Vážení a milí členové, opět vás po půl roce co nejsrdečněji pozdravujeme a děkujeme vám mnohokrát za vaši pomoc a podporu. Letošní rok by mohl být z hlediska opuštěných i jinak ohrožených dětí velmi významný. Poslanecká sněmovna přijala zákony, které by jejich situaci mohly výrazně zlepšit. Záleží však ještě na Senátu (viz str. 3). Stále zažíváme věci, nad kterými nám zůstává rozum stát – snahy umisťovat děti z náhradních rodin a z rodinných Klokánků v rozporu se zákonem do ústavů (viz str. 3). A tak vás chceme potěšit alespoň zprávou, že výtěžek vánočního kola naší sbírky dosáhl dvaceti miliónů korun, což je o půl miliónu víc než loni, a že v nejbližší době otevřeme nového Klokánka v Hostivici u Prahy pro čtyřicet dětí. Vážení a milí přátelé, ještě jednou vám za vaši pomoc moc a moc děkujeme a těšíme se na vaši další podporu.

Malá Dominika se zase směje

S osudem sedmnáctiměsíční Dominiky jste se mohli seznámit v médiích. Holčička byla ihned z porodnice umístěna do kojeneckého ústavu, pak do nemocnice a odtud do Klokánku v Praze 4. To už u nás byly na základě soudního rozhodnutí i její tři sestřičky – dvouletá Anička, tříletá Viktorka a jedenáctiletá Sandra. Důvodem odebrání z rodiny byl vážný úraz Aničky (těžké opařeniny po celém hrudníčku) a skutečnost, že péči o Aničku a Vikinku převážně zajišťovala nejstarší Sandra. Kvůli tomu ani nechodila do školy. Při přijetí byly děti velmi zanedbané a opožděné. V době pobytu Dominičky v kojeneckém ústavu se o ni rodiče nikdy nezajímali. Proto byl k soudu podán návrh na vyslovení nezájmu. Anička měla z matky dlouhou dobu panickou hrůzu, utíkala před ní, plakala a schovávala se u své "klokaní tety". O návštěvách rodiče komunikovali pouze se staršími dětmi a Dominiku zcela ignorovali. Vlastně ve vztahu k ní pokračoval jejich nezájem, započatý v kojeneckém ústavu. V Klokánku všechny děti dělaly veliké pokroky, Sandra si dokonce o dva stupně zlepšila školní prospěch. Přesto po návratu otce z výkonu trestu rozhodl soud na návrh orgánu péče o dítě, že se všechny čtyři děti vrátí domů. Nic nepomohly naše protesty ani prosby, aby alespoň Dominika byla ponechána v Klokánku nebo aby děti chodily domů jen na víkendy. Rodiče si je se souhlasem sociální péče převzali na vánoční návštěvu a už je nevrátili, i když rozsudek ještě nebyl pravomocný. Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) jim však vystavil písemný souhlas k dalšímu pobytu. Ten byl prodlužován až do března, kdy rozsudek nabyl právní moci. Nejstarší Sandra ale odmítla zůstat doma a sama se vrátila do Klokánku. Krátce po návratu domů byla Dominika hospitalizována pro úraz hlavičky. Naše naděje, že se k nám vrátí přímo z nemocnice, se nesplnila. Domů byla vrácena i po druhé hospitalizaci koncem února, rovněž s úrazem hlavy. Tehdy nemocnice na dotaz orgánu sociálně-právní ochrany odpověděla, že se o týrání nejedná. Protože péče o dítě stále ani u Dominiky neviděla důvod k odebrání, provedli jsme dne 26. 3. 2004 společné šetření se sociální pracovnicí Úřadu MČ Prahy 3. V bytě o jedné místnosti bylo jako vždy silně nakouřeno. Z postýlky Dominiky byla opět cítit moč. Holčička měla kašel – podle otce kašle už od propuštění z nemocnice. U lékaře s ní nebyli. Dominika byla smutná, v obličeji měla oděrky – prý od sester, když se spolu pošťuchovaly. Na náš návrh, aby ji dali do Klokánku alespoň přes týden, reagovali rodiče podrážděně. Prý si děti nepořizovali proto, aby se o ně staral někdo jiný. Sociální pracovnice ani nyní neviděla důvod k odebrání dítěte. Další návštěvu jsme provedli 2. dubna. Rodiče nás zprvu nechtěli pustit dovnitř, ale nakonec souhlasili. Místnost byla opět zakouřená a cítit močí. Dominika měla ručičky svázané, podle otce proto, že se ve vzteku škrábe. Na tváři měla opět oděrky. Naše asistentka jí ručičky uvolnila a holčička je k ní hned natahovala. Po vzetí do náruče si dala hlavičku na její rameno. Plenu i kalhotky měla pročůrané. Otec se obrátil na matku a zvýšeným hlasem řekl: "Podívej se, ona chce k cizím lidem, nás se bojí." Po položení zpět na gauč se holčička rozplakala. S naší opětovnou nabídkou na předání Dominiky do Klokánku rodiče zprvu souhlasili. Vzápětí však otec řekl, že si to ještě musí rozmyslet, abychom přišli v úterý 6. dubna. Ten den jsme však zjistili, že Dominika má levou nožičku v sádře. Dle sdělení rodičů si ji dvakrát zlomila při zaklínění mezi tyčky u postýlky. Matka s ní navštívila pohotovost, odkud ji převezli do Vinohradské nemocnice a po ošetření propustili domů. Umístění Dominiky do Klokánku oba rodiče kategoricky odmítli. Věc jsme ihned oznámili vedoucí sociálního odboru a ještě téhož dne bylo vydáno předběžné opatření, jímž byla holčička znovu svěřena do Klokánku. Zubožená, vyhublá, zavšivená, apatická, se zhojenými zlomeninami žeber. První tři dny na nic nereagovala, nesmála se, měla prázdný výraz v obličeji a oči jako bez života. Jen při přiblížení k postýlce se rozplakala a přitiskla se k tetě. Stále ji někdo musel chovat, usnula pouze v náručí. První dny jsme se báli, že už to nikdy nebude to veselé batole, jakým byla předtím. Ale k naší velké radosti nám Dominika rozkvétala přímo před očima. Už třetí den se smála a do týdne byla stejně veselá a zvídavá jako dřív. Nyní už jsou v Klokánku na základě předběžného opatření i její tři starší sestřičky. Všechny jsou šťastné a veselé stejně jako Dominika.
Zhojené zlomeniny žeber zjistila naše lékařka hned druhý den po přijetí holčičky vizuální a pohmatovou prohlídkou. Svalky (hrboly od srůstů) byly dobře patrné. Rentgenové vyšetření odhalilo osm zlomenin. Protože jsme přesvědčeni, že zlomeniny měly být zjištěny již v nemocnici při ošetřování nožičky a že i s ohledem na předchozí hospitalizace měla být kontaktována sociální péče, podali jsme na postup nemocnice stížnost ministerstvu zdravotnictví. Na tiskové konferenci konané dne 23. dubna ošetřující lékař i primář nemocnice vyloučili, že by u Dominiky přehlédli akutní nebo zhojené zlomeniny žeber. Uvedli rovněž, že neviděli důvod, proč by ji neměli propustit do domácího prostředí – podezření na týrání neshledali. Při ošetření jim rodiče řekli, že holčička spadla z metrové výšky (nám však uváděli něco jiného). Po nové prohlídce Dominiky a seznámení se s rentgenem primář uznal, že se skutečně jedná o zhojené zlomeniny, které ale podle jeho názoru byly snadno přehlédnutelné. Následný sken celé kostry kromě osmi zlomených žeber prokázal i starou zlomeninu loketní kosti. V současné době jsou rodiče na základě našeho trestního oznámení stíháni pro trestný čin týrání svěřené osoby. Naše stížnost na nemocnici adresována ministerstvu zdravotnictví, která je stále v šetření, byla motivována především snahou o prevenci – aby lékaři při podezřelých nebo opakovaných zraněních zejména u malých dětí, při opakovaných hospitalizacích a nezájmu rodičů vždy pomysleli na to, že se může jednat o dítě týrané, kterému může jít o život. V tomto případě zjevně pochybila i sociální péče – nebýt zlomené nožičky, možná by holčička trpěla dál. Případ Dominičky v mnohém připomíná utýranou Lucinku – i ona byla opakovaně hospitalizována, i v jejím případě byly zjevné známky týrání přehlédnuty. Naštěstí konec je dnes jiný. Kéž zveřejnění těchto případů i naše stížnosti na liknavý postup těch, kteří mají děti chránit, přispějí k tomu, že Česká republika nebude setrvávat na předním místě mezi zeměmi s největším počtem týraných a utýraných dětí. Ve srovnání například s Velkou Británií je jich u nás šestkrát více.

Podobnost čistě náhodná?

Loni koncem prosince se sociální asistentka naší litoměřické pobočky dozvěděla, že se souhlasem sociálního odboru byla z nemocnice domů propuštěna tříletá holčička, u které byla zjištěna kroutivá zlomenina ručičky. V rodině je prý ještě další dítě ve věku jednoho roku. Sociální pracovnice má údajně rodinu pod kontrolou. Naše asistentka se zhrozila a ihned se rozhodla provést šetření. Na adrese, na které byla matka hlášena, se však již delší dobu nezdržovala. Podali jsme proto trestní oznámení a požádali policii o pomoc při zjištění současného pobytu dětí. O jejich nalezení se snažil i sociální odbor. Děti nakonec po měsíci až na páté adrese vypátrala naše sociální asistentka ve zchátralém domku v zapadlé vesničce. Matka stále měnila pobyt, zřejmě se skrývala před věřiteli. Tříletá Patricie i její roční sestřička Zuzanka ležely v tmavé chladné místnosti. Obě měly horečku, kašlaly, obtížně dýchaly a byly celé schvácené. Páťa měla na hrudníčku velký podlouhlý strup, jako by po spálenině. Na dotaz matka uvedla, že je to od koberce (?). U lékaře s dětmi nebyla. Umístění dcer v Klokánku i v nemocnici striktně odmítla. Děti vypadaly tak zuboženě, že je tam naše asistentka nemohla nechat, i když už byl večer. Informovala proto ihned pohotovostní sociální službu a žádala o předběžné opatření. Bohužel neúspěšně, prý to počká do rána. Naše pracovnice se však nevzdala a zavolala na pomoc policii. Na místo ochotně přišla i kurátorka. Majitel domku, hrozivě a zanedbaně vyhlížející muž, sdělil, že matka i její druh odešli do hospody ve vedlejší vesnici. Děti jsou prý v pořádku, hlídá je on. Policie vzápětí pro matku dojela. Ta po delším dohadování nakonec souhlasila s odvozem dětí do nemocnice. Naše sociální asistentka si mohla oddechnout. Přesto ještě v noci, když psala zprávu (na spánek prý neměla ani pomyšlení), stále musela myslet na to, proč si Páťa celou cestu stěžovala na bolest bříška. Najednou pojala hrozné podezření. Hned ráno zavolala do nemocnice a požádala o gynekologické vyšetření holčičky. To pohlavní zneužívání tříletého dítěte potvrdilo. Byl zjištěn povolený svěrač a holčička začala sama spontánně vyprávět, co jí strejda dělá. Obě děti byly z nemocnice umístěny do dětského domova, náš návrh na Klokánek nebyl akceptován. Doufáme, že soud rozhodne o zbavení rodičovské zodpovědnosti a obě sestřičky že brzy poznají láskyplné rodinné prostředí.

Sami doma

Letos v březnu jsme obdrželi anonymní telefonické oznámení, že v jednom bytě v Praze 10 jsou již víc než měsíc úplně sami tři sourozenci. Ještě ten den se naše dvě sociální asistentky vydaly oznámení prověřit. Byt nalezly, ale nikdo jim neotevřel. Druhý den se proto vydaly za dětmi do školy. Všichni tři chlapci ve věku devíti, jedenácti a patnácti let svorně popírali, že by je matka opustila. Ani ve škole nikdo nic nepoznal a zprvu našemu podezření ani nechtěli věřit. Po chvíli se však nejstarší hoch rozplakal a přiznal, že matka od nich odešla už před měsícem. Naštěstí jim nechala nějaké peníze a oni se o sebe starají sami. Peníze jim už ale docházejí. Vzápětí se rozplakali všichni tři a prosili, aby nemuseli do dětského domova. Toho se báli nejvíc, a proto všechno tajili. Doma mají ještě dva pejsky a papouška, o ty se také starají. Nabídku, že by mohli jít do Klokánku i se svými zvířátky, přijali s velkou úlevou. Naše asistentky hned odjely s chlapci domů, pomohly jim sbalit věci a všichni se vydali do Klokánku. Chlapcům se tu hned zalíbilo. Jsou šťastni, že mohou dál dojíždět do stejné školy a že jim zůstali i oba pejsci a papoušek. Druhý den nám byly děti svěřeny předběžným opatřením. To už jsme zkontaktovali i babičku, která byla celou situací šokována. Bere si vnuky pravidelně na víkendy. Statečné kluky navštěvují i jejich dvě tety a k naší velké radosti se zdá, že u jedné z nich najdou brzo svůj nový domov. Matka se až dosud neozvala.

Děti hlídané kamerami

Ačkoliv jsme si na FOD zvykli již na leccos, opravdu nás šokovalo zjištění, že v moderním dětském domově v Krnsku, okr. Mladá Boleslav, hlídají v noci čtyřicet dětí jen kamery. Důvodem toho je prý nedostatek finančních prostředků na noční vychovatele. Dětský domov Krnsko byl v nedávné době otevřen namísto DD Stránov jako dětský domov nové generace. Pro celkem šedesát dětí bylo postaveno šest rodinných domů s vynikajícím hmotným vybavením, každý pro deset dětí. Ale lidé tu chybí. V noci jsou k dispozici pouze dvě vychovatelky. Ty hlídají děti z ostatních čtyř budov na dálku prostřednictvím kamer, snímajících pouze společné prostory. Co se děje večer a v noci na pokojích nebo v koupelnách, zjistit nelze. Přitom v tomto dětském domově jsou děti ve věku již od tří let. Jak psychicky snášejí nepřítomnost dospělé osoby, nevíme. Víme jen, že pro děti v Klokánku je právě večer a v noci přítomnost tety velmi důležitá. Jak známo, v noci se děti bojí nejvíc a k zajištění pocitu bezpečí potřebují přítomnost dospělého. Děti s traumatizujícími zážitky mívají noční děsy, nelze vyloučit ani šikanu. Kdyby rodiče ponechávali malé dítě v noci bez dozoru, pravděpodobně by měli problémy se sociální péčí a možná i s policií. Ale náš ústavní systém, jak se zdá, snese mnoho. O této podle našeho názoru neúnosné situaci jsme informovali předsedu podvýboru pro otázky ohrožených skupin MUDr. Josefa Janečka a dvě členky podvýboru při jejich návštěvě Klokánku v Praze 8.

Spor o Klárku pokračuje - rodina nebo ústav?

Klárka byla do Klokánku v Žatci umístěna na žádost matky přímo z porodnice dne 9. prosince 2002. Matka i s druhem bydlela v té době v garáži a uváděla, že si co nejdřív najde vhodné bydlení a nejmladší dceru si vezme zpět. Té se prý určitě nevzdá (pět jejích starších dětí je umístěno v pěstounské péči). Zůstalo však jen u slibů, její zájem o dceru rychle upadal. V únoru 2003 holčičku navštívila naposledy a přestala přispívat i na její výživu. Orgán sociálně-právní ochrany dětí jsme proto po půl roce požádali o podání návrhu na vyslovení nezájmu a sami jsme podali podnět na zbavení rodičovské zodpovědnosti. Městský úřad Lovosice návrh na určení nezájmu sice podal, ale současně se domáhal nařízení ústavní výchovy a předání Klárky do kojeneckého ústavu. Ve svém návrhu ze dne 27. 6. 2003 v rozporu s platnou právní úpravou uvádí, že Klokánek FOD je zařízení pověřené ministerstvem práce a sociálních věcí na okamžitou pomoc a není oprávněno mít děti v dlouhodobé péči. Manžel matky mezitím podal návrh na popření otcovství. Soud, u kterého byly návrhy podány, vyslovil místní nepříslušnost a řízení se z důvodu kompetenčního sporu začalo protahovat. Proto jsme úřady opakovaně žádali, aby holčičku předali do péče prověřené náhradní rodiny s perspektivou osvojení. Nebylo nám však vyhověno s poukazem na to, že dítě ještě není právně volné a že trvají na předání Klárky do kojeneckého ústavu. Proto jsme k Okresnímu soudu v Lounech podali návrh na svěření holčičky do Klokánku předběžným opatřením. Tomu soud naštěstí přes nesouhlas "péče" vyhověl. Když Klárka v Klokánku oslavila roční narozeniny a kompetenční spor ještě nebyl vyřešen, vytypovali jsme pro ni státem prověřenou rodinu sami. Manželé H. si ji na první pohled zamilovali a i holčička byla při jejich návštěvě zjevně spokojená. Sepsali jsme proto návrh na předběžné opatření, jímž by jim Klárka byla svěřena do péče s tím, že v případě právního uvolnění by ji nezrušitelně osvojili. V té době však matka k soudu napsala, že s náhradní rodinnou péčí zásadně nesouhlasí. V nejbližší době získají s druhem, který je biologickým otcem dítěte, byt a dceru si vezmou domů. Návrh na předběžné opatření byl proto dne 21. 1. 2004 zamítnut. Jakmile se rodiče dozvěděli, že usilujeme o předání holčičky do náhradní rodiny, začali našim pracovnicím v Klokánku telefonicky i písemně nadávat a vyhrožovat, a to i fyzickou likvidací. Klárku však přesto nenavštívili. Po vyřešení kompetenčního sporu a spojení všech řízení, která ohledně Klárky probíhala, nařídil lounský soud na počátek dubna jednání. Matka se nedostavila a sociální pracovnice nadále trvala na ústavní výchově. Jako důvod uvedla, že v KÚ by dítě bylo řádně vyšetřeno a po právním uvolnění předáno do anonymního osvojení. Přitom Klárka je zdravá
a dobře se vyvíjející holčička, o čemž jsme předložili písemnou zprávu dětské lékařky. Na naši námitku, že podle zákona o rodině má náhradní rodinná výchova i rodinná výchova v Klokánku jako v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc přednost před ústavní výchovou, sociální pracovnice uvedla, že toho si je vědoma, avšak oni s ohledem na agresivitu rodičů dávají přednost anonymnímu osvojení – třebaže manželé H. se vyjádřili, že na anonymitě netrvají, holčičku chtějí co nejdříve do své péče a z rodičů strach nemají. Na to bylo jednání odročeno na konec dubna za účelem výslechu matky dožádaným soudem. Současně nás soud požádal o prošetření nynějších poměrů v rodině. Matku se vyslechnout nepodařilo. Se svým druhem opustila ubytovnu, změnu adresy nenahlásila a její současný pobyt není znám. Nyní je proti ní vedeno trestní stíhání pro neplnění vyživovací povinnosti. Za této situace vydal soud k naší velké radosti předběžné opatření, jímž svěřil nyní již sedmnáctiměsíční Klárku do péče manželů H. Ti si ji vzápětí celí šťastní z Klokánku odvezli.
Za dva týdny ale přišel šok a studená sprcha. Odbor sociálních věcí Městského úřadu v Žatci podal proti rozhodnutí o svěření Klárky do náhradní rodiny odvolání s tímto odůvodněním: "Žadatelé absolvovali odborné posouzení a mají ukončenou odbornou přípravu k přijetí dítěte do rodiny, ale dítě není právně volné a rodiče by v případném řízení o osvojení byli dále účastníky tohoto řízení a nebyla by tak zachována anonymita osvojitelů. Fond ohrožených dětí jako pověřená osoba nemá ve svém pověření ani možnost zprostředkování náhradní rodinné péče. V případě nezl. Kláry byla tato náhradní rodinná péče Fondem ohrožených dětí zprostředkována. Dle našeho stanoviska mělo být návrhům Městského úřadu Lovosice na vyslovení nezájmu a na nařízení ústavní výchovy vyhověno. Pak by bylo možné nezl. Kláru nabídnout jako právně volné dítě k osvojení dle platných právních předpisů o sociálně-právní ochraně dětí." Že zákon o rodině dává jednoznačně přednost náhradní rodině před ústavem a že i Úmluva o právech dítěte přiznává dětem právo vyrůstat v rodině, orgán sociálně-právní ochrany v Žatci opomíjí. Zdá se, že pořadník je důležitější než zájem dítěte na výchově v láskyplném rodinném prostředí i než naše i mezinárodní právo. Jak je to možné?

Šance pro opuštěné a ohrožené děti

Velkou šanci teď mají opuštěné děti. Na květnové schůzi sněmovny byly schváleny novely poslanců KDÚ-ČSL, jejichž cílem je urychlit osvojování opuštěných dětí a umožnit anonymní porody. Matka by mohla dát souhlas k osvojení již v porodnici. Pokud by ho neodvolala, nabýval by účinnosti po šesti týdnech od porodu. To by pomohlo hlavně těm dětem, jejichž matky se jich v porodnici vzdají, ale po šesti týdnech se již k udělení souhlasu k osvojení na úřad nedostaví. Často bývají neznámého pobytu a právní uvolnění dítěte se tím o řadu měsíců prodlužuje. Po uplynutí dvouměsíčního nezájmu probíhá soudní řízení, které trvá obvykle půl až tři čtvrtě roku. Podle novely by měl soud řízení o nezájmu ukončit nejpozději do tří měsíců, jen ve zvlášť složitých případech do šesti měsíců. Současně "prošly" i utajené porody jako možnost pro matky, které nejsou vdané a mají trvalý pobyt na území ČR. Jejich osobní údaje by byly tajné a do matriky ani rodného listu dítěte by se nezapisovaly. To by podle našeho názoru mohlo zachránit život desítkám dětí, pro které je den zrození i dnem jejich smrti. Poslanci dále k naší velké radosti přijali i dva naše podněty, které podala paní poslankyně JUDr. Eva Dundáčková (ODS). Spočívají v tom, že děti by mohly přejít anonymně do péče budoucích osvojitelů ihned po podání návrhu na nezájem a nemusely by řadu měsíců čekat na výsledek řízení v ústavu a dále, že děti svěřené do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc by měly nárok na zvláštní dávku státní sociální podpory.
Kromě všech přítomných poslanců za KDU-ČSL, ODS a US tyto návrhy podpořilo i 19 poslanců za ČSSD. Všem jim jménem ohrožených dětí děkujeme. Doufejme, že i senátoři tyto velice potřebné a prospěšné zákony schválí. Určitě by pomohla i vaše podpora a vaše zkušenosti adresované Senátu (a pokud možno v kopii i FOD). Zatím prý převažují negativní ohlasy, zejména od Společnosti sociální pediatrie a pana doktora Schneiberga.
Za vaši pomoc mnohokrát děkujeme! Bude jí určitě zapotřebí.

Ministerstvo zdravotnictví názor nezměnilo

V minulém zpravodaji (č. 2/2003) jsme vás informovali, že podle názoru ministerstva zdravotnictví mohou o děti do tří let věku pečovat pouze kojenecké ústavy a zdravotnické dětské domovy. Jen zdravotnický personál je prý schopen uspokojit řádně jejich biologické potřeby. Naši péči v Klokáncích označilo ministerstvo v dopise určeném ministerstvu práce a sociálních věcí a Magistrátu hl. m. Prahy za protiprávní. Dne 27. 11. 2003 zopakovali zástupci MZ své stanovisko i ve zpravodajství všech tří celoplošných televizí a mj. uvedli, že naše péče o děti do tří let je "mimo zákon" a že bychom tyto děti měli předat do kojeneckých ústavů. Tyto názory, překonané již na počátku šedesátých let minulého století, jsou nejen v rozporu s názory veřejnosti a s výsledky výzkumů a s praxí jiných států, ale i s našimi zákony, ač právě na ně se ministerstvo odvolávalo. Už i v Rumunsku je zakázáno dávat děti mladší dvou let do ústavů a rychle se tu rozvíjí pěstounská péče. Jen u nás jako bychom zamrzli v padesátých létech minulého století.
A jak se náš spor vyvíjel dál? S poukazem na dále citovaná právní ustanovení jsme již loni 10. prosince osobně jednali s panem náměstkem MUDr. Milanem Špačkem, který předmětný dopis podepsal. Pan náměstek se ústně omluvil s tím, že měl špatný právní rozbor a slíbil, že věc uvede na pravou míru. Bohužel zůstalo pouze u slibu. Proto jsme se 6. února obrátili dopisem na bývalou paní ministryni MUDr. Marii Součkovou se žádostí o veřejnou omluvu a finanční satisfakci ve výši pěti milionů korun. To je částka, o kterou FOD v důsledku neoprávněného nařčení z protiprávní činnosti přišel. Po měsíci přišla strohá a odmítavá odpověď.

A co říkají naše zákony?
1. Podle § 42 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy, jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané, anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Ochrana a pomoc takovému dítěti spočívá v uspokojování základních životních potřeb, včetně ubytování, a v zajištění lékařské péče zdravotnickým zařízením, psychologické a jiné obdobné nutné péče. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se v zařízení poskytuje ochrana a pomoc dítěti v případech uvedených v § 37, a to po dobu, než rozhodne soud o návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na nařízení předběžného opatření. Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že péče v těchto zařízeních se poskytuje dětem bez ohledu na věk, tj. i dětem mladším tří let.
2. Podle § 46 odst. 1 zákona o rodině může soud za stanovených podmínek nařídit ústavní výchovu nebo dítě svěřit do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je soud před nařízením ústavní výchovy povinen zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinnou péčí nebo rodinnou péčí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, která má přednost před výchovou ústavní. Toto ustanovení je zcela jednoznačné – rodinná péče v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc má přednost před ústavní výchovou, a to bez ohledu na věk dítěte.
3. Zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu se zmiňuje o kojeneckých ústavech a zdravotnických dětských domovech pouze v jediné větě (v § 38), která zní: "K zařízením léčebně preventivní péče se přiřazují kojenecké ústavy, dětské domovy a jesle, pečující o všestranný rozvoj dětí ve věku do tří let." Z této dikce nevyplývá, že by o děti do tří let nemohl pečovat jiný (nezdravotnický) subjekt.
4. Další zmínka o kojeneckých ústavech a zdravotnických dětských domovech je ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví č. 242/1991 Sb. v § 20, který zní: (odst.1) "Kojenecké ústavy poskytují ústavní
a výchovnou péči dětem, jejichž vývoj je ohrožen nevhodným domácím prostředím, a to zpravidla do věku jednoho roku." (odst. 2) "Dětské domovy poskytují ústavní a výchovnou péči dětem, o něž nemá kdo pečovat nebo jimž nelze ze sociálních důvodů zajistit péči ve vlastní rodině, popřípadě náhradní rodinnou péči, a to ve věku od jednoho do tří let, pokud ze zdravotních nebo sociálních důvodů ji není nutné poskytovat starším dětem." Ani z této dikce nevyplývá, že by jiný než zdravotnický subjekt nemohl pečovat o děti do tří let.

Dopis paní ministryni

Mnohokrát děkujeme vám všem, kteří jste svůj kritický názor na postoj ministerstva zdravotnictví písemně tomuto ministerstvu, Parlamentu i dalším orgánům sdělili a tak nás morálně povzbudili a dodali nám sílu k dalšímu "boji" za právo dětí vyrůstat v rodinném prostředí. Mnohé vaše dopisy byly velmi vtipné, a tak jsme se i trochu zasmáli. S jedním takovým dopisem, který byl otištěn i v MF Dnes, bychom vás teď chtěli seznámit. Napsal jej dne 4. 12. 2003 pan Jindřich Valha z Karlových Varů:

"Vážená paní ministryně,
mám dvě dcery ve věku 20 a 24 let, obě absolventky gymnázia a obě nastávající maminky. Po seznámení s dopisem náměstka MUDr. Špačka ze dne 25. 6. 2003 č. j. 14426/2003 a po semináři v Parlamentu, resp. vystoupení dětského lékaře a předsedy České sociální pediatrie MUDr. Františka Schneiberga dne 9. 10. 2003, jsme s manželkou dospěli k závěru, že naše dcery, vzhledem k tomu, že nejsou školeným zdravotnickým personálem, nebudou schopny zabezpečit svým dětem uspokojení biologických a tělesných potřeb, správně podávat speciální stravu z mléčné kuchyně a zvlášť máme obavu, že nebudou schopny správně držet savičku při krmení.
Máme eminentní zájem, aby naše vnoučata tím neutrpěla újmu, proto podporujeme návrh na přijetí zákona, aby všechny české děti do 3 let věku byly povinně umístěny v kojeneckých ústavech nebo zdravotnických dětských domovech, kde je zajišťována péče pouze odborným proškoleným personálem. Uvítali bychom, kdyby tato místa bylo možno rezervovat předem. Jedině tak může vyrůst zdravá mladá generace.
Jen nám stále není jasné, jak lidstvo mohlo projít několika tisíciletou existencí bez správného podávání stravy a techniky krmení, kterou zvládá pouze proškolený zdravotnický personál KÚ a DD."

Ládíček do kojeneckého ústavu nemusel

Vážená paní Tomková,
posíláme Vám kopii rozsudku a fotografii našeho malého Ládíčka, který k nám přišel hned z porodnice. Chtěli bychom Vám popřát mnoho dobrého ve Vaší práci a ještě jednou moc poděkovat za naše sluníčko, které se na nás každý den krásně směje.
S pozdravem manželé Kopečtí

Klokánek v Kroměříži opět bez dotace

Klokánek v Kroměříži jsme otevřeli v roce 2001 v krásném rodinném domku se zahradou. Zpravidla o čtyři děti tu ve svém bytě pečují teta a strýc, oba naši zaměstnanci. A třebaže poskytli rodinné zázemí již 42 dětem a na jejich péči jsou výborné reference (viz níže), MPSV nám opět žádnou dotaci na provoz tohoto Klokánku neposkytlo. Marně si lámeme hlavu, na základě jakých kritérií rozhoduje. Posuďte sami:

Základní škola Kroměříž, U Sýpek 1462:
Naše základní škola se zařízením Klokánek Kroměříž již dlouhodobě spolupracuje při zajišťování školní docházky dětí umístěných v Klokánku. Pracovnice zařízení, teta svěřených dětí, vždy dbá, aby byly nově zařazené děti ke školní docházce včas přihlášeny. U každého dítěte se rovněž příkladně zajímá o školní prospěch, o jeho chování ve škole a jeho postavení ve školním kolektivu. Děti umístěné v Klokánku jsou na vyučování řádně připraveny a do školy vybaveny potřebnými pomůckami. Rovněž jsou vždy čistě upraveny a je vidět, že je jim v zařízení věnována individuální péče. Vzhledem k tomu, že na dětech v Klokánku je v průběhu času zcela zřejmý pozitivní posun a děti jako by "rozkvetou", jeví se nám existence tohoto zařízení dětem velmi prospěšná a zasluhující si všestrannou podporu. RNDr. Eva Šílová, ředitelka

Středisko výchovné péče v Kroměříži:
Zajištění kontinuity provozu zařízení Fondu ohrožených dětí Klokánek v Kroměříži považujeme za velmi významné a přínosné pro rozšíření možnosti pomoci ohroženým dětem. Od doby vzniku Klokánku v Kroměříži máme s tímto zařízením velmi dobrou spolupráci a velice oceňujeme kvalitní výchovnou péči o děti umístěné v Klokánku, která je jim v tomto zařízení poskytována.
PhDr. Dagmar Csuzová, vedoucí střediska

Speciální škola v Kroměříži:
Naši školu již rok a půl navštěvuje chlapec M. S., který bydlí v Klokánku v Kroměříži. Nyní je chlapec ve 4. třídě. Péče o dítě je ze strany Klokánku účinná. Chodí do školy pravidelně, má v pořádku domácí úkoly, chodí v čistém oblečení, zapojuje se i do mimoškolních činností, jeho zdravotní i psychický stav se po umístění do Klokánku velmi zlepšil. Spolupráce s Klokánkem je velmi dobrá.
PaedDr. Marie Kirilenková, ředitelka

Zdravotní středisko v Kroměříži:
V péči naší ordinace jsou čtyři svěřenci paní Šafaříkové, pracovnice dětského zařízení Klokánek v KM, takže jsem měla možnost se s prací tohoto zařízení blíže seznámit. Jsem přesvědčena, že je to zařízení pro děti v obtížné rodinné situaci velmi užitečné, zaslouží si plný zájem naší společnosti a finanční podporu.
MUDr. Libuše Světlíková, praktický lékař pro děti a dorost

Mateřská škola, Štěchovice 1361 v Kroměříži:
Spolupráce s tetou a strýcem z Klokánku probíhá velmi dobře. Jejich péče o obě děti je příkladná, mají velký zájem o dění v mateřské škole a o to, jak se obě děti projevují. Společně konzultujeme možné přístupy k dětem a zejména prostředky jak působit na R., aby se dostal na úroveň dětí jeho věku. Velmi oceňujeme práci tety a strýce z Klokánku, kteří se dětem maximálně věnují a díky nimž je vidět po roce práce hlavně u R. velký pokrok.
J. Loučková, ředitelka

Magistrát města Olomouce, odbor sociální pomoci:
Toto zařízení je jediným spádovým zařízením tohoto rodinného typu, které bylo doporučeno na základě odborných vyšetření u nezl. dětí. Dětem, které byly v Klokánku umístěny, bylo nutné poskytnout intenzivní a individuální péči vzhledem k jejich výchovným probémům. Veškerá vyšetření, která předcházela umístění dětí, doporučovala zařízení tohoto typu. Zjistili jsme, že umístěné děti v Klokánku dobře prospívají, osvojují si základní hygienické návyky a rovněž mají dobré školní výsledky. Během návštěvy a pohovorů s dětmi v Klokánku jsme zjistili, že děti jsou spokojené a je jim věnována maximální péče. Spolupráci s Klokánkem můžeme hodnotit jako velmi dobrou.
Mgr. Karel Tomiga, Mgr. Irena Sonntagová, vedoucí odboru

Městský úřad Litovel:
Nezletilý chlapec umístěn do zařízení Klokánek v Kroměříži (spádově nejblíže). Umístění do zařízení Klokánek v Kroměříži k tetě Šafaříkové Aleně a strýci panu Sehnalovi se projevilo jako velmi šťastné a vhodné řešení. Nezl. chlapec byl z rodiny velmi zanedbaný (při odvozu do Klokánku byl zavšivený, špinavý), ale také zanedbaný výchovně. Neměl zažita základní pravidla hygieny (neuměl si čistit zuby, umývat se, měl panickou hrůzu ze sprchování, neuměl vykonávat potřebu na WC, neuměl pít z hrnku, držet lžičku, slušně jíst). Od umístění chlapce uplynula doba 7 měsíců a pod vedením tety a strýce chlapec udělal značné pokroky. Je v Klokánku maximálně spokojený, dostává se mu individuální, absolutní péče po všech stránkách.
A. Hobzová, Eva Vyroubalová, vedoucí odboru

Velikonoční balíček

Často jsme marně přemýšleli nad tím, jak důrazně upozornit politiky, kteří mohou něco změnit, že situace v ochraně dětí je u nás zcela neúnosná a nutně potřebuje rychlou a výraznou změnu. Proto jsme uvítali nabídku direct mailingové agentury Proximity Prague, že všem poslancům, senátorům, ministrům, hejtmanům a dalším politikům doručí jménem FOD velikonoční balíček, který by je měl přimět k zamyšlení a k činům v zájmu ohrožených dětí. Tak se také stalo. Celkem 360 zásilek ve formě nepřehlédnutelné podlouhlé krabice s mottem "Některé děti mají Velikonoce po celý rok" obsahovalo náš dopis s rozborem situace a s návrhy na řešení, autobiografii týraného dítěte autorky paní Milady Golobové "Děti na zabití" a bambusovou rákoskou s černou a bílou stuhou jako symbol násilí na dětech. Navrhovali jsme zejména spolupráci při rozšíření sítě Klokánků tak, aby nebylo nutno stavět nové ústavy, ale naopak současný počet míst v ústavech zredukovat, jak nás vyzývá i Výbor OSN. Mile nás překvapilo, že devatenáctičlenná porota vyhodnotila naši zásilku jako nejlepší březnový direct mail. V kategorii všech reklam a spotů včetně televizních, rozhlasových a venkovních získal náš balíček krásné druhé místo. Celou akci pro nás Proximity Prague vytvořila a zrealizovala plně na své náklady, včetně výroby a doručení. Proximity Prague (dříve Advis) pro nás sponzorsky – po stránce technické, grafické i organizační – zajišťuje také naši celonárodní sbírku, a to již od jejího počátku v r. 1994. Bez nezištné pomoci a podpory Proximity Prague bychom nebyli schopni sbírku pořádat a bez sbírky by nebyly naše Klokánky, azyly ani pobočky.
děkujeme!

Převzato z časopisu Marketing&Media č. 18, str. 29

11 dětí "nikoho" už je "někoho"

Od počátku letošního roku získalo s pomocí FOD novou rodinu celkem 11 dětí – 7 chlapců a 4 dívky ve stáří od šesti měsíců do 14 let (šestiměsíční nevidomý chlapec, rok a půl stará holčička, dvouletý chlapec, šestiletý sluchově postižený chlapec, šestiletý romský chlapec, sedmiletý romský chlapec, osmiletý romský chlapec, osmiletá mentálně retardovaná holčička, devítiletá dívka, desetiletý romský chlapec a čtrnáctiletá dívka). Hodně štěstí a hodně lásky!

Naše ano přímé adopci

Když jsme se před lety rozhodli adoptovat dítě, zjistili jsme, že to nebude tak lehké. Podle zákona je možno v našem státě adoptovat dvěma způsoby, a to buď přímo, nebo nepřímo. V prvním případě dá matka souhlas s osvojením k určitým osvojitelům a dítě získává ihned rodinu. Tomuto druhu adopce ale nejsou příliš nakloněni státní úředníci.
V případě druhém, kdy matka dá souhlas bez vztahu k určité osobě nebo dítě opustí a nejeví o ně zájem, je dítě umístěno do ústavní péče a po uplynutí zákonné doby zprostředkuje adopci stát. Náhradní rodiče vybere ze seznamu čekatelů, na který se dostanete po řádném prověření a proškolení. Průměrná čekací doba je tři až pět let, podle věku dítěte. Pokud jste překročili věkovou hranici třiceti pěti let, nemáte prakticky naději osvojit dítě mladší dva a půl roku.
Po půl roce od podání žádosti jsme byli zařazeni do seznamu čekatelů. A pak už zbývalo jen čekat…a čekat…a čekat… Ubíhaly měsíce, ubíhaly roky. Náhle nám svitla naděje. Dozvěděli jsme se, že se občas na FOD obracejí matky, které se ocitly v těžké životní situaci, rozhodly se dát děťátko k adopci a hledají pro ně náhradní rodiče. Zde nám informaci potvrdili a zároveň nás upozornili na rizika, která tento druh osvojení má (ztráta anonymity, matka může své rozhodnutí zrušit až do právní moci osvojení). Naše touha po děťátku ale byla tak veliká, že jsme se rozhodli tato rizika podstoupit.
Pak se narodilo "naše děťátko". Nic na světě se nevyrovná pocitu, když jsme ho drželi poprvé v náručí. Tím dnem jsme se stali jeho jistotou a ono středem našeho vesmíru. Začal kolotoč, který prožívají všichni novopečení rodiče (krmení, přebalování, praní a žehlení plínek, noci beze spánku, neskonalý pocit štěstí…). Vrnící raneček se nám měnil před očima. Změnila se mu barva očí, vlasů, byli jsme u toho, když se poprvé usmál, zvednul hlavičku, začal se otáčet, potom lézt. Teď čekáme na jeho první krůčky a slůvka. Jsme máma a táta. Rodičovství je o starostech, o pochybách, zda vše děláme správně, ale hlavně o štěstí, lásce a radosti.
Co nám třem dala přímá adopce? Jedno miminko nemuselo zažít několik měsíců osamění v kojeneckém ústavu a my jsme si mohli prožít rodičovství od počátku. A tak by to mělo být.
Doufáme, že přímým adopcím bude časem dán větší prostor i ve sdělovacích prostředcích, aby veřejnost pochopila, že se nejedná o žádný nelegální akt ze strany matky a adoptivních rodičů a že rodiče mají právo sami rozhodnout, jakým způsobem bude o jejich dítě postaráno, když mu nemohou zajistit výchovu sami. Každé dítě má od narození právo na milující náruč a postýlka v kojeneckém ústavu by měla být jen krajním řešením.
Přáli bychom si, aby naše jindy tak tolerantní společnost neodsuzovala biologickou matku za její rozhodnutí, které pro ni jistě není lehké,
a aby ona ani budoucí rodiče, které si pro své dítě vybere, nenaráželi na nepochopení státních orgánů.
Jedna šťastná rodina

Návrh Integrovaného systému pomoci ohroženému dítěti

Vládu, prezidenta, poslance, senátory a další politiky jsme v našem velikonočním balíčku (viz str. 5) informovali o našem návrhu Integrovaného systému pomoci ohroženým dětem i o tom, co může FOD nabídnout. S těmito návrhy chceme nyní seznámit i vás, kteří pomáháte ohroženým dětem. Pokud s nimi souhlasíte, velmi uvítáme vaši podporu, adresovanou výše uvedeným orgánům. Podpora veřejnosti je zřejmě základním předpokladem jejich realizace. Děkujeme!

Základní způsoby pomoci v navrhovaném systému:
1. sanace rodiny s využitím moderních způsobů terénní sociální práce (poradenství, terapie, doprovázení, pomoc při vedení domácnosti a nácviku dovedností v péči o dítě, hmotná výpomoc, raná péče atd.),
2. sociální byty pro rodiny s nízkými příjmy či výraznější pomoc při úhradě nájmů, které rodina není schopna hradit, aby děti nemusely být odebírány po ztrátě bytu z rodiny jen z důvodu hmotné nouze,
3. azylové bydlení pro případy domácího násilí, bytové krize nebo nedostatku rodičovských dovedností a snaha o sanaci rodiny ve smyslu posílení těchto schopností,
4. změna výchovy v rámci širší rodiny, pokud možno na základě dohody s rodiči, jestliže širší rodina skýtá záruku dobré péče a je ochotna se o dítě postarat,
5. respitní (podpůrná) pěstounská péče nebo rodinná péče v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc na část dne nebo týdne,
6. rodinná péče v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, pokud možno na základě dohody s rodiči, při současné snaze o sanaci a vyřešení problémů tak, aby se dítě mohlo co nejdříve vrátit zpět do své rodiny,
7. přechodná (tzv. profesionální) pěstounská péče, kde se možnost návratu do vlastní rodiny jeví v horizontu delším než cca rok, jsou-li zachovány vztahy mezi dětmi a rodiči a rodiče jeví snahu o zlepšení poměrů nebo kde sice šance na návrat do vlastní rodiny není, ale rodiče mají zájem o intenzivnější kontakt s dítětem,
8. osvojení pro děti tzv. právně volné, které mají šanci na osvojení, tj. děti cca do předškolního až mladšího školního věku, bez závažných zdravotních či jiných handicapů, resp. pro takové právně volné děti, pro které lze nalézt vhodné osvojitele,
9. poručenská a pěstounská péče klasická, jak ji známe v současné podobě, zajišťující plně rodinné a citové zázemí (obdobně jako u osvojení) dětem, jejichž rodiče zemřeli, jsou neznámého pobytu nebo jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti anebo nejeví o dítě dlouhodobě zájem, není-li šance na osvojení, příp. jsou-li rodiče osoby s tak sociálně patologickým vývojem, že by podpora kontaktu s nimi dítě ohrožovala, či pokud samo dítě po špatných zkušenostech s nimi kontakt odmítá,
10. specifická pěstounská (či jiná rodinná) péče pro děti se závažným tělesným nebo mentálním handicapem, pro děti se závažnějšími poruchami chování, pro děti staršího věku, početné skupiny sourozenců a další děti, pro které se nedaří nalézt klasickou pěstounskou péči – tato péče může být jak přechodná (s perspektivou návratu do vlastní rodiny, resp. s intenzivním kontaktem vlastní rodiny), tak dlouhodobá, resp. trvalá bez kontaktu s vlastní rodinou, ale s potřebnou citovou saturací,
11. ústavní výchova pro děti se závažnými zdravotními, mentálními či jinými handicapy nebo se závažnými poruchami chování, kterým nelze zajistit péči způsoby uvedenými pod body 1–10.

Co nabízí FOD?

Rozšíření sítě rodinných zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek (v závislosti na finančních prostředcích a spolupráci krajů a obcí) do všech krajů a regionů a jejich provozování pro ty děti, které nelze ponechat v dosavadním rodinném prostředí a které nejsou výrazně mravně narušené, agresivní nebo natolik zdravotně postižené, aby potřebovaly zdravotnickou péči.

V Klokáncích zajišťujeme:
a) rodinnou péči na dobu, dokud se dítě nemůže vrátit domů nebo dokud není nalezeno jiné vhodné řešení, a to jak v bytech a rodinách "tet" a "strýců", tak v našich služebních bytech formou nepřetržité týdenní střídavé péče dvou stabilních "tet",
b) diagnostiku osobnosti dítěte i jeho rodinného prostředí, terapii, odstranění či zmírnění vývojového opoždění a deprivace prostřednictvím pozorování a práce "tet" a "strýců", vedení denních záznamů o projevech dítěte, kontakt s rodinou apod. a pomoc odborníků našich (tč. zaměstnáváme 8 psychologů, pediatričku, speciální pedagogy, terapeuty vč. videotrenérky, zdravotní sestry, sociální pracovníky) nebo externích (zdravotní a jiná vyšetření, terapie apod.), též jako podklady pro rozhodnutí o dalším řešení (návrat do rodiny, osvojení či jiné typy náhradní rodinné péče),
c) možnost každodenního kontaktu dítěte s rodinou,
d) sociální práci s rodinou ve spolupráci s OSPOD, s cílem sanace rodinného prostředí,
e) psychologické vyšetření "tet" a "strýců", jejich zaškolení, supervizi a každoroční vzdělávání a společné poradensko relaxační prázdninové pobyty a dohled nad kvalitou jejich práce.

FOD tč. provozuje 13 Klokánků s celkovou kapacitou 130 míst, z toho
8 (30 míst) v bytech "tet" a "strýců" a 5 ve střídavém typu rodinné péče
(100 míst). V červnu t. r. bude zprovozněn další Klokánek s dvanácti byty pro celkem 40 dětí v Hostivici u Prahy (poblíž Zličína).
• od zprovoznění prvního Klokánku v Žatci v září r. 2000 bylo do těchto zařízení přijato k 1. 4. 2004 celkem 560 dětí,
• průměrná doba pobytu dítěte v Klokánku činí 4 měsíce,
• cca 80 % dětí je přijato na základě dohody s rodiči, ve značné části na doporučení OSPOD, 20 % na základě soudního rozhodnutí (předběžné opatření nebo rozsudek), 4 % dětí jsou přijaty na základě jejich žádosti s následným souhlasem rodičů nebo předběžným opatřením,
• cca 70 % dětí se vrací do původní rodiny, cca 20 % přechází do trvalé náhradní rodinné péče, 1 % zde dosahuje zletilosti a cca 9 % přechází do ústavní výchovy, na psychiatrii nebo do jiného zařízení,
• v několika desítkách případů došlo k vymizení závažných poruch chování i u dětí, které předtím byly ve výchovných ústavech nebo na psychiatrii. Markantní je rozdíl v chování malých dětí v Klokánku a v ústavní výchově při návštěvě cizích osob – zatímco batolata a předškolní děti z dětských domovů se obvykle na cizí lidi "pověsí", děti v Klokánku jsou vůči cizím lidem nedůvěřivé a reagují stejně jako děti v rodině.

Ročně je u nás do ústavní výchovy umisťováno přes čtyři tisíce dětí, z toho víc než tisíc do výchovných ústavů. Tři tisíce dětí (z toho dva tisíce jsou mladší tří let) je bez závažných poruch chování a může být vychováváno v rodinném prostředí. Právě pro ně bychom chtěli postupně vytvořit dostatečnou síť Klokánků. Stát by na tom ročně ušetřil cca 300 miliónů korun – 3000 x 100 000, po snížení počtu dětí ve skupinách by roční úspora činila cca 450 miliónů korun, za tři roky tedy víc než miliardu. Pokud by byl postupně převeden celý systém dětských domovů a kojeneckých ústavů (tč. cca sedm tisíc míst) na systém rodinných zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, činila by roční úspora nejméně 700 miliónů korun, po snížení počtu dětí ve skupinách nejméně jednu miliardu korun.

Největší dárci celonárodní sbírky FOD (1. 10. 2003 – 30. 4. 2004)

Pan Ing. Petr Vopelka (300 000 Kč), Nadace České spořitelny (250 000 Kč), Nadační fond pro vzdělávání při Mezinárodní škole v Praze (200 000 Kč), pan Ing. František Dostálek (150 000 Kč), RATIOPHARM CZ, s.r.o. (150 000 Kč), SOFT-TRONIK, a.s. (150 000 Kč), pan Miroslav Housar MTT (105 000 Kč), CS DEVELOPMENT, s.r.o. (100 000 Kč), MAXPROGRES, s.r.o. (100 000 Kč), NFO AISA, s.r.o. (100 000 Kč), pan Jan Štika (100 000 Kč), paní Dana Vosátková (100 000 Kč), AVIVA životní pojišťovna, a.s. (75 000 Kč), pan Roman Bartyzal (70 000 Kč), MARY KAY (65 287 Kč), pan František Cihlář (60 000 Kč), DUBTRACKS, s.r.o. (60 000 Kč), paní Taťána Köhlerová (60 000 Kč), pan Mgr. Jiří Žák (59 027 Kč), ETIGRAF, s.r.o. (50 000 Kč), paní Václava Franceová (50 000 Kč), pan Petr Janků (50 000 Kč), MERO CR, a.s. (50 000 Kč), OZM RESEARCH, s.r.o. (50 000 Kč), TAVOREX, s.r.o. (50 000 Kč), paní Sáša Vodehnalová (50 000 Kč), pan Zbyněk Votoček (50 000 Kč), ZIMBO CZECHIA, s.r.o. (50 000 Kč), PricewaterhouseCoopers CZ (46 000 Kč), A. N. Klottovi (45 000 Kč), RADIOCOM, s.r.o. (41 000 Kč), Studio Najbrt, s.r.o. (40 000 Kč), VP REAL, a.s. (40 000 Kč), Říha nábytek (38 640 Kč), CELLULA, s.r.o. (30 000 Kč), paní Mir. Červinková (30 000 Kč), pan Ing. Eduard Hakr (30 000 Kč), HPH SERVIS (30 000 Kč), paní Jitka Kuklíková (30 000 Kč), pan Ing. Petr Matějů (30 000 Kč), paní Jaroslava Pásková (30 000 Kč), pan J. Pleskot (30 000 Kč), PNEU Spálenský, s.r.o. (30 000 Kč), pan Milan Suchý (30 000 Kč), PAKRA ZF-SERVIS, s.r.o. (30 000 Kč), PRIORITY, s.r.o. (30 000 Kč), Rittal Czech, s.r.o. (30 000 Kč), pan Ing. Petr Kobrle (29 000 Kč), ATYP INTERIER PRAHA (25 000 Kč), DOPPELMAYR lanové dráhy, s.r.o. (25 000 Kč), Okresní soud Ostrava (25 000 Kč), Röthel Praha, s.r.o. (25 000 Kč), pan Antonín Rzounek (25 000 Kč), SKF Ložiska, a.s. (25 000 Kč), SYNETT, s.r.o. (25 000 Kč), pan Tomáš Vlasák (25 000 Kč), pan Jan Volhejn (25 000 Kč), ZONTA Praha Bohemia (25 000 Kč), Písíčko – pan Ing. Čeněk Nykodem (24 442 Kč), CERVUS, s.r.o. (22 138 Kč), paní Irena Furchová (22 003 Kč), paní Dana Kobrlová (21 000 Kč), pan Ivan Rössler (21 000 Kč), pan Ing. Rudolf Pernický (21 000 Kč), finanční dar ve výši 20 000 Kč věnovali: Axim, s.r.o., paní Růžena Baslerová, paní Jana Brabcová, Brouk, s.r.o., CORE COMPUTER, s.r.o., CREMON, s.r.o., CYMEDICA, s.r.o., pan Ing. Karel Čadan, Čas Znojmo, s.r.o., D&S Bohemia, s.r.o., DAPEKO PLUS, s.r.o., paní Anna Dvořáková, EJOT CZ, s.r.o., FILM DEKOR, s.r.o., pan Petr Grufík, pan Petr Hruška, INSERVIS, s.r.o., Interier 74, s.r.o., INVENTIA, s.r.o., Kasto Tábor, s.r.o., pan Jiří Látal, Lékárna Faustův dům, Lékárna pod radnicí, s.r.o., Lékárna u Zlaté koruny – pan Zbyněk Altmann, Podlahy – pan Liška, paní M. Madryová, MAXDORF, s.r.o., pan Dušan Mlynarčík, MRAMORKA, s.r.o., MTC – Metal Technology Centre, s.r.o., MÚZO Praha, s.r.o., Nuklea medical center, s.r.o., OPTIMUM SOFTWARE – pan Ota Luňák, Ostravský medicínský servis, s.r.o., OVERSEAS MED. SYSTEMS, pan Milan Paluřík, pan Jan Pivoňka, Příhoda, s.r.o., pan Ing. Igor Rusnák, Silniční a inženýrská společnost, s.r.o., pan Jan Skoreček, pan Ing. Josef Slavík, paní Mgr. Jana Smetanová, Lékárna U Aleje, SV MONT – pan Petr Stromecký, pan Ing. Radim Stengl, pan Ing. Petr Šebestík, pan Ing. Jaroslav Škrabánek, paní Věra Vlachová, Výstavba sítí Kolín, a.s., YATE, s.r.o., pan Zelinka, , Lesní společnost Stříbro, a.s. (19 875 Kč), paní Petra Veselá (19 800 Kč), DNV CZECH REPUBLIC, s.r.o. (18 000 Kč), pan Stanislav Nožina (18 000 Kč), PROTEL engineering, s.r.o. (18 000 Kč), Z+M servis, s.r.o. (17 620 Kč), CAMINUS, s.r.o. (15 000 Kč), Citibank, a.s. (15 000 Kč), Dar – Dýha, s.r.o. (15 000 Kč), DELTA ARMY, s.r.o. (15 000 Kč), pan Ing. Miroslav Gavlas (15 000 Kč), pan Ing. Jiří Hanzal (15 000 Kč), IMUNO – ALERGO, s.r.o. (15 000 Kč), pan Ing. Petr Jakeš (15 000 Kč), paní J.Kalendovská (15 000 Kč),pan Ing. Antonín Kopp (15 000 Kč), pan MUDr. Vít Kuba (15 000 Kč), pan JUDr. Pavel Lakatoš (15 000 Kč), LUMEN, a.s. (15 000 Kč), M+H, Míča a Harašta, s.r.o. (15 000 Kč), MPL KAUF, s.r.o. (15 000 Kč), pan Viktor Nikolov (15 000 Kč), PARS KOMPONENTY, s.r.o. (15 000 Kč), pan Ing. Bohumil Perner (15 000 Kč), pan Ing. Jaroslav Růžička (15 000 Kč), SELEKTA PACOV, a.s. (15 000 Kč), ANECT (15 000 Kč), ŠIMJAK, s.r.o. (15 000 Kč), pan Ing. Michal Šnobr (15 000 Kč), TEDO, s.r.o. (15 000 Kč), Tiskárna Rentis, s.r.o. (15 000 Kč), paní Jitka Turková (15 000 Kč), VIMAT, s.r.o. (15 000 Kč), pan Ing. Václav Pátek (14 000 Kč), pan Vlastimil Marušák (13 200 Kč), paní Milena Chlumská (12 400 Kč), paní JUDr. Eva Dundáčková (12 000 Kč), Eleman, s.r.o. (12 000 Kč), paní Renata Hanušová (12 000 Kč), pan Ing. Luděk Klazar (12 000 Kč), paní Ing. Jana Marenčáková (12 000 Kč), paní Marie Michálková (12 000 Kč), pan Ing. Jiří Sernický (12 000 Kč), pan Ing. Martin Smekal (12 000 Kč), pan Jaromír Vašek (12 000 Kč), 7x (11 750 Kč), pan Ing. Václav Vaněček (11 111 Kč), rodina Weberova (11 111 Kč), pan Jiří Kamír (10 200 Kč), pan Zdeněk Martinek (10 100 Kč), a finanční dar ve výši 10 000 Kč věnovali: AB EFEKT, s.r.o., paní Irena Adamcová, AMOENA, s.r.o., ANECT, a.s., Atelier N – Ing. arch. Vratislav Danda, BALOUŠEK TISK, pan Ing. Petr Benda, pan Ing. Jan Brůha, paní Olga Burianová, Jaroslav Cankař a syn, pan Ing. Jiří Celar, CEZEXIM, s.r.o., CZECH COMPUTER, s.r.o., CLIMFIL BRNO, s.r.o., CTS – Servis Okřínek, s.r.o., pan Aleš Cvrček, paní Dana Částková, Česká společnost pro jakost, pan Ing. Pavel Četkovský, pan Václav Dejcmar, paní Svatoslava Dolanská, EE PROJECT, s.r.o., EKORA, s.r.o., F+R+K, s.r.o., FCC – první česká pojišťovna, pan Ing. Pavel Fejfar, paní M. Fottová, Foxconn CZ, FRAN, s.r.o., GLACNER, pan Jiří Halouzka, paní Dana Halvová, pan Ing. Josef Hlavnička, paní Anna Holečková, paní Alice Horová, pan Ing. Petr Hrubeš, paní Izabela Chocholoušková, IBI, s.r.o., INTE, s.r.o., ISA CONSULT, s.r.o., ISTERA, s.r.o., pan Fredrik Janáček, pan Mgr. Vladimír Jašek, pan Vlastimil Jirásek, K/S, s.r.o., pan Michal Kadera, pan Ing. Petr Kaďourek, paní Anna Kanovská, paní Eva Kantůrková, pan Ing. Petr Kloc, pan Radim KNOR, paní MUDr. Helena Komůrková, KONZULTA Brno, a.s., KOVOTEX, výrobní družstvo invalidů, pan Ing. Dobroslav Kozák, pan František Král, Krušnohorská uhelná, s.r.o., KTP Praha, s.r.o., pan J. Kubelka, pan Tomáš Kuča, pan Josef Kwaczek, pan Ing. Jan Lembas, LEVIOR, s.r.o., paní Leypoldová-Iglová, LIKTO, s.r.o., pan A. Lukeš, MAGNEZIT – Ladislav Kračmar, MAHRA, s.r.o., pan Jaromír Macháček – J.A.D., MAPES, s.r.o., pan MUDr. Ivo Mareš, paní Ludmila Marvanová, pan Tomáš Maryško, paní Mgr. Zdenka Masopustová, MEAS CZ, s.r.o., MEDATRON, s.r.o. – Bohdan Janák, pan Ing. Miloš Mertl, pan Ivan Moravec, paní MUDr. Věra Niederlová, pan Jaroslav Nosek, pan Václav Novák, NOVY, s.r.o., pan Jiří Olmer, paní Ing. Zdeňka Pátková, pan Emil Pažout, pan Jiří Pecka, paní Ing. Dana Peikertová, pan Dr. Pavel Peška, paní Pavlína Peterová, pan MUDr. Jiří Petr, paní Jitka Petrková, paní Eliška Petruchová, PLUS – vybavení skladů, dílen a kanceláří, pan Jan Pour, pan Ivan Práchenský, pan Ing. Ladislav Preisler, PROFIKRAFT TRADING, s.r.o., pan Ing. Miloš Prostecký, pan Ing. Josef Průcha, pan J. Purket, pan RNDr. Pavel Racek, pan Bořivoj Rak, pan A. Raymond, REDVEL, s.r.o., RENDL, s.r.o., RONN – DRAINCOMPLET, paní JUDr. Jitka Rosenbachová, paní Marie Rosenkranzová, pan S. Ručka, pan Miroslav Řihák, SAURA, s.r.o., SANN, s.r.o., SCOTT BADER, s.r.o., paní Blanka Schwarzerová, paní Barbora Slintáková, paní Jana Smetanová, Společenství křesťanské, Starling service – Petr Špaček, paní Hana Suchá, pan Josef Suk, pan Ing. Václav Svojtka, pan Jaroslav Svora, paní Petra Šabatová, pan Jindřich Šachl, ŠINAR, s.r.o., pan Miroslav Štandera, paní Ing. Irena Štěpánková, TEXUM, s.r.o., pan V. Tintěra, paní Jaroslava Tolarová, pan Ing. Jaroslav Tomášek, TRAFOP – Stanislav Dunka, TRANSKONTAKT – MEDICAL, s.r.o., Trutnov kožešnictví, pan Ing. Petr Turek, pan Bohumil Václavek, Valet MT, s.r.o., pan Josef Valdhans, pan Ing. Miroslav Vavera, paní MUDr. Anna Vavrečková, pan Miroslav Velfl, VIDOX, s.r.o., paní Zdenka Víchová, pan Jaroslav Vít, Vodní zdroje Lovosice, s.r.o., pan Mgr. Ivan Vohánka, pan Ladislav Volráb, Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., paní Jožka Wenkeová, paní Alice Zachariášová, paní PhDr. Eva Zaoralová, ZEZ SILKO, s.r.o., pan O. Zoubek

Děkujeme!

Největší věcné dary

Jitex Písek (223 048 Kč – textil), Electrolux domácí spotřebiče (218 261 Kč – el. spotřebiče), MADONNA, s.r.o. (126 820 Kč – oděvy), AVANTI – paní Miloslava Procházková (117 596 Kč – koberce), Nakladatelství Akim (85 000 – omalovánky apod.), PAMA, a.s. (62 198 Kč – sklolaminát), paní Hana KOPELENTOVÁ (50 000 Kč – oděvy), SPORT SCHWARZKOPF, v.o.s. (36 080 Kč – bundy), ART VISION (35 000 Kč – umělecké služby), pan Jan STEJSKAL (34 080 Kč – záclony), paní Miluše FOUSKOVÁ (30 569 Kč – obuv), pan Jan MUSIL (30 000 Kč – moderování), paní Marie ROTTROVÁ (30 000 Kč – zpěv), paní Hana KOPELENTOVÁ (30 000 Kč – dětské oděvy), Cosmo Trading, s.r.o. (29 968 Kč – výrobky), TOP-GAS, s.r.o. (25 611 Kč – Primalex), Datart International, a.s. (23 970 Kč – sporáky), ASON interiér, s.r.o. (21 972 Kč – lůžko + lůžkoviny), KAMA, s.r.o. (20 000 Kč – čepice), Mora Moravia, a.s. (19 350 Kč – sporáky), GIGA, s.r.o. (18 000 Kč – mobilní telefony), CD Service, s.r.o. (17 149 Kč – hračky), paní Miluše Fousková (15 372 Kč – obuv), HUNGSYR CO (29 000 Kč – oděvy), ABALON, s.r.o. (12 480 Kč – novoroční přání), paní Martina a pan Vlastimil KRÁLOVI (12 000 Kč – dětské potřeby), pan Petr VACEK (10 000 Kč – vystoupení), hotel HILTON (pronájem kongresového sálu se službami), Crocodille ČR, s.r.o. (bagety), Rauch Praha, s.r.o. (nápoje), Zapf Creation CZ, s.r.o. (panenky), BETEXA (papírové skládanky), pan Ivan Svoboda (hlavolamy)

Děkujeme!

Odkazy pro ohrožené děti

In memoriam s úctou děkujeme zesnulé paní Magdaleně Horké za odkaz finanční hotovosti ve výši 38 912 Kč.

Za všechnu Vaši pomoc a upozornění na ohrožené děti Vám mnohokrát děkujeme!

Ze Zprávy o činnosti FOD za rok 2003:

• ke dni 31. 12. 2003 měl FOD 7726 členů a 256 000 přispěvatelů,
• v roce 2003 získalo prostřednictvím FOD nové rodiče 26 dětí – 12 dívek a 14 chlapců ve věku od čtyř dnů do osmnácti let (čtyři dny – 15 dětí, dva až čtyři roky – 3 děti, šest až devět let – 6 dětí, čtrnáct až patnáct let – 2 děti). Pět dětí bylo romského nebo poloromského původu, jeden devítiletý chlapec byl nevidomý,
• řešili jsme celkem 2582 případů, z toho 225 se týkalo týrání a 33 pohlavního zneužívání,
• v našich zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek našlo v roce 2003 útočiště celkem 272 dětí, z toho 65 bylo mladších tří let,
• dalších 208 dětí jsme i s rodiči přijali do našich šesti azylových domů,
• v červnu 2003 jsme otevřeli nový Klokánek v Praze 4, Láskově ulici s 12 byty pro celkem 40 dětí, v objektu bývalé mateřské školy, kterou jsme na naše náklady zrekonstruovali a vybavili, z prostředků sbírky a sponzorských darů,
• v průběhu letních prázdnin jsme uspořádali 10 tuzemských týdenních poradensko-relaxačních pobytů pro náhradní rodiny, kterých se zúčastnilo 157 rodin se 716 dětmi,
• letního tábora FOD se zúčastnilo 197 dětí z náhradních rodin a z Klokánků,
• ozdravných pobytů u moře v Řecku a v Itálii se v květnu a v červnu 2003 zúčastnilo 225 dětí z náhradních rodin a dětských domovů,
• uskutečnili jsme několik jednodenních akcí pro děti z náhradních rodin z Klokánků (výlet do Aquaparku v Liberci, Zámecké slavnosti na zámku v Hořovicích ke Dni dětí a předvánoční program pro děti z dětských domovů, Klokánků a náhradních rodin v Hotelu Hilton v Praze a v hotelu Myslivna v Brně),
• proběhla řada jednání na ministerstvech a v parlamentu,
• průběžně jsme poskytovali na našich pobočkách bezplatné sociálně-právní poradenství,
• provedli jsme řadu besed a přednášek pro děti, studenty a pedagogy, vystoupili jsme s referáty na různých seminářích k ochraně dětí, nadále pokračovala dobrá spolupráce se sdělovacími prostředky (televize, rozhlas, deníky i časopisy).

Za všechnu Vaši pomoc a upozornění na ohrožené děti Vám mnohokrát děkujeme!

Zpravodaj FOD "Ohrožené děti" číslo 1/2004 (vyšlo v květnu 2004), vydává rada FOD se sídlem: Na Poříčí 6, Praha 1, 110 00, tel./fax: 224 236 655, 224 221 137, IČ: 004 99 277, stránky FOD na internetu: www.fod.cz, e-mail: fodeti@volny.cz, číslo běžného účtu: 68 45 96/0300 ČSOB, a.s., číslo účtu celonárodní sbírky: 30 55 103/0300 ČSOB, a.s., divize PS Praha 4,redaktorka: Marie Vodičková

Pozvánka na členské shromáždění FOD

Naše členy co nejsrdečněji zveme na XII. členské shromáždění FOD, které se koná
v sobotu dne 19. června 2004 od 11.00 hod. (prezence od 10.30 hod.) v zasedacím sále firmy PricewaterhouseCoopers, Kateřinská 40/466, 120 00 praha 2 (Metro: trasa C
– výstupní stanice I. P. Pavlova, první východ vlevo po schodech, přejít magistrálu a po 10 m vlevo uvidíte velkou prosklenou budovu PwC.
Na programu je videozáznam z s.r.o televizního pořadu o naší problematice, zpráva o činnosti za rok 2003 a první pololetí r. 2004, zpráva o hospodaření FOD, zpráva revizní komise, plán činnosti na další období do členského shromáždění v roce 2005, informace o legislativních návrzích a změnách, další aktuální informace, volba statutárních orgánů FOD a diskuse.
Těšíme se na Vaši účast!

Pozvánka na Den dětí s FOD

Co nejsrdečněji Vás a Vaše děti zveme na VI. ročník Zámeckých slavností, které pořádáme v neděli dne 6. června 2004 k Mezinárodnímu dni dětí, letos opět v zámku v Hořovicích u Berouna. Můžete se těšit na soutěže, trampolínu, lezeckou stěnu, lukostřelbu, dětský řidičák, lidovou tvorbu, tvůrčí práce dětí, vystoupení Magdalény Reifové, Petra Vacka, Jany Richterové, Gabriely Filippi, mažoretek a samozřejmě i na prohlídku zámku.
Výtěžek ze vstupného je určen na vybavení nového Klokánku v Hostivici u Prahy.
Přijďte se s námi pobavit a podpořit náš projekt rodinné péče namísto péče ústavní!

Pobočky FOD

Pobočky FOD na níže uvedených adresách jsou připraveny přijímat Vaše poznatky o ohrožených dětech, které si samy pomoci nedokážou:

Praha, Na Poříčí 6, 110 00 Praha 1, tel./fax: 224 221 137, 224 236 655

Beroun, S. K. Neumanna 1141, 266 01, pošt. schr. 19, tel.: 311 626 173

Brno, Francouzská 58, 602 00, tel.: 545 215 105

České Budějovice, Senovážné nám. 2, 370 01, tel.: 386 356 868

Kroměříž, Riegrovo nám. 193, 767 01, tel.: 573 345 555

Litoměřice, U Trati 3, 412 01, tel.: 416 735 551

Most, Budovatelů 1987, 434 01, tel.: 476 700 082

Olomouc, Sokolská 50, 772 00, tel.: 585 221 649

Opava, Pekařská 32, 746 01, tel.: 553 616 497

Ostrava, hotelový dům Jindřich, Nádražní 66, 702 00 Ostrava 1, tel.: 596 112 341

Pardubice, Masarykovo nám. 1484, 530 02, tel.: 466 714 413

Plzeň, Barrandova 8, 301 43, tel./fax: 377 455 132

Prostějov, Lidická 86, 796 01, tel.: 582 315 753

Tábor, nám. Fr. Křižíka 2840, 390 01, tel.: 381 254 606

Teplice, Masarykova 50, 416 65, tel.: 417 570 046

Zábřeh, Sušilova 40, 789 01, tel.: 583 411 714

Zlín, Sportovní hala, U Zimního stadionu 4286, 760 01, tel.: 577 432 538

Žatec, Studentská 1044, 438 01, tel.: 415 714 040

Dejme dětem dárek

FOD (Fond ohrožených dětí - občanské sdružení na pomoc týraným, zanedbávaným a opuštěným dětem) připravil zajímavý charitativní projekt: trojici knih "Gábina a víla Jasenka"; "Gábina, víla Jasenka a vánoční prázdniny" a nyní vychází třetí kniha "Záhady z naší zahrady".

Knihy vznikly ve spolupráci autorky a zkušené dětské psycholožky. Příběhy děti pobaví, a navíc jim zprostředkují tradiční lidské hodnoty, jako čestnost, upřímnost a porozumění. Na závěr každého příběhu jsou otázky na procvičení paměti, znalosti barev, počítání, mluvení apod.

Minimální doporučená cena jedné knihy je 200 Kč, všechny tři můžete mít nyní se slevou za 490 Kč. Navíc získáte překvapení - dětskou obrázkovou hru zdarma. Nabídka platí do vyprodání zásob.

Všechny tři knihy jsou formátu A4, mají 64 strany a jsou barevně ilustrovány. Knihy jsou určeny dětem od 3 do 9 let.

Dejte svým dětem dárek, který se jim bude líbit, a pomozte současně jiným dětem, k nimž se štěstí otočilo zády… Děkujeme!

Celý výtěžek z prodeje každé knihy (min. 100 Kč) putuje na zvláštní účet FOD!

Chcete vědět více o celém projektu? Otevřete si: http://www.zeleny-dum.cz/

Jak si můžete knihy objednat? Jednoduše
- zavoláním na číslo ve všední dny od
9 do 17 hodin. Obratem Vám je zašleme poštou.
OBJEDNÁVEJTE: 235 004 450