Základní školou byl dne 16. 10. 1996 naší pobočce v Českých Budějovicích nahlášen případ podezření z nepřiměřeného trestání třináctileté dívky, která si na to ve škole postěžovala. Učitelka jí doporučila, aby mamince koupila kytku a pokusila se s ní o svých problémech a pocitech pohovořit. Na dotaz pak dívka sdělila, že už je všechno v pořádku. Přesto nás o tom škola pro jistotu informovala. Návštěvou v rodině naše sociální asistentka zjistila, že matka před půlrokem ovdověla, byla plačtivá a uváděla, že se ze smrti manžela stále nemůže vzpamatovat. Má ještě další tři děti - o rok mladšího syna a dvouletá dvojčátka - a je toho na ni moc. K dětem se za přítomnosti naší pracovnice chovala vlídně a žádné známky špatného zacházení na nich patrny nebyly. Asistentka se snažila matku psychicky povzbudit, pomáhala jí při vyřizování dědického řízení a nabízela i další pomoc. Přitom jí stále zdůrazňovala, že se musí "sebrat", že děti ji potřebují a že k nim musí být trpělivá. Často rodinu navštěvovala, až při jedné návštěvě zastihla děti doma samotné. Obě starší děti, které k ní mezitím pojaly důvěru, jí začaly o překot vyprávět, jak je na ně máma zlá, jak se před lidmi přetvařuje, a když jsou s ní samy, stále jim nadává a vyhrožuje a prakticky denně je bije - pěstí, vařečkou, páskem, bužírkou, lopatkou. Hází po nich i nůž a vyhrožuje jim, že je podřízne, když to někomu řeknou. Nejstaršího chlapce několikrát pořezala nožem. Vařečkou je bije i do hlavy, o chlapcovu hlavu ji přerazila, až měl "díru do hlavy" a asi otřes mozku, protože zvracel a bylo mu špatně. K lékaři s tím nešel, máma mu to jen zalepila a nechala ho ze školy doma. Jednou mu dala padesát ran páskem, jindy ho strašně zbila za to, že si za čtrnáct korun koupil z tátovy výplaty kuličky, i když mu to táta dovolil. Tehdy měl potom vysokou horečku a celé prázdniny mu rány hnisaly. Zdá se jim, že je matka nenávidí a že jí dělá dobře, když je mlátí hlava nehlava. Tak se k nim chová odjakživa, i v době, kdy ještě měli tátu. Ten se někdy kvůli tomu s mámou hádal. Malá dvojčátka bije také, třeba jim dá ránu, až spadnou ze židle nebo se uhodí o roh postele. Když jim asistentka sdělila, že to musí nahlásit na policii, obě děti se strašně vyděsily a tvrdily, že jakmile by se máma dozvěděla, že něco řekly, určitě by je zabila. Pak už by tam s ní nemohly zůstat ani jeden den. Opakovaně říkaly, ať už je vezmou a dají do dětského domova. Případ jsme ihned nahlásili dětské lékařce, oddělení péče o rodinu a děti i policii. Lékařskou prohlídkou byly na těle dětí, zakrytém oděvem, zjištěny četné hematomy různého stáří a velikosti. Zjištěny byly též čerstvé řezné rány na ruce chlapce, dle jeho vyjádření po něm matka hodila sklo. Strup na pravém rameni dítě vysvětlilo tím, že ho matka píchla nožem. Sousedé uvedli, že z bytu je dlouhá léta slyšet křik a pláč dětí, byly slyšet rány i nadávky nejhrubšího zrna. Matka do dětí údajně i kopala a tahala je za vlasy. Je prý velice agresivní, mstivá, nebezpečná svému okolí. Sousedé v širokém okolí se jí bojí a vyhýbají se jí. I širší rodina týrání dětí, a to od nejútlejšího věku, potvrdila. Přestože jsme sociální pracovnici upozornili na vážné obavy dětí z matky a na jejich ohrožení, pokud by se matka dozvěděla před jejich odejmutím, že si stěžovaly, navštívila sociální pracovnice matku a sdělila jí, že v průběhu několika dnů jí děti budou odebrány. Zájem o jejich převzetí projevila širší rodina, měla však obavy z jednání matky.Děti byly umístěny do diagnostického ústavu. Proti matce bylo zahájeno trestní stíhání, nakonec však byla věc posouzena jen jako přestupek a děti jí byly vráceny.
