Kruté týrání – pouhý přestupek

Roční Románek byl do Klokánku přijat v únoru 2009 ve stavu těžkého zanedbání. Postupně se jeho fyzický i psychický stav zlepšoval a po několika měsících se z něj stal milý, veselý a šikovný chlapeček. V říjnu 2010 byl téměř tříletý Románek předán příslušnými úřady do předpěstounské péče. 

Po roce a půl kontaktovala Klokánek sociální pracovnice s tím, že matka už dítě nechce, protože je nezvladatelné a agresivní. Pepíčka jsme tedy znovu přijali – těžce podvyživeného, špinavého a hladového. Za dobu rok a půl trvající „péče“ matky přibral jen 40 dkg. Byl velmi slabý, nevydržel běhat jako ostatní děti jeho věku, stále se chtěl vozit v kočárku. Od počátku ale „snědl, na co přišel“ a deficit na váze rychle dohnal. Zesílil a jeho fyzická zdatnost se rychle zvyšovala. Dnes se Pepíček projevuje jako naprosto zdravé, usměvavé a šikovné dítě, od počátku návratu do Klokánku bez jakýchkoli projevů agresivity nebo nezvladatelnosti. Jak by asi dopadl, kdyby se ho matka sama nevzdala? Pro svou milou povahu si Pepíček každého hned získal. V dubnu 2013 i jeho potkalo největší štěstí. Našli se pro něj určitě ti nejlepší rodiče, kteří již mají v pěstounské péči o několik let staršího chlapce. Když s nimi tříletý Pepíček radostně odjížděl, zamával nám a řekl, že už musí jet za svým bráškou. Hodně štěstí!