|
 |
|
Vážení a milí přátelé, co nejsrdečněji vás zdravíme a moc a moc vám
děkujeme za všechnu vaši hmotnou i morální podporu, díky které jsme
mohli v posledním půl roce i nadále pomáhat dětem, které to potřebovaly.
děkujeme mnohokrát za každý příspěvek na naši vánoční sbírku, jejíž
výtěžek dosáhl dvanácti a čtvrt milionu korun a umožnil nám
„přežít“ i to, že nám nebyla přiznána původně přislíbená dotace z fondů
EU na rekonstrukci Klokánku v Jindřichově Hradci. vážení a milí přátelé,
ještě jednou vám za všechnu vaši pomoc a podporu mnohokrát děkujeme a
těšíme se, že i nadále budeme schopni spolu s vámi pomáhat dětem, které
nemají to štěstí, aby mohly prožívat bezstarostné a láskyplné dětství. |
|
Anetka se přece jen dočkala |
|
Pětiletou
Anetku jsme přijali do Klokánku v únoru 2009 na žádost babičky, které
byla svěřena do péče. Babička uvedla, že o vnučku již nemůže z důvodu
zaměstnání pečovat. Anetka se od prvního dne v Klokánku projevovala jako
velmi způsobná holčička s vybraným chováním a dobře osvojenými
společenskými normami. V Klokánku se jí od počátku líbilo a velmi
si oblíbila obě své „tety“, které se po týdnu v péči o ni střídaly.
Až po dlouhé době navštívila Anetku matka s babičkou, holčička k nim však odmítla jít. To se opakovalo i při druhé návštěvě. poté se rodina přestala o anetku zajímat úplně a dívenka byla svěřena do Klokánku soudně.
Anetka byla vždy milé a usměvavé děvčátko, velice přizpůsobivé a ochotné každému
pomoci. Byla velmi skromná a měla tendenci
se spíše podceňovat. Zdálo se až neuvěřitelné,
že i když přišla z prostředí, kde zřejmě příliš
lásky a pozitivních vzorů nezažila, měla výborně
osvojené a zvnitřněné morální zásady, správné
společenské návyky a zásady slušného chování.
Uměla se podřídit autoritě, ale dokázala se
i přiměřeně prosadit. Měla výbornou úroveň
vyjadřování a komunikace. Byla velmi pečlivá.
velmi ráda si kreslila. v jejích volných kresbách se projevovala dětská bezstarostnost, barevnost
a spokojenost. Milovala také hudbu a tanec.
paní učitelka ze školky o ní říkala, že to je
největší sluníčko ze třídy, že je citlivá, milá
a ráda a ochotně pomáhá i ostatním dětem
ve třídě. U skládání puzzlů dokázala vydržet
neuvěřitelně dlouho. velice hezký vztah měla
Anetka ke zvířátkům, byla k nim velmi něžná
a laskavá. při návštěvě Zoo nebo místního
Zverimexu nemohla spustit oči z králíčků, křečků
a papoušků. Anetka milovala sladká jídla,
hlavně palačinky a koláčky, a s jejich pečením
tetě nadšeně pomáhala.
Když po půl roce bylo zřejmé, že se holčička
do své vlastní rodiny již nevrátí, snažili jsme se,
aby co nejdříve získala rodinu náhradní. ale
přestože se jednalo o tak úžasnou holčičku,
žádná rodina pro ni nebyla. Teprve po roce se
o Anetku začali zajímat manželé, kteří již měli
osvojeného jednoho chlapce. vše se zdálo
být na dobré cestě. Anetka k nim chodila
na návštěvu, měla je velmi ráda a hovořila
o nich jako o svých rodičích. ale po několika
měsících si to manželé rozmysleli a o Anetku
se přestali zajímat. Holčička to nesla velmi
těžce. až za dalšího půl roku se i na Anetku
usmálo štěstí. Na návštěvu do Klokánku, tak
jako každoročně, přišli osvojitelé jednoho
chlapce, kterého si od nás vzali několik let
předtím. a tady se náhodně setkali s Anetkou.
Byla to láska na první pohled – oboustranně. Manželé začali holčičku navštěvovat, a jakmile
to šlo, vyřídili si dlouhodobou propustku. Anetka
se nemohla dočkat, kdy už k nim půjde „na
pořád“. v nové rodině se rychle zabydlela a je
nesmírně šťastná, že konečně už má oba rodiče
a k tomu ještě hodného brášku. a štěstí je to oboustranné! |
|
50 DĚTÍ „NIKOHO” UŽ JE „NĚKOHO”! |
|
V roce 2010 získalo prostřednictvím Fod nové rodiče 28 dětí – 18 dívek a
10 chlapců ve věku od 4 dnů do 17 let. Jednalo se o 1 novorozeňátko, 1
šestiměsíční holčičku, 6 batolátek (jedno roční, tři dvouletá a dvě
tříletá), 7 předškoláčků (dva čtyřletí a pět pětiletých), 11 školáků
(dva šestiletí, tři sedmiletí, dva osmiletí, jeden desetiletý a tři
jedenáctiletí). Nové rodiče dále „přes“ Fod získaly i dvě dívky ve věku
patnácti a sedmnácti let. Kromě romského (9 dětí), poloromského (2 děti)
nebo vyššího věku bránil dalším dětem v nalezení náhradní rodiny jejich
zdravotní stav (šestiměsíční holčička a roční chlapec trpí downovým
syndromem, jedna osmiletá holčička má závažné mentální postižení), ve
dvou případech se jednalo
o tři sourozence a v jednom případě o sourozence čtyři. Pro víc než dva
sourozence nebo i pro dva sourozence vyššího než předškolního věku se
náhradní rodina rovněž hledá velmi obtížně. Vedle toho dalších 16 dětí
získalo trvalé rodinné zázemí v našich tzv. rodinných Klokánkách,
provozovaných přímo v rodinách a bytech našich zaměstnanců.
Od počátku letošního roku do uzávěrky zpravodaje v polovině dubna 2011
se nám podařilo nalézt náhradní rodinu pro 6 dětí. Nové rodiče tak
získalo 5 chlapců a 1 dívka – tři novorozenci, jeden tříletý chlapec se
sluchovým postižením, jeden čtyřletý romský chlapec se sluchovým
postižením a jedna romská osmiletá dívenka s výraznějším mentálním
opožděním. Od počátku roku 2010 do poloviny dubna 2011 tedy získalo s
pomocí Fod rodinné zázemí celkem 50 dětí. |
|
PETICE ZA ZVÝŠENÍ OCHRANY TÝRANÝCH A
ZANEDBÁVANÝCH DĚTÍ |
|
V souvislosti s otřesným případem týraného Dominika v Brně se na Fod
obrátilo více lidí se žádostí udělat petici za zvýšení ochrany týraných
dětí. petici jsme proto uspořádali a máme zatím čtyři tisíce podpisů.
petice se domáhá následujících opatření:
1. zajistit realizaci projektu na včasné vyhledávání týraných a
zanedbávaných dětí prostřednictvím počítačového programu a dat
zdravotních
pojišťoven, který již před sedmi lety předložil Fod ministerstvu práce a
sociálních věcí. Tento program je mj. schopen včas odhalit případy, kdy
rodiče
nedocházejí s dětmi na preventivní lékařské prohlídky a kdy jsou děti
opakovaně ošetřeny s podezřelými diagnózami, často na pohotovosti nebo
různých zdravotních zařízeních, přičemž počítačový program odstraňuje
tzv. lidské selhání;
2. stanovit častější povinné preventivní lékařské prohlídky dětí až do
sedmi let věku nejméně jedenkrát za rok, nikoli za dva roky, jak je tomu
u předškolních dětí nyní;
3. výrazně zkvalitnit práci orgánů sociálně-právní ochrany dětí a
zajistit účinnou a co nejrychlejší pomoc týraným dětem – za ochranu dětí
i podle
Úmluvy o právech dítěte odpovídá stát;
4. zpřísnit tresty za brutální týrání s horní hranicí minimálně na 12
let odnětí svobody.
Souhlasíte-li s textem petice, budeme velmi rádi, když připojíte i svůj
podpis, příp. získáte podpisy další. petici si lze stáhnout z našich
stránek www.fod.cz.
DĚKUJEME! |
|
Drahuška už je veselá |
|
Pětiletou Drahušku přivedla do
Klokánku Hostivice její babička dne 18. ledna 2011 s tím, že je to za
trest. Uvedla, že už ji nechce, protože holka lže a krade jídlo, za to
je trestána, ale nepomáhá to. Dívenka byla při příjmu hladová,
zanedbaná, ve špinavém a potrhaném oblečení. Snědla dva talíře jídla a
ptala se po dalším. Po vysvlečení jsme s hrůzou zjistili, že má
promodralé a omrzlé nožičky i ručičky, na obličeji a po těle modřiny a
jizvy a na chodidlech boláky a nafouklé bříško. Holčička byla ihned
hospitalizována ve Fakultní nemocnici Motol, kde se jejího stavu rovněž
zhrozili a vyjádřili obavu, jestli se vůbec podaří nožičky zachránit. To
se naštěstí podařilo.
Za Drahuškou docházela do nemocnice kromě
„tety“ i sociální pracovnice Klokánku. Holčička se jim svěřila, že
kradla jen jídlo, protože měla hlad. Za to dostávala prutem i páskem,
často musela spát na půdě nebo ve sklepě. Děda (druh babičky) ji nechal
stát naboso ve sněhu, když byla veliká zima, musela odklízet sníh, nosit
kbelíky s uhlím a vodou, také musela chodit po žhavých uhlících, od toho
má na chodidlech boláky. Říkala, že se bojí usnout, protože pořád musí
stát u okna a dávat pozor, jestli si pro ni nejdou. Na babičku, která
měla Drahušku svěřenu do pěstounské péče, a na jejího druha jsme podali
trestní oznámení. Oba jsou již stíháni pro trestný čin týrání svěřené
osoby ve zvýšené trestní sazbě s horní hranicí osmi let odnětí svobody.
Zaráží nás, že v rodině i nadále byla ponechána osmiletá Drahuščina
sestřenice, kterou má babička také svěřenu do pěstounské péče. Našemu
podnětu, aby i ona byla svěřena do Klokánku a pěstounská péče babičky i
k ní byla zrušena, soud nevyhověl s odůvodněním, že Městský úřad
Černošice s tím nesouhlasí.
Drahuška je v Klokánku velmi spokojená a po
několika dnech už by v ní nikdo týrané dítě nehledal. v krátké době
doslova rozkvetla a stala se z ní veselá, šikovná a povídavá holčička s
jiskrou v oku. Doufáme, že se pro ni brzy najde milující náhradní
rodina, která jí vynahradí to, co jí nedala rodina vlastní. |
|
Dominika by nikdo nepoznal |
|
Koncem ledna 2011 informovala všechna
média o otřesném případu sedmiletého Dominika z Brna, kterého jeho
rodiče doslova mučili hlady, brutálním bitím, nucením běhat v botech s
nalepenými připínáčky. Chlapec trpěl prakticky od narození. Již v
minulosti byl rodičům odebrán, ale byl jim vrácen zpět. Škola doslova na
poslední chvíli zachránila v dubnu 2010 Dominikovi život tím, že
nahlásila, že chlapec krade dětem jídlo a jeví známky týrání. Dominik
byl okamžitě umístěn do nemocnice, kde hned první měsíc přibral pět
kilo. Poté byl chlapec umístěn do dětského domova. Tento případ vzbudil
vysokou vlnu solidarity veřejnosti a současně ukázal, jak neúčinná může
být sociálně-právní ochrana dětí na některých úřadech. Nečinnost
příslušné sociální pracovnice je prověřována z hlediska případné trestní
odpovědnosti. rodiče byli zatím nepravomocně odsouzeni k nepodmíněným
trestům odnětí svobody v trvání šesti let (matka) a šesti a půl roku
(otec). Státní zástupkyně podala odvolání.
Dne 2. 3. 2010 rozhodl Městský soud v Brně
na návrh OSPOD předběžným opatřením tak, že Dominika i jeho o rok starší
sestru svěřil do péče Klokánku. Své rozhodnutí soud odůvodnil tím, že
obě děti potřebují intenzivní individuální přístup a rodinnou péči,
kterou jim včetně odborné lékařské a další péče je schopen nejlépe
poskytnout Fond ohrožených dětí v zařízení Klokánek. Koncem března
rozhodl soud ve věci rozsudkem a sourozence ponechal v Klokánku.
Obě děti se v Klokánku okamžitě adaptovaly
a byly nadšené, že mají každý pokojíček jen pro sebe a že je s nimi
„teta“ pořád, i v noci. Hned první den si Dominik každou chvilku
radostně poskočil a několikrát opakoval, že je to tu pěkné. Zprvu byli
oba sourozenci v bytě sami bez dalších dětí, aby se jim teta mohla
maximálně věnovat. To se nám osvědčilo i u týraných chlapců z Kuřimi.
Dominika by už teď nikdo nepoznal. Má kulaté tvářičky a s ohledem na to,
co zažíval, je až neuvěřitelné, že je to velmi dobrosrdečný, pozitivně
naladěný a bystrý chlapec s velmi způsobným chováním. Má velkou chuť k
jídlu, rád a často si přidává. Hned první den jsme zjistili, že Dominik
je technicky velmi nadaný. Ihned sestavil složenou velkou autodráhu,
ačkoli i starší děti s tím měly problém. rád montuje a skládá či
sestavuje různé předměty. I ve škole má pěkný prospěch. Ke své sestřičce
má vřelý vztah a chová se k ní jako gentleman. Ta měla zprvu tendenci se
nad ním povyšovat a hovořit o bráškovi s despektem, ale po několikerém
napomenutí a zdůrazňování, že Dominik je chytrý a šikovný kluk, tyto
tendence zeslábly až vymizely. I ona je milá a hodná dívka. Jejich vztah
je obdobný jako u jiných sourozenců, ale ze strany Dominika je
nadprůměrně vřelý a citlivý, bez známek rivality. Kéž to tak trvá i
nadále a kéž obě děti v dalším životě už nic špatného nečeká! |
|
Týrání oznámila škola |
|
Dne 5. 2. 2010 v ranních hodinách
oznámila základní škola v Praze 9 na služební mobilní telefon orgánu
sociálně-právní ochrany dětí, že desetiletý chlapec přišel do školy v
pyžamu a sdělil třídní učitelce tyto skutečnosti: rodiče mu prý řekli,
že jej vyhodí z domu, a dále uvedl, že jednou musel přespat venku před
domem, protože rodiče ho nepustili dovnitř. dnes mu matka schovala
oblečení, aby nemohl utéct z domu, proto přišel do školy jen v pyžamu,
bez ponožek, v bundě a zimních botách. večer dostal k jídlu jen vodu a
chléb, ráno nic. Na oddělení péče o dítě pak chlapec uvedl, že před
bitím se musí
sám svléknout a otec ho bije přes hýždě, záda a hlavu. Když přinesl
pololetní vysvědčení, musel si vysvědčení dát do úst a otec ho bil přes
hlavu. S bitím otec přestane, až když se rozpláče a prosí, aby přestal.
Matka k tomu nic neříká. je trestán
také tak, že musí stát v koutě obličejem ke zdi i několik hodin. Když už
ho bolí nohy, tak musí dlouho prosit, aby mohl odejít. Už několikrát
chtěl utéct z domova. před týdnem opravdu utekl, ale našel ho otec
kamaráda a odvedl domů. pak byl doma bit matkou větví od stromu.
Mladšího bratra fyzicky netrestají, ale také musí občas stát v koutě. Na
dotaz, co by chtěl, aby se změnilo, řekl, že by si přál nebýt bit a
dostávat dost jídla. Na těle měl chlapec stopy po bití. Úřad chlapce
ihned umístil do Klokánku a na rodiče podal trestní oznámení.
Při psychologickém vyšetření chlapec uvedl,
že je v Klokánku pět dnů a moc se mu tu líbí. doma vůbec ne, protože se
hrozně bojí (nevlastního) táty. Mlátí ho tlustým řemenem, který má na
něj připravený ve skříni, taky mlátí mámu, té dává pohlavky do hlavy
zezadu. Taky mu sprostě nadává, radši to ani nechce opakovat, nechce být
sprostý. v Lüscherově barvovém testu chlapec upřednostňuje černou a
další nevitální barvy. je patrné nadměrné prožívání vnitřní
konfliktnosti a úzkostnosti. rodiče o syna neprojevují zájem. V současné
době se pro něj hledá vhodná pěstounská rodina. Najde se? |
|
Spor o přímé adopce |
|
Již od roku 2008
probíhá náš spor s ministerstvem práce a sociálních věcí o tzv. přímé
adopce. Podle zákona o rodině (§ 69 odst. 2) totiž může orgán
sociálně-právní ochrany dětí svěřit dítě do předadopční péče jen v
případě, že se dítě nachází v ústavu nebo v zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc. Jestliže však je dítě v péči rodičů, jediný, kdo je
oprávněn rozhodnout o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů, jsou
sami rodiče. MPSV ale zastává názor, že pokud rodiče někoho vhodného
znají, mohou mu dítě svěřit a soud v následném řízení o osvojení
rozhodne, jestli se jedná o osoby vhodné a jestli tedy osvojení
„posvětí“. pokud ale rodiče nikoho vhodného neznají, musí podle MPSV dát
dítě do ústavu nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a
souhlasit s anonymním osvojením, anebo se obrátit na krajský úřad, aby
jim vhodnou rodinu vytipoval. Krajské úřady však přímé adopce odmítaly
zprostředkovávat s tím, že jednak k tomu nemají zákonné zmocnění, jednak
nemají žádný metodický pokyn ani seznam rodin, které by souhlasily s
neanonymním osvojením. rodiče, kteří nechtěli dát dítě do ústavu a
naopak chtěli budoucí osvojitele poznat, se proto obraceli na FOD a
žádali nás o doporučení vhodné prověřené rodiny. A vzhledem k tomu, že
na FOD se obracejí prověření žadatelé, kteří netrvají na své anonymitě a
přejí si miminko převzít hned z porodnice, navrhovali jsme rodičům podle
jejich představ vhodné prověřené osvojitelské rodiny. Rodiče se pak sami
rozhodli, kterým budoucím osvojitelům své miminko svěří. Takto se nám
podařilo uchránit od kojeneckého ústavu 115 dětí, a jen ve čtyřech
případech si to rodiče rozmysleli – z toho ve dvou případech ještě před
předáním dítěte a v jednom případě tentýž den po předání. Podle MPSV se
však jedná o nezákonnou činnost, a dne 7. 11. 2008 nám uložilo
pravomocně pokutu za zprostředkování přímé adopce ve výši osmdesát tisíc
korun. proti tomuto rozhodnutí jsme podali správní žalobu, kterou
Městský soud v Praze dne 22. 4. 2011 zamítl, přičemž se plně ztotožnil s
argumentací MPSV. Protože s touto argumentací nesouhlasíme, podáme
zřejmě kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Jinak by totiž
rodičům, kteří sami nikoho vhodného pro osvojení svého dítěte neznají,
nezbývalo než dávat novorozeňátka do kojeneckých ústavů a smířit se s
anonymním osvojením, anebo, jak se bohužel už dnes děje, hledat si nové
rodiče pro své dítě prostřednictvím inzerátů. a co je pro dítě lepší –
státem prověřená
rodina doporučená FOD, anebo neprověřená rodina nalezená prostřednictvím
inzerátu? Přesto měl tento spor snad již jisté pozitivní důsledky. Dle
sdělení zástupce MPSV vydalo ministerstvo před rokem metodický pokyn,
jak mají krajské úřady při tzv. přímých adopcích (tj. neanonymních a bez
mezistanice v kojeneckém ústavu) postupovat. Některé úřady se tomu sice
nadále brání, ale některé tak doufejme postupují nebo postupovat budou.
Nicméně v době, kdy proběhl případ, za který nám byla pokuta uložena,
žádný takový metodický pokyn neexistoval. a dokonce i po jeho vydání
krajské úřady nikdy naší, potažmo matčině žádosti o zprostředkování
přímé adopce nevyhověly. Soud prvního stupně k tomu bohužel nepřihlédl.
Uvidíme tedy, jak rozhodne Nejvyšší správní soud. Správní žalobu proti
MPSV zdarma zpracoval advokát JUDr. pavel dejl, Ph.D., LL.M. z advokátní
kanceláře Kocián Šolc Balaštík, Praha 1, a tato advokátní kancelář FOD v
řízení rovněž plně sponzorsky zastupuje.
DĚKUJEME! |
|
Další dvě auta od A-B help! |
|
Společnost a-B help předala Klokánkům další dva nové devítimístné
automobily zn. Ford Transit – dne 16. 11. 2010 Klokánku Janovice nad
Úhlavou a dne 1. 3. 2011 Klokánku v Chomutově. Je to již šesté a sedmé
sociální auto téže značky, které nám společnost A-B help zakoupila ze
sponzorských darů firem, které na vozidla umístily svou reklamu.
DĚKUJEME! |
|
Milion pro Jindřichův Hradec! |
|
Paní Irena
Hájková z České Lípy se ve svých 74 letech stala přes noc celebritou. O
jejím velkorysém a nevídaném daru ve výši jednoho milionu korun na nově
vznikající Klokánek v Jindřichově Hradci informovala snad všechna média.
Letos v únoru nám paní Hájková zavolala a řekla, že viděla v televizi,
jak nám na rekonstrukci Klokánku nejdřív slíbili 19 milionů a nakonec
nám nedali nic. To ji tak rozzlobilo, že se rozhodla darovat nám milion,
který měla z prodeje svého rodinného domku. Říkala, že nyní po smrti
manžela bydlí sama v garsonce v domě s pečovatelskou službou, tolik
peněz nepotřebuje a do hrobu si je s sebou nevezme. Ani jsme tomu zprvu
nemohli uvěřit – tak velký dar jsme za dvacet let dostali jen čtyřikrát
– od firem a jednoho velkého podnikatele. Domluvili jsme se, že za paní
Hájkovou přijedeme do České Lípy. Nejprve jsme si pěkně popovídali (paní
Hájková je velmi vtipná a veselá žena) a pak jsme se společně vydali do
České spořitelny. Bez tohoto velikého daru bychom nebyli schopni
Klokánek v Jindřichově Hradci tak brzy otevřít – ke dni dětí 1. 6. 2011.
paní Ireně Hájkové moc a moc děkujeme a těšíme se, že se s ní při
otevření Klokánku opět setkáme!
Klokánek v Jindřichově Hradci by nevznikl
ani bez našeho dlouhodobého sponzora a příznivce pana Romana
Bartyzala, který nám velmi pomáhá svými osobními automobily zn. Honda.
pan Bartyzal se rozhodl pro vznik prvního Klokánku v jižních Čechách
zakoupit nemovitost a předat nám ji za symbolickou korunu k provozování
Klokánku. Vhodnou nemovitost našel na okraji Jindřichova Hradce – i jemu
proto mnohokrát děkujeme! Na rekonstrukci objektu nám byla koncem roku
2009 oficiálně přislíbena dotace z Evropských fondů ve výši 19 milionů
korun, v roce 2010 ale byly projekty přehodnocovány a v listopadu 2010
nám bylo oznámeno, že náš projekt dotaci nezískal. Byl to pro nás veliký
šok, protože vlastní finanční prostředky na rekonstrukci jsme neměli a
stavba v té době byla z velké části již hotová. Museli jsme proto
vymyslet krizový plán, jak ji dokončit a zaplatit. a to se naštěstí
povedlo – také díky úvěru ve výši deseti milionů korun pouze s
jednoprocentním úročením a snížením nákladů o šest milionů korun (oželet
jsme museli zateplení budovy, která má naštěstí dost silné zdi, čističku
a dále zahradní úpravy včetně dětského hřiště, které se pokusíme získat
postupně sponzorsky). Děkujeme také panu Hranáčovi, majiteli stavební
firmy Asarko, za trpělivost při opožděných úhradách za rekonstrukci a za
splátkový kalendář, i našim dárcům a přispěvatelům, díky jimž se nakonec
první Klokánek v jižních Čechách přece jen „narodí“! Bude v něm osm bytů
2 + 1 zařízených pro čtyři děti a „tetu“. jeho „klokaní kapsa“ tedy
pojme až 32 dětí.
DĚKUJEME! |
|
|
|
Zpravodaj FOD – zvláštní číslo 1/2011 (vyšlo v
květnu
2011), vydává rada FOD se sídlem: Na Poříčí 6, Praha 1, 110 00, IČ: 004
99 277, tel./fax: 224 236 655, krizová linka pro ženy, které tají
těhotenství nebo již tajně porodily: 776 833 333,
e-mail: fod@fod.cz,
www.fod.cz, číslo účtu celonárodní
sbírky: 30 55 103/0300 ČSOB, a.s., divize PS Praha 4,
redaktorka: Marie
Vodičková. Periodický tisk evidován MK ČR E 15770. |