Tonička

Posmutnělá a vážná čtrnáctiletá dívka zavolala na Linku bezpečí. Prý ji táta bije! Volala anonymně, ale po dlouhém rozhovoru se přece jen svěřila a souhlasila, že ji někdo navštíví a pomůže. Během jednoho dne mohla z nefunkční rodiny odejít do Klokánku. Rodiče byli proti, ale nakonec rezignovali. V Klokánku se Toničce líbilo, ale odmítala se mýt a také se stále velmi teple oblékala.

Na sobě měla několik triček a dvě mikiny, které si nechtěla sundat ani na noc. „Je to všechno nějaké divé“, líčila teta a pokračovala: „Tonička si ani jednou nepostěžovala na nějaké bití. Bude v tom něco jiného!“ Psycholožka jí dala za pravdu. Tonička byla sexuálně zneužívána vlastním otcem! Navíc, s tichým souhlasem matky. Ta byla totiž dlouhodobě hospitalizovaná a nařídila dceři, ať se otci podvolí. Ve všem! Toničce nezbývalo, než poslechnout. Když už nemohla utrpení vydržet, svěřila se Lince bezpečí, ale ze studu neuvedla pravý důvod svého telefonátu. Jednodušší bylo tvrdit, že je bita. Rodiče se beze studu snažili dceru přemluvit k návratu domů. „Nic neříkej, táta by šel kvůli tobě do kriminálu!“ volala na ni matka do okna, protože Tonička osobní setkání odmítala. Tonička ale neposlechla. Potřebovala se přece někomu svěřit! Tíživé tajemství ji úplně ochromilo. Připadala si špinavá a méněcenná. Z toho také pramenil její odpor k čistotě a hezkému oblékání. Měsíce psychoterapie a vlídného zacházení přece jen její bolavou duši začaly uzdravovat. Když si Tonička nechala od kadeřníka zkrátit vlasy a oblékla nové šaty, věděli všichni, že má napůl vyhráno. Jizvy Toničce zůstanou bohužel po celý život. Vše se zdálo být na dobré cestě, když se pod okny Klokánku opět nečekaně objevili rodiče. Na vodítku měli nádherné štěňátko. Bílé a chundelaté. Přesně takové, po jakém Tonička už dlouho toužila. „Vrať se domů, čeká tady na tebe Bellinka!“ volali na dceru a zvedali štěňátko nad hlavu. Tonička poprvé zaváhala. Ale na jejím rozhodnutí se nic nezměnilo. Domů nechce! Štěňátko se stalo nakonec příčinou smrti otce. Vracel se v podnapilém stavu z hospody a doma o něho zakopnul. Pád ze schodů nepřežil… Tonička se vrátila domů k matce, ale spokojená nebyla. I matka totiž pila víc, než je zdrávo. Nadějí se pro dívku tak těžce zkoušenou osudem stala rodina pěstounů, kam si směla vzít i svoje milované štěně.