Markéta

Viděli jsme, že chodí špinavá a zapáchá . S maminkou jsme se snažili mluvit a pomoct ji oblečením nebo potravinami. Matka byla však proti světu nepřátelská a nepřipustila, aby se někdo jen podíval do domu a Markétě zakazovala do Klokánku na zahradu docházet. Jak Markéta rostla a dostala se do puberty, vídali jsme ji už méně, ale poznali jsme  ji vždycky. Chodila v létě v zimě v tmavém černém kabátě, v masivních černých botách a silně nalíčená. S hygienou na tom byla stále stejně. Ale už jsme byli...

Námořníček

Nepochyboval, že se stal otcem a hned, když mu ho jeho matka odmítla synka vydat, prostě si ho odvezl. Tak trochu ukradnul! Až ve své vlasti požádal o svěření syna do vlastní péče. Nakonec mu vyhověl i soud v cizině. Hlavně kvůli profesi a „pracovní době“ matky malého námořníčka Tomáška. Živila se prostitucí a miminko nechávala dlouhé hodiny samotné v malém podkrovním pokojíčku , kde bydlela spolu s několika kolegyněmi. S péčí o miminko to měl otec složitější, než původně předpokládal. „Nemohu se zatím o malého starat....

Terezka

K obrazovce byla doslova nalepená většinu dnů i nocí. Nezajímaly jí děti , natož domácnost nebo nakupování. Vše obstarávala Terezka. Dokonce převzala i hospodaření a dařilo se jí celkem dobře vyjít s dávkami. I ty přebírala od pošťačky ona, s výmluvou, že mamka zrovna někde je. Nakonec tedy skončila Terezka u nás v Klokánku a její sourozence si rozebrali příbuzní. Terezka to velmi těžce nesla a neustále zdůrazňovala, že je schopná se o děti postarat sama. Jen by jí to musel někdo dovolit! Na propustky směla...

Andrejka, Daniela a Richard

Byla to zvláštní trojice . Rodiče je odvezli do Klokánku, protože neměli kde bydlet a byla velká zima . Richardovi jsme zajistili školu a Danielu jsme vodili do speciální školy. Andrejka si hrála doma. Každé dítě bylo jiné . Richard byl zamlklý a bylo těžké si k němu najít cestu. Rodiče za dětmi často docházeli na návštěvy, protože, jak říkali, nemají jiný program a venku je moc zima. Zaslechla jsem, jak Richarda otec navádí, aby v noci vylezl oknem na střechu garáže a utekl z Klokánku. Snažila jsem se Ríšou opatrně...

Máme vši!

„Máte hlad?“ zeptala se jich teta a na stůl přinesla čerstvě upečený koláč s jablky. Holčičky se po sobě tázavě podívaly. Jakoby nevěřily, na co se teta ptá. „ To můžeme opravdu sníst ?“ zeptala se starší z nich, Vaneska a ta mladší, Linda, do ní dloubla loktem: „Neptej se a rychle jez!“ Půl plechu koláče zmizelo během chviličky. Holčičky se tvářily šťastně, jen se stále škrábaly na hlavě. Teta jim udělala zábal proti vším a připravila vodu s pěnou do vany. Děvčata nedala jinak, než že se budou koupat spolu. Ve vaně se jim...

Michal

„Měla jsme ho hlídat jen den, ale je to už týden. Kamarádka, jeho máma, zmizela a na Michalova otce nemám kontakt !“ povzdychla si a dodala, že už dál pomáhat nemůže. Malý Míša si v Klokánku rychle zvyknul. Roztomilý okatý chlapeček zářil jako sluníčko. Stále se smál a jeho úsměv byl nakažlivý. Tatínek ho chodil navštěvovat, jak jen mohl, a snažil se těžkou situaci nějak zdárně a hlavně rychle vyřešit. Doma ale se synem zůstat nemohl, kdo by ho živil? K našemu velkému údivu přibyl po pár měsících do Klokánku Míšův bratříček ,...

Kája

Nenašel se nikdo, kdo by pečoval o Káju v době, kdy musela nastoupit do nemocnice, a tak se obrátila na Klokánek. Kája byl chlapec, který byl velice milý, zvídavý, a maminku měl moc rád. Po propuštění z nemocnice, si maminka pro Káju přišla, a spokojeně spolu odešli. Jak šel čas, tak se situace několikrát zopakovala, jelikož matky zdravotní stav se různě měnil, a vyžadoval znovu hospitalizace. Měla k nám velkou důvěru, věděla, že se synovi u nás líbí, a tak se na nás vždy obracela s pomocí, když už bylo nejhůře. Kája to u...

Táta byl hodný, jen kradl!

„Fuj, to jsem se lekl! Myslel jsem, že přijdete později!“ vyčetl jí. Až potom se měla dozvědět, proč musela tak narychlo přijet. „Kdybych vám to jen řekl do telefonu, nevěřila byste!“ konstatoval otec chlapce a potom už jen mlčky ukázal kamsi na konec temné místnosti. Tam, na špinavém kanapi, ležela zcela nahatá žena ve vysokém stupni těhotenství . Nikoho nevnímala, jen potichu něco šeptala. „ Je zfetovaná a o syna se nestará . Musíte si ho odvézt, já mám práci! A ji si taky odvezte, už tady bydlet nemůže, je to s ní o průšvih,“...

Vendulka

Tímhle jí musím dělat každý druhý den klystýr, jinak se nevyprázdní. Tohle jí dávejte před jídlem a tohle po jídle. Jinak bude mít záchvat. A tyhle léky jí došly, je to jen krabička, ale už jsem na ně neměl…“ pokrčil netečně rameny a byl pryč. Prý se přijde na dceru podívat někdy. Až bude mít čas. A taky prý chuť, kterou momentálně nemá. „Kdybyste se museli starat o tohle, taky byste neměli!“ sdělil jen tak na vysvětlenou. I pracovníci Klokánku se chystali požádat otce o vysvětlení: „ jak mohl nechat svoji postiženou dceru v zamčeném...

Žaneta z osady

Na nějakou ochranu před rozhořčeným davem obyvatel jedné romské osady mohl Klokánek zapomenout. „Až se něco stane, zavolejte!“ zazněla poslední „dobrá“rada při jejich odchodu od nejochotnějšího člena ozbrojeného komanda, které děti, na návrh sociální pracovnice tamního OSPODu, odebíralo. Děti , spolu s dalšími sourozenci, byly nuceny žít v naprosto nevyhovujících podmínkách. Bez tepla i vody, bez elektřiny . Při odebírání několik starších dětí z jiných rodin uteklo a tak nám oproti původnímu plánu byly předány jen tři....

Libor

Děti s nejmodernějšími obrubami občas dokonce mezi vrstevníky ve škole budí trochu závisti! Liborek trochu té obyčejné radosti a obdivu potřeboval. Dosud bydlel s maminkou a babičkou, ale dobře se rozhodně neměl. Nikdo by nečekal, že ani dvě nejbližší osoby se nedokážou o malého chlapce postarat. „ Chodíme obě na směny a nemáme času nazbyt !“ sdělila energická babička a téměř hodila po vnoučkovi batůžek. Ani se nerozloučila, natož aby slíbila návštěvu nebo mu dala na rozloučenou pusu. Libor byl sice smutný, ale z jeho chování...

Lola

V jejím případě ale bylo nutné dodat: naštěstí. Žila s matkou, ale neměla hezké dětství. Zažila rvačky , domácí násilí mezi rodiči a také neuvěřitelnou bídu a hlad . To když žila několik měsíců mezi bezdomovci . Maminka pro ni nikdy nenašla hezkého slova a brutálně ji týrala. „Maminka mi říkala, že jsem černá svině!“ ohromila svým prohlášením tetu u společné večeře. Řekla to jen tak, jako by šlo o něco úplně normálního! Než teta stačila zareagovat, ukázala jí Lola jizvy vypálené do kůže cigaretami . „ To máma zkoušela, co...

Sandra

Do Klokánku jsou přijímány i děti na útěku, tedy bez souhlasu zákonného zástupce, ale vše se musí neprodleně nahlásit orgánu sociálně právní ochrany, který rozhodne, co se bude dál. Tentokrát rozhodl OSPOD nekompromisně: dívka musí zpět k otci, neexistuje důvod, proč by měla pobývat v Klokánku. Dostavil se otec, úspěšný podnikatel a také dost arogantní člověk. Již v jeho první větě zazněla slova jako soud, pokuta a taky spratek nevychovaný a děvka! Sandra se dle otce měla okamžitě sebrat a jít s ním domů. Místo toho se...

Tři kluci a pes

Ta při návštěvě zjistila něco naprosto ohromujícího. Sourozenci žijí samotní, jejich matka je opustila už víc než před měsícem! „Žijeme z úspor a taky sbíráme sběr!“ řekl hrdě nejstarší, devítiletý Marek. O rok mladší Míra ho doplnil: „A taky nám občas něco někdo dá ve škole.“ Nejmladší, šestiletý Matyáš měl starost jen o pejska: „Ale náš Baryk hlad nemá!“ Kluci byli ještě téhož dne umístěni i s pejskem do Klokánku . Zvířátka tam zakázaná nejsou, jen musejí projít lékařskou, tedy veterinární prohlídkou, zda jsou zdravá a...

Gábina

Dosud bydleli v ubytovně, ale kvůli okamžité výpovědi museli pryč. „Podpálili nám to tady a my se bojíme, že to udělají znovu!“ uslyšeli jsme důvod jejich odchodu. Nepotěšil nás. I my jsme se, navzdory všem bezpečnostním protipožárním dveřím a hlásičům, požáru obávali! Bohužel se ukázalo, že naše obavy nebyly zbytečné. Hned první večer po přijetí vytáhl nejmladší ze sourozenců Ruda z nějakého svého tajného úkrytu sirky a zkoušel, co je v jeho pokojíčku hořlavé ! Nebýt bdělé tety, mohlo začít hořet! „ Neměli jsme žádné...

Olinka

Měla pobývat na propustce u otce. Jenže ten se opil v hospodě natolik, že zůstal ležet na stole a nechtěl odejít ani po zavírací době. Personál hostince zavolal policii a upozornil, že někde doma zřejmě pobývá opilcova dcera. Chlubil se tím prý sám onen pán ještě před tím, než vypil lahev zelené a pěkných pár piv…Holčička tedy měla být zrovna u svého otce, od kterého často utíkala kvůli jeho alkoholismu a kvůli tomu byla nyní umístěna v diagnostickém ústavu. Odpovědným pracovníkům bylo divné, že jedenáctiletá dívka nechce snášet...

Dva bratři

Byli jsme velmi překvapeni, když teta dětem nalila polévku a oni nevzali do ruky lžíci, nýbrž položili talíř na zem a začali jíst jako pejsci . Starší chlapec se později rozpovídal o tom, jak žili na zahradě v kotcích u psů a jedli a pili jen to, co měli pejsci v miskách. Matka ani otec se o děti nestarali. Děti žili jako vlčí mláďata. Když přišli k nám, špatně mluvili, jen se mezi sebou bili, vzájemně si kradli věci, neměli žádné hygienické návyky. Na matku i otce bylo podáno trestní oznámení. Mezitím se tety velmi...

Bratr a sestra

Obě děti byly z rodiny odebrány pro podezření ze zanedbání povinné péče. Děti byly velmi smutné, bez výrazu, hladové, špinavé . Dívenka byla velmi zakřiknutá, při přebalování jsme zjistili, že má po těle popáleniny od cigaret . Starší chlapec byl zdráv a nejevil známky týrání. Sourozence jsme ubytovali do jednoho pokojíčku. Měli hlad a báli se tak, že ovšem ani neplakali. Doma prostě plakat nesměli. Ihned následující den jsme navštívili s dívenkou dětskou lékařku, která sepsala podrobnou zprávu o známkách týrání na jejím...

Dejte mi najíst!

Vždyť babička, která se o něho stará, chce pro něho jen to nejlepší… Nebo ne? Zameškané hodiny přinutily třídní učitelku k návštěvě žáka u něho doma. Přivítala ji na pohled starostlivá babička a zavedla učitelku do dětského pokoje. Zde ležel na posteli téměř devadesátikilový osmiletý chlapec. Obložený sladkostmi, pusu od čokolády a tričko polité sladkou limonádou. „Je nemocný, chudák, má zvýšenou teplotu!“ Sdělila babička a odebrala se k plotně. Smažila vnukovi k večeři koblížky. Petr, kterému neřekl nikdo jinak než Pedro,...

Lojzík

Sociální pracovnice se okamžitě spojila s příslušnými úřady. Po lékařské prohlídce ale musela matka do nemocnice a Lojzík směl zůstat u nás. Jedl speciálně navrženou stravu, aby měl dostatek živin potřebných k růstu i budování svalové tkáně. A jedl rád! Vychutnával každé sousto s takovou vášní, že by mohl okamžitě natáčet nějakou reklamu na jídlo! Jen jeho ruka dělala dětské lékařce starosti. Měl ji zkroucenou a nemohl otevřít dlaň. Jako by mu ztuhla zaťatá v pěst. „ Bude to chtít operaci!“ konstatoval ortoped a vypsal...

Petr a Petra

Maminka se netajila tím, že doma nemá nic. Jídlo pro děti ani pro miminko, natož pro sebe. Elektřinu měla odpojenou . O děti se jí v době porodu měla starat jakási kamarádka, ale nedostavila se a tak musela vzít děti s sebou. Z nemocnice putovala pětiletá Petruška a přesně o deset měsíců mladší Petr do Klokánku. Zde oba vyprávěli o kocourovi a jeho moc dobrých granulích! „Chleba nám nechutná, vy tu nemáte ty malé hnědé bonbónky, co jí náš kocour?“ ptala se Petruška a tvářila se zklamaně. Neměla co chroupat! K překvapení...

Rozárka

Vše se zdálo být skvělé! Jenže… Otec té malé nešťastnice nebyl uvedený v jejím Rodném listu a tak děda nebyl před zákonem jejím dědou. Nebyl nikým, jen cizím člověkem. Kvůli nevyřešenému právnímu aspektu dala nakonec matka na poslední chvíli souhlas s umístěním do Klokánku. „Ale je to naposled, co pro ni něco udělám, víc po mě nechtějte!“ Řekla při podpisu úředního dokumentu a byla ta tam. Sociální pracovnice na její požadavek kývla, ale věděla, že tím celá věc nekončí. Pokud se povede dědovi povedeného syna najít, bude potřeba...

Utajené děti

Kvůli špatnému zdravotnímu stavu a těžké podvýživě musely děti do nemocnice a teprve po čtrnácti dnech směly být přijaty do Klokánku. Nejstarší, osmiletá Anička byla zamlklá a zkoumavě se rozhlížela po svém pokojíčku. „A kolik nás bude v té posteli spát?“ zeptala se a hned si zabrala místo u zdi. Prý je nejlepší, když se otočí ke zdi, nikdo na ni nedýchá… Nemohla uvěřit, že postel je jen a jen její! „Si děláš legraci!“ obvinila tetu a rozplakala se. Myslela, že je obětí nějakého vtipu. Nemohla uvěřit, že už nebude spát na zemi. Na...

Amálka a Dorotka

Nesmějí používat mobilní telefon a také pastu na zuby, je karcinogenní!“ Oznámila matka hned při příchodu a předala seznam všeho zakázaného. Prohlédla si pokojíček, v kterém měla její děvčata spát a zavrtěla rozzlobeně hlavou: „Cítím negativní energii. Přivedu senzibila!“  Desetiletá Amálka i její o rok mladší sestra Dorotka si pobyt v Klokánku užívaly. Rády chodily s tetou na procházku i na dopravní hřiště. Plavecký bazén milovaly snad ze všeho nejvíc. Jako by je pohyb ve vodě uklidňoval a pomáhal zapomenout na tíživou...

Lenička

Pořád po ní uklízím!“ hádala se s učitelkou, jako by to byla omluva pro bití a fackování, které se ani nenamáhala skrývat. Lenička skončila v Klokánku , kde si připadala jako v nebi. Doslova. Stále se totiž tety ptala: „ A takhle vypadá nebe ? A budu i zítra u vás v nebi?“ Její otázky byly tetě divné a vše šla probrat s vedením. To o všem informovalo nejen příslušné orgány, ale také se pořádně vyptalo oné starostlivé třídní učitelky. Ta pokývala hlavou, že je jí vše jasné: „Ona patří celá rodina k nějaké...

René

Maminka pracovala coby společnice na luxusní zaoceánské lodi a na svém synovi penězi nešetřila. Vydělala jich dost! Oliver musel i s kocourem do Klokánku, kde se mu z počátku moc nelíbilo. Postrádal svoji svobodu a nezávislost. Nemohl se dívat celou noc na televizi, ani si třeba o půlnoci vyjít na vycházku, jak byl zvyklý. Až po pár týdnech ocenil neutuchající zájem tet a jejich ochotu si povídat a sdílet jeho starosti. Začal se zajímat i o ostatní děti a choval se k nim jako jejich starší bratr. Byl moc hodný a neuvěřitelně...

Sabrina

„Neměli jste mě zachraňovat. Nechci žít ! “ řekla psycholožce v nemocnici. Trvalo dlouho, než se svěřila se svým děsivým tajemstvím. Přítel její matky ji už několik let sexuálně zneužívá . V rodinné vile s bazénem jí zřídil pokoj naproti své pracovně a tak měl Sabrinu pod dohledem. Sabrinina matka nic netušila. Byla hrdá , že si dokázala najít a udržet bohatého a úspěšného muže. „Máma se nesmí o ničem dozvědět. Už spoustu let nepracuje a je odkázaná na jeho příjem! Skončila by na ulici. Víte, ON je hrozně zlý!“...

Tři sestry

Děti přivedla špinavé , v letních botkách, bez čepiček, rukavic. Bez jejich dokladů, bez osobních věcí, pouze kočár, který sotva jel. Děti byly nachlazené . Péťa byla hodně nakrátko a zubatě ostříhaná, každý vlas jinak dlouhý a ve vláskách ošklivé krusty ekzému . Ve vláskách měly děti vši. Hanička měla na noze nehet , vypadající jako dlouhý černý dráb , který ji prstík deformoval. Tety měly hodně práce, aby se holčičky daly dohromady. Zjistili jsme, že děti neumí držet pastelku v ruce , neznají základní zvířátka, barvy...

V zimě jsme přijali chlapce

Do Klokánku ho přivedla pracovnice školy a chlapec byl přijat na vlastní žádost. Byl drobný a ustrašený. V Klokánku se rychle aklimatizoval, navázal hezký vztah k tetě i dětem. Postupně začal vypravovat, jak se mu žilo u jeho rodiny. Pěstounka byla družkou jeho biologického otce, vlastní matka byla zbavena svéprávnosti. Otec s družkou žili několik let na ubytovně ve dvou pokojích . Chlapce často zamykali v jednom z pokojů, kde chodil na kbelík a pil vodu z vodovodu . Peněz na jídlo bylo málo, protože rodiče...

Tonička

Na sobě měla několik triček a dvě mikiny, které si nechtěla sundat ani na noc. „Je to všechno nějaké divé“, líčila teta a pokračovala: „Tonička si ani jednou nepostěžovala na nějaké bití. Bude v tom něco jiného!“ Psycholožka jí dala za pravdu. Tonička byla sexuálně zneužívána vlastním otcem ! Navíc, s tichým souhlasem matky . Ta byla totiž dlouhodobě hospitalizovaná a nařídila dceři, ať se otci podvolí. Ve všem! Toničce nezbývalo, než poslechnout. Když už nemohla utrpení vydržet, svěřila se Lince bezpečí, ale ze studu neuvedla...

Květuška

Květušku jsme vyzvedli z porodnice tři dny před Vánoci . Dívali jsme se na ní jak na obrázek a chodili okolo ní po špičkách. Všichni ji milovali. Byla krásná, byla voňavá, byla roztomilá. Ale také měla poměrně brzy svůj názor na svět, nejvíc si chtěla povídat v noci a všechno se učila hrozně moc rychle. Nejraději samé blbinky od ostatních dětí. Na Květušce bylo znát, jak se krásně rozvíjí, jak dobře prospívá, jak moc jí dělá dobře rodinná péče a individuální přístup a hřejivá náruč tet . Jak moc ji dělá dobře společnost...

Davídek

Policie matku nalezla doma silně opilou. Protože v tu chvíli nebyl v rodině znám nikdo jiný, kdo by se mohl o Davídka postarat, paní soudkyně ihned rozhodla o umístění Davídka do Klokánku. Již delší dobu školka zaznamenávala podezření na týrání dítěte. Davídek chodil do školky s modřinami , vyprávěl o opilosti matky a jak ho maminka někdy bije. Davídek byl moc milý, hravý a veselý chlapec. V Klokánku si hned našel kamarády a kamarádky. Bydlel v "klokaním bytě" s dalšími 3 dětmi a z Klokánku dál docházel do své školky,...

Beruška

Zavolal mi kvůli ní ředitel jedné vesnické školy. Trápilo ho, že Beruška nemá svačiny, nemá nic do školy, má hlad .  Její sourozenci ale mají všechno potřebné. Věděl o Berušce, že musí chodit každý den ráno 9 km do školy přes pole a domů zpátky to samé. Pokud přišla domů dřív, dostala nařezáno . Máma byla přísná, důsledná v trestech, tvrdá. Beruška se bránila občas tím, že zalezla doma pod postel a tam se počůrala . Za to dostala opět nařezáno, protože to vypadalo, že provádí mámě naschvály. Podařilo se, že Beruška...

Anežka našla novou mámu a tátu

Anežka si v Klokánku brzy zvykla a již po krátké době pocítila důvěru ke svým „tetám“, začala jim vyprávět útržky ze svého předchozího života. Vzpomínala, jak se s matkou často stěhovaly, jak musela jít v noci v deštivém počasí a v promočených šatech kolem lesa a jak hrozný měla hlad , jak se bála tmy a bývala často zavřená sama doma, i přes noc. Psychologická vyšetření zjistila, že se jedná o velmi šikovnou, nadprůměrně inteligentní a komunikativní holčičku.  Po několika týdnech nám matka přišla představit...

Andrejka

Ani ten se o Andrejku nestaral, raději pil alkohol a o několik let později ji předal do péče babičky. Babička ji následně poslala k tetě. A však ani u té nenalezla domov, a tak byla Andrejka předběžným opatřením svěřena do Klokánku. První dny jen plakala a plakala. Cítila se svými nejbližšími odvržená, nechtěná a hledala, čím si to způsobila. Tížily ji nešťastné vzpomínky na opakované opuštění nejbližšími i na zažité násilí a zanedbávání. Do očí jí vstupovaly slzy, když viděla, jak jiné děti navštěvují rodiče, a však na ni nikdo...

Amálka a Šimon

Amálka však nejvíce trpěla tím, že nejen že přišla o své věci, ale že majitel bytu, ve kterém dříve žili, vyhodil se všemi věcmi i její naslouchadla . Amálka totiž měla vážnou poruchu sluchu a bez naslouchadel byla zcela hluchá . Pořízení nových sluchadel bylo pro rodinu finančně nedostupné. Amálka však byla moc šikovná a i bez naslouchadel se s okolím dorozumívala prostřednictví odezírání ze rtů. Ve škole byla premiantkou. Vesele si hrála s dětmi a vždy, když k ní byl někdo otočený zády a ona neslyšela, dokázala ho upozornit, že...

Adrian

Byl ale v rodině bohužel terčem posměchu , urážek a ponižování a to nejen kvůli své odlišné sexuální orientaci. Nebyl v rodině šťastný, byl vystresovaný a všeho se bál. Nejvíc se bál tmy a přesto se vydal jednou v noci z domova 14 km pěšky podél silnice až do nejbližšího města, kde věděl, že je OSPOD. V 8 ráno seděl na úřadě v čekárně . Sociální pracovnice jej poslala rovnou do Klokánku. Říkejme mu třeba Adrian. Když přišel k nám do Klokánku, únavou se mu klížily oči. Měl na sobě jen trenýrky a...

Zdeněček

Hledala chlapcovu maminku nebo tátu, ale nikoho neviděla. Chlapec, kterému nemohly být víc než čtyři roky, stál zcela opuštěný, uprostřed temné noci , před velkou budovou a netušil, co s ním bude. Teta ho vzala dovnitř a zavolala vedoucí. Ta ihned zavolala na pohotovostní číslo sociální pracovnice OSPOD a také polici. To pro případ, že by se klouček někomu ztratil a byl v pátrání. Zdálo se, že nikdo chlapce nepostrádá. Jakoby spadl z nebe! U klokánčí tety v bytě se zvědavě rozhlížel, potom mlčky ukázal na chléb ,...

Verunka

Otcem její dcery byl muž, kterého znala jen chvíli a jediné, co o něm věděla, bylo, že se jmenuje Zdeněk. Víc nic! Když uviděla pečující teta, v jaké stavu má Verunka nohy, vzala ji okamžitě k dětské lékařce. Ta konstatovala vbočené palce a nutnost operace . Možná několika operací! Nemůže to mít z ničeho jiného, než že nosila malé boty . Jak jí rostla noha, palce se kroutily a klouby vybočily do stran. Něco podobného, i když v daleko menším rozsahu, mívají profesionální baletky!“ vysvětlovala lékařka a skepticky...

„Ven nesmíme broučku“

Nějak se stalo, že jsem koncem devítky zjistila, že jsem těhotná . Úplně jsem si nebyla jistá s kým a taky už bylo pozdě jít na přerušení. Nastoupila jsem na střední školu a taky jsme se s mamkou začaly chystat na příchod mimina. A pak se mi brouček narodil. Úžasný chlapeček a já jsem se poprvé v životě zamilovala. Do něho. V naší veselé domácnosti jsem se o něj snažila starat, jak to jen šlo. Peníze na nás brala mamka, nějak to začalo drhnout, ty návštěvy u nás dost peněz propily, taky byl rachot a můj brouček plakal. Máma byla vzteklá....

Táta vás zastřelí!

Světlo do této záhady vnesl chlapec, který hned po té, co se najedl a převlékl ze špinavého a hlavně nepadnoucího oblečení, začal vyprávět o rodinných poměrech. „Máma šlape a táta má pistoli. Asi ji zastřelí!“ konstatoval nad talířem bramborové polévky a zálibně si prohlížel novou mikinu, kterou mu teta přinesla z klokánčího skladu. Bylo zde pečlivě uložené oblečení od dárců, hodných lidí, kteří Klokánek zásobovali věcmi po svých dětech či příbuzných. Tak bylo možné okamžitě obléct děti, přijímané do Klokánku jen v tom, co...

Petra

Byla to moc hezká dívka, chodila již na střední školu a docela dobře se učila. Z rodiny byla  zvyklá na hojnost jídla a prostředků, dobré vybavení a dostatek všeho, kromě smíchu, lásky a pozornosti. Té se ji dostalo v Klokánku vrchovatě. Nejvíc se ńasmála, když jsme večer s velkými dětmi hráli země, město , nebo jsem dělali maškarní a také ji nejvíc pobavilo dělat na vánočním večírku housenku na podlaze. Rádi na ni vzpomínáme.  Byla sluníčko a vracela se do dětské radosti a volnosti. S mámou se pokoušela...

Naděje a víra v „dobro“…

Jednalo se o velmi sociálně slabou rodinu , která byla v pravidelném dozorování OSPOD z důvodu zanedbávání péče o děti , časté ho požívání alkoholických nápojů obou rodičů a agresivní ho chování otce . Ten den, kdy byly děti přijaty do Klokánku , šla sociální pracovnice OSPOD do rodiny na šetření, matka byla opět opilá, otec byl agresivní vůči dětem, matce i všem přítomným. Sociální pracovnice OSPOD k celé události přivolala hlídku policie a pracovnice Klokánku. Děti prožívaly velmi traumatizující situaci, navíc...

„Moje máma pije“

Když jí táta zvedal, prala se s ním, jak jí odstrkával, tak měla máma modřiny. Taky jedla prášky, hodně. Jednou jsem přišla domů a táta tam nebyl. Odvezla ho policie. Do vazby. Prý domácí násilí, říkala máma. A že mě taky budou vyslýchat, mám se opovážit říkat něco o tom, že pije, to prý uvidím. A tak jsem to neřekla, jen že táta strká do mámy. Máma pak pila ještě víc. Moc nestíhala dělat večeře a prát. Nadávala teď hlavně na mě. Zase se motala a padala, ale já jí neuzvedla, aby zase vstala. Někdy mě bila, pak jsem utíkala anebo otevřela...

Luděk

Jednoho deštivého rána se ale Luděk probudil do zlého snu, který neměl skončit. „Zaspal jsem“, pomyslel si a rychle vyskočil z postele. V bytě bylo nezvyklé ticho. „Kde je maminka? Jak to, že mě nechala tak dlouho spát? A proč mi nechystá snídani?“ ptal se sám sebe, když dlouhou chodbou běžel do matčiny ložnice. Zde ji našel mrtvou . Ve spánku prodělala infarkt a zemřela. Luděk u ní proseděl celé dopoledne, než se odhodlal zavolat záchranku. On sám skončil v péči sociální pracovnice , která ho dovedla i s milovaným...

"Děti mi říkaly Forreste“

Myslím tím klečení na celé odpoledne a večer. Až do spaní. Klečela jsem u babičky v ložnici, nesměla jsem jít do pokoje, kde jsme spali s mamkou, taťkou a malým bráškou. Nařídil to taťka. On vlastně můj pravý taťka není, toho už jsem dlouho neviděla. Tenhle nový taťka se oženil s mamkou a mají malého brášku. S bráškou si nesmím hrát. Když neklečím, pomáhám doma a na zahradě. Rodina musí držet pohromadě, říká ten taťka, a protože jsme rodina, chodili jsme všichni i stejně ostříhaní. Já, bráška, mamka, taťka i babička. Úplně nakrátko....

Bylo to takové klubíčko dětí

Přišli do Klokánku společně, protože jejich rodiče spolu žili. Jenže se nezvládali o děti starat , upadli do dluhů díky půjčkám a přišli o bydlení . Děti se tak dostaly k nám do Klokánku. Byly moc šikovné, ale velice zanedbané . Nejdříve se  najedly, pak  si hrály a večer na ně čekaly čisté postýlky . Protože byly prázdniny užívaly si dny volna. Rodičům se podařilo najít byt a chtěli si děti vzít k sobě zpátky . OSPOD s návratem dětí k rodičům souhlasil, a děti se domů za mámou a tátou těšily. Tak...

Sofie má konečně rodinu

Nebyla zvyklá jíst nic jiného, než suché rohlíky. Jablko nedokázala spolknout a polévku neznala vůbec. Rané dětství strávila Sofie s maminkou, která ale záhy zemřela. Sofie byla svěřena babičce, ale ta těžce onemocněla a za necelý rok zemřela také. Sofie putovala po příbuzných, ale nikde dlouho nevydržela. Nezlobila, ale zažila zneužívání strýcem i kruté bití od vlastní tety. Nakonec skončila v Klokánku, kde, jak sama říkala, se měla jako v ráji. „Teto, a to si smím přidat i druhý kus koláče? A teto, ty ponožky jsou opravdu...

Šťastný návrat dětí do rodiny

A ani matce dětí se díky úmrtí jejího otce, které velmi těžce nesla, nepodařilo tomuto uniknout a začala užívat pervitin. Nezletilé děti se narodily zhruba s jednoročním odstupem, kdy Petr je nejstarší (5 let).   Vzhledem k tomu, že matka začala užívat návykové látky, začala se postupně dostávat i do finančních a existenčních problémů. Byla sankčně vyřazena z evidence Úřadu práce, přišla jak o peníze, tak i bydlení. Na základě toho tedy požádala o umístění dětí v Klokánku. Děti byly do zařízení přijaty ve...

DAVID A GOLIÁŠ

Od narození je nemocný a jeho onemocnění je progresivní. Poznala jsem ho před několika lety jako terénní sociální pracovnice, když mě na jeho rodinu a podmínky, ve kterých žije, upozornila psycholožka a požádala FOD o pomoc. Do rodiny jsem dojížděla pravidelně s nákupními taškami, učila mamku vařit jídla trochu zdravější než opečený salám, učila jsem ji a syna dodržovat hygienu, doučovala jsem bojovníka tak, aby zvládal učení na praktické škole. Dařilo se jen zčásti, péče o nemocné dítě, které musí brát pravidelně léky a nutně zvládat...

Lucinka do kojeneckého ústavu nemusela

Třítýdenní Lucinka byla přijata do Klokánku v dubnu 2010 poté, kdy matka sdělila dětské lékařce (po jejím upozornění na špatnou péči), že není  schopna se o dcerku postarat  a ponechala ji na zdravotním  středisku. Orgán sociálně-práv -ní ochrany dětí Praha 8 nás tehdy požádal o přijetí, ale pouze přes noc – než bude rozhodnuto o návrhu na umístění do kojeneckého ústavu. Sociální pracovnici jsme informovali, že máme volné místo a žádali jsme, aby navrhli umístění do Klokánku, protože je zbytečné převážet miminko jinam. Navíc...

Nezletilá maminka

Sedmnáctiletá Markétka byla do Klokánku přijata i se svým novorozeným synem Petříčkem na žádost orgánu sociálně-právní ochrany v únoru 2011 přímo z porodnice. Důvodem byly neutěšené poměry v domácnosti její matky, kde by miminko nemohlo být. Markétka je od počátku zcela bezproblémová, zodpovědná, milá a komunikativní dívka. O svého syna se vzorně stará, nadevše ho miluje a vděčně přijímá rady od svých  „klokaních“ tet. Ochotně se zapojuje i do vaření a péče o domácnost. V krátké době byla do Klokánku umístěna i její desetiletá sestra...

Lidé kolem pomohli!

Šestiletý Martínek, čtyřletá Karolínka a roční Terezka byli přijati do Klokánku počátkem ledna 2011 na žádost rodičů z důvodů hmotné nouze a ztráty bydlení. Několik dní dokonce celá rodina přespávala venku – bez střechy nad hlavou. Terezka zpočátku často plakala. Nemohla pochopit, proč není u rodičů. I Martínkovi a Káje se velmi stýskalo. Před Terezkou ale neplakali, naopak ji utěšovali, hráli si s ní a pěkně se o ni starali. Rodiče i prarodiče děti často navštěvovali a ty se utěšovaly představou, že už brzy půjdou domů. Sourozenci byli...

Třetí máma

Rebeku přinesla její africká matka jako čtrnáctidenní miminko na FOD. Říkala, že musí dostudovat a na koleji dítě mít nemůže. Přála si jen, aby se dcerka dostala k hodným lidem. Rebečka byla v krátké době osvojena a všechno vypadalo idylicky. Po šesti letech ale nastal zlom. Osvojitelé se bouřlivě rozváděli a hrozilo, že holčička půjde do dětského domova. To osvojitelka nechtěla připustit, a tak šestiletou Rebečku v květnu 2006 svěřil a do Klokánku. V září 2009 se k ní a jejímu novému manželovi dívka vrátila zpět. V červenci 2011 nám...

„Už tě nechceme!“

Osmiletá Karolínka byla přijata do Klokánku v říjnu 2013 na žádost orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Do Klokánku byla přijata již jako malá holčička. Odtud si ji převzali státem prověření a proškolení pěstouni. Po třech letech ale řekli, že už Karolínku nechtějí a chladnokrevně ji vrátili do Klokánku. Při odchodu ještě prohlásili, že si od ní potřebují odpočinout a že konečně bude mít jejich dcera pokoj jen sama pro sebe. Nepomohlo ani to, že je pověřená organizace Rozum a cit doprovázela a snažila se jim pomoci při řešení...

"Plaváčci"

Chodíme si pro ně rovnou do porodnice. Svěří nám je rodiče, kteří tvrdí, že si pro ně brzy přijdou. Jen, co si najdou pořádné bydlení a zařídí vše potřebné, aby mohli o miminko pečovat sami. My pro ně máme vždy přichystanou postýlku, dostatek  jídla, teplo a hlavně laskavou náruč klokánčí tety. „Plaváček“ se brzy začne  na tetu usmívat, radostně mává ručičkami na ostatní děti v bytě. Občas skutečně přijde maminka a tatínek, chvilku si „Plaváčka“  pochovají a zase odejdou. „Plaváček“  začne zvedat hlavičku a...

Řemenem, klackem i bičem

Koncem srpna 2013 nám bylo telefonicky oznámeno, že do Lázní Jeseník jezdí opakovaně na léčebný pobyt i se svou matkou jedenáctiletá dívka až z Libereckého kraje. Matka si nyní s sebou přivezla koňský bič i řemen a utrhla si silný klacek na „trestání“ dcery, který nosí stále v tašce, prý „aby to z ní vymlátila“ . Dříve dívenka občas chodila ven mezi děti, tento rok nesmí od matky na krok, ven ji vůbec nepouští. Denně, hlavně večer, je slyšet přes dveře svištění některého z těchto předmětů a pláč dívky. Mlátí ji i v noci. Neurvale na...

Opuštěnou holčičku si vzala teta

Tříletá Sandřička byla do Klokánku umístěna v lednu 2012 předběžným opatřením. Důvodem byla skutečnost, že matka ji dne 21. 1. 2012 předala do péče dvou mužů, údajných příbuzných, kteří ale nebyli srozuměni s déletrvající péčí. Slíbila jim, že se pro dceru hned vrátí, jakmile nakoupí pleny. Vrátila se však po pěti dnech, opět odešla a nezletilou jim ponechala bez jakéhokoli zajištění – bez plen, bez oblečení, bez kartičky pojišťovny a dalších dokladů. Na základě oznámení Policie ČR sociální pracovníci holčičku umístili do Klokánku. Matka...

Anetka se přece jen dočkala

Pětiletou Anetku jsme přijali do Klokánku v únoru 2009 na žádost babičky, které byla svěřena do péče. Babička uvedla, že o vnučku již nemůže z důvodu zaměstnání pečovat. Anetka se od prvního dne v Klokánku projevovala jako velmi způsobná holčička s vybraným chováním a dobře osvojenými společenskými normami. V Klokánku se jí od počátku líbilo a velmi si oblíbila obě své „tety“, které se po týdnu v péči o ni střídaly. Až po dlouhé době navštívila Anetku matka s babičkou, holčička k nim však odmítla jít. To se opakovalo i při druhé...

Úřad s ústavem nesouhlasil

Patnáctiměsíčního Patrička jsme přijali do Klokánku v únoru 2009 na žádost matky pro ztrátu bydlení. Již předtím byl chlapec ze stejných důvodů dvakrát umístěn v dětském domově. Matka syna zprvu navštěvovala dvakrát týdně, později jednou za měsíc. Chlapec proto neměl možnost vytvořit si k matce citové pouto a oslovoval ji „teto“. Patrik byl úžasné, veselé a  milé dítě, vždy pozitivně naladěné. V Klokánku udělal veliké pokroky. Ale přestože zde byl Páťa spokojený a výborně prospíval, rozhodl v březnu 2010 Obvodní soud pro Prahu 5 o...