O dětech z "klokaní kapsy"

  • Patnáctiletého chlapce přivezla do pražského Klokánku policie s tím, že je týden na útěku od svého otce, s nímž si vůbec nerozumí a k němuž se odmítá vrátit - otec má na něj nepřiměřené nároky, bije ho a psychicky deptá. To se projevilo i výrazně zhoršeným prospěchem ve škole. Po dvouměsíčním pobytu byl chlapec svěřen soudně do péče matky, jak si přál.
  • Svého ročního syna umístila matka do žateckého Klokánku s tím, že je závislá na drogách a chce nastoupit léčení. Přiznala, že při nedostatku drogy je agresivní, a obává se, aby dítěti neublížila. Léčbu však nenastoupila a po dobu víc než šesti měsíců se o syna žádným způsobem nezajímala. Nyní je chlapec již osvojen.
  • Z žateckého Klokánku přešla do péče budoucích osvojitelů i osmiměsíční holčička, kterou matka ve třech měsících odložila přede dveře křesťanského sdružení a přestala se o ni zajímat. V říjnu 2001 porodila syna a sama jej předala do Klokánku s tím, že nemá možnost se o něj starat a přeje si, aby mohl vyrůstat v náhradní rodině se svou starší sestřičkou. Oba sourozenci jsou již spolu u nových rodičů.
  • Devítiletý chlapec žil se svou matkou ve velmi zchátralém domku, v naprosto nevyhovujících hygienických a bytových podmínkách, takže bylo zvažováno nařízení ústavní výchovy. Ve škole chlapec silně zapáchal, děti se ho štítily a nikdo s ním nechtěl sedět. Mezi ním a matkou je však velmi silný citový vztah. OPD hledalo řešení, které by nenarušilo jeho vztah k matce, a proto uvítalo možnost přijetí do Klokánku. Přes týden je chlapec u nás a má zajištěny vhodné hygienické a bytové podmínky, víkendy tráví s matkou. Oběma toto řešení vyhovuje. Jedná se prakticky o tzv. realitní (odlehčující) pěstounskou péči, která je v zahraničí běžným způsobem pomoci rodinám na nízké sociokulturní úrovni.
  • Dvě sestřičky ve věku sedm a deset let k nám byly umístěny předběžným opatřením soudu. Ve zprávě OPD OÚ Praha-západ se uvádí: "Matka nikdy nepracovala, otec je v invalidním důchodu, jedná se údajně o bývalého toxikomana. Veškeré finanční prostředky vydá za alkohol nebo prohraje na automatech. Oba rodiče často navštěvují restaurace. I když MÚ hradil dětem obědy a poskytoval i jednorázové dávky na potraviny, byla v srpnu 2001 situace již tak neúnosná, že děti byly v podstatě ohroženy na životě. Jsou to velmi citlivé a křehké dívenky a Klokánek jsme zvolili po předchozích velmi dobrých zkušenostech s tímto zařízením."  Oba rodiče byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti a nyní jsou již  obě dívenky v osvojitelské rodině.
  • Desetiletá dívka k nám byla umístěna předběžným opatřením z důvodu týrání, které zachytila škola. Lékařská zpráva u ní konstatovala mnohočetné stopy po bití páskem, vařečkou i jinými předměty po celém těle, různého stáří. Na obličeji měla velkou a hlubokou odřeninu - na dotaz uvedla, že jí to udělala máma botou. O návratu domů zprvu nechtěla ani slyšet. Proti matce bylo zahájeno trestní stíhání. Pod vlivem odebrání nezletilé a zřejmě i trestního stíhání začali oba rodiče nezletilou téměř denně v Klokánku navštěvovat, získali povolení k prázdninové návštěvě a své postoje a kruté výchovné metody radikálně změnili k lepšímu. Dívenka byla z této změny nadšená a v souladu se svým přáním byla po čtyřech měsících vrácena domů. Nad její výchovou byl nařízen dohled a zatím je vše v pořádku.
  • Sedmnáctiletá dívka k nám za pomoci rodinného známého utekla z léčebně-výchovného ústavu s tím, že to tam už nemůže vydržet. Před umístěním byla zneužívána a týrána otčímem, který za to byl vzat do vazby. Pak ale byla nucena své obvinění vzít zpět a pro útěky z domova byla umístěna do ústavu. Po podmíněném propuštění za dobré chování se jí otčím dále mstil hrubým zacházením a ona opět skončila ve výchovném ústavu. Odtud utekla k nám. Po složitých jednáních se podařilo dosáhnout toho, že u nás mohla zůstat. Zůstala u nás až do zletilosti. Nikdo z nás nemohl pochopit, proč  tak milá,  hodná a pracovitá dívka, která velmi ráda a sama od sebe pomáhala s malými dětmi, byla umístěna do "polepšovny".
  • Z dětského výchovného ústavu byla  rozhodnutím soudu do pražského Klokánku umístěna čtrnáctiletá dívka, která se předtím "chytila" špatné party, toulala se, dopustila se drobné krádeže a experimentovala s drogami. Po půlročním pobytu u nás, kdy na víkendy pravidelně chodila domů, se její chování zlepšilo natolik, že se do rodiny mohla natrvalo vrátit.
  • Dvě tříleté sestřičky, dvojčátka jsme do pražského Klokánku přijali na žádost jejich strýce, který je přivezl z Ukrajiny. Po smrti matky žily ve veliké bídě u staré a nemocné babičky a hrozilo jim umístění do sirotčince. Strýc, který zde má povolen dlouhodobý pobyt, nechtěl připustit ani umístění do dětského domova u nás, a proto nás požádal o pomoc. Nyní jsou již obě holčičky osvojené.
  • Předběžným opatřením soudu byl do pražského Klokánku umístěn dvouletý chlapec, jehož matka, těžká alkoholička, odmítala léčbu. Syna dokonce kojila i ve stavu těžké opilosti. Teprve po odebrání dítěte nastoupila protialkoholní léčbu. O syna projevovala velký zájem a  po úspěšném absolvování léčby jí byl chlapec soudně vrácen do výchovy, nad jíž byl nařízen dohled.
  • Matka samoživitelka z Kroměříže neměla nikoho, kdo by se jí v době hospitalizace v psychiatrické léčebně  postaral o třináctiletou dceru. Ačkoli zde máme Klokánka, doporučila jí sociální pracovnice umístění dcery do dětské psychiatrické léčebny, i když se jedná o psychicky zdravou a velmi hodnou dívku. Naštěstí se to dozvěděla naše sociální asistentka a matce i její dcerce nabídla Klokánek. Obě návrh s vděkem a ulehčením přijaly. Lence se v Klokánku moc líbilo a s maminkou udržovala kontakt. Nemusela ani změnit školu, neboť strejda ji do původní denně dovážel. Po propuštění z léčebny však matka opět propadla alkoholu a automatům, o dceru ztratila zájem, a dívka sama se k ní odmítla vrátit. Nyní již má nové rodiče.
  • Na dva brášky ve věku šesti a jedenácti let nás upozornilo OPD s tím, že se k nim 10.1.2001 těsně před ukončením pracovní doby dostavila matka s oběma dětmi a uvedla, že je vyhodili z ubytovny a že bude muset jít asi spát na nádraží. Děti jsme se souhlasem matky přijali - byly značně zanedbané a zavšivené. Matka uvedla, že si půjde vydělat peníze na byt do Rakouska. Po měsíci zcela ztratila o své děti zájem, a protože se nám pro ně nepodařilo nalézt jinou náhradní rodinu a OPD se domáhalo ústavní výchovy, požádali o svěření do pěstounské péče jejich "klokaní rodiče". Soud návrhu vyhověl, a tak oba chlapci zůstali v našem rodinném Klokánku, jak si přáli.
  • Sedmnáctiletý chlapec byl do Klokánku v Dolním Benešově na Opavsku umístěn na základě předběžného opatření soudu. Důvodem byl alkoholismus matky, která všechny peníze propila a synovi poslední dva měsíce prakticky nedala najíst. Přišel k nám ve stavu naprostého vyčerpání, kdy během dvou měsíců zhubl o deset kilo a nechtěl-li zemřít hlady, musel si jídlo opatřovat drobnými krádežemi. Nyní už má své nové rodiče a kupu sourozenců k tomu.
  • Sedmnáctiletou dívku a jejího o tři roky mladšího bratra od malička vychovávala babička. Její zdravotní stav se  postupně horšil. S pomocí dětí ale vše zvládala. Pak však upadla a zlomila si nohu v krčku. S jejím souhlasem byli oba sourozenci přijati do pražského Klokánku. Mohli tak oba dojíždět do své školy a babičku v nemocnici navštěvovat. Jinak jim hrozilo předběžné umístění do ústavní péče, přičemž by došlo k jejich rozdělení (dívka dle věku patří do diagnostického ústavu pro mládež, chlapec do dětského diagnostického ústavu). Po jejím návratu z nemocnice se k ní obě děti vrátily. Po několika měsících ale babička zemřela, a proto k nám děti přišly znovu. Dívka odešla po dosažení zletilosti, chlapec byl svěřen do pěstounské rodiny.
  • Již rok žije v Klokánku osmiletá dívenka, jejíž rodiče jsou bezdomovci. Holčičku jsme přijali na žádost OPD, když měli být vystěhováni z ubytovny, kde nadto byly naprosto nevyhovující podmínky. Veškerý majetek rodičů se vešel do několika igelitových tašek. Dcerku ale mají moc rádi, a i ona je. Denně ji u nás navštěvují. Vždy kolem třetí hodiny odpoledne si ji vezmou na vycházku a v šest hodin večer ji vracejí. Často si s holčičkou sednou do cukrárny, objednají jí zákusek a spokojeně přihlížejí, jak jí chutná. Dívenka se na ně vždy těší a jak se zdá, všichni tři jsou spokojení.
  • Těsně před letošními letními prázdninami nás kontaktoval otec se žádostí, abychom přijali jeho osmiletého syna a našli pro něj náhradní rodinu. Uvedl, že před rokem mu ho přivedla matka, která jej má svěřeného do péče, ale od té doby se o něj nezajímá. On již má novou rodinu, jeho družka chlapce nesnáší a ten prý dělá samé naschvály. Žárlí na mladšího sourozence a oni si s ním neví rady. Ve škole se ale chová dobře a výborně se učí. Dítě jsme ihned přijali. Byl to mimořádně hodný a milý chlapec, kterému se u nás ihned zalíbilo. Sám spontánně říkal, že v Klokánku čeká na novou maminku. Milujících rodičů se dočkal za necelých šest týdnů, ještě o prázdninách.
  • Na vlastní žádost jsme přijali dvanáctiletou dívku, která to už doma nemohla vydržet. Švagr ji neustále ponižoval, nadával jí a křičel na ni. Nikdo se jí prý nezastal. Cítila se doma jen na obtíž. Tyto skutečnosti potvrdila i její starší sestra, která ji k nám přivedla. Matka nakonec souhlasila nejen s Klokánkem, ale i s pěstounskou péčí.
  • Na doporučení okresního úřadu (OPD) a žádost matky nám přivezla sanita do žateckého Klokánku přímo z porodnice šestidenní miminko. Holčička u nás počká v rodinném prostředí na rozhodnutí matky, zda bude schopná převzít dcerku do své péče, nebo zda dá souhlas k jejímu osvojení. Kéž se rozhodne dobře.
  • Rozsudkem Okresního soudu v Plzni nám byla svěřena třináctiletá dívka, opakovaně vrácená z pěstounské péče - nikoli pro poruchy chování, ale vždy z důvodu úmrtí jednoho z pěstounů. Je to velice hodná, mírná a milá dívka. Proto máme velkou radost, že za necelé dva měsíce se nám pro ni podařilo rodinu, kde se jí velmi líbí a kde snad už konečně najde jistotu a bezpečí.
  • Neznámá mladá žena přivedla letos v říjnu do Klokánku sedmnáctiletou dívku, kterou uviděla sedět na zemi před obchodem, smutnou a špatně oblečenou. Dala se s ní do řeči a zjistila, že dívka je na útěku z domova, kde byla opakovaně pohlavně zneužita druhem matky. Matka, které se dívka svěřila, jí vyčetla, že je to její vina, že ho sama svedla. Od té doby se dívka doma cítila jako černá ovce a rozhodla se utéct. Naše sociální asistentka rodinu ihned navštívila. Matka "vinu" dcery potvrdila a k jejímu pobytu u nás dala nakonec souhlas. Poměry v rodině byly na první pohled neutěšené, všude nepořádek, zima, zakouřeno. Dívka u  nás pravděpodobně zůstane až do zletilosti.