Koncem ledna 2011 informovala všechna média o otřesném případu sedmiletého Dominika z Brna, kterého jeho
rodiče doslova mučili hlady, brutálním bitím, nucením běhat v botách s nalepenými připínáčky. Chlapec trpěl prakticky
od narození. Již v minulosti byl rodičům odebrán, ale byl jim vrácen zpět. Škola doslova na poslední chvíli
zachránila v dubnu 2010 Dominikovi život tím, že nahlásila, že chlapec krade dětem jídlo a jeví známky týrání. Dominik
byl okamžitě umístěn do nemocnice, kde hned první měsíc přibral pět kilo. Poté byl chlapec umístěn do dětského
domova. Tento případ vzbudil vysokou vlnu solidarity veřejnosti a současně ukázal, jak neúčinná může být
sociálně-právní ochrana dětí na některých úřadech. Nečinnost příslušné sociální pracovnice je prověřována z hlediska
případné trestní odpovědnosti. Rodiče byli zatím nepravomocně odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody v trvání
šesti let (matka) a šesti a půl roku (otec). Státní zástupkyně podala odvolání.
Dne 2. 3. 2011 rozhodl Městský soud v Brně na návrh OSPOD předběžným opatřením
tak, že Dominika i jeho o rok starší sestru svěřil do péče Klokánku. Své rozhodnutí soud odůvodnil tím, že obě děti
potřebují intenzivní individuální přístup a rodinnou péči, kterou jim včetně odborné lékařské a další péče je schopen
nejlépe poskytnout Fond ohrožených dětí v zařízení Klokánek. Koncem března rozhodl soud ve věci rozsudkem a sourozence
ponechal v Klokánku.
Obě děti se v Klokánku okamžitě adaptovaly a byly nadšené, že mají každý pokojíček
jen pro sebe a že je s nimi „teta“ pořád, i v noci. Hned první den si Dominik každou chvilku radostně poskočil a
několikrát opakoval, že je to tu pěkné. Zprvu byli oba sourozenci v bytě sami bez dalších dětí, aby se jim teta mohla
maximálně věnovat. To se nám osvědčilo i u týraných chlapců z Kuřimi. Dominika by už teď nikdo nepoznal. Má kulaté
tvářičky a s ohledem na to, co zažíval, je až neuvěřitelné, že je to velmi dobrosrdečný, pozitivně naladěný a bystrý
chlapec s velmi způsobným chováním. Má velkou chuť k jídlu, rád a často si přidává. Hned první den jsme zjistili, že
Dominik je technicky velmi nadaný. Ihned sestavil složenou velkou autodráhu, ačkoli i starší děti s tím měly problém.
Rád montuje a skládá či sestavuje různé předměty. I ve škole má pěkný prospěch. Ke své sestřičce má vřelý vztah a chová
se k ní jako gentleman. Ta měla zprvu tendenci se nad ním povyšovat a hovořit o bráškovi s despektem, ale po
několikerém napomenutí a zdůrazňování, že Dominik je chytrý a šikovný kluk, tyto tendence zeslábly, až vymizely. I ona
je milá a hodná dívka. Jejich vztah je obdobný jako u jiných sourozenců, ale ze strany Dominika je nadprůměrně vřelý a
citlivý, bez známek rivality. Kéž to tak trvá i nadále a kéž obě děti v dalším životě už nic špatného
nečeká!
