Šťastný návrat dětí do rodiny

Nezl. Petr, Sára a Maruška se již narodili do prostředí, které bychom mohli nazvat sociálně vyloučené. Jedná se o část města, kde, podle matky dětí, probíhá největší obchod s drogami. 

A ani matce dětí se díky úmrtí jejího otce, které velmi těžce nesla, nepodařilo tomuto uniknout a začala užívat pervitin.

Nezletilé děti se narodily zhruba s jednoročním odstupem, kdy Petr je nejstarší (5 let).  

Vzhledem k tomu, že matka začala užívat návykové látky, začala se postupně dostávat i do finančních a existenčních problémů. Byla sankčně vyřazena z evidence Úřadu práce, přišla jak o peníze, tak i bydlení. Na základě toho tedy požádala o umístění dětí v Klokánku.

Děti byly do zařízení přijaty ve velmi špatném zdravotním i psychickém stavu, kdy Petr měl akutní zánět uší, ze kterých mu samovolně vytékal hnis. Nejmladší Maruška měla problémy s držením těla, jelikož pořád jen ležela v postýlce. Sára, byť jí byly v době umístění již 3 roky, měla stále problémy s pomočováním. Adaptace dětí na nové prostředí ale proběhla velmi rychle.

Po umístění dětí v Klokánku matka zcela přestala s nimi komunikovat. Jediný, kdo děti v zařízení navštěvoval, byla jejich babička, která si děti brala alespoň na vycházky, protože také neměla vhodné podmínky pro jejich převzetí do své péče. Během pobytu dětí v Klokánku matka nadále užívala návykové látky. OSPOD jí ale opakovaně dával další a další šance, kdy pro ni zajistil léčbu v terapeutické skupině, domluvil jí konzultace s pracovníky K-centra, bohužel ale nic matce nezabránilo dále drogy užívat.

Zhruba po roce, kdy už se mělo rozhodovat o přemístění dětí do ústavního zařízení, se však matka z ničeho nic vzpamatovala a drogy užívat přestala. Na základě několika kontrol v K-centru a v návaznosti na intenzivní spolupráci matky s oddělením sociálně právní ochrany dětí byl dětem ještě jednou pobyt v Klokánku prodloužen, a to rozhodnutím soudu. Podmínkou ale bylo to, že matka během půl roku bude pravidelně dokládat testy z K-centra, najde si práci a nové bydlení. Jako zázrakem všechny tyto podmínky splnila a po zhruba půl roce, kdy děti byly průběžně u matky na opakovaných a stále delších pobytech, jí byly děti navráceny zpět do péče.

Pozn. autora: Zhruba po roce jsem děti i s rodiči (matka obnovila společné soužití s otcem dětí, který byl v době umístění dětí v Klokánku ve výkonu trestu odnětí svobody) potkala na náměstí. Všichni vypadali velmi spokojeně, upraveně a vesele si vykračovali. Takže Šťastný návrat dětí do rodiny!