Zpravodaj 1/1998

Vážení a milí členové FOD,

co nejsrdečněji Vás pozdravujeme a zasíláme Vám zpravodaj, ve kterém se s Vámi chceme podělit o naše radosti i starosti a informovat Vás o tom, jak se vyvíjejí případy, o kterých jsme psali v předchozích zpravodajích i o tom, jaké změny nám všem a hlavně dětem přináší novela zákona o rodině. Velkou radost máme z toho, že výtěžek naší zimní sbírky dosáhl deseti a půl milionu korun a že díky tomu jsme mohli naši činnost dále rozšířit. Jsme také velmi rádi, že se stále rozrůstá i naše členská základna - za uplynulý rok o 1 184 členů. Vážení a milí členové, za Vaši dosavadní pomoc Vám moc a moc děkujeme a těšíme se na další Vaši podporu a spolupráci.

Největší dárci zimní sbírky:

Nejvyšší finanční dary ve výši 100 000,- Kč věnovaly H.I.S. s.r.o. Zlín, TECHNISERV NET s.r.o. Brno (již opakovaně) a fa. T. a T. UHROVI, 80 000,- Kč věnovala EVANGELICKO-METODISTICKÁ CÍRKEV, finanční dary po 50 000,- Kč věnovali FINANCIA, a.s., paní J. KOVAŘOVICOVÁ, fa KOZOHORSKÝ, NADACE KOMERČNÍ BANKY a.s. JISTOTA, PERSA - MODE, a.s., PRVNÍ DRUŽSTEVNÍ ZÁLOŽNA OSTRAVA, pan ing. Z. TUMA a ŽB - TRUST, investiční společnost, a.s., finanční dary ve výši 45 000,- Kč věnovali pan JUDr. M. BEDNAŘÍK, pan ing. V. PÁTEK a paní Z. PÁTKOVÁ, 30 000,-Kč věnovala PRAGMA, s.r.o., 26 042,- Kč darovala LUTERSKÁ EVANGELICKÁ CÍRKEV a.v. v ČR, 25 000,- Kč darovala BOUARD, s.r.o., 24 000,- Kč věnovala INTERTRADE INT. L., s.r.o., finanční dary ve výši 20 000, -Kč věnovali BANKOVNÍ HOLDING, a.s., CREMON, s.r.o., paní M. ČERVINKOVÁ, ČESKÁ NÁMOŘNÍ PLAVBA, a.s., ECO TREND s.r.o., INTERNET CZ, s.r.o., pan ing. Z. JAROŠ, fa KRIČFALUSIJ - VIOLA, LESY ČESKÉ REPUBLIKY, s.p., MORAVSKO - ČESKÁ INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, NORWEST, s.r.o. a paní J. ROSENDORFOVÁ, finanční dary ve výši 15 000,- Kč věnovaly INFINITY a.s., fa J. MALÍK - INTERNATIONAL CONSUI TING, TESLA SEZAM a.s. a TORI, s.r.o., 13 000,- Kč věnovala fa P.PARTLOVÁ - ELEKTROMAT CEVA, a.s. a finanční dary ve výši 12 000,- Kč věnovaly AUTOKOLA + HAYES WHEELS AUTOKOLA NH, a.s. a ROCHE, s.r.o.. Děkujeme !

Knihy pro děti v hodnotě 47 601,- Kč darovala ZŠ GRAFICKÁ, PRAHA 5, o vybavení naší dětské herny krásnou prolézačkou v podobě velkého hradu v ceně 25 000,- Kč se zasloužily paní Tina PLETÁNKOVÁ z TV Prima a MOUNTFIELD, a.s., 1. DRUŽSTEVNÍ ZÁLOŽNA v Ostravě nadále poskytuje zdarma kancelář našemu sociálnímu středisku a hradí i jeho další provozní náklady, Je nám také velkou ctí, že i letos - již potřetí - je FOD jednou ze tří organizací, jíž se houslový mistr pan Josef Suk rozhodl věnovat 27 000,- Kč z výtěžku koncertů v rámci dubnové prestižní akce "Hradčany hudební". Děkujeme !

Z dopisů reagujících na sbírku:

"...po přečtení Vašeho zpravodaje jsme udiveni, že se ještě takto týrané děti u nás najdou a jejich rodiče takřka uniknou trestu. Těchto dětí se smutným osudem je nám opravdu velmi líto a rádi bychom jim pomohli. Naše finanční situace je však nyní velmi nepříznivá. Zpravodaj a dopis s číslem Vašeho konta vyvěsíme na nástěnku, aby naši zaměstnanci mohli sami zvážit situaci a podpořit Vaši činnost a pomoci těmto dětem."
S přáním šťastného roku 1998 pro všechny děti
Jaroslav Procházka, ředitel výr.družstva Orlík - Kompresory

22 dětí "nikoho" už je "někoho"

V roce 1997 bylo prostřednictvím FOD umístěno do náhradních rodin 22 dětí z kojeneckých ústavů, dětských domovů a zvláštních škol internátních, pro které neměly náhradní rodinu příslušné státní úřady a instituce. Snad proto, že je "nikdo nechtěl", snad proto, že na ně nezbyl čas. Nové rodiče tak nalezlo 14 dívek a 8 chlapců, z toho 10 ve věku do tří let, 4 ve věku do šesti let, 4 ve věku do deseti let a 4 ve věku nad 10 let. Menšinového etnika bylo 15 dětí - 14 romských a 1 vietnamské. Přesto, že FOD za dobu své existence nalezl náhradní rodinu více než třem stovkám dětí, kterým ji nebyl schopen zajistit stát, sdělil zástupce MPSV v pořadu "Nejsou děti" z cyklu "Cesty do dětství", že podle připravovaného zákona o sociálně právní ochraně dětí už nestátní subjekty nebudou moci náhradní rodinnou péči zprostředkovávat. Že stovky dětí tím přijdou o rodinné zázemí a v 18 letech skončí jako bezdomovci, tvůrcům zákona zřejmě nevadí. Zvláštní to zákon na ochranu dětí, když místo rodin jim nabídne jen ústavy!

Samozřejmě se s tím nehodláme smířit a doufáme ve Vaši podporu. Možná by pomohlo, pokud byste svůj názor napsali MPSV (120 00 Praha 2, Na poříčním právu) a Sněmovně Parlamentu (110 00 Praha 1, Sněmovní ul.) alespoň Vy, kteří jste děti prostřednictvím FOD přijali nebo jste je měli u Vás v ústavní péči. Děkujeme !

Z dopisů nejradostnějších:

" ...dovolujeme si Vám napsat o naší dcerce Janičce, kterou jsme získali díky Vašemu přispění z DD Most. Koncem tohoto měsíce jí budou dva roky. Je živá, veselá a během svého pobytu u nás se naučila plno nových slovíček. Zdůrazňovali nám její velkou mentální zaostalost, ale je to holka chytrá a velice dobře se učí. Ještě jednou díky."
manželé Formánkovi, Praha

"...s radostí Vám sdělujeme, že s Vaší pomocí byla z našeho zařízení umístěna do pěstounské péče Margita B., nar. 1995. Přijata k nám byla dne 20.2.1997 z KÚ Ostrava a na základě rozhodnutí o předpěstounské péči byla propuštěna dne 30.10.1997 do nové rodiny manželů B., bytem ... Zasíláme Vám fotografii Margitky a ještě jednou děkujeme za spolupráci."
Za LILA domov pro postižené děti Otnice Ludmila Pšenáková ředitelka

Zakrátko přišel dopis i od nových rodičů Margitky:

"...posíláme Vám fotku naší milované Margitky. Je to moc roztomilá a hodná holčička, máme ji rádi. Začíná pěkně mluvit, jsme s ní velice spokojeni."

Z pětek v ZvŠ jedničky na ZŠ!

Rodinné zázemí našla s pomocí FOD v loňském roce i jedenáctiletá Izabela, která byla do ústavní péče umístěna ve třech letech. Rodiče se o ni nikdy nezajímali. Izabela byla vždy milá a hodná, vděčná za každý projev zájmu. Ve třetí třídě zvláštní školy však propadala ze tří předmětů a není vyloučeno, že nakonec by skončila v pomocné škole ÚSP. Spolu s dalšími dětmi ze zatopené Zvláštní školy internátní Lázně Jeseník se zúčastnila o prázdninách v období záplav našeho poradensko relaxačního pobytu pro náhradní rodiny ve výše položeném a tedy bezpečném Javorníku. A právě tady si Izabela zamilovala "naše" pěstouny, manžele Klemešovy s již třemi dětmi v náhradní rodinné péči, stejně jako oni ji. Od svých nových rodičů se nehnula ani na krok a celá zářila jako sluníčko. Protože pěstouni s úžasem za pár dní zjistili, že se jedná o velmi chytrou dívenku, navštívili s ní psychologa, který konstatoval, že v důsledku ústavní deprivace u ní došlo k bloku paměti, který po získání rodinného zázemí a citovém nasycení spontánně odezněl. Izabela tedy znovu nastoupila do třetí třídy, ale základní školy. A na jejím pololetním vysvědčení se skvěly samé jedničky a jen jediná dvojka z matematiky ! Případ Izabely jen potvrzuje známý výzkum paní profesorky Koluchové, která zjistila, že až čtvrtina nevzdělavatelných dětí se do ústavů sociální péče dostala v důsledku psychické deprivace, ač při zajištění náhradní rodinné péče by tyto děti byly schopny absolvovat nejen zvláštní, ale často i základní a střední školu !

Budou mít "svého" člověka ?

V minulém zpravodaji jsme pod tímto názvem informovali o naší snaze nalézt blízkou osobu dětem, které nemají šanci na náhradní rodinnou péči a umožnit jim mít "svého" člověka alespoň občas, o víkendech a prázdninách. Dětem by tak mohly pomáhat i ti, kteří nemají podmínky pro trvalou péči o ně. V úvahu by přicházely děti spíše školního věku, neboť u dětí od jednoho do zhruba deseti let by mohla hrozit nadměrná citová fixace a neschopnost pochopit nutnost návratů do dětského domova. Navíc mladší děti přece jen mají větší šanci na osvojení nebo pěstounskou péči. Na FOD tento projekt zajišťuje paní Mgr. Fořtová. Rádi bychom Vás nyní seznámili s jedním z dopisů, který nás velmi potěšil:

"Vážení přátelé, ani nevíte, jakou jste nám udělali radost nabídkou, jak pomoci některým dětem z našeho domova. Teď o Vánocích smutek těch, kteří "nikoho" nemají, byl opravdu vidět. Velice bychom takovou rodinu, která by občas naše dítě vyvedla ze stereotypu škola - domov, přivítali. My pro naše děti pořádáme různé sportovní zájezdy, cestujeme, ale jsme to pořád stejní lidé. Dokonce ve dvou případech praktikujeme tento Vámi navržený model. Občas nějaký ten víkend, někdy prázdniny. Citově jen jako opravdové přátelství a snaha udělat radost. Naše děti to tak chápou a myslím, že jsou spokojeny. Jedna taková rodina si bere i různé děti, takže ji skoro všechny znají a řadí ji pomalu jako součást našeho domova. O hlavních prázdninách není výjimkou, že si bereme děti do svých rodin. Zůstává jich na domově málo a tábory také nejsou všechno. Ať se Vámi doporučená rodina přijede podívat, popovídat si s námi a pokud se záměr podaří, pak je to vítězství."

Mgr. Václav Škola, ředitel DD

Nový časopis o náhradní rodinné péči

Počátkem letošního roku vyšlo nulté číslo zajímavého časopisu o náhradní rodinné péči, kde lze nalézt nejen příběhy a jednotlivé případy z praxe, ale i rady, doporučení, rozhovory, portréty a informace o výzkumu na úseku náhradní výchovy. Časopis bude jistě velkým přínosem nejen pro náhradní rodiče a žadatele o náhradní rodinnou péči, ale i pro dětské domovy a obdobná zařízení pro náhradní výchovnou péči. Předpokládá se, že podle zájmu bude vycházet dvakrát až čtyřikrát ročně v ceně 30,- až 40,- Kč. Nulté číslo je zdarma. Objednat si jej lze na adrese: Středisko náhradní rodinné péče, Senovážná 2, 110 00 Praha 1, tel.: 02/24224366 (pozn.:možno menším písmem).

Pěstounská péče je i pro babičky!

Čas od času se na nás obracejí v zoufalé situaci prarodiče, kterým byla svěřena vnoučata do tzv. péče třetí osoby. Rodiče dětí výživné často neplatí nebo jen v minimální výši a veškerá výživa tak spočívá na prarodičích. Ti jsou obvykle již v důchodu a jejich příjmy jsou těsně nad hranicí životního minima. Nemají proto nárok na žádnou dávku nebo příspěvek, kterým by pokryli zvýšené potřeby dětí - potřeby do školy, oblečení, zájmovou činnost. Přitom ve většině případů se jedná o situaci, kdy neschopnost rodičů pečovat o své děti je zjevně dlouhodobá a jsou tedy splněny podmínky pro pěstounskou péči. Přestože by tak potřeby dítěte byly lépe zajištěny, neboť prarodiče by měli nárok alespoň na příspěvek na výživu dítěte, OPD je o této možnosti často neinformuje a navrhuje jen svěření dítěte do péče podle par. 45 zák. o rodině. Přitom péče o vnouče je zpravidla psychicky i fyzicky značně náročná a finanční problémy představují další zbytečnou zátěž. A tak Vám, vážené babičky a vážení dědečkové, doporučujeme, abyste v případě, že Vaše péče o vnouče bude zřejmě dlouhodobá, podali u soudu návrh na změnu dosavadní péče na péči pěstounskou. V případě potřeby Vám s podáním návrhu rádi pomůžeme.

Vyhledávání ohrožených dětí

Díky příznivému výsledku zimního kola naší celonárodní sbírky jsme mohli otevřít další čtyři sociální střediska. Jejich hlavní pracovní náplní je vyhledávání týraných, zanedbávaných i jinak sociálně ohrožených dětí a zajištění neodkladné pomoci těmto dětem. O své činnosti informují zejména v regionálním tisku, rozhlasu a televizi. O činnosti střediska pražského, ostravského a brněnského informovala i masmédia celostátní. Největší publicity se v poslední době dostalo dvěma brněnským případům, o kterých ve zpravodajství informovala TV NOVA - první se týká pěstounské rodiny, které chce okresní úřad v Třebíči zcela bezdůvodně odebrat čtyři děti (lépe jim prý bude v dětském domově, protože tam mají psychologa a etopeda) a druhý premiéry německého nastudování opery AIDA (pouze pro zvané), v průběhu níž nahé ženy svlékaly v erotické scéně třináctileté chlapce z brněnské taneční konzervatoře. Případ přímo detektivním způsobem vypátral náš asistent PhDr. Papoušek a ihned nahlásil na policii pro podezření z trestného činu ohrožování mravní výchovy mládeže. Ostravské středisko ve spolupráci s českobudějovickým se velmi aktivně podílelo na zajištění humanitární pomoci v zaplavených oblastech, a to včetně zajištění tří turnusů táborů pro celkem 80 dětí z postižených sociálně slabých rodin. V loňském roce naše střediska řešila celkem 864 konkrétních případů ohrožených dětí. V tom není zahrnuto množství osobních, telefonických či písemných jednorázových konzultací a porad, které z časových důvodů neevidujeme.

Z naší praxe:

Nejsou byty - bude ústav

Na Prostějovsku podalo OPD návrh na nařízení ústavní výchovy nad pěti dětmi, a to pouze pro neúnosné bytové podmínky, vzniklé v souvislosti s restitucí. Na obecní byt nebyla šance a sociálně slabá rozvedená matka nebyla schopna hradit tržní nájemné. Našim asistentkám se však podařilo najít cenově přístupný byt, nájemné ale bylo nutno uhradit na rok dopředu. Formou bezúročné půjčky jsme matce vypomohli a díky tomu ústavní výchova nad dětmi nařízena nebyla. Přesto strach ze ztráty rodinného prostředí vedl u jednoho z dětí k závažným psychickým problémům.

"Useknu ti hlavu sekyrou"

Se žádostí o pomoc třem týraným dětem se na nás obrátila pedagogicko psychologická poradna v Rychnově nad Kněžnou s tím, že třem u nich vyšetřeným dětem hrozí sexuální zneužití či dokonce smrt. Otec, těžký alkoholik s psychopatickým vývojem osobnosti děti surově bije a vyhrožuje jim i matce smrtí. Zejména Františkovi neustále opakuje, že mu usekne hlavu sekyrou. Před dětmi se pohlavně ukájí a i matku před nimi hrubě sexuálně obtěžuje. Protože matka nemá kam jít, nemůže se jednání otce bez ohrožení života svého a svých dětí vzepřít. Naštěstí díky naší sbírce jsme v Košťanech na Teplicku v rámci projektu "Střecha" otevřeli náš první azylový dům pro mládež opouštějící dětské domovy a pro ohrožené děti a matku s dětmi jsme zde mohli ihned ubytovat a jejich týrání tak překazit. Současně jsme podali trestní oznámení a doufáme, že otec bude vzat do vazby pro nebezpečí z pokračování v trestné činnosti a možnost ovlivňování svědeckých výpovědí a děti se budou moci vrátit domů.

Lucinka

Obdrželi jsme mnoho rozhořčených dopisů na článek z předminulého zpravodaje (č. 1/97) "Proč musela Lucinka zemřít" a alespoň se dvěma z nich Vás chceme seznámit:

"...předem bych Vám chtěla poděkovat za Vaši záslužnou činnost. Z některých věcí je mi ale opravdu smutno. Snad nejvíce smutno mně i mé dceři bylo z případu utýrané Lucinky. V televizi Nova proběhla sice zpráva, ale zdaleka ne tak podrobná. Nechce se mi věřit, že Lucinka měla kolem sebe tolik lidí bez zájmu o ni a za svůj krátký život že poznala tolik krutosti a nelásky. A to si říkají lidé a povyšují se nad zvířata. Zatím zvíře by nebylo schopno utýrat své mládě. Prosím Vás, volejte po vyšších trestech pro tyto "lidi". Člověku se chce přiklonit se k výroku "Čím víc poznávám lidi, tím raději mám zvířata".
Věra Šmídová, Háje nad Jiz.

(Vážená paní Šmídová, s Vašimi názory se plně ztotožňujeme, včetně srovnání se zvířaty. Zamyslíme-li se na tím, musíme připustit, že kdyby se lidé chovali jako zvířata - alespoň ke svým dětem - nemusel by FOD vůbec existovat. Na rozdíl od některých lidí zvířata o své děti pečují s nezměrnou láskou, něhou, moudrostí a trpělivostí, chrání je s nasazením vlastního života, netýrají je, neopouštějí ani neprodávají k účelům pornografie či prostituce.

"...případ Lucinky se mě velmi dotkl. Mám půlročního chlapečka a nedovedu si vůbec představit, že bych mu nedala jíst či na něj křičela nebo ho bila a týrala. Její matka i druh si zaslouží trest nejvyšší. Pozadu by ale neměli zůstat ani jejich nejbližší či kamarádi, kteří o tom věděli a neoznámili to - tak například i dětská lékařka či sociální pracovnice. Je dobře, vstoupí-li to aspoň do podvědomí veřejnosti, která se k tomu může vyjádřit."
Dagmar Ultzenová se synem Adámkem

(Vážená paní Ultzenová, i s Vašimi názory plně souhlasíme. V době úmrtí Lucinky dosud nebyla v platnosti oznamovací povinnost na týrání svěřené osoby. Novela v tomto smyslu však platí již od 1.1.1994, t.j. čtvrt roku po úmrtí Lucinky. Proto postih lékařky i sociální pracovnice by byl problematický. Kdyby ale k podobnému případu došlo po tomto datu, pak by trestní postih profesionálních pracovníků i ostatních lidí, kteří o týrání Lucinky věděli, za trestný čin neoznámení trestného činu měl být bez problémů.)

A jak případ pokračuje ? Proti trestnímu příkazu, jímž byla matka (která kruté zacházení svého druha kryla, sama dceru týrala a několik hodin nečinně přihlížela jejímu umírání) odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody, nebylo podáno odvolání a trestní příkaz tak nabyl právní moci. Proto jsme podali na ministerstvo spravedlnosti podnět ke stížnosti pro porušení zákona, kterému bylo vyhověno, trestní příkaz byl zrušen a věc vrácena obvodnímu soudu pro Prahu 8 k novému projednání a rozhodnutí. Rozsudek dosud vynesen nebyl - hlavní líčení je odročeno na 1. 6. 1998. Druh matky Martin Ježek byl opětovně odsouzen na 15 let a nadále si užívá svobody. O jeho odvolání nebylo do uzávěrky zpravodaje rozhodnuto.

TV cyklus "Cesty do dětství"

O publicistickém cyklu "Cesty do dětství", na který zadává náměty FOD, jsme informovali již v minulém zpravodaji (2/97). Od počátku roku bylo odvysíláno těchto pět dílů: "Matka neznámá" (24.1.), "Dítě jako majetek" (21.2.), "Nejsou děti" (21.3.), "Život bez občanství" (18.4.), a "Zkoušky z rodičovství" (16.5.). Další díly můžete shlédnout ve dnech 13.6, 17.7, 8.8., 5.9., 3.10., 31.10., 28.11. a 26.12.1998. Protože vysílací čas není příliš výhodný (premiéra na ČT 2 vždy v sobotu kolem 22.30 hod., repríza rovněž na ČT 2 v pondělí po půlnoci), obrátili jsme se na ředitele České televize se žádostí zařadit alespoň reprízu do sledovanějšího času, pokud možno na ČT 1. Byli bychom samozřejmě rádi, pokud byste tuto žádost podpořili. V případě Vašeho zájmu by snad bylo možno zaslat videozáznam odvysílaných pořadů.

Z reakce na jeden z dílů "Cest do dětství":

" Z pořadu ČT 2 v sobotu 21.2. "Dítě jako majetek" šla na mě hrůza. Nemohu pochopit, že všichni ti vzdělaní lidé, kteří do tohoto případu zasahovali a s konečnou platností i rozhodli, jsou také normálně myslící lidé - ve svém soukromí i rodiče dětí. Poslední dobou se mi stále více zdá, že mnoha soudcům a úředníkům různých sociálních institucí se pod paragrafy ztratil tzv. selský rozum. Tak úzkostlivě se snaží držet litery zákonů, že nevidí jejich smysl pro člověka. V případě Ivanky se samozřejmě mělo rozhodnout podle jejího přání. Jakou tragedií bude přesazení dospívajícího děvčete do prakticky cizí rodiny, to přece musí odhadnout předem každý !"

Evička

Evička, jejíž příběh byl zpracován ve zmíněném dílu "Dítě jako majetek" z cyklu Cesty do dětství, se narodila 21.6.1982 jako nerozpoznané a nechtěné dvojče. Obdobně jako Lucinka z předminulého zpravodaje, i ona byla v kojeneckém věku opakovaně hospitalizována pro neprospívání, přičemž v nemocnici se její stav vždy výrazně zlepšil. V deseti měsících byla přijata se zlomeninou ručičky i nožičky, po osmi měsících se zlomeninou stehenní kosti. Vždy byla vrácena domů a četnými modřinami po celém jejím tělíčku se nikdo nezabýval. Ve stáří necelých dvou let byla do nemocnice dovezena v podstatě umírající, s protrženým močovým měchýřem a opět s mnoha podlitinami. Teprve poté byla holčička, která podle verze rodičů spadla ze dvou schůdků a trpí zvýšenou lomivostí kostí a špatnou srážlivostí krve, umístěna 23.5.1984 do Dětského domova v Kvasicích. Drobná, ustrašená a zanedbaná dívenka, těžce opožděná ve všech složkách svého vývoje. V dětském domově své opoždění zprvu rychle doháněla. Po deseti měsících se však její vývoj zastavil a v důsledku ústavní deprivace nastalo výrazné opožďování, až na hranici slabomyslnosti. Matka byla mezitím pravomocně odsouzena za trestný týrání svěřené osoby, nejprve k podmíněnému trestu na šest měsíců, po odvolání prokurátora na jeden rok nepodmíněně - po třech týdnech byla na amnestii propuštěna. Zvýšená lomivost kostí i špatná srážlivost krve byla vyloučena. Rozsudkem okresního soudu ze dne 26.11.1986 byli rodiče zbaveni rodičovských práv a jejich návrh na vrácení dcery zamítnut. K odvolání rodičů rozhodl krajský soud v Brně dne 30.6.1987 pod sp.zn. 16 Co 25/87 tak, že návrh rodičů na vrácení dcery sice zamítl a ústavní výchovu ponechal v platnosti, ale výrok o zbavení rodičovských práv zrušil a řízení v tomto směru zastavil. Ve zdůvodnění rozsudku podepsaném JUDr. Rezkovou se mimo jiné uvádí: " Matka se dopustila trestného činu týrání svěřené osoby, když jako matka jednala s nezletilou tak, že nezletilá musela být opakovaně hospitalizována, podrobila se operaci močového měchýře, kteréžto zranění vzniklo úderem matky do podbřišku nezletilé... Matka uznala, že způsobila nezletilé zranění močového měchýře, své jednání však odčinila výkonem trestu odnětí svobody a tedy zbavením rodičovských práv k nezletilé byla by znovu ještě za své jednání postižena... Oba rodiče jsou zaměstnavatelem hodnoceni jako pracovníci s velmi dobrou pracovní morálkou, otec byl v roce 1986 vyhodnocen jako nejlepší pracovník závodu." To už Evička oslavila páté narozeniny a v důsledku ústavní deprivace se propadala do stavu sociální debility . Ve snaze zabránit její další retardaci našel ředitel domova bezdětné manžele, kteří chtěli holčičku převzít do své péče. Od srpna 1987 k nim byla Evička propuštěna na dlouhodobou návštěvu s perspektivou náhradní rodinné péče. Od té doby nastal ve vývoji dítěte opět výrazný zvrat - tentokrát k lepšímu. Na prostředí náhradní rodiny se rychle adaptovala a doháněla své opoždění. Mezí ní a novými rodiči se vytvořila silná citová vazba a Evička se jevila jako normální šťastné dítě. Nastoupila do základní školy, kde prospívala s jedničkami. Byl podán návrh na její svěření do pěstounské péče. Rodiče však na vrácení dcery trvali. Rozsudkem okresního soudu ze dne 14.1.1988 byl návrh rodičů zamítnut a nezletilá svěřena do pěstounské péče manželů N. Rozhodnutím ze dne 24.5.1988 krajský soud v Brně odvolání rodičů opět vyhověl, rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc vrátil k novému řízení s tím, že je třeba provést znalecký posudek z oboru psychologie. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 22.7.1988 sp.zn. 5 Cz 16/88 bylo zrušeno rozhodnutí krajského soudu o tom, že se rodiče rodičovských práv nezbavují a věc rovněž vrácena okresnímu soudu k nového projednání. Okresní soud ve věci znovu rozhodl dne 7.7.1989 a s přihlédnutím ke znaleckým posudkům z oboru psychologie a psychiatrie i k dalším důkazům zase rozhodl o zbavení rodičů rodičovských práv. Proti tomu se rodiče opět odvolali a krajský soud jejich odvolání dne 19.3.1990 pod sp.zn. 16 Co 597/89 opětovně vyhověl. Dospěl k závěru, že důvody ke zbavení rodičů rodičovských práv dány nejsou, když za tento důvod nelze považovat hrubé jednání matky z roku 1984, přičemž na straně otce nikdy nedošlo k jednání, které by bylo možno považovat za zneužití rodičovských práv. Krajský soud dále považoval za nutné umožnit rodičům častější styk s nezletilou, příp. upravit styk trvající delší dobu tak, aby byl zjištěn vztah nezletilé k rodičům, sourozencům a k osobám, v jejichž péči nezletilá bez rozhodnutí soudu žije. Proto okresní soud vydal předběžné opatření, podle něhož jsou rodiče oprávněni stýkat se s nezletilou každou lichou sobotu a neděli v době od 09.00 do 16.00 hod. Podle znalkyně z oboru psychologie si Eva jednoznačně přeje zůstat v rodině manželů N., chce mít to, co má, čím si je jistá. Budou-li vztahy přerušeny, zvykne si a adaptuje se, protože jiná možnost neexistuje. Lze však předpokládat rejstřík poruch chování a neurotickou reaktivitu.

S přihlédnutím k závěru tohoto posudku i dalším důkazům okresní soud svěřil dne 16.8.1991 Evičku do pěstounské péče manželů N., když usoudil, že po čtyřech letech jejich vzorné péče je v zájmu dítěte, aby výchovné prostředí neměnilo. Proti tomuto rozsudku se rodiče opět odvolali s odůvodněním, že pro pěstounskou péči nejsou dány důvody, neboť zákon předpokládá dlouhodobou neschopnost rodičů zajistit péči o dítě. Protože se starají o sourozence Evy, je zřejmé, že by byli schopni postarat se i o ni. Protože tato právní námitka se jevila jako důvodná, sepsali jsme pěstounům návrh na svěření nezletilé do jejich péče podle par. 45 zák. o rodině, jehož podmínky zjevně splněny byly (zájem dítěte a schopnost žadatelů zajistit řádnou péči o dítě). Přesto, že jsme do věci zaangažovali i sdělovací prostředky, se odvolací soud za předsednictví dr. Rezkové tímto návrhem vůbec nezabýval a dne 22.11.1991 rozhodl o vrácení nezletilé do péče rodičů. Manželům N. pak bylo uloženo předat Evičku dne 24.12.1991 jejím původním rodičům. Pod stromeček tak devítileté dívence nadělil rodiče, kteří ji před sedmi lety málem zabili.

Bylo tak rozhodnuto přesto, že podle psychologických vyšetření se poté, kdy se na základě rozhodnutí soudu obnovil styk Evičky s rodiči, její psychický stav, včetně prospěchu ve škole, výrazně zhoršil. Ve vyšetření ze dne 17.1.1991 se např. konstatuje, že kresbou postav i dalším vyšetřením byla prokázána neurotická reakce. Ve srovnání s chováním z předchozích vyšetření je dívka nejistá, jakoby zaražená, projektivně vyjadřuje neklid a tenzi. V testu tří přání uvádí na prvním místě, aby nemusela jezdit "do děcáku" ani tam "za těma", aby byla stále s tatínkem a s maminkou. Mívá strach z toho, aby se mamince a tatínkovi nic nestalo. Psycholog zásadně nedoporučuje, aby dítě bylo vytrženo ze stávajícího prostředí, ve kterém se pozitivně strukturuje její křehká dětská osobnost poznamenaná tristními zážitky v biologické rodině, aby dívka nebyla vystavována zátěžím jakéhokoliv druhu a aby jí bylo zajištěno co nejvíce životních jistot. A přesto na Štědrý den viděla Evička své opravdové rodiče naposledy. Podle zprávy nové třídní učitelky se Evička zhoršila v prospěchu ve všech předmětech o jeden až dva stupně. Je zamlklá, někdy duchem nepřítomná. Se svým bratrem - dvojčetem se nesnáší a chce sedět v lavici sama. V průběhu roku 1992 ředitel dětského domova spolu s psycholožkou Evičku celkem šestkrát ve škole navštívili a rozhovor s ní nahráli na magnetofon. Nahrávky byly přepsány a je to velmi smutné čtení. O biologických rodičích se desetiletá Evička i po roce vyjadřuje jako o "té paní" a "tom pánovi". Jejím jediným přáním, které neustále opakovala, je vrátit se Velkých Opatovic, kde před tím bydlela. Mamince a tatínkovi vzkazuje, aby se netrápili, že se k nim vrátí, jak jen to půjde. Schválně má špatné známky, i když ji za to bijí, protože si myslí, že pak tu nezůstane a vrátí se domů. Na dotaz, koho tu má ráda, říká, že nikoho. Na dotaz, kdo ji má tady rád, říká, že nikdo. Ta paní i ten pán ji bijí, dostává pohlavky a facky a nebo přes záda. I bratři ji bijí, ale těm to oplácí. Sociální péči jsme opakovaně žádali o odebrání nezletilé a vrácení pěstounům, ale marně. Podle jejich šetření je vše v pořádku. Důvod k zásahu přes naše velké naléhání neshledalo OPD OÚ v Kroměříži ani poté, kdy se Eva ve čtrnácti letech pokusila o sebevraždu spolykáním prášků a kdy sociální pracovnici ve škole znovu opakovala, že doma ji nikdo nemá rád, že ji máma bije a nadává, pořád na ní něco vidí a že jejím jediným přáním je vrátit se do Velkých Opatovic. Na dotaz, zda lituje toho, co udělala, říká, že lituje jen, že se jí to nepovedlo. Přitom manželé N. byli tehdy připraveni nezletilou okamžitě přijmout. S Evou jsme pak hovořili bez vědomí rodičů i osobně (poté, kdy OPD s námi odmítlo jít), a snažili jsme se jí poskytnout alespoň morální podporu a přesvědčit ji, aby si již nesahala na život, že jsou tu lidé, kteří s ní cítí a chtějí ji pomoci. Naše návštěva ji zjevně velmi potěšila a překotně nám vyprávěla o svých neradostných zážitcích doma a vyjadřovala touhu vrátit se k pěstounům. Protože jsme se obávali nového sebevražedného pokusu a protože z rozhovoru bylo patrné, že dívka citově velmi strádá, informovali jsme o jeho obsahu péči o dítě a znovu je naléhavě žádali o zásah. Bylo nám slíbeno, že příští týden do rodiny zajedou a pak bude rozhodnuto. Když jsme se po týdnu na úřad dostavili, dozvěděli jsme se, že po rozhovoru s Evou nezjistili ke změně výchovného prostředí důvod. Ale otec se prý na nás velmi zlobí, že jsme si dovolili s Evou mluvit za jejich zády. Na dotaz, jak se to dozvěděl, nás k našemu úžasu informovali, že samozřejmě od nich, protože bylo jejich povinností o našem rozhovoru s Evou rodiče informovat, stejně jako je pak informovali o rozhovoru svém. Že tím Evu vystavili hněvu rodičů a další krizové situaci, zřejmě nevadilo. Naše žádost, aby se tam vrátili a zjistili, jestli Eva není nějak ohrožena, byla odmítnuta. Jeli jsme tam tedy sami a již na několik metrů od okna jsme slyšeli křik matky, která Evě jízlivě a nenávistně vyčítala, že si stěžovala, že je nevděčná, co by ještě chtěla atd. Svým příchodem jsme toto láteření přerušili a s oběma rodiči pak hovořili. Když otec zjistil, že jsou nablízku bývalí pěstouni Evy, velmi se rozzuřil a slovně i fyzicky je i nás napadl, takže nám nezbylo, než dát se urychleně na ústup. Protože jsme se báli, aby si svou zlost nevylil na Evě, zalarmovali jsme policii, která jej uklidnila a nás ujistila, že Eva je v pořádku a žádné nebezpečí jí aktuálně nehrozí. A nám nezbývá, než popřát Evičce do doby, než za dva roky dosáhne zletilosti, hodně sil a snad i setkání s těmi, kteří jí alespoň po čtyři roky umožňovali poznávat normální domov a lásku rodičů. Děkujeme jim za to.

Anetka

Mnoho našich čtenářů rozhořčeně reagovalo na rozhodování soudů ve věci Anetky, o které jsme informovali v posledních dvou číslech našeho zpravodaje. Paní Julie Suchá např. napsala: "Velmi mě pobouřila zpráva v novinách, že senát pelhřimovského soudu zprostil obvinění z týrání svěřené osoby pí. Vopálenskou. Tím hrozí malé Anetce návrat do této rodiny zpět, protože rodiče pí. Vopálenské podali k témuž soudu návrh na svěření dítěte do jejich péče. Před časem jsem viděla v televizi pořad o tomto smutném případu a od té doby na to musím stále myslet. V tom pořadu hovořil i otec pí. Vopálenské a připadalo mi, že by se dobře uplatnil jako krotitel při nějaké drezuře, ale rozhodně ne jako vychovatel malého děvčátka. Nechápu, proč nenabídl podporu své dceři před a po narození Anetky. Rozhodnutí soudu mi připadá neuvěřitelné. Cožpak ti lidé vůbec nemají srdce ani rozum ? Cožpak je možné vytrhnout dvouleté dítě z bezpečí domova, ve kterém od narození, obklopeno láskou rodičů (i když adoptivních) žilo a uvrhnout je do takového prostředí ? Teď hrozí, že se to bude opakovat. Jak mohl soud zprostit "matku" obvinění pro nedostatek důkazů, že zranění jí způsobila ona ? Soudní znalec připustil, že je mohli způsobit starší sourozenci. Kdo jiný je ale za ně zodpovědný než pí. Vopálenská ? Není u nás ještě dost týraných a nešťastných dětí ? "

Úvodem bychom chtěli Vás všechny, kteří se o další osud Anetky obáváte, uklidnit. Současná situace je taková, že Okresní soud v Pelhřimově postoupil spis Okresnímu soudu v Mostě podle současného bydliště Anetky a my pevně věříme, že mostecký soud rozhodne v zájmu holčičky a ponechá ji tam, kde má všechny podmínky pro svůj příznivý vývoj. Před tímto rozhodnutím si ale nová maminka Anetky, se kterou jsme stále v kontaktu, zažila velice stresovou situaci. Celá zoufalá nám koncem března zavolala a s pláčem sdělila, že jí přišel telegram od ředitele zvláštní školy internátní, kde je prý Anetka stále ve stavu, aby ji okamžitě odvezla zpátky do ústavu, kde musí být až do pravomocného rozhodnutí soudu. Hned do ústavu volala a tam jí bylo sděleno, že pokud Anetku nepřiveze dobrovolně, bude jí odebrána za asistence policie (!), neboť mají soudní příkaz, který musí splnit. Paní Ulrichovou jsme se snažili uklidnit s tím, že se jistě jedná o nějaký nesmysl a samozřejmě jsme jí poradili, aby Anetku nikam nevozila. Vzápětí jsme s úžasem zjistili, že zmíněný příkaz skutečně existuje. Podepsán je předsedkyní senátu okresního soudu v Pelhřimově JUDr. Marcelou Pechovou, datován dnem 23.3.1998 a adresován zvláštní škole internátní. Mimo jiné se v něm uvádí: "Soud Vás důrazně v y z ý v á k dodržování usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 21.3.1997 č.j. 6 Nc 343/97-7, které nabylo právní moci dne 12.4.1997, a podle kterého má být nezletilá umístěna ve Vaší škole. Toto rozhodnutí nadále trvá, je nutno se jím řídit, je pravomocné, vykonatelné, dosud nebylo žádným dalším rozhodnutím soudu zrušeno a ani nezaniklo ze zákona. Sama matka nezletilé se dostavila k soudu, na toto rozhodnutí poukazovala, když dále uvedla, že návratem dcery do domova bude zajištěn její klidný vývoj do doby, než bude rozhodnuto o tom, komu má být svěřena do výchovy. Matka má obavy, že současná výchova Anetky ze strany manželů Ulrichových bude účelově zaměřena tak, aby mezi nimi a Anetkou vznikaly vzájemné citové vazby, ale prostředky, kterými tohoto účelu bude dosahováno, se zcela jistě nebudou shodovat s řádnou výchovou nezletilého dítěte." Opravdu jsme nevěřili svým očím. Nejen proto, že paní předsedkyně poskytuje matce, v jejíž péčí utrpěla holčička tolik závažných zranění a o jejíž řádné péči nelze vůbec hovořit, tolik sluchu, ale i proto, že věděla o pravomocném svěření Anetky do předpěstounské péče manželům Ulrichovým, a to orgánem k tomu věcně i místně příslušným. Toto rozhodnutí samozřejmě automaticky ruší předchozí rozhodnutí o umístění dítěte do ústavu. Pan ředitel toto vysvětlení nakonec akceptoval a Anetka zůstala tam, kde je šťastná a spokojená.

Opuštěné děti mají smůlu

V předchozích zpravodajích jsme opakovaně informovali o nebezpečí, které pro opuštěné děti vyplývalo z připravované novely zákona o rodině. Spolu se Střediskem náhradní rodinné péče i s pomocí masmedií snažili jsme se přesvědčit poslance i senátory o jejích negativních dopadech na osvojování dětí, leč marně. Neuspěli jsme ani u pana prezidenta. Novela, která neumožňuje udělení souhlasu k osvojení hned po porodu a po uplynutí nezájmu ještě před předáním dítěte do péče budoucích osvojitelů zavádí nové soudní řízení za účasti rodičů, bude mít následující dopady:

  1. snížení počtu osvojených dětí ze současných čtyř set ročně (ještě před patnácti lety jich bylo kolem tisíce) na desítky,

  2. prodloužení ústavní výchovy u stovek dětí o léta a prohloubení jejich psychické deprivace - jen minimum dětí bude osvojeno v kojeneckém věku,

  3. nezajištění anonymity osvojení s rizikem negativních zásahů rodičů do výchovy dítěte nebo vydírání osvojitelů - rodiče mají rodičovská práva až do právní moci osvojení a adresu budoucích osvojitelů proto nebude možno před nimi tajit. Navíc je soud povinen rodiče jako zákonné zástupce vyrozumět o zdravotním stavu osvojitelů. Toto nebezpečí hrozí i těm osvojitelům, kteří nic netuše převzali dítě do osvojení za současné úpravy, pokud do účinnosti novely nebude o osvojení pravomocně rozhodnuto,

  4. zvýšení počtu dětí v kojeneckých ústavech o nejméně třista ročně, což pravděpodobně přinese kapacitní problémy. Státní rozpočet tak bude ročně zatížen zhruba o 45 milionů korun. Trauma nešťastných dětí i osvojitelů vyčíslit nelze.

Názory odjinud:

Prof.JUDr. Marie Kalenská, DrSc, advokátka a profesorka Právnické fakulty UK v dopise ze dne 29.2.1998: "Plně se ztotožňuji s Vaším rozhořčením nad novelou zák. o rodině."

JUDr. Rostislav Záleský, ředitel Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže v Brně ve sdělení ze dne 3.3.1998: "Samotné znění článku 6) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod podle mne nedává samo o sobě důvod k samostatnému soudnímu řízení o tom, že je dán kvalifikovaný nezájem rodičů. Podle mých vědomostí žádný vnitrostátní ani mezinárodní předpis výslovně daný problém neřeší. Plně sdílím Vaše stanovisko o negativních důsledcích pro osvojování dětí, které by přinesla novela v navrhovaném znění."

Předkladatelky novely poslankyně JUDr. Zuzka Rujbrová (KSČM), Mgr. Anna Roschová (US) a Marie Noveská (nezařazená) v odpovědi na náš otevřený dopis doručený všem poslancům: "Námitka, že děti, které by již dávno mohly být v rodině, musejí setrvat v ústavním zařízení, než soud rozhodne o tom, že jsou právně volné, neobstojí. Nemůžeme předjímat dlouhodobost soudního řízení. Dá se předpokládat, že současná vytíženost soudů je záležitostí dočasnou... Může se zdát, že bude narušen tzv. princip anonymity...Dítě má právo znát své rodiče, pokud je to možné.

Hlavní autor nové úpravy prof. JUDr. Jiří Haderka, CSc všechny oponenty dr. Rujbrové v Aréně označil za nekompetentní. Přitom sám před patnácti lety v Socialistické zákonnosti č. 4/83 uvedl: "Hlavním důvodem zkrácení roční lhůty nezájmu na šest měsíců je úsudek o tom, že dosavadní řízení o osvojení vázne, jestliže je třeba prokazovat jednoroční kvalifikovaný nezájem rodičů. Zákonná úprava má pouze umožnit, aby děti, o něž se jejich rodiče řádně nezajímají, nezůstávaly vystaveny nepříznivým důsledkům tohoto stavu. Taková expozice totiž může dítě těžce poškodit, zejména psychickou deprivací, a faktor času hraje roli pro hloubku poškození a nároky na jeho odstraňování."

Se všemi těmito názory jsme samozřejmě seznámili Parlament i Kancelář pana prezidenta a jeho legislativní odbor. Upozornili jsme i na to, že podle švédské úpravy (Sbírka zákonů a nařízení, kapitola 4, par. 5a SFS 1990/1526) není k osvojení dítěte zapotřebí souhlasu toho rodiče, který je duševně chorý, slabomyslný, nepodílí se na péči o dítě anebo je na neznámém místě. Takoví rodiče mají být pouze slyšeni, avšak jen je-li to možné. Nejsou tedy plnoprávnými účastníky řízení. Jak patrno , tato úprava je vůči rodičům ještě mnohem přísnější než naše před novelou, a přesto nikdo netvrdí, že je v rozporu s mezinárodními úmluvami.

Dne 7.5.1998 jsme obdrželi dopis Kanceláře prezidenta republiky, z něhož citujeme: "Prezident republiky byl před podpisem zákona seznámen s výhradami, které Kancelář prezidenta republiky k tomuto zákonu obdržela. Převážně se týkaly zavedení souhlasu matky s osvojením dítěte až po šesti týdnech od porodu, zavedení soudního řízení, v němž bude zjišťováno za účasti rodičů, zda projevili zájem o dítě a v případě starších dětí, zda projevili po dobu šesti měsíců opravdový zájem o dítě a dále pak zavedení tzv. střídavé péče o dítě po rozvodu manželů. Prezident republiky zákon podepsal, ztotožnil se s důvody, které vedly obě komory Parlamentu k jeho schválení. Pokud by při jeho aplikaci docházelo k časovým průtahům nebo k porušování anonymity při svěřování dětí do náhradní rodinné péče, na které jste upozorňovali, je vždy možnost u subjektů, které mají zákonodárnou iniciativu, iniciovat změny přijaté úpravy."

Novela zákona o rodině

Novela zákona o rodině i dalších souvisejících předpisů, která nabývá účinnosti dne 1.srpna 1998, přináší tyto zásadní změny:

ROZVOD

  1. Tzv. rozvod dohodou: Soud rozvede manželství, aniž by zjišťoval příčiny rozvratu, jestliže manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí, oba s rozvodem souhlasí a předloží písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy o vypořádání majetku, dalšího bydlení a příp. výživného a mají-li nezletilé děti, i pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o poměrech nezletilých dětí po rozvodu (par. 24a).

  2. Tzv. ztížený rozvod: návrhu na rozvod, s nímž nesouhlasí manžel, který se na jeho rozvratu převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, soud nevyhoví, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Soud však manželství rozvede, jestliže spolu manželé nežijí po dobu delší než tři roky (par. 24b).

  3. O rozvodech manželství s dětmi budou rozhodovat dva soudy - nejprve opatrovnický o poměrech dětí pro dobu po rozvodu a teprve po právní moci tohoto rozhodnutí soud občanskoprávní o rozvodu (par. 25).

VÝCHOVA A STYK S DÍTĚTEM

  1. Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné (bydlí-li v jednom bytě), popřípadě střídavé (bydlí-li odloučeně) výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby (par. 26 odst. 2).

  2. Při rozhodování o svěření dítěte do výchovy rodičů soud sleduje především zájem dítěte s ohledem na jeho osobnost a se zřetelem na životní poměry rodičů. Dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi a právo druhého rodiče na pravidelnou informaci o dítěti. Soud přihlédne rovněž k citové orientaci a zázemí dítěte, výchovné schopnosti a odpovědnosti rodiče, stabilitě budoucího výchovného prostředí, ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem, k citovým vazbám dítěte na sourozence, prarodiče a další příbuzné a též k hmotnému zabezpečení ze strany rodiče včetně bytových poměrů. Soud vždy vezme v úvahu, kdo dosud kromě řádné péče o dítě dbal o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní (par. 26 odst. 3,4,).

  3. Zavádí se sankce za bránění ve styku s dítětem v podobě změny výchovy : Dohoda o styku rodičů s dítětem nepotřebuje schválení soudu. Soud však styk rodičů s dítětem upraví, vyžaduje-li to zájem na jeho výchově a poměry v rodině. Bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně bezdůvodné, je považováno za změnu poměrů, vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí (par. 27).

  4. Je-li to v zájmu dítěte, může soud styk rodiče s dítětem omezit nebo jej i zakázat ( par. 27 odst. 3).

  5. Nově se zavádí možnost úpravy styku s prarodiči a sourozenci, vyžaduje-li to zájem dítěte a poměry v rodině (par. 27 odst. 4).

RODIČOVSKÁ ZODPOVĚDNOST

  1. Nově se zavádí pojem "rodičovská zodpovědnost" jako souhrn práv a povinností při péči o osobu dítěte (o jeho zdraví, tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj), při zastupování nezletilého dítěte a při správě jeho jmění. Rodiče jsou povinni důsledně chránit zájmy dítěte, řídit jeho jednání a vykonávat na ním dohled odpovídající stupni jeho vývoje. Mají právo užít přiměřených výchovných prostředků tak, aby nebyla dotčena důstojnost dítěte a jakkoli ohroženo jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj (par. 31 odst. 1).

  2. Rodičovská zodpovědnost náleží oběma rodičům. Nenáleží však tomu, kdo nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu nebo kdo byl zbaven rodičovské zodpovědnosti či jemuž byl její výkon pozastaven (par. 34).

  3. Rodičovskou zodpovědnost lze přiznat i nezletilému rodiči staršímu šestnácti let, pokud má potřebné předpoklady pro výkon rodičovských práv a povinností (par. 34 odst. 3).

  4. Brání-li rodiči ve výkonu rodičovské zodpovědnosti závažná překážka a vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud výkon rodičovské zodpovědnosti pozastavit. Soud rodičovskou zodpovědnost omezí, nevykonává-li rodič řádně rodičovské povinnosti a vyžaduje-li to zájem dítěte. Soud rodiče rodičovské zodpovědnosti zbaví, zneužívá-li rodič její výkon nebo ji závažným způsobem zanedbává. Soud vždy posoudí, zda nejsou důvody pro zbavení rodičovské zodpovědnosti, dopustil-li se rodič úmyslného trestného činu vůči dítěti či svého dítěte mladšího patnácti let ke spáchání trestného činu použil nebo byl spolupachatelem, návodcem či pomocníkem k trestnému činu spáchanému svým dítětem. Těmito rozhodnutími vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti nezaniká (par. 44).

PRÁVA A POVINNOSTI DĚTÍ

  1. Dítě, které je schopno s ohledem na stupeň svého vývoje vytvořit si vlastní názor a posoudit dosah opatření jeho se týkajících, má právo obdržet potřebné informace a svobodně se vyjadřovat ke všem rozhodnutím rodičů jeho se týkajících a být slyšeno v každém řízení, kde se o jeho záležitostech rozhoduje (par. 31 odst. 3).

  2. Dítě je povinno své rodiče ctít a respektovat (par. 35).

(pozn. red.: není nám jasné, proč a jak mají ctít a respektovat své rodiče i děti jimi týrané, pohlavně zneužívané, prodávané k prostituci nebo děti opuštěné, které své rodiče často ani neznají. Nebo se snad na ně při tvorbě zákona zapomnělo ?)

JMĚNÍ DÍTĚTE

  1. Rodiče jsou povinni spravovat jmění dítěte s péčí řádného hospodáře. Výnosu majetku dítěte lze použít nejprve pro jeho vlastní výživu a teprve potom přiměřeně i pro potřebu rodiny. Majetková podstata může být dotčena jen v případě, že by vznikl nezaviněně ze strany osob výživou povinných hrubý nepoměr mezi poměry nezletilého dítěte a osob výživou povinných. Jakmile dítě dosáhne zletilosti, odevzdají mu rodiče jmění a jsou povinni podat vyúčtování ze správy jmění, jestliže o to dítě do jednoho roku po skončení správy požádá (par. 37a).

  2. V odůvodněných případech, kdy by majetkové zájmy dítěte mohly být ohroženy, ustanoví soud pro zvýšenou ochranu jeho jmění opatrovníka. Nemůže-li být ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud opatrovníkem zpravidla orgán sociálně právní ochrany dětí (par. 37b).

SVĚŘENÍ DO PÉČE JINÉ OSOBY

  1. Vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud svěřit dítě do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče (příp. společné výchovy manželů), jestliže tato osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy. Při výběru vhodné osoby dá soud přednost zpravidla příbuznému dítěte (par. 45).

ÚSTAVNÍ VÝCHOVA

  1. Jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo jestliže z jiných závažných důvodů nemohou rodiče výchovu dítěte zabezpečit, může soud nařídit ústavní výchovu. Jestliže je to v zájmu nezletilého nutné, může soud nařídit ústavní výchovu i v případě, že jiná výchovná opatření nepředcházela. Z důležitých důvodů může soud prodloužit ústavní výchovu až do devatenácti let (par. 46 odst. 2).

  2. Soud je povinen před nařízením ústavní výchovy zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinnou péčí, která má přednost před výchovou ústavní. Pominou-li po nařízení ústavní výchovy její důvody nebo lze-li dítěti zajistit náhradní rodinnou péči, soud ústavní výchovu zruší (par. 46 odst. 3).

SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ

  1. Je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví dítěte, pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů, jsou pracovníci orgánu sociálně právní ochrany dětí nebo osoby, které byly pověřeny ochranou zájmů dítěte, oprávněny navštívit dítě v prostředí, kde žije, především v bytě, zjistit v jeho bydlišti, škole nebo na pracovišti, zda je o něj náležitě pečováno a vyšetřit výchovné poměry. Je-li dítě s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost samo schopno vyjádřit svobodně svůj názor a poznatky, je třeba na jeho názor a poznatky vzít zřetel při dalších opatřeních (par. 48).

URČENÍ OTCOVSTVÍ

  1. Nově se umožňuje prohlášení nezletilého rodiče o otcovství, musí však být vždy učiněno před soudem (par. 52 odst. 2).

  2. Nově se umožňuje, aby i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, mohl navrhnout, aby otcovství určil soud ( par. 54 odst.1).

OSVOJENÍ

  1. K osvojení dítěte je třeba souhlasu rodiče, i když je nezletilý (par. 67 odst. 2).

  2. Pokud jsou zákonnými zástupci osvojovaného dítěte jeho rodiče, není třeba jejich souhlasu, jestliže a) po dobu nejméně šesti měsíců soustavně neprojevovali opravdový zájem o dítě, zejména tím, že dítě pravidelně nenavštěvovali, neplnili pravidelně a dobrovolně vyživovací povinnost k dítěti a neprojevují snahu upravit si v mezích svých možností své rodinné a sociální poměry tak, aby se mohli osobně ujmout péče o dítě nebo b) po dobu nejméně dvou měsíců po narození dítěte neprojevili o dítě žádný zájem, ačkoli jim v projevení zájmu nebránila závažná překážka. To platí obdobně i v případě, že rodič je nezletilý. O splnění těchto podmínek rozhoduje ke dni podání návrhu orgánem sociálně právní ochrany dětí , popřípadě rodičem dítěte, soud (par. 68).

  3. Dále není třeba souhlasu rodičů, jestliže dají souhlas předem bez vztahu k určitým osvojitelům. Souhlas předem musí být dán osobně přítomným rodičem písemně před soudem nebo před příslušným orgánem sociálně právní ochrany dětí. Souhlas může být dán rodičem nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Odvolat souhlas lze toliko do doby, než je dítě umístěno do péče budoucích osvojitelů (par. 68a).

  4. O svěření dítěte, které je v ústavu, do péče budoucích osvojitelů, rozhoduje orgán sociálně právní ochrany dětí. Jedná-li se o osvojení na základě nezájmu rodičů, musí tomuto rozhodnutí předcházet pravomocné rozhodnutí soudu v řízení za účasti rodičů, že o dítě neprojevovali po dobu nejméně šesti měsíců opravdový zájem, anebo u novorozence po dobu dvou měsíců žádný zájem (par. 69 odst. 2).

  5. Rozhodne-li se pěstoun, poručník nebo jiná osoba než rodič, jíž bylo dítě svěřeno do výchovy, je osvojit, nevyžaduje se, aby předtím bylo v jeho péči nejméně tři měsíce na jeho náklad, pokud jejich péče trvala alespoň po tuto dobu (par. 69 odst. 3,4) .

  6. Soud je povinen zjistit na základě lékařského vyšetření a dalších potřebných vyšetření zdravotní stav osvojitelů, jejich osobnostní dispozice a motivaci k osvojení a posoudit, zda se nepříčí účelům osvojení a s výsledky svého šetření seznámit osvojitele i zákonného zástupce osvojence. Je povinen zjistit zdravotní stav osvojence a s výsledky svého šetření seznámit osvojitele i zákonného zástupce osvojence (par. 70).

  7. Dítě nemůže být osvojeno, dokud nenabude právní moci rozhodnutí soudu v řízení o určení otcovství zahájeném na návrh muže, který o sobě tvrdí, že je otcem osvojovaného dítěte (par. 70a).

  8. Rozhodne-li soud v řízení, jehož účastníky jsou rodiče a dítě, že k osvojení není třeba souhlasu rodičů osvojovaného dítěte, ačkoliv jsou jeho zákonnými zástupci, nejsou rodiče osvojovaného dítěte účastníky řízení o osvojení. Rodiče dále nejsou účastníky řízení o osvojení, jestliže jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti, nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu nebo dali souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům (par. 181 o.s.ř.).

PORUČENSTVÍ

  1. Dosavadní "opatrovnictví" se mění na "poručenství" : Jestliže rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven, nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, ustanoví soud dítěti poručníka, který bude nezletilého vychovávat, zastupovat a spravovat jeho majetek místo jeho rodičů (par.78).

  2. Není-li to v rozporu se zájmy dítěte, ustanoví soud poručníkem především toho, koho doporučili rodiče. Nebyl-li nikdo takto doporučen, ustanoví soud poručníkem někoho z příbuzných anebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině, popř. jinou fyzickou osobu, která splňuje stanovené podmínky. Poručníky mohou být ustanoveni i manželé. Nemůže-li být poručníkem ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně právní ochrany dětí. Dokud není dítěti ustanoven poručník nebo dokud se ustanovený poručník neujme své funkce, činí neodkladné úkony v zájmu dítěte a v jeho zastoupení orgán sociálně právní ochrany dětí (par.79).

  3. Jakékoli rozhodnutí poručníka v podstatné věci týkající se dítěte vyžaduje schválení soudem (par. 80 odst. 4)

  4. Na vztahy poručníka (poručníků) a dítěte se přiměřeně vztahují ustanovení o právech a povinnostech rodičů a dětí. Funkce poručníka nezakládá vyživovací povinnost k dítěti (par. 81).

VÝŽIVNÉ

  1. Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítěprávo podílet se životní úrovni svých rodičů (par. 85 odst. 2).

  • Rodič, který má příjmy z jiné než závislé činnosti podléhající dani z příjmů, je povinen soudu prokázat své příjmy, předložit podklady pro zhodnocení svých majetkových poměrů a umožnit soudu zjistit i další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle zvláštních předpisů. Nesplní-li rodič tuto povinnost, má se za to, že jeho průměrný měsíční příjem činí patnáctinásobek částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb tohoto rodiče podle zákona o životním minimu. Tam, kde to majetkové poměry povinného rodiče připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor zabezpečujících zejména přípravu na budoucí povolání (par. 85a).

  • Soud může v případech zvláštního zřetele hodných rozhodnout o povinnosti složit peněžní částku k zajištění výživného splatného v budoucnosti. Učiní přitom opatření zaručující pravidelnou výplatu měsíčních splátek odpovídajících stanovenému výživnému (par. 85b).

  • Soud při určení výživného přihlédne k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Zkoumá přitom, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu nebo zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika (par. 96 odst. 1).

  • Par. 100 byl vypuštěn a par. 101 zní: "Kdo zcela nebo zčásti splnil za jiného vyživovací povinnost, je oprávněn na něm požadovat úhradu tohoto plnění. To platí i tehdy, jestliže příspěvek na výživu v zájmu oprávněného poskytne orgán stanovený zvláštním předpisem.

  • Úprava společného jmění manželů a společného nájmu je stanovena v par. 143 až 151 a par. 703 až 709 občanského zákoníku (par. 105).

Petice

Protože nechceme čekat, až nová úprava poškodí desítky či stovky dětí a s důsledky novely se nehodláme smířit, pořádáme nyní podpisovou akci na její změnu - stačila by změna zcela nepatrná: Po dobu soudního řízení pozastavit výkon rodičovské zodpovědnosti. Pak by děti mohly anonymně ještě v průběhu řízení v jednoznačných případech přecházet do péče budoucích osvojitelů či pěstounů. Doufáme, že Parlament vzešlý z nadcházejících voleb bude mít s opuštěnými dětmi více soucitu a že dosavadní děti poškozující úpravu změní. Uvítáme samozřejmě Vaši podporu. Petiční archy jsou k dispozici na FOD, příp. Vám je rádi zašleme. Můžete též vystřihnout, podepsat a odeslat nám text petice, otištěné v tomto zpravodaji, příp. text přepsat i rozmnožit. Budeme vděčni i za jediný podpis. Děkujeme !

Projde "naše" dávková novela ?

Pod titulkem S "naší" novelou vláda nesouhlasí jsme v minulém zpravodaji informovali o návrhu novely zákona o státní sociální podpoře, kterou z našeho podnětu podala poslankyně ing. Orgoníková (ČSSD). Novela jednak zvyšuje příspěvek na výživu dítěte v pěstounské péči o 0,66 % (ze současného koeficientu 1,20 na 2,00), jednak u dětí svěřených do náhradní rodinné a ústavní péče vypouští pro nárok na dávku podmínku přihlášení k trvalému pobytu. Návrh prošel těsnou většinou do druhého čtení a rozhodnuto o něm bude na květnové schůzi Sněmovny (až po uzávěrce zpravodaje). Jak se nám podařilo zjistit, má bohužel dost odpůrců. Přesto doufáme, že novela bude přijata a že bude akceptována i Senátem a panem prezidentem. Už jen proto, že pěstouni nemají ke svěřeným dětem vyživovací povinnost, a přesto současná výše státního příspěvku nedosahuje ani životního minima dítěte. To se totiž skládá ze dvou částí - z části potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (tzv. částka na osobní potřeby) a částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (tzv. částka nákladů na domácnost). Současná výše příspěvku na výživu dítěte v pěstounské péči však činí pouze 1,2O násobek částky na osobní potřeby, tedy jen jedné části životního minima. V případě přijetí novely by pak příspěvek činil cca 1,2O životního minima. Navíc nynější úprava obsahuje ještě další absurditu - znevýhodňuje dítě dlouhodobě nemocné oproti dítěti zdravému. Zatímco u dítěte zdravého činí koeficient 1,20, u dítěte dlouhodobě nemocného pouze 1,10 (!). Podle neoficiálního sdělení MPSV se tak stalo nedopatřením. Novela samozřejmě odstraňuje i tuto chybu. Tak tedy držme palce !

Životní minimum k 1. 4. 1998 :

1)

na osobu:

 
 

do 6 let

1 560,- Kč

 

do 1O let

1 730,- Kč

 

do 15 let

2 050,- Kč

 

nezaopatřená osoba do 26 let

2 250,- Kč

 

ostatní občané

2 130,- Kč

2)

na domácnost:

 
 

s 1 osobou

1 300,- Kč

 

se 2 osobami

1 700,- Kč

 

se 3 až 4 osobami

2 110,- Kč

 

s 5 a více osobami

2 370,- Kč

Nový postup při uplatňování dávek státní sociální podpory pro slovenské děti v NRP:

  1. Matriku místa Vašeho bydliště požádejte o potvrzení (podle par. 24 zák.č. 4O/93 Sb.), že dítě není občanem ČR. K žádosti přiložte fotokopii rodného listu dítěte.

  2. S potvrzením, že dítě není občanem ČR, ověřenou kopií rozhodnutí o náhradní rodinné péči a dvacetikorunovým kolkem se obraťte na cizineckou policii, která Vám vydá potvrzení o oprávnění dítěte trvale pobývat na území ČR. Toto potvrzení můžete vyžadovat od data svěření dítěte do NRP, nejdříve však od 1.8.1996, kdy zákon č. 150/96 Sb. vstoupil v platnost.

  3. S potvrzením cizinecké policie, rodným listem dítěte a rozhodnutím o NRP se obraťte na kontaktní místo státní sociální podpory, přičemž můžete nárokovat zpětné vyplacení všech dávek, které dítěti nebyly vyplaceny z důvodu chybějícího potvrzení o trvalém pobytu. Protože v souvislosti s poslední novelou se zkracuje doba zpětné nárokovatelnosti dávek ze tří na jeden rok, je vhodné tak učinit co nejdříve.

Střecha

V říjnu 1997 jsme začali provozovat první "Střechu" pro zletilé "děti" z dětských domovů, a to ve Středním odborném učilišti v Praze 4 - Braníku, Vrbové ulici. Tady máme pronajato celé páté patro s celkem deseti jedno až dvoulůžkovými pokoji, společným příslušenstvím a velkou kuchyní, která slouží současně i jako společenská místnost. Tehdy se jednalo o akutní záležitost, kdy se na nás zde již ubytovaní obrátili se žádostí o pomoc. Pan Marcel Tobolář, který projekt slavnostně za účasti zástupců Magistrátu, Senátu i sdělovacích prostředků zahájil, tu bývalé svěřence DD ubytoval již v červenci. Vybral od nich peníze na nájem na tři měsíce dopředu (1 700,- Kč na osobu a měsíc), avšak učilišti nezaplatil ani korunu. Protože dvaceti dvěma ubytovaným chlapcům a děvčatům hrozilo vystěhování na ulici, když navíc neměli zajištěnu práci ani základní stravu, považovali jsme za svou povinnost jim pomoci. Pomohli jsme jim nalézt zaměstnání, vyřídit doklady a zajistit další bydlení. Zažili jsme zde i jednu svatbu a narození dvou miminek, o které jejich maminky vzorně pečují. Podle předběžné dohody s učilištěm budeme provozovat páté patro i v následujícím školním roce, a to pro mládež odcházející z dětských domovů, která jinou možnost nemá a trvalým bydlištěm patří do Prahy a okolí.

V dubnu jsme otevřeli další objekt Střechy, a to v Košťanech na Teplicku. Objekt bývalé mateřské školy jsme zakoupili a zrekonstruovali, takže zde vznikl byt pro pěstounskou rodinu a tři třílůžkové bytové jednotky 1 + 1 se společným příslušenstvím. V jedné z nich jsou ubytovány dvě dívky z dětského domova, ve druhé mladí rodiče s malým dítětem, kteří rovněž prošli ústavní výchovou a ve třetím bytě našla azyl matka se třemi dětmi akutně ohroženými agresivním otcem, těžkým alkoholikem. O nich je bližší zmínka na jiném místě zpravodaje. Předpokládáme, že alespoň dva byty se do prázdnin uvolní a že je budeme moci nabídnout dalším potřebným absolventům ústavních zařízení. Dále zde již bydlí pěstounská rodina se čtyřmi dětmi.

Třetí naše zařízení Střechy se nachází v Jeníčkově Lhotě u Tábora. Jedná se o bývalou školu, kterou jsme rovněž zakoupili a zrekonstruovali. Vznikl zde byt pro velkou pěstounskou rodinu, která se již těší na přestěhování (ze zcela neúnosných podmínek) a díky tomu na možnost přijetí dalšího opuštěného a "nikým nechtěného" miminka a pět garsonek pro jednu až dvě osoby. Objekt je již zkolaudován, zatím však chybí vnitřní zařízení, zejména kuchyně, pohovky, skříně, stoly a židle, které se zatím marně snažíme získat sponzorsky. Za každou pomoc předem děkujeme. Otevření předpokládáme v průběhu letních prázdnin.

Zpráva o činnosti FOD za rok 1997

  • ke dni 31.12.1997 měl FOD celkem 5 750 členů (ke dni 3O.4.1998 máme již 5 856 členů),

  • za rok 1997 přibylo 1 184 nových členů,

  • členské příspěvky za rok 1997 činily 525 58O,- Kč, t.j. o 176 459,- Kč více než v roce předchozím,

  • proběhla dvě kola celonárodní sbírky FOD s celkovým výtěžkem 17 milionů korun, (ke Dni dětí : 6,5 milionu korun, vánoční: 1O,5 milionu korun), t.j. o 5,5 milionu více než v roce předchozím ( velká část příspěvků z vánočního kola došla na náš účet až v letošním roce - proto většinu prostředků z vánoční sbírky lze použít až v následujícím roce),

  • účelové dotace ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na letní dětské tábory, poradensko relaxační pobyty a provoz Střechy činily 731 021,- Kč,

Výdaje FOD na jednotlivé směry činnosti v roce 1997

vyhledávání a pomoc ohroženým dětem

4 065 799,- Kč

dokončení úprav u dvou a pokračování v rekonstrukci u jednoho z celkem čtyř domů FOD pro náhradní rodinnou péči

373 778,- Kč

rekonstrukce dvou objektů Střechy ( s bytem pro náhradní rodinnou péči) v Jeníčkově Lhotě a v Košťanech pro děti opouštějící dětské domovy

3 527 170,- Kč

příspěvky na výživu dětí

1 562 606,- Kč

bezúročné půjčky rodinám, převážně na řešení bytové situace

3 587 424,- Kč

vyhledávání náhradních rodin pro obtížně umístitelné děti

567 853,- Kč

letní dětské tábory a týdenní poradensko - relaxační pobyty pro děti z náhradních rodin a z dětských domovů

624 027,- Kč

CELKEM

14 308 657,- Kč

  • pro děti z náhradních rodin a dětských domovů jsme uspořádali letní dětský tábor opět v chatovém táboře v Podolí, okr. Vsetín, tak jako v letech 1994 a 1995. V termínech 28.6. - 12.7., 12.7. - 26.7. a 26.7. - 9.8.1997 se jej zúčastnilo celkem 99 dětí. Doplatek rodičů činil 600,- Kč na jedno dítě včetně kapesného. Náklady byly částečně hrazeny z účelové dotace MŠMT ve výši 84 270,- Kč,

  • uspořádali jsme letní i zimní poradensko relaxační pobyty pro náhradní rodiny a děti z dětských domovů (zúčastnilo se celkem 103 náhradních rodin se 392 dětmi a 20 dětí z dětských domovů ), a to v Javorníku, okr. Jeseník, v Charitním domě Oáza v termínech 28.6. - 5.7., 5.7.- 12. 7., 12.7.- 19.7., 19.7.- 26.7., 26.7.- 2.8. a 9.8.- 16.8.1997, v Horním Jelení, okr. Pardubice, v rekreačním středisku Radost, v termínech 19.7. - 26.7., 26.7 - 2.8. a 30.8. - 6.9.1997, v Moninci, okr. Benešov, v rekreačním středisku Relax Moninec, v termínech 10.8.- 16.8. a 23.8.- 30.8.1997, v Praze, Křesťanském domově mládeže, v termínu od 28.7.- 2.8.1997 a ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších, v rekreačním středisku Erika v termínu od 7.12. - 12.12.1997. Náklady byly částečně hrazeny z dotace MPSV ve výši 435 000,-Kč.

  • Mezinárodní den dětí jsme s dětmi z náhradních rodin a jejich novými rodiči oslavili dne 1.6.1997 na Výstavišti v Praze 7, kde se nejvíce radovaly z atrakcí hraček, které stejně jako občerstvení jsme pro ně získali zdarma.

  • Vánoční besídka s nadílkou a kulturním programem se již tradičně konala v hotelu Hilton v Praze dne 21.12.1997 pro děti z náhradních rodin a z dětských domovů, a to ve spolupráci se Sociální ligou,

  • v Jeníčkově Lhotě a v Košťanech jsme započali s rekonstrukcí objektů na přechodný domov pro děti z dětských domovů, které po dovršení zletilosti nemají kam se vrátit,

  • pokračovali jsme s vytvářením sítě sociálních středisek pro vyhledávání a pomoc dětem sociálně ohroženým (celkem v 14 okresech a v Praze) - nově v r. 1997 vznikla sociální střediska v Prostějově a ve Zlíně,

  • i v r. 1997 proběhla četná jednání na ministerstvech a v Parlamentu a podali jsme četné návrhy zejména ve vztahu k zákonu o rodině, o státní sociální podpoře, o občanství i k připravovanému zákonu o sociálně právní ochraně dětí, ochrany dětí, bohužel převážně bez úspěchu,

  • pokračovala velmi dobrá spolupráce se sdělovacími prostředky,

  • průběžně jsme poskytovali právní rady na telefonické, osobní i písemné dotazy , včetně sepsání soudních podání v opatrovnických věcech,

Složenka

Pro naše nové členy sdělujeme, že ke každému "členskému" zpravodaji, přikládáme složenku znějící na číslo účtu 68 45 96/5 100 IPB Praha 1. Jde o náš běžný účet, na který se zasílají členské příspěvky. Číslo účtu 30 55 103/5 100 IPB Praha 4 je určeno pro celonárodní sbírku a dary veřejnosti, nikoli pro členské příspěvky. Přiloženou složenkou můžete uhradit členský příspěvek na rok 1998 i za roky předchozí, pokud jste tak dosud neučinili, případně i jinou platbu (LDT, pobyt, půjčka). V tom případě Vás však prosíme o rozpis na zadní straně složenky ve zprávě pro příjemce tak, abychom platby mohli správně zaúčtovat. Členský příspěvek se podle stanov přijatých členským shromážděním FOD platí nejméně 1x ročně v dobrovolné výši. Nemusí jej podle změny stanov z loňského roku platit ten, kdo v témže roce přispěl na konto celonárodní sbírky. Děkujeme !

Děkujeme moc za Vaši podporu a přejeme Vám všem krásné léto 1998 !

vyšlo v květnu 1998