Občas se vyplatí zavzpomínat. "Od 1. ledna 2014 už nebude možné dítě přemístit do kojeneckého zařízení nebo
dětského domova. Vytvoříme seznamy profesionálních pěstounských rodin a k nim do několika hodin, nejdéle několika málo
dní ohrožené dítě přesuneme," holedbal se v těchto novinách 26. srpna 2011 tehdejší ministr práce a sociálních věcí
Jaromír Drábek (TOP 09). To když představoval svou ambiciózní reformu péče o děti v nouzi.
Jeho horlivý úředník a faktický autor reformy Miloslav Macela k tomu dodal: "I krátkodobý pobyt malého dítěte v ústavu
má výrazný dopad na jeho vývoj."
A teď realita: V úterý 11. února 2014 (ano, to je ten rok, odkdy se prý už nebudou umisťovat malé děti do ústavů)
krátce po jedné hodině odpolední vtrhla do Klokánku v Žatci, rodinného zařízení pro děti v nouzi, sociální pracovnice
se soudním vykonavatelem. Na základě rychlého předběžného opatření přišli zabavit a převézt do dětského domova
vzdáleného zhruba třicet kilometrů roční Denisu a jejího tříletého bratra Michala.
Obě vyděšené děti plakaly.
Okamžitý přesun nařídil na žádost agilní sociální pracovnice chomutovský soud. Tentýž soud, který byl varován, že když
loni malého Michala převáželi z domova do Klokánku, nesl přesun tak těžce, že několik dní nemluvil a jenom plakal.
Dosud nesnese pohled na služební auto, kterým ho přivezli.
Soudkyně Šárka Břichnáčová se s argumentem vypořádala promptně. Do svého usnesení to sice zapsala, stejně jako fakt, že
dětem v Klokánku nic nechybí, už si zvykly a dobře tam prospívají, ale ohled na to nebrala.
Jak napsala do svého usnesení, děti přesouvá na základě nových zákonů sepsaných úředníky exministra Jaroslava Drábka.
Ty nařizují, aby byly všechny odebrané děti co nejblíže bydlišti svých rodičů. V případě malé Denisy a Michala je známa
jen drogově závislá matka. Jenže sama Břichnáčová přiznává, že soud ve skutečnosti neví, kde to její bydliště je.
"Nyní není známo, kde se matka v současné době zdržuje," stojí v tom těžko uvěřitelném rozhodnutí.
Na jedné konferenci pořádané k této reformě péče o ohrožené děti zazněla následující věta: "Děti v Klokáncích, což jsou
zařízení pro okamžitou pomoc, musí být stále připravené sbalit si batůžky a přesunout se jinam, rozhodne-li tak soud."
Případ roční Denisy a tříletého Michala ukázal, jak byla míněna. Na batůžky nedošlo. Soud se vypořádal se sourozenci,
jako by to nebyly děti, ale kufry.
Foto:
O autorovi: Očima Jany Blažkové reportérky MF DNES
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
