Dopis poslancům - Novela zákona o SPOD - dopady v praxi

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v souvislosti se zítřejším jednáním Výboru pro sociální politiku si dovoluji informovat Vás o nejzávažnějších dopadech novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí.   

A) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP)

a) Ačkoli zástupci MPSV při projednávání novely tvrdili, že novela Klokánky neohrozí, skutečnost je zcela jiná.

Klokánky jsou v takové finanční tísni, že nejsme schopni od počátku roku 2013 hradit našim zaměstnancům včas mzdy, také ty se opožďují až o dva měsíce (teprve v polovině prosince jsme vyplatili zářijové a říjnové mzdy), na odvody z mezd za poslední tři měsíce jsme si museli půjčit od jednoho podnikatele 10,5 milionů korun. Za této situace nám odcházejí „tety“ (jejich nástupní plat je 14 tisíc korun hrubého včetně příplatku za víkendy) a nové se shánějí velmi těžko. Přitom až do konce r. 2012 jsme byli schopni hradit mzdy včas a ani v případě odvodů nebyly problémy tak veliké (ročně za naše zaměstnance odvádíme víc než 60 milionů korun do státního rozpočtu). Ve srovnání s rokem 2012 jsme v roce 2013 získali na státním příspěvku o 14 milionů korun méně než bychom získali před novelou.

Tyto problémy nastaly v důsledku toho, že se státní příspěvek krátí o dny, kdy je dítě mimo zařízení po dobu dvou a více kalendářních dnů. Podle metodického výkladu MPSV se však odečítá i doba, kdy dítě jeden den v 15.00 hod. odejde a druhý den se v 15.00 hod. vrátí, takže za dva kalendářní dny se považuje 24 hodin. Dalším důvodem finanční krize Klokánků je skutečnost, že se všechno zdražuje a státní příspěvek činí jen 22 800 Kč (273 600 Kč ročně), což je nesrovnatelně méně, než kolik stát přispívá na ústavní výchovu (průměrně 400 tisíc Kč dítě/rok) i než kolik stojí pěstounská péče na přechodnou dobu (336 000 Kč dítě/rok + zdravotní a sociální pojištění, které hradí stát, což by v běžném pracovním poměru představovalo dalších cca 86 000 Kč, dohromady by to tedy bylo 422 000 Kč/dítě/rok). ZDVOP však musí za své zaměstnance hradit zdravotní a sociální pojištění samo.

Dotace MPSV na sociální služby, z nichž je provoz ZDVOP také částečně hrazen, jsou nenárokové a některé Klokánky neobdržely žádnou dotaci. Navíc ZDVOP je zařízení sociálně-právní ochrany a slučování se sociálními službami přináší v praxi značné problémy, protože podmínky pro výkon sociální služby a sociálně-právní ochrany jsou odlišné, např. i v požadavcích na vzdělání zaměstnanců.

 

 

NÁVRH NA ŘEŠENÍ:       

  1. zvýšení státního příspěvku na 28 tisíc korun měsíčně, tj. 336 000 dítě/rok (za současného zrušení možnosti dotací v rámci dotačního řízení na sociální služby),
  2. krácení státního příspěvku jen za dlouhodobou nepřítomnost, jak je to i v důvodové zprávě k tomuto ustanovení – tj. pouze za nepřítomnosti u fyzických osob trvající delší dobu než 30 dní (tedy nikoli v důsledku hospitalizace, pobytu v zotavovně apod., jak je tomu nyní),
  3. přiznání státního příspěvku i na dítě starší 18 let, pokud bylo přijato jako nezletilé a připravuje se na povolání nebo ve ZDVOP pečuje o vlastní dítě obdobně, jak je tomu v případě ústavní výchovy.

 

b) Nejhorší změnu ale přinesl občanský zákoník v § 971 odst. 2, podle kterého může pobyt dítěte v ZDVOP trvat pouze půl roku, a to pouze z přechodných důvodů. Akutně hrozí, že cca 400 dětí, které jsou v Klokánkách déle než půl roku, bude přemístěno do ústavní výchovy. To by pro ně znamenalo zcela zbytečný stres a vedlo by k jejich citové deprivaci, neboť vazby, které si děti v Klokánkách vytvořily, by byly násilně zpřetrhány. Tyto děti by se pak obávaly navazovat pevnější citové vazby z obavy z jejich nového přetržení. Předmětné ustanovení NOZ zní:

 

Ústavní výchova

§ 971

(1) Jsou-li výchova dítěte nebo jeho tělesný, rozumový či duševní stav, anebo jeho řádný vývoj vážně ohroženy nebo narušeny do té míry, že je to v rozporu se zájmem dítěte, anebo jsou-li tu vážné důvody, pro které rodiče dítěte nemohou jeho výchovu zabezpečit, může soud jako nezbytné opatření také nařídit ústavní výchovu. Učiní tak zejména tehdy, kdy dříve učiněná opatření nevedla k nápravě. Soud přitom vždy zvažuje, zda není na místě dát přednost svěření dítěte do péče fyzické osoby.

(2) V případě, že rodiče nemohou z vážných důvodů zabezpečit výchovu dětí na přechodnou dobu, svěří soud dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a to na dobu nejdéle šest měsíců.

 

Přitom důvodová zpráva k tomuto ustanovení zůstala stejná tak jako ve verzi NOZ z 3. 6. 2007, kdy mělo přednost umístění dítěte do ZDVOP, a to na neomezenou dobu. Tehdy se jednalo o ustanovení § 847, které znělo:

 

§ 847

(1) Jsou-li výchova dítěte nebo jeho tělesný, rozumový či duševní stav, anebo jeho řádný vývoj vážně ohroženy nebo narušeny do té míry, že je to v rozporu se zájmem dítěte, anebo jsou-li tu vážné důvody, pro které rodiče dítěte nemohou jeho výchovu zabezpečit, učiní soud nezbytné opatření k nápravě.

(2) Nastane-li situace uvedená v odstavci 1, může soud jako nezbytné opatření k nápravě nařídit také ústavní výchovu; učiní tak zejména tehdy, kdy dříve učiněná opatření nevedla k nápravě. Soud přitom vždy zvažuje, zda není na místě dát přednost svěření dítěte do péče fyzické osoby nebo do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Přitom až do konce roku 2013 platil zákon o rodině, který rovněž dával v § 46 odst. 4 přednost ZDVOP, a který zněl:

 

§ 46
(4) Před nařízením ústavní výchovy je soud povinen zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinnou péčí nebo péčí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které mají přednost před výchovou ústavní. Pominou-li po nařízení ústavní výchovy její důvody nebo lze-li dítěti zajistit náhradní rodinnou péči, soud ústavní výchovu zruší.

Ze zmíněné důvodové zprávy k § 971 až 973 NOZ, která je, jak již shora uvedeno, stejná jako v roce 2007, kdy měl přednost ZDVOP před ústavní výchovou, cituji:

„Jedná se o přepis dosavadní právní úpravy, formulačně upravený, s tím, že je zřetelně

vyjádřena povinnost soudu přijmout opatření vždy, kdy nastal stav, zpravidla rodiči

nezpůsobený zaviněně, který je v rozporu se zájmem dítěte.

Institut ústavní výchovy je pojat (jako dosud) zásadně jako sankční a subsidiární, proto je také zařazen až za jiné, totiž individuální formy péče o dítě; individuální formou péče o dítě se přitom rozumí i péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc…..

Otázka další péče o dítě by měla být řešena výhradně soudem (viz výše), a to se zřetelem na objektivně existující možnost dítě umístit do vhodného ne-ústavního prostředí (kdy je třeba rozhodnout i o povinnostech a právech osoby, jíž bylo dítě svěřeno do péče (a contr. rodičů).

Bylo by vhodné sestavit škálu vhodných umístění, která by počínala vlastní rodinou a pokračovala zařízeními pro děti vyžadujícími okamžitou pomoc.“

 

Považuji za nepřijatelné, aby důvodová zpráva byla v rozporu s paragrafovaným zněním a aby zaváděla přednost ústavní výchovy před ZDVOP a vedla ke zbytečnému přemísťování dětí z jednoho výchovného prostředí do druhého.

Přikládám vyjádření paní Gapany ke Klokánkům, kdy uvádí, že ani u nich ve Švýcarsku nemají zařízení pro alternativní péči o dítě na tak vysoké úrovni, jako viděla v celkem třech Klokánkách.

Navíc jen Klokánky jsou schopné přijímat sourozence různého věku, v případě ústavní výchovy jsou často rozděleni podle věku do zdravotnických (děti do tří let) a školských (děti nad tři roky) zařízení pro výkon ústavní výchovy.

Kromě toho v případě tak velkého uvolnění míst bychom museli zavřít všechny Klokánky, protože není z ekonomických důvodů možné provozovat poloprázdné ZDVOPy – na neobsazené místo státní příspěvek nenáleží. V současné době je v Klokánkách 600 míst, přičemž v r. 2013 jsme byli nuceni odmítnout příjem víc než pěti set dětí pro nedostatek kapacity. Už nyní soudy několik dětí s odvoláním na NOZ přemístily do Diagnostického ústavu. NOZ i novela zákona o SPOD tedy zvýší počty dětí v ústavech a prohloubí jejich deprivaci zbytečným přemisťováním, což považujeme za alarmující.

 

NÁVRH NA ŘEŠENÍ:

  1. Urychlená novelizace NOZ tak, aby důvodová zpráva odpovídala paragrafovanému znění, tj. převzetí úpravy verze NOZ z r. 2007, anebo úpravy v zákoníku o rodině v § 46 odst. 4, který byl novelizován v souvislosti s novelou SPOD s účinností od 1. 1. 2013, bohužel pouze na jeden rok.
  2. Souběžná novelizace zákona o SPOD v § 42 odst. 5 písm. c) na znění, které platilo rovněž pouze v roce 2013.

c) Dalším velkým problémem novely SPOD je ustanovení § 42 odst. 3, podle něhož ve ZDVOP nesmí být více než 28 dětí, přičemž MPSV může na nezbytnou dobu udělit výjimku z tohoto počtu. Stanovený počet nesplňuje šest Klokánků, znamenalo by to tedy zrušení více než 100 míst, která však jsou stále obsazená. Jedná se o Klokánky v Praze 4, Láskově ulici (43 míst), v Praze 10 - Štěrboholích (48 míst), v Hostivici (48 míst), v Janovicích nad Úhlavou (56 míst), v Brně (41 míst) a v Dolním Benešově (36 míst). MPSV nám zatím udělilo výjimku do konce února 2014, řízení o výjimce dosud nebylo ukončeno, avšak krajské úřady její udělení nedoporučují. Přitom ZDVOPy, které jsou provozované při zařízeních ústavní výchovy, mají sice maximálně 28 dětí, avšak v téže budově jsou desítky a někdy i stovky dalších dětí, které mají nařízenu ústavní výchovu a všechny mají dohromady více než 28 dětí pod jednou střechou. Je tedy zjevné, že stanovení maximálního počtu dětí ve ZDVOP postrádá smysl. Navíc my bychom nemohli provozovat poloprázdnou budovu a není možné v přebytečných bytech provozovat něco úplně jiného.

ZDVOPy provozované v rámci ústavních zařízení představují cca polovinu všech ZDVOP, druhou cca polovinu zahrnují Klokánky. Ostatních ZDVOPy mají jen několik desítek míst.

 

NÁVRH NA ŘEŠENÍ:       

Novela zákona o SPOD, která by stanovení nejvyššího možného počtu dětí ve ZDVOP zrušila.

B) NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

a) Novela zákona o SPOD poškodila dlouhodobé pěstouny, kteří mají v péči šest a více dětí (často jde o sourozence) a dále ty, kteří mají v péči alespoň dvě zdravotně handicapované děti. Odměnu pěstouna po novele může pobírat jen jeden z manželů, zatímco, když se jedná o rozvedené manžele nebo nesezdané páry, má nárok na odměnu (ve výši 20 000 Kč) každý z nich. Před novelou měli nárok na odměnu i oba  manželé. To je důležité zejména proto, že jeden z manželů, když druhý musí jít do zaměstnání, není schopen se kvalitně a bez stresu postarat o šest a více dětí nebo o dvě těžce zdravotně postižené děti. Před novelou měli nárok na tuto odměnu pěstouni jen tehdy, pokud celodenně o děti pečovali – novelou byla tato podmínka zrušena – pěstouni (nesezdaní nebo rozvedení) nyní mají nárok na odměnu 20 tisíc korun měsíčně i v případě, že pracují na plný úvazek, nebo i na jeden a půl úvazku a dětem se fakticky nevěnují.

NÁVRH NA ŘEŠENÍ:

  1. Odměnu pěstouna (ve výši 20 000 Kč měsíčně) ve výše uvedených případech přiznat i manželům.
  2. Tuto odměnu přiznat jen za podmínky, že pěstoun se bude péči o děti věnovat celodenně, nebo pracuje-li nejvýše na poloviční úvazek a péče o děti bude řádně zajištěna.

b) Pěstouni velmi kritizují povinnost každoročně se školit 24 hodin, musejí na to čerpat dovolenou, školí je často osoby bez životních zkušeností a bez zkušeností s pěstounskou péčí, mnoho pěstounů považuje tato školení za zbytečnost. Mnohem účelnější by bylo stanovit povinnost zúčastnit se i s dětmi víkendového pobytu, v rámci něhož by probíhala výměna zkušeností i odborné přednášky, o děti by bylo postaráno a byla by to současně i kontrola, zda jsou děti spontánní a šťastné, zda mezi nimi a pěstouny jsou dobré vztahy, případně zda je třeba učinit vhodná opatření (zajistit terapii, poradenství nebo v krajním případě pěstounskou péči zrušit). Pobyty pro celé pěstounské rodiny pořádá FOD od počátku 90. let, pěstouni si je velmi chválí a zejména oceňují možnost výměny zkušeností.

NÁVRH NA ŘEŠENÍ:

Uzákonit, že pěstoun má namísto školení povinnost zúčastnit se i s dětmi víkendového pobytu, v rámci něhož bude provedeno i proškolení. Úhrada by mohla být provedena ze státního příspěvku na pěstounskou péči.

c) Pokud jde o přechodnou pěstounskou péči, uzákonit, že pěstoun na přechodnou dobu může dítě přijmout nejen na základě soudního rozhodnutí, ale i na žádost OSPOD, neboť často věc nesnese odkladu a podání návrhu na rozhodnutí a vydání a doručení rozhodnutí si vyžádá několik dní času. Praxe, že děti budou přijímat ZDVOP a po několika dnech se zase budou přemísťovat do přechodných rodin, odporuje účelu přechodné pěstounské péče.

NÁVRH NA ŘEŠENÍ:

Uzákonit, aby pěstouni na přechodnou dobu mohli dítě přijmout i na žádost OSPOD.

d) Pěstounských rodin na přechodnou dobu i dlouhodobých je veliký nedostatek, mnozí přechodní pěstouni odmítají děti, které potřebují umístění a jsou dokonce i případy, kdy pěstouni brali celý rok 2013 nebo jeho většinu odměnu 20 000 Kč (mohou i při této odměně pracovat třeba na celý nebo 1,5 úvazku) a neměli v péči žádné dítě, protože žádné nevyhovovalo jejich představě. Kromě toho nepovažujeme za správné, aby pěstouni pobírali k této dvacetitisícové odměně ještě mateřskou nebo rodičovský příspěvek. I tak jsou náklady přechodné pěstounské péče vysoké (při jednom dítěti 336 tisíc korun + úhrada zdravotního a sociálního pojištění).

Ostatně i ve Velké Británii, která byla autorům novely vzorem, chybí pěstouni, které je nutné hledat prostřednictvím internetu - toto je například stránka Britské asociace pro adopci a pěstounství: https://www.bemyparent.org.uk/. Pokud se klikne  na „Start Searching“, ukáží se přímo profily dětí. Internetový prohlížeč Google Chrome (https://www.google.com/intl/cs/chrome/) dokáže stránku přeložit do češtiny.

Podle výzkumu z roku 2010 chybí ve Velké Británii deset tisíc pěstounů, 10 % dětí projde za rok třemi a více rodinami a bylo zde zjištěno 1 500 případů, kdy dítě prošlo 20 a více rodinami.

 

e) Roční lhůta stanovená u přechodné pěstounské péče je velmi nepraktická, protože do roka se nemusí podařit dítě předat zejména do pěstounské péče, když nalezení rodiny a poté rozhodování soudu snadno může překročit dobu jednoho roku. Pak by se dítě zbytečně přesouvalo do nějakého zařízení, totéž, když si rodiče vytvářejí podmínky pro převzetí dítěte a do roka to nestačí.

 

NÁVRH NA ŘEŠENÍ:

Nestanovovat žádnou lhůtu pro přechodnou pěstounskou péči, příp. ji prodloužit na tři roky, jak to bylo v původním návrhu.

f) Nový občanský zákoník přináší do náhradní rodinné péče velké problémy (současně v souladu s tím byl znovu novelizován i zákon o SPOD), a to zejména:

  • Možnost zprostředkování osvojení se ziskem, který nesmí být nepatřičný.
  • Nutnost, aby rodiče dávali souhlas s osvojením před soudem, což je pro ně mnohem složitější než dát souhlas na obecním úřadě, tak jako to bylo dosud.
  • Možnost, aby si rodiče mohli svůj souhlas s osvojením rozmyslet a odvolat jej ještě tři měsíce po jeho udělení, a to i když už je dítě v rodině budoucích osvojitelů, kterým pak bude odebráno.
  • Prodloužení předadopční péče na minimálně půl roku a nestanovení maximální doby této péče. Osvojované dítě tak může být v předadopční péči i několik let. Po celou tuto dobu až do pravomocného osvojení mají tzv. blízcí příbuzní možnost se o dítě přihlásit a dítě bude z předadopční péče odebráno. Pro dítě i budoucí osvojitele tak nastává období velké nejistoty a zbytečného stresu, případně traumatu z odebrání dítěte, i když se již vytvořily silné citové vazby.
  • K velkým průtahům při předávání dětí do náhradní rodiny bude docházet z toho důvodu, že byla zrušena možnost předpěstounské a předadopční péče, kterou do konce r. 2013 rozhodovaly obecní úřady, takže dítě se dostalo do náhradní rodiny rychle a tato rodina měla i nárok na dávky pěstounské péče i na přídavek na dítě. Nyní bude dítě po nalezení náhradní rodiny zbytečně měsíce v zařízení nebo v přechodné pěstounské péči, než rozhodnutí o pěstounské péči nebo o předadopční péči nabyde právní moci resp. vykonatelnosti, anebo bude v nové rodině jen na tzv. dlouhodobé návštěvě bez jakéhokoli hmotného zajištění a právního postavení.

B) OSPOD

Novela výrazně zkomplikovala i činnost OSPODů, kterým přidala velké množství povinností převážně administrativního charakteru. Vyhodnocení situace rodiny a Individuální plány ochrany dítěte mají podle doprovodné vyhlášky MPSV desítky bodů, takže na terénní práci a na skutečnou ochranu dětí již nezbývá dostatek času. Děti jsou ponechávány v biologických rodinách, i když v nich velmi strádají, snad aby se i tímto způsobem uměle snižoval počet dětí v ústavech a ZDVOP. Od účinnosti novely jsou do Klokánků děti umisťovány v podstatně horším stavu než před novelou, těžce podvyživené, chronicky nemocné, zavšivené, se svrabem, impetigem, pokousané od štěnic, se štěnicemi v oděvu. Převážně jsou umisťovány jen tehdy, pokud se rodiče ocitnou na ulici, nebo nastupují výkon trestu. Děti jsou navraceny i do takových rodin, kde bylo vážné podezření na týrání nebo těžké zanedbání, a to i když děti domů nechtějí. V krajním případě tuto praxi zaplatí děti životem nebo jsou vystaveny dlouhodobému týrání či zneužívání. Jeden případ úrovně sociálně-právní ochrany dětí u nás po novele byl v minulých dnech zveřejněn, viz odkazy níže:


https://ostrava.idnes.cz/holcicka-zemrela-jeste-nez-se-dostala-k-babicce-fqg-/ostrava-zpravy.aspx?c=A140116_2022830_ostrava-zpravy_jog


Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosíme Vás proto o co nejrychlejší přijetí novely zákonao SPOD iNOZ, která by tyto negativní dopady novel z roku 2012 i 2013 odstranila.

Děkujeme mnohokrát.

ZaFond ohrožených dětí

                                                                                             Marie Vodičková, předsedkyně