Kruté rozhodnutí

Šestidenní Viktorku jsme přivezli do Klokánku přímo z porodnice v říjnu 2009 na telefonickou žádost OSPOD a na základě dohody s matkou, která neměla s dcerou kde bydlet.

Zpočátku své miminko navštěvovala, ale její návštěvy postupně řídly. V říjnu 2010 přišla matka za Viktorkou naposledy. Otec dceru nenavštívil nikdy. Soud proto rozhodl o svěření holčičky do Klokánku a vyslovil nezájem rodičů. Viktorku tedy bylo možné předat do náhradní rodiny. V tom okamžiku však nastal velký problém. Holčička je totiž slovenské státní příslušnosti, orgán sociálně-právní ochrany navrhl Slovenské republice repatriaci a slovenský soud rozhodl o jejím umístění do dětského domova na Slovensku. Děti ale nejsouvlastnictvím státu, jehož jsou státními příslušníky. Jak by to asi dopadlo v případě dvojího státního občanství? O dítěti mají podle mezinárodního práva rozhodovat soudy v místě obvyklého bydliště, a to bylo v ČR. Viktorka se v České republice narodila, žila tu její matka a jinou řeč než češtinu neznala. Klokánek se proto vzbouřil, rozhodnutí slovenského soudu nerespektoval a obrátil se se stížností a podnětem na Úřad pro mezinárodně-právní ochranu dětí v Brně, a ten nám dal za pravdu. Nakonec tedy všechno dobře dopadlo.  Téměř dvouletá Viktorka, vždy milá, šikovná a zvídavá holčička, odešla v létě 2011 do péče budoucích osvojitelů. Šťastní noví rodiče nám pravidelně píší, jak se Viktorce daří a co nového umí a posílají nám fotografie. Máme z toho vždycky velkou radost.