Autobiografie autorů týraných v dětství

O problematice týraných dětí vyšlo více publikací a učebnic. Skutečné příběhy vyprávěné těmi, kteří týrání zažili na vlastní kůži, však zůstávají spíše v pozadí zájmu odborníků a profesionálů. Přitom právě tyto autobiografie, podané navíc velmi sugestivním, pravdivým a strhujícím způsobem, by měly být povinnou literaturou na školách, které se otázce týraných dětí věnují. Proto o nich na našich stránkách nyní informujeme:

  
"Děti na zabití"

je autentický příběh autorky paní Milady Golobové a jejího mladšího bratra, kteří byli dlouhá léta  krutě týráni nevlastní matkou a později i otcem, váženým berním úředníkem, ve snaze zbavit se jich soustavným fyzickým i psychickým týráním, hladověním, zimou a odpíráním lékařské péče v době těžkého onemocnění. Kniha dokazuje, jak neuvěřitelně těžké útrapy jsou děti schopny snášet, aniž by si kdekoli postěžovaly, a to jednak ze strachu před svými trýzniteli, na nichž jsou plně závislí, jednak i ze studu a obav, že jim stejně není pomoci. Příznačné také je, že úřady o tíživé situaci dětí věděly, ale nijak nezasáhly.

Kéž by se s touto knihou seznámila nejen široká veřejnost, ale i všichni ti, kdo jsou povoláni zachraňovat týrané děti a pomáhat jim -  pracovníci péče o děti, soudů, policie, dětští lékaři i učitelé. Zdráháme se většinou uvěřit, že rodiče, navenek dokonce spořádání, se mohou tak strašně chovat k vlastnímu dítěti a že dítě je schopno snášet neuvěřitelné útrapy, aniž by to dalo najevo.

Sama autorka o tom v předmluvě říká: "Úmyslem napsat tuto práci jsem se zabývala již delší dobu, ale k uskutečnění mne přivedly až zprávy o stále se množících případech týrání dětí. Když nám maminka za záhadných okolností zemřela ve věku 31 let, otec se vzápětí oženil s dívkou o 15 let mladší. Nová "maminka" byla sice hezká, jenže primitivní, pologramotná a neuvěřitelně krutá a bezcitná. Projevovaly se u ní sadistické sklony, které jsme my děti pocítily v plné míře. Prožily jsme neuvěřitelná utrpení, ať už šlo o bití, hlad, zimu, šestileté věznění v "kumbále" i týrání psychické.  Otec, slaboch, plně ve vleku své ženy, nám absolutně v ničem naši zoufalou situaci neulehčil... Nikdo nic nevěděl, vždyť se to všechno odehrávalo za zavřenými dveřmi rodinného domku, a také by neuvěřil - šlo o dobu demokratické republiky Masarykovy, péče o děti byla dobře organizována. Jaká musí být situace nyní, kdy máme k demokratickému uspořádání daleko. Všechny popisované události jsou skutečné. Spíš jsem ty nejdrastičtější scény vynechala, neboť se ani nedají popsat..."

Knihu vydalo nakladatelství Návrat domů z našeho podnětu a dodalo nám dva tisíce výtisků za výrobní cenu. Snažíme se je předat co největšímu počtu pracovníků OPD, soudů i policie.

Z každého výtisku prodaného v knihkupectví jde 30 Kč na podporu našeho projektu Klokánek. Jedná se již o druhé vydání, na rozdíl od prvého nezkrácené. Knihu si za 150 Kč můžete objednat i u nás, osobně, telefonicky nebo e-mailem (viz též stránka Galérie/knihy).

 
"Dítě zvané To" a "Ztracený chlapec"

jsou dva díly autobiografické trilogie amerického autora Davea Pelzera, v nichž líčí své těžké dětství týraného dítěte. Jeho matka alkoholička ho od pěti do devíti let záměrně krutě trýznila způsobem, který ho přímo ohrožoval na životě, ve zjevné snaze přivodit mu smrt. Malý Dave byl nucen bojovat s matkou doslova o život. Otec v zájmu svého klidu dělal, že nic nevidí. Přestože známky týrání byly na chlapci zjevně patrny, trvalo mnoho let, než byl z rodiny odebrán. I Dave Pelzer ve své knize dokazuje, že děti jsou schopny snášet neuvěřitelná muka, aniž se někomu svěří - jednak se bojí ještě horších následků a za druhé se za své rodiče stydí a nevěří, že je jim možno pomoci. Jednání svých rodičů zapírají a zásahu zvenčí se často úporně brání.

Ve druhém díle se můžeme seznámit se systémem pěstounské péče v USA založeným na krátkodobých pobytech a častém střídání náhradních rodin.

Oba díly vyšly v pražském nakladatelství Columbus, s. r. o., Nad Kolčavkou 8, Praha 9.

Knihy obou autorů Vám všem, kteří chcete porozumět pocitům a reakcím týraných dětí, velmi doporučujeme. V každém případě  by si  je měli přečíst alespoň všichni ti, kteří s týranými dětmi přicházejí profesionálně do styku a mají je chránit.