Klokánek

Klokánek je projekt Fondu ohrožených dětí, jehož cílem je nabídnout dětem namísto ústavní výchovy přechodnou rodinnou péči na dobu, dokud se nemohou vrátit zpět do své rodiny, nebo dokud pro ně není nalezena trvalá náhradní rodinná péče (osvojení, pěstounská péče, svěření do výchovy třetí osoby).


Klokánek – rodinná alternativa ústavní péče

Klokánky mají pověření MPSV jako zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, proto mohou přijímat děti na základě žádosti rodičů, soudního rozhodnutí (předběžné opatření nebo rozsudek), žádosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí i na základě žádosti samotného dítěte či osoby, která malé dítě nalezne opuštěné nebo v jiné krizové situaci. V těchto případech mohou děti v Klokánku zůstat i proti vůli rodičů až do té doby, než soud rozhodne o předběžném opatření. Většina přijatých dětí má stejnou anamnézu jako děti přijímané do ústavní výchovy – zanedbávání, domácí násilí, neschopnost zajistit řádnou péči, týrání, zneužívání, bytové důvody, a někdy i hospitalizace osamělého rodiče či svěření dítěte za účelem zajištění náhradní rodinné péče.

Klokánky mají nepřetržitý provoz, proto mohou kdykoli přijmout i novorozence, jejichž matky tají těhotenství a porodí mimo zdravotnické zařízení.

První Klokánek byl otevřen v Žatci v září 2000. Klokánky provozujeme jednak jako klasickou rodinnou péči v bytech našich „klokaních“ tet a strýců, kteří jsou našimi zaměstnanci, anebo v našich objektech se služebními byty, kde o děti nepřetržitě střídavě po týdnu pečují po všech stránkách tak jako v rodině dvě stabilní tety. Snažíme se, aby se děti mohly co nejdříve vrátit po zlepšení situace domů nebo není-li to možné, aby byly svěřeny do trvalé náhradní rodinné péče příbuzných či cizích osob.

Průměrná doba pobytu dětí v Klokánku je půl roku. Kolem šedesáti procent dětí se vrací k rodičům, asi třicet procent přechází do trvalé náhradní rodinné péče. Zbývajících deset procent zahrnuje ukončení pobytu v Klokánku zletilostí či umístěním do jiného zařízení (nemocnice, psychiatrie nebo ústavní výchova).

Od otevření prvního Klokánku jsme přijali již přes tři tisíce dětí různého věku, včetně novorozenců, kojenců a batolat. Velkou výhodou oproti ústavní výchově je, že Klokánky mohou přijímat sourozence bez ohledu na věk, takže nedochází k jejich další traumatizaci jejich rozdělením do různých zařízení podle věku (do tří let kojenecké ústavy a zdravotnické dětské domovy, od tří let diagnostické ústavy a školské dětské domovy a výchovné ústavy).

Protože přechodná rodinná péče s častých střídáním dětí je značně náročná, vycházíme z principu, že jedna osoba pečuje v samostatných bytech I. kat. maximálně o tři až čtyři děti. Je to proto, že děti přicházejí velmi často zanedbané, opožděné v celkovém vývoji, deprivované, s nočními děsy a nevhodnými návyky a projevy, a proto vyžadují velmi intenzivní péči.

Vysoké nároky máme na osobnost „klokaních“ tet a strýců, všichni samozřejmě musí podstoupit psychologické vyšetření. Pro péči ve vlastních bytech požadujeme dále kromě vhodných bytových podmínek i zkušenosti s výchovou vlastních či přijatých dětí. Důležitá je také osobní znalost zájemců, o jejichž schopnostech jsme se mohli přesvědčit buď na našich poradensko relaxačních pobytech pro náhradní rodiny, nebo při péči o děti v týdenním střídavém cyklu v našich domech, kde je zajištěna přítomnost sociálních pracovníků a psychologa, příp. i pediatra.


Principy péče v Klokánku
  • O tři až čtyři děti pečují po všech stránkách obdobně jako v rodině zaměstnanci FOD – manželský pár, „teta“ nebo střídavě po týdnu dvě „tety“ (kromě péče o děti vaří, nakupují, pečují domácnost, mají čas si s dětmi hrát, mazlit se s nimi, chodit s nimi na vycházky).
  • Klokánky přijímají děti bez ohledu na věk, proto sourozence není třeba rozdělovat.
  • Děti se přijímají přímo „z terénu“, bez pobytu v diagnostickém ústavu, kde jsou společně diagnostikovány děti bez poruch chování s dětmi výrazně narušenými.
  • Děti přijímáme nejen na základě soudního rozhodnutí a na žádost orgánu sociálně-právní ochrany dětí, ale i na žádost rodičů nebo samotného dítěte.
  • V Klokánku je „teta“ (příp. i „strýc“) s dětmi v bytě i v noci a svou přítomností jim dodává pocit jistoty a bezpečí. V dětských domovech je často jeden noční vychovatel na patro.
  • Při návštěvě cizích osob se děti v Klokánku chovají tak jako děti v rodině – jsou zprvu nedůvěřivé a vyhledávají blízkost „tety“ nebo „strýce“. Batolata a předškolní děti z dětských domovů se většinou na cizí lidi „pověsí“ a jsou ochotny s nimi odejít. Samy tím dávají nejlépe najevo, kde je jim lépe, kde cítí bezpečí a jistotu.
  • Průměrná doba pobytu dítěte v Klokánku je šest měsíců.
  • Kolem 60 % dětí se z Klokánků vrací domů a 30 % odchází do náhradní rodinné péče.
 

Požadavky na "klokaní rodiče"

Tety a strýcové v Klokáncích musí splňovat následující požadavky:

  • Morální a trestní bezúhonnost
  • Zkušenosti s péčí o děti (vlastní, přijaté, event. profesionální)
  • Min. středoškolské (vč. vyučení) vzdělání
  • Vhodná osobností struktura – dostatek empatie, schopnost vytvořit svěřeným útulné a citově vřelé prostředí dětem, schopnost řádného vedení domácnosti, včetně vaření, odolnost vůči psychické a fyzické zátěži (psychologické vyšetření zajišťuje FOD)

Povinnosti "klokaních" tet a strýců:

A)

  • osobně zajišťovat celkovou osobní péči o svěřené děti namísto jejich rodičů, a to na principech náhradní rodinné péče,
  • dbát o zdraví a řádný tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj svěřených dětí,
  • důsledně chránit zájmy svěřených dětí, usměrňovat jejich jednání a vykonávat nad nimi dohled odpovídající stupni jejich vývoje,
  • vytvořit svěřeným dětem bezpečné, citově vřelé a vlídné rodinné prostředí,
  • vyvarovat se používání fyzických či jiných ponižujících trestů nebo jednání, jímž by se dotkl cti nebo důstojnosti dítěte či jeho rodinných příslušníků,
  • osobně zajišťovat vhodnou stravu pro svěřené děti, včetně vaření,
  • dbát na řádnou školní přípravu dětí a být v pravidelném kontaktu se školou,
  • udržovat svěřenou rodinnou buňku, společnou kuchyň, společné sociální zařízení, (event. svůj dům, byt, zahradu) jakož i prádlo a ošacení v čistotě a pořádku,
  • k pořádku a čistotě vést i děti a vhodně je podle jejich věku a schopností zapojovat do domácích prací,
  • zabraňovat vzniku škod na majetku FOD a dětí a chránit jej před ztrátou, odcizením, poškozením či zničením,
  • obdobně přistupovat i k ostatním dětem v Klokánku,

B)

  • vést denní záznamy o chování, projevech a zdravotním stavu svěřených dětí i o návštěvách jejich rodinných příslušníků a o propustkách domů či do jiného výchovného prostředí,
  • vést pokladní knihu a provádět měsíční vyúčtování svěřených finančních prostředků,
  • účastnit se pracovních porad, školení a supervizí,
  • zúčastňovat se  spolu se svěřenými dětmi poradensko-relaxačních pobytů pro náhradní rodiny nebo prázdninových pobytů pro děti z Klokánků,
  • účastnit se práce s rodinami svěřených dětí,
  • dodržovat  bezpečnostní a požární předpisy,
  • dbát pokynů odborných a nadřízených pracovníků FOD.


Výhody Klokánků oproti ústavnímu systému:
  • děti lze přijímat nejen na základě předběžného opatření nebo rozsudku, ale i bez soudního rozhodnutí na žádost rodičů (zák. zástupců) nebo na žádost OSPOD s následným souhlasem rodičů – lze tedy pomoci rychle, kdy je to právě zapotřebí. Zlepší-li se podmínky v rodině, lze pobyt rychle ukončit a dítě vrátit domů,
  • děti lze přijímat i na základě jejich vlastní žádosti a poskytovat jim péči i proti vůli rodičů až do té doby, než soud rozhodne o předběžném opatření (tj. v případě tzv. rychlého předběžného opatření 24 hodin, v případě obyčejného předběžného opatření 7 dní). Je tak možno zajistit rychlou pomoc dětem na útěku z rodiny, často jde o děti týrané, zanedbávané a zneužívané,
  • lze přijímat celé skupiny sourozenců bez ohledu na věk, nedochází tedy k jejich další traumatizaci v důsledku rozdělování do různých zařízení zdravotnických (děti do tří let) či školských (děti starší tří let),
  • děti se přijímají přímo „z terénu“, bez zbytečného pobytu v diagnostickém ústavu, kde jsou společně ve stejném režimu děti bez poruch chování s dětmi výrazně narušenými, agresivními, s anamnézou prostituce, trestné činnosti, toxikománie, apod. (děti bez těchto problémů jsou kromě psychické deprivace zvýšeně ohroženy šikanou i mravním zpustnutím),
  • Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc lze provozovat jako rodinnou péči, a to buď přímo v rodinách zaměstnanců provozovatele, nebo v objektech se  služebními byty na bázi nepřetržité týdenní střídavé péči dvou stabilních „tet“ po všech stránkách tak jako v rodině (zák. o rodině umožňuje i střídavou péči rodičů, kdy dítě navíc mění bydliště) – nedochází tedy k opožďování dětí ani k jejich psychické deprivaci – mají stejné množství podnětů a citové saturace jako např. dítě vyrůstající u příbuzných.
  • péče o děti v Klokáncích je průměrně o padesát tisíc korun na dítě a rok lacinější než ústavní výchova (v ústavní výchově 250 až 550 tisíc korun na dítě ročně), přestože v jednom bytě je poskytována péče mnohem menšímu počtu dětí než v dětských domovech a jiných ústavech (zpravidla dvěma až čtyřem). V dětských domovech bude i po snížení počtu dětí ve výchovné skupině počet dětí vyšší (minimálně šest, maximálně osm oproti současným až dvanácti dětem ve výchovné skupině). Po snížení počtu dětí skupinách, které zákon o ústavní výchově ukládá již od 1. 7. 2004, vzrostou náklady na ústavní výchovu o další desetitisíce korun na dítě a rok v důsledku zvýšených mzdových nákladů,
  • V Klokánku je „teta“ (příp. i „strýc“) s dětmi v bytě i v noci a svou přítomností a uklidňováním (např. při nočních děsech nebo pláči dětí) jim dodává pocit jistoty a bezpečí. Naproti tomu v dětských domovech je obvykle jen jedna noční vychovatelka na celý ústav, příp. patro.

Současný stav a zkušenosti s Klokánky:. 
  • od zprovoznění prvního Klokánku v Žatci v září r. 2000 bylo do těchto zařízení přijato ke dni  1. 1. 2012 celkem 3 803 dětí, z toho 856 mladších tří let,
  • průměrná doba pobytu dítěte v Klokánku činí 6 měsíců,
  • cca 80 % dětí je přijato na základě dohody s rodiči, ve značné části na doporučení OSPOD, 20 % na základě soudního rozhodnutí (předběžné opatření nebo rozsudek),
  • 4 % dětí jsou přijaty na základě jejich žádosti s následným souhlasem rodičů nebo předběžným opatřením,
  • cca 70 % dětí se vrací do původní rodiny, cca 20 % přechází do trvalé náhradní rodinné péče, 1 % zde dosahuje zletilosti a cca 9 % přechází do ústavní výchovy, na psychiatrii nebo do jiného zařízení,
  • v několika desítkách případů došlo k vymizení závažných poruch chování i u dětí, které předtím byly ve výchovných ústavech nebo na psychiatrii,
  • markantní je rozdíl v chování malých dětí v Klokánku a v ústavní výchově při návštěvě cizích osob – zatímco batolata a předškolní děti z dětských se obvykle na cizí lidi „pověsí“ a jsou ochotny s nimi odejít, děti v Klokánku jsou vůči cizím lidem nedůvěřivé, vyhledávají blízkost „tety“ nebo „strýce“ a kontakt navazují obdobně jako děti v rodině,
  • pro přechodnou dobu, než  se zjistí, zda přichází v úvahu návrat dítěte do rodiny, než se může vrátit domů nebo než je mu nalezena vhodná náhradní rodina, se jeví výhodnější systém týdenní střídavé péče dvou „tet“ než trvalé péče přímo v rodině, byť „profesionální“a to z těchto důvodů:

Klokánky mají pověření MPSV jako zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, mohou proto týrané a zneužívané děti přijmout i bez souhlasu rodičů až do doby, než je rozhodnuto o předběžném opatření.

Klokánky mají nepřetržitý provoz, proto mohou kdykoli přijmout i novorozence, jejichž matky tají těhotenství a porodí mimo zdravotnické zařízení.