Šestiměsíční Betynku a jejího tříletého brášku umístila do Klokánku matka v listopadu 2005, když ji druh i s dětmi vyhodil na ulici. Po půl roce získala matka  ubytování v azylovém domě a obě děti si vzala  k sobě. Ale zatímco chlapec byl rád, že je se svojí  mámou, Betynka si na změnu zvyknout nemohla.  Po jejím dvouhodinovém zoufalém pláči zavolala  matka „klokaní“ tetě, ať si pro Betynku přijede, že není k utišení, dusí se a je už celá modrá. Ještě ten  den se tedy holčička vrátila do Klokánku. Matka  se s tetou domluvila, že nejprve bude Betynku co  nejčastěji navštěvovat a pak si ji zkusí vzít na víkend.  Snažila se, ale marně. víkendovou návštěvu Betynka  opět celou proplakala. Matka se tedy rozhodla  nechat dcerku u „klokaní“ tety a jejího manžela.  V březnu 2007 jim ji soud svěřil do pěstounské péče.  Teď je Betynce už pět let. Je to moc milá a chytrá  holčička, zná už celou abecedu. Krásně maluje,  ráda sportuje a miluje čtyřnohého rodinného  mazlíčka – čivavu. Rodina jejích náhradních rodičů  je jedním z dvanácti Klokánků, provozovaných  přímo v bytech zaměstnanců Fod. Betynčini noví  rodiče se ve své rodině postarali již o 48 „klokáňat“.  Kromě toho do pěstounské péče přijali dvanáct  dětí, z nichž čtyři jsou již dospělé.

 Podivná sociálně-právní ochrana

       O případu tří sestřiček – desetileté Kristýnky, sedmileté Sandrušky a čtyřleté Adrianky – jsme informovali již  v minulém zpravodaji (č. 1/2010). Rodiče je svěřili  do Klokánku v listopadu 2009, protože se s nimi  ocitli na ulici. V únoru 2010 získali  pro sebe i děti  azylové ubytování. Po týdnu jim ale byl pobyt pro porušování bytovacího řádu ukončen a soud  děti na návrh orgánu sociálně-právní ochrany pro  Prahu 4 umístil do diagnostického ústavu. Přitom  jsme úřad informovali, že holčičky můžeme znovu  přijmout do stejného bytu. Na další měsíc soud pobyt  dětí v diagnostickém ústavu neprodloužil, a rodiče si  je museli dne 18. 3. 2010 převzít – i když stále neměli  kde bydlet. Ještě téhož dne se s nimi proto dostavili  na sociální péči, která podala k soudu návrh na  nové umístění dětí do diagnostického ústavu. Soud  návrhu vyhověl dne 24. 3. 2010, rozhodnutí však  nebylo vykonatelné. Rodiče nakonec po pěti dnech  strávených na ulici předali dcery (dne 23. 3. 2010 –  tedy ještě před rozhodnutím soudu) znovu do  Klokánku. Sestřičky měly radost, že se vracejí do  známých míst a vesele se vítaly s tetami i s dětmi.  Požádali jsme proto soud, aby změnil své rozhodnutí  a děti ponechal tam, kde jsou. Dne 21. 4. 2010  nám paní soudkyně sdělila, že „soud nebude řízení  o svěření dětí do Klokánku zahajovat, protože ÚMČ  Praha 4 nepovažuje podnět za odůvodněný, situace  dětí vyžaduje řešení v dlouhodobé perspektivě a pro  nezletilé je již vyjednán pobyt v dětském domově“.  Přitom podle § 46 odst. 2 zákona o rodině má rodinná  péče v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou  pomoc (což je i Klokánek) přednost před ústavní  výchovou a zákon nijak délku pobytu v těchto  zařízeních neomezuje. Soudkyni napsala i Kristýnka,  ale nebylo to nic platné. Dne 15. září 2010 si pro tři sestřičky přišly dvě sociální pracovnice z ÚMČ Praha 4  s tím, že je odvezou do diagnostického ústavu. Protože holčičky zpátky do ústavu nechtěly a přály si zůstat v Klokánku, odmítli jsme je vydat.  Sociální  pracovnice to vzaly s nesouhlasem na vědomí  a odjely bez dětí. Rodiče podali k soudu návrh na  svěření dcer do Klokánku. Nutno konstatovat, že  ochrana těchto dětí ze strany sociálních pracovníků  v Praze 4 byla vskutku podivná – i když ihned po  jejich propuštění z diagnostického pobytu věděli,  že rodiče nemají kde s nimi být, nekontaktovali  Klokánek se žádostí o přijetí, ale podali k soudu návrh  na tzv. pomalé předběžné opatření o umístění do  diagnostického ústavu. Soud však má na rozhodnutí  týden a ústav může děti (na rozdíl od Klokánku)  přijmout až na základě vykonatelného soudního  rozhodnutí. Kde budou děti do doby, než rozhodnutí  nabyde vykonatelnosti a jak děti na ulici najdou, je  zřejmě nebolelo. O případu informovala média –  TV Prima v hlavních zprávách i celostátní deníky (viz  www.fod.cz/tisk/tv). Koncem září jsme se dozvěděli,  že soud své rozhodnutí o umístění do diagnostického  ústavu zrušil a děti zůstávají v Klokánku. Zdalipak  by to tak dopadlo, pokud bychom případ  nemedializovali? 

20 LET FOD v ČÍSLECH

      Během 20 let své existence FOD díky celonárodní sbírce a dalším darům veřejnosti

      v letech 1990 až 2009 získalo prostřednictvím FOD náhradní rodinu 561 obtížně umístitelných dětí, pro které stát neměl náhradní rodinu (zdravotní handicapy, vyšší věk, velké skupiny sourozenců, romský původ, výchovné problémy) a na žádost rodičů doporučil pro 105 novorozenců prověřené osvojitelské rodiny, které děti převzaly přímo z porodnice do tzv. přímé adopce, čímž je uchránily pobytu v kojeneckém ústavu,

       v letech 1990 až 2009 se FOD podílel na řešení 35 998 případů ohrožených dětí,

      v letech 1991 až 2009 poskytl bezúročné půjčky rodinám s dětmi (převážně náhradním na zlepšení bytové situace) v celkové výši přesahující třicet milionů korun (30 489 260 Kč),

      v letech 1995 až 2009 poskytl FOD nevratné příspěvky na výživu dětí (převážně náhradním rodinám, dokud nezačaly dostávat dávky SSP a dále vlastním rodinám v hmotné nouzi, kde hrozilo odebrání dětí) v celkové výši přesahující dvacet pět milionů korun (25 800 519 Kč),

       v letech 1998 až 2009 bylo do azylových domů FOD pro rodiny s dětmi přijato celkem 1 451 dětí i s jejich rodiči a 29 dospělých svěřenců z dětských domovů a jiných ústavů,

       v letech 2000 až 2009 bylo do Klokánků umístěno celkem 2 660 dětí, z toho 565 mladších tří let, za 10 let od 1. 9. 2000 do 31. 8. 2010 to bylo 2 905 dětí

       v letech 2001 až 2010 nám 5 anonymních matek a 1 anonymní otec předali své novorozené děti (4 holčičky a 3 chlapečky, v posledním případě dvojčátka).

Matka, nebo sestra? Soud neví

       V březnu 2008 jsme na žádost orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Kladně přijali tři sestřičky ve věku dvanáct, osm a čtyři roky. V žádosti se uvádí, že „dívky se svěřily své zletilé sestře, že rodinný přítel, u kterého byly o jarních prázdninách, se k nim chová nevhodně. Když situaci popsaly, bylo zřejmé, že se pravděpodobně jedná o trestný čin pohlavního zneužívání. Z výpovědí nezletilých vyplynulo, že matka o tom zřejmě věděla, přesto nezakročila. Děti se k matce po své výpovědi nechtějí vrátit, obávají se její reakce.“ Po roce odsoudil okresní soud Plzeň-sever onoho rodinného 76 let starého přítele k podmíněnému trestu odnětí svobody ve výši tří let odloženému na pět let za současného nařízení ambulantní ochranné léčby za to, že od roku 2006 do března 2008 ve svém penzionu osahával sestřičky na prsou, líbal je mezi nohama a prováděl s nimi další sexuální aktivity. Znalec z oboru psychiatrie konstatoval, že obžalovaný je pedofil a tíhne k malým děvčatům. Ve zprávě znalce z oboru dětské psychologie se mj. uvádí, že „obě starší dívky dostaly v rámci znaleckého vyšetření úkol nakreslit, čeho se nejvíce bojí. Obě nezávisle na sobě nakreslily jako zdroj největšího strachu vlastní matku. Také při výslechu a při klinickém rozhovoru sdělovaly obavy z jednání matky, obavy z návratu z Klokánku k matce a přání žít u starší sestry, která v minulosti od matky odešla.“ Matka před soudem vypověděla, že „děti od něj dostávaly peníze. Například když pomáhaly s nádobím nebo na zahradě. Bývalo to tak kolem 150 korun, když  měly narozeniny nebo svátek, tak tři až pět stovek.“  O pohlavním zneužívání prý nevěděla. Soudkyně  tomu ale neuvěřila a konstatovala, že „matka se na  tom také podílela. Není uvěřitelné, že by nevěděla,  co se tam dělo. Ale bylo to pro ni finančně výhodné,  a v důsledku toho nezakročila. Od obžalovaného si  mimo jiné vypůjčila 150 tisíc korun.“

       Při psychologickém vyšetření v Klokánku v červenci 2008 uvedla nejmladší (v té době již pětiletá)  holčička, že „máma nechce dovolit, abychom šly  k Danušce (pozn.: jméno je změněno). Já bych moc chtěla, Dana je hodná a umí se o nás starat. Máma moc hodná není. Nestarala se o mě, měli jsme moc dětí. Vždycky je doma bordel, krámy všude, šaty  poházený po zemi, máma se jenom válí v posteli  a čučí na televizi. Ona nic nedělá a vaří ségry. Taky  je sprostá, nadává nám. Já s mámou nechci bydlet… Máma byla na Danu sprostá, tak od ní utekla…  Máma říkala, že by šla do vězení, kdybych řekla, že  na mě dědek šahal, a že nesmím nic říkat… máma  řekla, že musím říkat, že mi dědek šahal jenom na  hlavu, ale máma lže.“ Při použití demonstrativní  nahé panenky dívenka okamžitě zajela panence  rukou mezi nohy. prostřední, v době psychologického  vyšetření již devítiletá dívka uvedla: „děda mně  šmatal na prsa, na zadečku, na boženku.“ Na dotaz,  co bylo nejhorší, řekla, že „všechno bylo nejhnusnější,  byl hrubej, furt říkal: dej mi jazýček do pusy a i na  boženku mi dával jazýček, furt mě chtěl koupat,  mydlil mi celý tělo, bylo to nepříjemný. Milan (pozn.:  bratr) ho viděl a řek mu, že to řekne policajtům, ale děda ho škrtil.“ Na dotaz, proč to neřekla mámě,  odpověděla, že „máma je sprostá, nikdy mi nevěří,  věří jenom dědovi a řekla, ať ji s tím už neotravuju“.

       A jaká je současná situace? Matka obžalovaná  ani stíhaná nebyla, přestože jsme se opakovaně  obraceli na orgány činné v trestním řízení se žádostí o přešetření její trestní odpovědnosti. Trestný čin ohrožování mravní výchovy mládeže lze spáchat  i z nedbalosti – a nedbalost tu byla v každém  případě. Všechny tři sestřičky jsou již rok na  dlouhodobé návštěvě u své nejstarší zletilé sestry,  která požádala o jejich svěření do pěstounské péče.  Matka s tím ale nesouhlasí a chce děti do své  péče. Soud byl odročen za účelem vypracování  znaleckého posudku, co bude pro děti lepší – sestra,  u níž výborně prospívají, nebo matka, které se bojí?  Zvláštní, že k posouzení obou alternativ si soud musel  vyžádat znalce. Jak je vidět, ochrana dětí před  pohlavním zneužíváním je u nás na úrovni. Tomu  odpovídá i trestní statistika – ročně je za pohlavní  neužívání odsouzena jen polovina stíhaných –  cca tři sta osob, zproštěno cca sto osob, trestní  stíhání zastaveno nebo postoupeno jako přestupek  u cca dvou set osob. K nepodmíněnému trestu  je odsouzena jen pětina pachatelů, tresty odnětí  svobody na pět a více let se dají spočítat na prstech.  

Tom se rozhodl pro Klokánek

     Dvanáctiletý Tomáš byl přijat do Klokánku v květnu 2004 z důvodu psychického i fyzického týrání. Psycholožce při vyšetření řekl, že zpátky domů  rozhodně nechce – v Klokánku je to lepší, nikdo  ho nemlátí a nemusí tu tolik pracovat. Přál by si,  aby u rodičů nezůstal žádný z jeho sourozenců.  Toto přání se mu splnilo až po roce a půl. Z důvodu  hospitalizace matky jsme tehdy přijali i čtyři  Tomášovy mladší sourozence ve věku tří až sedmi  let – tři brášky a jednu sestřičku. Četné podlitiny  a další známky nasvědčovaly týrání a špatné péči,  soud proto rozhodl o jejich ponechání v Klokánku.  Oba rodiče byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti  a dětem byla nalezena pěstounská rodina. Tomáš  se ale rozhodl zůstat v Klokánku a jeho přání bylo  vyhověno. Už dávno se stal dobrovolným členem  místního hasičského sboru. Tomášovým velkým  snem je stát se hasičem. Loni úspěšně ukončil  střední odborné učiliště. V Klokánku na vlastní  žádost zůstává i po osmnáctém roce a pokračuje  ve studiu na maturitním oboru strojník požární  techniky. Kéž se mu jeho sen splní!

54 Dětí "Nikoho" už je "Někoho"!

       Od počátku letošního roku do uzávěrky zpravodaje v říjnu 2010 získalo „přes FOD“ novou rodinu 24 dětí (10 chlapců a 14 dívek) – šestiměsíční holčička a roční  chlapec (oba s downovým syndromem), čtyři dvou- až tříletá batolátka, šest předškoláčků, deset dětí ve věku od šesti do jedenácti let, jedna patnáctiletá  a jedna sedmnáctiletá dívka. dalších 16 dětí (z toho šest romsko-vietnamských sourozenců) získalo rodinné zázemí v tzv. rodinných Klokánkách, provozovaných  přímo v rodinách a bytech našich zaměstnanců. Od počátku roku 2010 tedy odešlo prostřednictvím FOD do rodin celkem 40 dětí.

 Ze zprávy o činnosti FOD za rok 2009

• v r. 2009 získalo prostřednictvím FOD náhradní rodiče 30 dětí ve stáří od 4 dnů do 17 let (2 novorozeňátka, 4 batolátka, 4 předškoláčci, 18 školáků od šesti do třinácti let, jeden šestnáctiletý chlapec a jedna sedmnáctiletá dívka). Novou rodinu našla i osmiletá dívenka na vozíčku, 
• pobočky FOD řešily v r. 2009 celkem 5 245 případů ohrožených dětí, z toho 160 se týkalo týrání a 49 pohlavního zneužívání,
• v pěti azylových domech FOD s celkovou kapacitou 120 míst našlo v r. 2009 útočiště 114 rodin s celkem 210 dětmi,
• v roce 2009 poskytly Klokánky přechodnou rodinnou péči celkem 775 dětem, z toho nově přijato bylo 392 dětí, v průběhu roku odešlo 363 dětí (průměrná doba pobytu činila šest měsíců, do tří měsíců odešlo 51 % dětí, přičemž do jednoho měsíce odešlo 100 dětí, tj. 28 %, domů se vrátilo 54 %, do péče druhého rodiče přešla 3 %, do azylového domu s rodičem jich odešlo 9 %, do náhradní rodinné péče jich přešlo 19 %, po dosažení zletilosti odešla 2 % a do ústavní výchovy bylo přemístěno 10 % dětí). Pro nedostatek kapacity jsme museli odmítnout přijetí 739 dětí,
• v dubnu 2009 jsme otevřeli první byty v novém Klokánku v Janovicích nad Úhlavou se 14 byty a s celkovou budoucí kapacitou 56 míst a v prosinci 2009 jsme otevřeli první dva z celkem osmi bytů v pořadí již ve druhém Klokánku v Chomutově v ul. Kamenný vrch.     

FOD po 20 letech

Ke dni 1. 11. 2010 Fond ohrožených dětí provozuje
• 22 poboček na území celé republiky zaměřených na sociální práci přímo v terénu, sociálně-aktivizační služby a poradenství,
• 5 azylových domů pro rodiny s dětmi a svěřence z ústavů s celkovou kapacitou 120 míst,
• 28 Klokánků, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pro přechodnou rodinnou péči s celkovou kapacitou 120 bytů (451 míst), z toho 12 Klokánků je provozováno přímo v rodinách a bytech našich zaměstnanců,
• 3 mediační, terapeutická a asistenční centra (Ostrava, Opava, Krnov),
• Centrum náhradní rodinné péče (Ostrava)

20 LET FOD – NEVÝZNAMNĚJŠÍ UDÁLOSTI

1990
• založení FOD (2. 4. 1990),
• rada FOD přijala 9. 11. prohlášení o nutnosti novelizace zákona o rodině, trestního zákona a vzniku samostatného úřadu na ochranu dětí a mládeže,
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 45 obtížně umístitelných dětí,
• uskutečnili jsme (22. a 23. 9.) víkend s náhradními rodinami, zájemci o NRP, čtrnácti právně volnými dětmi a odborníky v osadě Bílý kámen u Máchova jezera (170 účastníků, v besedě vystoupil prof. Zdeněk Matějček, pro osm dětí se podařilo nalézt náhradní rodinu),
• tak jako i v dalších letech jsme poskytovali bezplatné sociálně-právní poradenství, dále jsme se věnovali osvětě a spolupracovali s médii,

1991
• vznikla první pobočka FOD ve Zlíně,
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 73 obtížně umístitelných dětí,
• uskutečnili jsme letní dětské tábory pro děti z náhradních rodin a dětských domovů (86 dětí), společné týdenní poradensko-relaxační pobyty pěstounských rodin, obtížně umístitelných dětí z DD a zájemců o náhradní rodinnou péči (pro 8 dětí se tu podařilo nalézt náhradní rodinu) a ozdravné pobyty v Řecku u moře pro náhradní rodiny (97 dětí),
• poskytli jsme bezúročné půjčky dvěma velkým pěstounským rodinám v celkové výši 60 000 Kč,

1992
• II. členské shromáždění konané 13. 6. přijalo Prohlášení adresované všem nejvyšším státním orgánům s naléhavou žádostí o řešení situace ohrožených dětí, zejména vytvoření jednotně řízené soustavy státních nebo veřejnoprávních orgánů, jejichž výlučnou náplní by byla ochrana sociálně ohrožených dětí, dále jsme požadovali novelizaci zákona o rodině ve vztahu k náhradní rodinné péči a uzákonění anonymních porodů jako prevenci vražd novorozenců,
• předložili jsme několik verzí novelizace zákona o rodině s cílem usnadnění a zrychlení adopcí a pěstounských péčí i trestního zákona za účelem zvýšení trestní sazby za týrání (činila šest měsíců až tři léta, tj. stejně jako u krádeže věci v hodnotě šesti tisíc korun) a  rozšíření oznamovací povinnosti i na týrání,
• vznikla nová (v pořadí druhá) pobočka FOD v Brně,
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 34 obtížně umístitelných dětí,
• uskutečnili jsme letní dětské tábory pro děti z náhradních rodin (158 dětí) a sociálně problematických rodin (87 dětí), společné týdenní poradensko-relaxační pobyty pěstounských rodin, obtížně umístitelných dětí z DD a zájemců o náhradní rodinnou péči (547 dětí z NRP a 19 z DD), a ozdravné pobyty pro děti z NRP v Bulharsku (95 dětí) a v Jugoslávii (31 dětí),

1993
• začal spor o slovenské děti, vyrůstající v ústavech na území ČR. MPSV je zakázalo umisťovat do náhradních rodin a připravovalo jejich přemístění do slovenských ústavů. Proti tomu jsme důrazně protestovali i prostřednictvím médií s tím, že takový postup by byl nezákonný, protože jejich zemí původu byla Česká republika,
• poté, kdy jsme ve sněmovně podrobně informovali o případu utýrané Lucinky, se podařilo s účinností od 1. 1. 1994 prosadit novelu trestního zákona, která zvyšuje trestní sazbu za týrání ze tří na osm let a na týrání stanoví oznamovací povinnost,
• vyšlo první číslo Zpravodaje FOD (č. 1/93, vydáván 2x ročně, předtím byly pro členy vydávány 2x ročně Zprávy o činnosti),
• získali jsme první vlastní kancelář (na současné adrese pronájmem od města),
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 20 obtížně umístitelných dětí (jednání ohledně dalších ztroskotala na jejich slovenském původu a nesouhlasu MPSV s jejich umístěním),
• poskytli jsme bezúročné půjčky náhradním rodinám ve výši 182 000 Kč,
• uskutečnili jsme LDT pro děti z náhradních rodin (104 dětí) a z DD (8 dětí), společné týdenní poradensko-relaxační pobyty náhradních rodin, zájemců o NRP a právně volných dětí z DD (306 dětí z NRP, 30 dětí z DD, pro 8 z nich se podařilo nalézt náhradní rodinu),

1994
• MPSV i MŠMT zakázalo dětským domovům spolupracovat s FOD a sdělovat údaje o dětech z důvodu ochrany osobních dat, přesto několik dětských domovů s námi při vyhledávání náhradních rodin nadále spolupracovalo. MPSV dopisem ze dne 24. 2. 1994 sdělilo, že „FOD nevhodným a neoprávněným způsobem zasahuje do provádění sociálně-právní ochrany dětí“. Ve vyhledávání náhradních rodin pro děti, pro které nemá rodinu stát, jsme přesto pokračovali,
• spor o slovenské děti v našich ústavech se vyostřil. Dál trval zákaz jejich umisťování do náhradních rodin a MPSV připravovalo seznamy k jejich přesunu do slovenských ústavů. Rodinám, které měly slovenské děti v předpěstounské nebo v předadopční péči, bylo sděleno, že nerozhodne-li o nich soud do 30. 6. 1994, budou jim děti odebrány a předány do slovenských ústavů. Proti tomu jsme i nadále vystupovali a veřejně poukazovali na nezákonnost takového postupu,
• počátkem prosince jsme zahájili první kolo celonárodní direct mailingové sbírky. Od té doby je pořádána pravidelně 2x ročně (u příležitosti Vánoc a Mezinárodního dne dětí) a představuje největší část našich příjmů. Již první kolo bylo velmi úspěšné – čistý výtěžek dosáhl 11 milionů korun a přispělo na něj 75 tisíc lidí!
• otevřeli jsme Poradnu na ochranu sociálně ohrožených dětí pro Prahu 10, která fungovala do konce roku ve spolupráci s obvodním úřadem pro Prahu 10 a zaměřovala se na řešení komplikovaných sporů o děti a na terénní sociální práci,
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 10 obtížně umístitelných dětí,
• uskutečnili jsme LDT pro děti z náhradních rodin (172 dětí) a týdenní poradensko-relaxační pobyty náhradních rodin (261 dětí),

1995
• započali jsme s vytvářením sítě poboček na vyhledávání a pomoc ohroženým dětem a sociální práci přímo v rodinách. Díky celonárodní sbírce vzniklo 9 poboček v různých okresech, ve kterých pracovalo 21 sociálních asistentů. V tomto roce jsme řešili celkem 534 případů ohrožených dětí,
• z prostředků sbírky jsme dále poskytli bezúročné půjčky za účelem vyřešení bytových podmínek náhradních rodin s více dětmi (v celkové výši 4 161 385 Kč) a nevratné příspěvky na výživu dětí v případech, kdy jim stát neposkytoval do rozhodnutí soudu žádné sociální dávky (celkem 287 104 Kč),
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 15 obtížně umístitelných dětí,
• uskutečnili jsme týdenní poradensko-relaxační pobyty pro náhradní rodiny (132 dětí) a ozdravné pobyty u moře (Řecko a Itálie) pro náhradní rodiny se zdravotně postiženými dětmi (75 účastníků),

1996
• spor o slovenské děti jsme po třech letech vyhráli. MPSV připustilo, že jejich „přemístění“ do slovenských ústavů by bylo v rozporu s Úmluvou o právech dítěte i mezinárodním právem soukromým, a umožnilo jejich předávání do českých rodin,
• úřady začaly zastavovat všechny dávky státní sociální podpory, včetně přídavků na vlastní děti tomu, kdo měl v péči slovenské dítě. Podle nově přijatého zákona o státní sociální podpoře nemá nárok na dávku ten, s kým ve společné domácnosti žije osoba, která nemá trvalý pobyt v ČR. Velké pěstounské rodiny tak naráz přišly i o víc než deset tisíc korun měsíčně a nikoho nezajímalo, z čeho budou žít. Dostávalo se jim rady, aby slovenské děti vrátily. Stejně na tom byla řada rodin s vlastními dětmi, kde byť i jeden rodič měl slovenskou státní příslušnost. Také jim byly zastaveny všechny sociální dávky,
• z prostředků sbírky jsme postiženým rodinám poskytli nevratné příspěvky na výživu dětí ve výši 634 530 Kč,
• podařilo se nám dosáhnout novely zákona o pobytu cizinců na území ČR, která přiznává dětem s cizí státní příslušností umístěným na našem území v ústavní výchově nebo v NRP ze zákona trvalý pobyt,
• z prostředků sbírky jsme zahájili projekt Střecha (rekonstrukcí objektu bývalých kasáren v Žatci, pronajatého za korunu městem, na azylový dům pro rodiny s dětmi a pro mládež odcházející z ústavní péče),
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 36 obtížně umístitelných dětí,
• náhradním rodinám jsme dále poskytli bezúročné půjčky v celkové výši 5 420 000 Kč, převážně na řešení bytové situace,
• uskutečnili jsme LDT a poradensko-relaxační pobyty pro náhradní rodiny,

1997
• pokračovali jsme ve vytváření sítě poboček – nově vznikla v Prostějově (celkem již ve 14 okresech a v Praze),
• v Jeníčkově Lhotě a v Košťanech jsme započali s rekonstrukcí objektů na azylové domy pro rodiny s dětmi a mládež odcházející z ústavní péče,
• podali jsme četné legislativní návrhy ve vztahu k zákonům o rodině, o státní sociální podpoře, o občanství i k připravovanému zákonu o sociálně- -právní ochraně dětí, převážně bez úspěchu,
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 22 obtížně umístitelných dětí,
• poskytli jsme bezúročné půjčky náhradním rodinám v celkové výši 3 587 424 Kč, převážně na řešení bytové situace, a nevratné příspěvky na výživu dětí ve výši 1 562 606 Kč,
• uskutečnili jsme LDT pro děti z náhradních rodin a dětských domovů (99 dětí) a letní i zimní poradensko-relaxační pobyty pro náhradní rodiny a děti z dětských domovů (103 náhradních rodin se 392 dětmi a 20 dětí z DD),

1998
• dosáhli jsme zvýšení dávky na výživu dítěte v pěstounské péči, která předtím nedosahovala ani částky životního minima, dále toho, že u dětí s cizí státní příslušností svěřených u nás do náhradní rodinné či ústavní péče se trvalý pobyt nevyžaduje, takže rodinám se slovenským dítětem začaly být opět vypláceny dávky a byla stanovena možnost prominutí podmínky trvalého pobytu v jiných odůvodněných případech (novela zákona o státní sociální podpoře, kterou z našeho podnětu přes zásadní nesouhlas vlády podala  poslankyně ČSSD paní Ing. Hana Orgoníková),
• prostřednictvím senátu se nám podařilo dosáhnout v novele zákona o rodině snížení doby úplného nezájmu ze šesti měsíců na dva alespoň u novorozenců (žádali jsme pro všechny děti),
• otevřeli jsme dva azylové domy pro rodiny s dětmi a mládež odcházející z ústavní péče v Jeníčkově Lhotě (pět garsonek) a v Košťatech (pět pokojů),
• otevřeli jsme nové pobočky v Olomouci, Berouně a Opavě,
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 27 obtížně umístitelných dětí (jedno dítě s Downovým syndromem),
• řešili jsme 1 382 případů ohrožených dětí,
• poskytli jsme bezúročné půjčky náhradním rodinám v celkové výši 5 805 377 Kč a nevratné příspěvky na výživu dětí ve výši 2 046 767 Kč,
• uskutečnili jsme LDT pro děti z náhradních rodin a DD (120 dětí) a letní i zimní poradensko-relaxační pobyty pro náhradní rodiny a děti z DD (109 náhradních rodin se 411 dětmi a 18 dětí z DD),

1999
• otevřeli jsme 4 azylové byty v Praze 9-Vinoři,
• otevřeli jsme nové pobočky v Kroměříži a v Nymburce,
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 41 obtížně umístitelných dětí,
• řešili jsme 1 543 případů ohrožených dětí,
• poskytli jsme bezúročné půjčky náhradním rodinám v celkové výši 3 645 042 Kč, převážně na řešení bytové situace a nevratné příspěvky na výživu dětí ve výši 1 360 342 Kč,
• uskutečnili jsme LDT pro děti z náhradních rodin a DD (103 dětí) a letní poradensko-relaxační pobyty pro náhradní rodiny a děti z DD (115 náhradních rodin se 478 dětmi a 16 dětí z DD),

2000
• zahájili jsme projekt Klokánek jako rodinnou alternativu ústavní výchovy a otevřeli jsme první Klokánky v Žatci (jeden byt), Dolním Benešově (9 bytů) a v Praze 8 – Kobylisích (7 bytů),
• otevřeli jsme azylové domy pro rodiny s dětmi a mládež z ústavů v Žatci (čtyři garsonky) a v Plzni (22 pokojů),
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 32 obtížně umístitelných dětí, z toho 4 děti byly velmi těžce zdravotně postižené,
• řešili jsme 1 634 případů ohrožených dětí,
• poskytli jsme bezúročné půjčky náhradním rodinám v celkové výši 4 521 421 Kč a nevratné příspěvky na výživu dětí ve výši 1 463 482 Kč,
• uskutečnili jsme LDT pro děti z náhradních rodin, sociálně slabých rodin a dětských domovů (142 dětí), letní týdenní poradensko- relaxační pobyty pro náhradní rodiny (101 rodin se 405 dětmi) a ozdravné pobyty u moře v Itálii (253 dětí z náhradních rodin a 20  dětí z dětských domovů),

2001
• mezi MPSV a FOD se rozhořel spor o tři sourozence z Kroměřížska, které do Klokánku svěřil otec a soud I. stupně nařídil ústavní výchovu. Odvolací soud toto rozhodnutí zrušil a děti zůstaly u nás. Mezitím bylo proti našim dvěma pracovnicím zahájeno trestní stíhání, mj. pro únos. Obě trestní stíhání byla státním zastupitelstvím zrušena,
• MPSV nám odmítalo vydat pověření k výkonu sociálně-právní ochrany, i když jsme zákonné podmínky splnili, což zdůvodňovalo trestním stíháním našich pracovnic. Nakonec i díky podpoře veřejnosti a médií jsme pověření získali,
• první anonymní matka nám předala novorozenou holčičku Adélku, kterou jsme převezli do Klokánku a věc oznámili policii i sociální péči. Holčička byla umístěna do kojeneckého ústavu. PhDr. Průšová se za MPSV v tisku vyjádřila, že jsme se tím dopustili trestného činu, který však blíže nespecifikovala. Policie nás v souvislosti s tím nekontaktovala,
• MPSV nám udělilo pokutu ve výši dvě stě tisíc korun za údajné nezákonné zprostředkovávání náhradní rodinné péče a za další údajné porušení zákona o sociálně-právní ochraně dětí, i v souvislosti s anonymní Adélkou (následující rok byla pokuta zrušena),
• otevřeli jsme nový Klokánek v Kroměříži (jeden byt),
• otevřeli jsme nový azylový dům v Olomouci (devět pokojů),
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 28 obtížně umístitelných dětí,
• řešili jsme 1 955 případů ohrožených dětí,
• poskytli jsme bezúročné půjčky náhradním rodinám v celkové výši 1 010 115 Kč a nevratné příspěvky na výživu dětí ve výši 1 805 989 Kč,
• uskutečnili jsme LDT pro děti z náhradních rodin, sociálně slabých rodin a dětských domovů (201 dětí), letní týdenní poradensko-relaxační pobyty pro náhradní rodiny (93 rodin se 352 dětmi) a ozdravné pobyty u moře v Itálii a ve Španělsku (234 dětí z náhradních rodin, Klokánků a z dětských domovů) a v Nízkých Tatrách (31 rodin se 123 dětmi),

2002
• díky pozměňovacímu návrhu poslankyně JUDr. Evy Dundáčkové (ODS) podanému v souvislosti s přijetím zákona o ústavní výchově se nám podařilo prosadit mimořádně významnou novelu zákona o rodině (§ 46), která soudům umožňuje svěřovat děti namísto do ústavní výchovy do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (což jsou i Klokánky). Pokud tato zařízení poskytují rodinnou péči, mají dokonce přednost před ústavem,
• díky iniciativě dalších poslanců, zejména poslankyně Ing. Michaely Šojdrové se nám (spolu s dalšími neziskovými organizacemi) podařilo do zákona o ústavní výchově zapracovat další změny – zejména povinnost vychovatelů podrobit se psychologickému vyšetření, snížení počtu dětí ve skupinách a humanizaci podmínek na tzv. izolacích,
• na základě našeho rozkladu MPSV zrušilo své rozhodnutí o pokutě,
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 32 obtížně umístitelných dětí (jedno dítě bylo nevidomé),
• řešili jsme celkem 2 132 případů ohrožených dětí,
• v Klokánkách se nacházelo celkem 168 dětí,
• v našich azylových domech pobývalo i se svým rodiči celkem 112 dětí,
• poskytli jsme bezúročné půjčky potřebným rodinám v celkové výši 556 344 Kč a nevratné příspěvky na výživu dětí ve výši 1 672 562 Kč,
• uskutečnili jsme LDT pro děti z náhradních rodin, Klokánků a dětských domovů (178 dětí), letní pobyty s odborným programem „Zdravý životní styl“ (118 dětí z náhradních rodin, sociálně slabých rodin a DD), 6 letních týdenních poradensko-relaxačních pobytů pro náhradní rodiny (93 rodin se 444 dětmi) a ozdravné pobyty u moře ve Španělsku (165 dětí z náhradních rodin, Klokánků a z dětských domovů),

2003
• vznikl ostrý spor mezi FOD a ministerstvem zdravotnictví, které vydalo stanovisko, že je protiprávní umísťovat do Klokánků děti mladší tří let, neboť o tyto děti je schopen kvalitně pečovat jen vyškolený personál kojeneckých ústavů. MZ posléze připustilo, že jeho právní názor byl nesprávný, ale tuto zásadu se snažilo prosadit do novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí,
• otevřeli jsme nový Klokánek v Praze 4 – Chodově (dvanáct bytů),
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 26 obtížně umístitelných dětí (jedno dítě bylo nevidomé),
• řešili jsme celkem 2 582 případů ohrožených dětí,
• v Klokánkách se nacházelo celkem 272 dětí, z toho 65 bylo mladších tří let,
• v našich azylových domech pobývalo i se svým rodiči celkem 208 dětí,
• poskytli jsme bezúročné půjčky potřebným rodinám v celkové výši 364 946 Kč a nevratné příspěvky na výživu dětí ve výši 1 904 147 Kč,
• uskutečnili jsme LDT pro děti z náhradních rodin a z Klokánků (197 dětí), 10 letních týdenních poradensko-relaxačních pobytů pro náhradní rodiny (157 rodin se 716 dětmi) a ozdravné pobyty u moře v Řecku a v Itálii (225 dětí z náhradních rodin, Klokánků a z dětských domovů),

2004
• prostřednictvím pozměňovacího návrhu poslankyně JUDr. Evy Dundáčkové jsme dosáhli významné novely zákona o rodině a o sociálně-právní ochraně dětí, která umožňuje orgánům sociálně-právní ochrany svěřovat do předadopční a předpěstounské péče i děti ze zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, tj. i z Klokánků, za stejných podmínek jako z ústavů. Až dosud to bylo možné jen na základě rozhodnutí soudu, což působilo značné průtahy,
• podařilo se prosadit zákon o utajených porodech v porodnicích, byť proti našemu návrhu okleštěný (nevztahuje se na vdané ženy a na ženy, které nemají v ČR trvalý pobyt),
• otevřeli jsme nový Klokánek v Hostivici, okr. Praha–západ (dvanáct bytů),
• anonymní matka nám do olomoucké pobočky přinesla novorozenou holčičku. Soud ji svěřil do Klokánku a ve třech týdnech odešla do osvojitelské rodiny,
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 35 obtížně umístitelných dětí (tři děti byly nevidomé a dvě děti sluchově postižené),
• řešili jsme celkem 2 810 případů ohrožených dětí,
• v Klokánkách se nacházelo celkem 395 dětí, z toho 82 bylo mladších tří let,
• v našich azylových domech pobývalo i se svým rodiči celkem 206 dětí,
• poskytli jsme bezúročné půjčky potřebným rodinám v celkové výši 389 557 Kč a nevratné příspěvky na výživu dětí ve výši 1 832 311 Kč,
• uskutečnili jsme LDT pro děti z náhradních rodin a z Klokánků (172 dětí), 9 letních týdenních poradensko-relaxačních pobytů pro náhradní rodiny (160 rodin se 637 dětmi) a ozdravné pobyty u moře ve Španělsku (167 dětí z náhradních rodin a z dětských domovů)

2005
• prostřednictvím návrhu poslankyně JUDr. Evy Dundáčkové se podařilo dosáhnout novely zákona o státní sociální podpoře, která s účinností od 1. 10. 2005 přiznávala dávku ve výši devítinásobku životního minima na děti v Klokánkách. Radovali jsme se však předčasně. MPSV přišlo s výkladem, že dávku nelze použít na platy pracovníků Klokánků, nájmy ani energie, ale jen na přímé potřeby dítěte – tedy na stravu a ošacení. Nevyčerpaná částka (cca 80 % dávky) je majetkem dítěte a po ukončení pobytu se musí vyplatit rodičům. Pokud úředníci o dávce rozhodli až poté, kdy dítě v Klokánku už nebylo, měli ji dostat rodiče – i ti, co dítě týrali a zanedbávali. Díky mediálnímu skandálu, který jsme vyvolali, úřady tento výklad příliš nevymáhaly, my jsme se řídili výkladem naším a MPSV začalo pracovat na novele. V mnoha případech nám však byla dávka odepřena.
• otevřeli jsme nový Klokánek v Praze 10 – Štěrboholích (třináct bytů),
• v Ostravě jsme otevřeli první z našich současných čtyř mediačních center,
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 38 obtížně umístitelných dětí (jedno dítě bylo nevidomé)
• řešili jsme celkem 3 176 případů ohrožených dětí,
• v Klokánkách se nacházelo celkem 482 dětí, z toho 103 mladších tří let,
• v našich azylových domech pobývalo i se svým rodiči celkem 194 dětí a 15 svěřenců z ústavní výchovy,
• uskutečnili jsme LDT pro děti z náhradních rodin a z Klokánků (132 dětí), 10 letních týdenních poradensko-relaxačních pobytů pro náhradní rodiny (178 rodin se 660 dětmi) a ozdravné pobyty u moře v Itálii (128 dětí z náhradních rodin a z dětských domovů),

2006
• tento rok byl ve znamení boje proti vládnímu návrhu zákona o sociálně- právní ochraně dětí, která znemožňovala rodinnou péči v Klokánkách a stanovovala, že děti do jednoho roku věku musí být umisťovány jen do kojeneckých ústavů. Díky poslaneckým pozměňovacím návrhům a podpoře médií se podařilo tato ustanovení vypustit. Novela také s účinností od 1. 6. 2006 uzákonila státní příspěvek na děti v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, tedy i pro Klokánky, který sice bylo možné použít i na provoz zařízení, ale oproti předchozí dávce byl snížen o 22 % – na sedminásobek životního minima dítěte (tj. jen 18 % toho, co průměrně pobíraly kojenecké ústavy) a vztahoval se jen na děti, svěřené soudně a na žádost úřadů, což byla jen necelá polovina dětí. Klokánky se tím dostaly do velké finanční krize,
• otevřeli jsme tři nové Klokánky – v Kroměříži (pět bytů), v Chomutově (dva byty) a v Brně (11 bytů),
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 50 obtížně umístitelných dětí (jedno dítě bylo nevidomé, jedno sluchově postižené, jedno s  Downovým syndromem, jedno se žloutenkou typu „C”, jedno se závažným plicním onemocněním),
• řešili jsme celkem 4 097 případů ohrožených dětí,
• v Klokánkách se nacházelo celkem 410 dětí, z toho 105 mladších tří let,
• v našich azylových domech pobývalo i se svým rodiči celkem 188 dětí a 8 svěřenců z ústavní výchovy,
• uskutečnili jsme LDT pro děti z náhradních rodin a z Klokánků (192 dětí), 7 letních týdenních poradensko relaxačních pobytů pro náhradní rodiny (129 rodin s 518 dětmi), víkendové setkání náhradních rodičů (zúčastnilo se 15 rodin) a ozdravné pobyty u moře ve Španělsku (161 dětí z náhradních rodin a z dětských domovů),

2007
• v důsledku tzv. kuřimské kauzy jsme se dostali do sporu s MPSV a ombudsmanem o možnost zařízení odepřít kontakt s rodiči, pokud je to v zájmu dítěte. Na FOD se ze strany MPSV, ombudsmana, některých médií i dalších  ubjektů (zejména Společnosti sociální pediatrie v čele s předsedou MUDr. Fr. Schneibergem) snesla vlna kritiky za údajné porušování práv otce obou týraných chlapců i v souvislosti s útěkem údajné třináctileté Aničky z brněnského Klokánku. I když nám později dal Ústav státu a práva za pravdu, MPSV ani jiné subjekty se od svých neoprávněných nařčení FOD nedistancovaly a spor nechaly tzv. vyšumět,
• poslanec Ing. Ludvík Hovorka podal z našeho podnětu návrh na zvýšení státního příspěvku na 10,8 násobek životního minima dítěte s tím, že nárok na státní příspěvek mají i ty děti, jejichž umístění na žádost rodičů považuje orgán sociálně-právní ochrany dětí za důvodné – jinak by Klokánky postupně zanikly. Společnost sociální pediatrie se tomu snažila zabránit – když neuspěla s dopisem sněmovně, kde zákon prošel hladce naprostou většinou, předala dopis, v němž FOD mj. obviňuje z mizení dětí z Klokánků a jejich předávání neprověřeným rodinám s tím, že se může jednat o obchodování s dětmi, senátorce Gajdůškové. Ta dopis přečetla před hlasováním o novele v plénu. Novela (účinná od 1. 9. 2007) přesto prošla – o pouhé dva hlasy,
• na základě rozhodnutí členského shromáždění FOD jsme podali žaloby na ochranu dobré pověsti proti Společnosti J. E Purkyně, jejíž organizační složkou je i Společnost sociální pediatrie, a dále proti Literárním novinám, Lidovým novinám a časopisu Týden, kde vyšly nepravdivé a nactiutrhačné články proti FOD,
• otevřeli jsme dva nové Klokánky – v Pardubicích (dva byty) a v Litoměřicích (šest bytů),
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 47 obtížně umístitelných dětí (jedno dítě bylo onkologicky nemocné, jedno sluchově postižené, jedno s Downovým syndromem, jedno s alkoholovým syndromem a nevyvinutou hrtanovou záklopkou, jedno s lomivostí kostí a jedno s Belly syndromem),
• řešili jsme celkem 4 210 případů ohrožených dětí,
• v Klokánkách se nacházelo celkem 624 dětí, z toho 84 mladších tří let,
• v našich azylových domech pobývalo i se svým rodiči celkem 164 dětí a 3 svěřenci z ústavní výchovy,
• uskutečnili jsme LDT pro děti z náhradních rodin a z Klokánků (273 dětí), 4 letní týdenní poradensko-relaxační pobyty pro náhradní rodiny (81 rodin s 310 dětmi), víkendové setkání náhradních rodičů (zúčastnilo se 22 rodin) a ozdravné pobyty u moře v Itálii (124 dětí z náhradních rodin a z Klokánků),

2008
• MPSV vyhovělo jen zčásti našemu odvolání proti pokutě uložené nám KÚ Plzeň za údajné neoprávněné zprostředkování přímé adopce – pouze snížilo pokuty z původních 160 tisíc korun na 80 tisíc korun. Proti tomuto rozhodnutí jsme podali správní žalobu s tím, že žádného protiprávního jednání jsme se nedopustili. Ke konci května 2010 o správní žalobě nebylo rozhodnuto,
• média se intenzivně zabývala situací, kdy pro nedostatek finančních prostředků se mzdy pracovníků FOD opožďovaly až o dva měsíce, brněnský Klokánek se chtěl osamostatnit, k čemuž nedošlo, a kdy dosavadní vedoucí tohoto Klokánku Mgr. Ditta Pokorná  ukončila pracovní poměr s FOD,
• otevřeli jsme v pořadí druhý Klokánek v Kroměříži (sedm bytů),
• nalezli jsme náhradní rodinu pro 30 obtížně umístitelných dětí (jedno dítě s rozštěpem páteře, inkontinencí, srdeční vadou a  hydrocefalem a jedno s tuberózní sklerózou),
• řešili jsme celkem 5 232 případů ohrožených dětí,
• v Klokánkách se nacházelo celkem 712 dětí, z toho 87 mladších tří let,
• v našich azylových domech pobývalo i se svými rodiči celkem 169 dětí,
• uskutečnili jsme LDT pro děti z náhradních rodin, z Klokánků a z DD (204 dětí), 11 letních i zimních týdenních poradensko- elaxační pobytů pro náhradní rodiny (144 rodin s 534 dětmi) a ozdravné pobyty u moře v Itálii (113 dětí z náhradních rodin a z Klokánků),

2009
• Úřad pro ochranu osobních údajů podal v lednu po téměř rok a půl trvající kontrole na pracovníky FOD trestní oznámení pro zveřejňování fotografií obtížně umístitelných dětí, pro které stát nemá rodinu, v našem zpravodaji a na internetu. Policie věc v únoru uložila s tím, že o podezření z žádného trestného činu se nejedná,
• žaloby proti Literárním novinám, Lidovým novinám a časopisu Týden jsme vzali zpět, protože všechna tato média se nám na svých stránkách dobrovolně omluvila tak, jak jsme požadovali,
• Městský soud v Praze vyhověl naší žalobě na ochranu  dobré pověsti a Společnosti JEP uložil, aby se za svou organizační složku Společnost sociální pediatrie FOD omluvila v rozsahu, jak jsme požadovali a zaplatila nám satisfakci ve výši sto tisíc korun. Proti tomu se Společnost JEP odvolala a poté se odvolal i FOD, a to pro malou výši satisfakce. O odvoláních ke konci května 2010 nebylo rozhodnuto,
• v dubnu 2009 jsme otevřeli první byty v novém Klokánku v Janovicích nad Úhlavou se 14 byty a s celkovou budoucí kapacitou 56 míst a v prosinci 2009 jsme otevřeli první dva z celkem osmi bytů v pořadí již druhém Klokánku v Chomutově v ul. Kamenný vrch,
• prostřednictvím FOD získalo nové rodiče 30 dětí (jedno dítě na vozíčku s kvadruspasticitou a mnohočetným postižením CNS),
• řešili jsme celkem 5 245 případů ohrožených dětí,
• v roce 2009 poskytly Klokánky přechodnou rodinnou péči celkem 775 dětem, z toho nově přijato bylo 392 dětí, v průběhu roku odešlo 363 dětí (průměrná doba pobytu činila šest měsíců, do tří měsíců odešlo 51 % dětí, přičemž do jednoho měsíce odešlo 100 dětí, tj. 28 %, domů se vrátilo 54 %, do péče druhého rodiče přešla 3 %, do azylového domu s rodičem jich odešlo 9 %, do náhradní rodinné péče jich přešlo 19 %, po dosažení zletilosti odešla 2 %  a do ústavní výchovy bylo přemístěno 10 % dětí). Pro nedostatek kapacity jsme museli odmítnout přijetí 739 dětí,
• uskutečnili jsme LDT pro děti z náhradních rodin, z Klokánků a z DD (167 dětí) a letní týdenní poradensko-relaxační pobyty pro náhradní rodiny na Valnovce (35 rodin s 97 dětmi).
• v  pěti azylových domech FOD s celkovou kapacitou 120 míst našlo v r. 2009 útočiště 114 rodin s celkem 210 dětmi.

PROSÍME ODEŠLETE DÁRCOVSKOU SMS VE TVARU DMS FODKLOKANEK NA TELEFONNÍ ČÍSLO 87 777.
Cena DMS je 30 Kč, Fond ohrožených dětí obdrží 27 Kč. Nyní můžete nově přispívat pravidelně každý
měsíc po dobu jednoho roku. Stačí odeslat dárcovskou SMS ve tvaru DMS ROK FODKLOKANEK
na telefonní číslo 87 777 a každý měsíc vám bude automaticky odečtena částka 30 Kč. více informací najdete na www.darcovskasms.cz

Zpravodaj FOD – zvláštní číslo 2/2010 (vyšlo v listopadu 2010), vydává rada FOD se sídlem: Na Poříčí 6, Praha 1,
110 00, IČ: 004 99 277, tel./fax: 224 236 655, krizová linka pro ženy, které tají těhotenství nebo již tajně
porodily: 776 833 333, e-mail: fod@fod.cz, www.fod.cz, číslo účtu celonárodní sbírky: 30 55 103/0300
ČSOB, a.s., divize PS Praha 4, dárcovská SMS: DMS FODKLOKANEK (na č. 87777), Redaktorka: Marie Vodičková. Periodický tisk evidován MK ČR E 15770.