítěte, tak i samotným vystupováním otce a soudce, kteří se neštítili předvést arogantní a svévolné chování před zraky celého národa prostřednictvím sdělovacích prostředků!

Nařízením o předběžném opatření, dle kterého musela paní Markéta Smutná dne 25.6.2007 předat svoji dceru Terezku do dětské psychiatrické léčebny v Motole, se dopustil soudce Miloslav Sládek porušení Úmluvy o právech dítěte, kterou Česká a Slovenská federativní republika ratifikovala dne 7. ledna 1991 a která vstoupila v platnost dne 6. února 1991, a to jmenovitě jejích článků:

12.1 - Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují dítěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech, které se jej dotýkají, přičemž se názoru dítěte musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni.

12.2 - Za tímto účelem se dítěti zejména poskytuje možnost, aby bylo vyslyšeno v každém soudním nebo správním řízení, které se jej dotýká, a to buď přímo nebo prostřednictvím zástupce anebo příslušného orgánu, přičemž způsob slyšení musí být v souladu s procedurálními pravidly vnitrostátního zákonodárství.

13.1 - Dítě má právo na svobodu projevu, toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem, prostřednictvím umění nebo jakýmikoli jinými prostředky podle volby dítěte.

Jak je známo, nařízení o předběžném opatření předcházela právě žádost matky o to, aby styk dítěte s otcem nebyl přes prázdniny upraven, na které soudce reagoval kromě zmíněného nařízení prohlášením, že "holka bude na psychiatrii tak dlouho, dokud se nenaučí otci říkat tatínku" . Matka styku dítěte s otcem nebránila a to snad může dokázat i holčička sama, proč tedy nikdo nevyslechl holčičku v souladu s jejími právy, danými článkem 12.1? Zřejmě proto, že nebylo v zájmu otce a soudce, aby byla v souladu se svými právy dle článků 12.1, 12.2 a 13.1 vyslechnuta!

Otec se první dva roky o dítě vůbec nezajímal a pokoušel se zbavit svojí rodičovské odpovědnosti zpochybňováním svého otcovství. Matka se s ním rozvedla ještě před narozením dcery a jak vyplývá z posudků psychiatrů a soudních znalců, o dítě se vzorně starala, dítě má jisté talentové předpoklady, které jsou u něj matkou podporovány a rozvíjeny- trénuje krasobruslení, chodí na flétnu. Dítě tedy není nijak postižené ani zaostalé, ale naprosto normální a zdravé,což dokázalo i lékařské vyšetření na Dětské psychiatrické klinice v Motole. Když však chtěli lékaři zdravou holčičku pustit domů, aby se tak jako ostatní děti mohla radovat z prázdnin, co udělal soudce? Svévolně zakázal propustit dítě z nemocnice a pohrozil lékařům stíháním za maření výkonu soudního rozhodnutí! Takže pod prohlášením o maření výkonu soudního rozhodnutí skryl nejen porušení článků 12.1, 12.2 a 13.1,kterého se dopustil již vydáním tohoto nařízení, ale dopustil se porušení dalších článků 16.1, 16.2 a 37b).

Jak uvedl psychiatr MUDr. Karel Humhal, který provedl psychiatrické vyšetření malé Terezky již předtím, a které ještě potvrdila vyšetření odborníků z motolské nemocnice, Terezka je naprosto zdravé dítě, které je fixované na matku a bezdůvodný a násilný pobyt na psychiatrické klinice je pro ni kontraproduktivní, protože jí může nejen způsobit těžké psychické trauma, ale vyvolat nezvratitelnou nenávist k otci pro zbytek života, k čemuž již nepochybně došlo, protože touto neadekvátní reakcí se soudce dopustil rovněž porušení článků 36 a 37a)

Jestliže si otec za 10 let nedokázal vytvořit vztah k dítěti přirozeným způsobem a navíc ještě v prvních dvou letech jeho života pochyboval o svém otcovství, je naprosto vyloučené a absurdní, aby si nyní vynucoval lásku a důvěru dítěte násilnou aplikací mocenských prostředků!

Vystudovala jsem VŠE a i když nejsem odborník v právní oblasti, mám dvě zkoušky a tudíž i dostatečnou povědomost o aplikaci a porušování práv,byť i z oblasti obchodní. Nemusím však být odborník, abych nepochopila, o co v tomto případě otci jde, protože je to otec, který selhal nejen jako zajistitel a živitel rodiny, ale evidentně i lidsky a partnersky, protože jestliže se snaží takovýmto způsobem zabránit dítěti v jeho zájmech, nechce ho pustit na prázdniny a snaží se ho za každou cenu odtrhnout od matky proti jeho vůli, aby si na něm za pomoci zvůle soudní pravomoci vynutil vztah k sobě,je to čistě projev pomstychtivosti za jeho uražené mužské ego. Maminka se po rozpadu manželství nezhroutila a pomohla si sama, je vidět že se o dítě dokáže postarat a zajistit mu vše potřebné, má vyšší vzdělání než otec a je zřejmě schopnější i finančně, což uražená mužská ješitnost těžko snáší.

A tak cíleně znepříjemňuje matce život a ničí ji v té nejcitlivější oblasti - přes dítě, které přes veškeré snahy takovýchto pomstychtivých otců bude mít vždy silnější pouto k matce než k otci, ať už s ním žije v úplné rodině nebo ne, protože jak i psychologové potvrzují, matka je tou nejdůležitější osobou pro dítě, protože mu dala to hlavní - život, a to je zákon přírody, který je nad všechny zákony světa a který nikdy žádný takový "otec" nezničí, ať mu arogance a zvůle státní moci pomáhá sebevíc.

A aby se nemohlo náhodou dokázat, že dítě prosperuje i přes nepřítomnost takového "otce", vymýšlíte si "syndrom zavrženého rodiče", pod jehož záminkou rvete plačící a "mami" křičící děti matkám z náručí, abyste je odtáhli do Argentiny,kde jsou pod vzornou péčí otce zavšivené, špinavé a bez školní docházky postupně ztrácejí gramotnost,a když se malá 6-letá holčička po tom, co jí odervete od mámy, pokusí v

A otec, podporovaný arogancí státní moci, se k soudu nejenže nedostaví, ale na otázku, zda se neobává, že ho dítě bude nenávidět, není odpovědi schopen a tak pouze vyhýbavě vysvětluje, že "na to se nedá jednoznačně odpovědět jen tak po telefonu a že by si to vyžádalo delší diskusi a ........"! Jestliže však soudce možnost nenávisti k otci připustil, připustil tím již předem možnost svého pochybení, tak jak mohl takové nařízení o předběžném opatření vydat, když sám o jeho pozitivním výsledku předem přesvědčen nebyl? Jednalo se tedy i u něj o pomstychtivost, kterou chtěl zničením dítěte srazit na kolena matku? A to je podle Vás jednání, hodné člověka, který má chránit práva a zájmy dítěte? Ne, tady se jedná o zájem dítěte, nadiktovaný zájmem otce za účelem zničení dítěte a pomsty matce, a tím o porušení posledního článku z těch, které jsem zde v souvislosti s touto kauzou citovala - článku 3.1!!!!

Jste-li slušní lidé, kteří právo a zákon ctí a nikoliv degradují na mocenský prostředek k aplikaci veřejného násilí, tak takový člověk jakým je Mgr. Miloslav Sládek, nemá mezi Vámi co dělat, zrovna tak jako mezi Vámi nemá co dělat nejmenovaná soudkyně, která se vyjádřila, že by to řešila "odejmutím dítěte matce z péče a výchovy a zákazem jejího styku s dítětem".

Nemůžete řešit spory mezi rodiči o dítě tím, že je násilím odeberete matce, protože tím nejvíce poškodíte dítě samotné. Matka, i když bude Vámi zavřená ve vězení, aby byl její přístup k dítěti zamezen úplně, se bude snažit přežít za všech okolností právě kvůli svému dítěti, ale dítě, vyrvané násilím z mateřského lůna, i když už mluví a chodí, bude poznamenané na celý život. Současné praktiky, s jakými přistupují soudy k matkám a dětem, už tady totiž v minulosti byly - jednak deportace dětí a matek do koncentračních táborů gestapem a zvůle, s jakou postupovaly soudy za komunistického režimu proti jeho odpůrcům, jako například nejznámější inscenovaný proces proti JUDr. Miladě Horákové, od jejíž popravy zločinným komunistickým režimem uplynulo dne 27.6.2007 přesně 57 let!

I když znám muže ze svého okolí, kteří jsou dobrými otci i partnery, tento případ to rozhodně není a obzvlášť teď po tomto excesu by tomuto"štrasburskému otci" jménem Lubomír Choc měl být styk s dítětem zamezen úplně, protože je pro dítě nebezpečný, a soud by měl jemu doporučit, aby své nenávistné a pomstychtivé emoce konzultoval s psychiatrem nebo psychologem on sám!