V březnu 1999 se na naši pražskou pobočku obrátil rozvedený otec spolu se svým třináctiletým synem, který měl po těle zjevné stopy po surovém bití. Chlapec sdělil, že ho matka i její druh velmi často bijí, zejména za školní výsledky, ale i jindy, pokud přesně nesplní jejich pokyny. Doma nemá klid, máma i její druh stále křičí, hádají se nebo ho bijí. Naposledy ho máma zbila hadicí od vysavače za to, že o víkendu, který trávil s otcem, napsal úkol na průklepový papír. Tomáš to další den sdělil učitelce i ředitelce školy, která s ním zašla k lékaři a věc oznámila na OPD. Škola již dříve vyslovila podezření na nepřiměřené fyzické i psychické trestání dítěte. Chlapec u nás uváděl, že chce být u otce, k mámě už se vrátit nechce, zbila by ho ještě víc za to, že si stěžoval. OPD však nechce o okamžité změně výchovy ani slyšet.
Nakonec ale všechno dobře dopadlo. Tomáš zůstal až do rozhodnutí soudu u otce. Matka s tím posléze souhlasila, a tak
byla před soudem uzavřena dohoda, podle níž se Tomáš svěřuje do jeho péče. Při soudním jednání potvrdila, že syna
ztrestala za to, že nerespektoval její pokyny ohledně úkolu.
