Zpravodaj 1/2000

Obsah
Úvod
Oslava MDD a 10. narozenin FOD
Rebečka do ústavu nemusela
Děti bez lásky
Bezejmenný
Změny v oblasti zprostředkování náhradní rodinné péče:
Kristýnka už je v rodině!
Vztah státu k nestátním organizacím - blýská se na lepší časy?
Patronátní rodiny
Žatec zkolaudován!
Místo ústavní péče Domy FOD
Klokánek na Opavsku a v Praze
Zákon o sociálně-právní ochraně dětí
Nejsmutnější statistika
Tyran
Zachráněné miminko
Noční případ
Vzkaz na záznamníku
Z bytu se ozývalo vytí
Příběh téměř pohádkový
Za týrání vazba
Chlapci pomohla všímavost sousedů
Omluva za Nikolku
Dítě zvané "To"
Kdo lže - FOD, nebo pracovník MPSV?
SBÍRKA
  Největší dárci celonárodní sbírky FOD (zima 1999/2000):
  Největší věcné dary poskytli:
  Největší účelové dary
  Umělci pro FOD:
  Čtyřnohý sponzor
Zvýšení životního minima
Složenka
Členské shromáždění FOD
Zpráva o činnosti FOD za rok l999



Vážení a milí členové FOD, Zpět na obsah

co nejsrdečněji Vás zdravíme a děkujeme Vám mnohokrát za Vaši hmotnou i duchovní podporu, kterou nám umožňujete pomáhat "dětem bez lásky". Ani se nechce věřit, že letos 2. dubna uplynulo již deset let od založení našeho sdružení. Jen díky Vám, našim členům, a podpoře veřejnosti se ze sdružení o několika desítkách členů stala jedna z největších humanitárních organizací u nás - přes minimální podporu a občas i nepřízeň ze strany státu. Vznikly pobočky FOD v Praze a dvaceti okresních městech. Provozujeme čtyři azylové domy, dům v Žatci byl s Vaší mimořádně velkou hmotnou pomocí právě zkolaudován a další tři jsou ve výstavbě. Čtyři stovky dětí, pro které neměly náhradní rodinu státní orgány, mají nové rodiče a mnoha dalším jsme pomohli zlepšit a zachovat rodinné prostředí nebo naopak opustit takové, v němž těžce strádaly. I za ně Vám nyní upřímně děkujeme. S radostí Vám dále sdělujeme, že také poslední (vánoční) kolo naší celonárodní sbírky bylo velmi úspěšné: jeho výtěžek dosáhl čtrnácti milionů korun, což je nejvíc od zahájení sbírky v r. 1994! Ještě jednou Vám moc děkujeme a přejeme Vám krásné léto 2000!

Oslava MDD a 10. narozenin FOD Zpět na obsah

Všechny děti a jejich rodiče co nejsrdečněji zveme na ZÁMECKÉ SLAVNOSTI,které se konají v neděli dne 28. května 2000 na zámku JEMNIŠTĚ u Benešova od 10.00 do 18.00 hodin. Výtěžek ze vstupného (dospělí 60 Kč, děti 30 Kč, děti do 110 cm, děti z DD a náhradní rodiny zdarma) bude věnován Fondu ohrožených dětí jako dárek k desátým narozeninám.

P r o g r a m: historický šerm, řemesla, lidová tvorba, tanec, hudba, rytířské hry, loutkové divadlo, soubor Teta, fotografování v dobových kostýmech, sportovní soutěže pro děti, malování medvídků, malování na sklo, zlacení dárečků, malování s novou knížkou Příběhy ze Zeleného domu, představení osmiproudé autodráhy z mistrovství světa dráhových modelů, výstava modelů lodí na rybníku, představení závodního auta, výcvik služebního psa městské policie, prohlídka zámku a koncerty The Venus Quartet, zpěvačky Zuzy a jejího mamuta Zuzáka, skupiny Damiens a skupiny Enkláva.

(Možnost objednání společné dopravy Praha-Jemniště a zpět - informace: pí Tesařová, pí Kupková - tel. 02/26 00 50, 02/24 23 66 55)

Největšími sponzory slavností jsou manželé Petra a Jiří STERNBERGOVI, AGT ZDOUNKY, a.s., CITY BANK, ČESKOMORAVSKÁ STAVEBNÍ SPOŘITELNA, Družstvo fotografia Praha, Galerie HNÍZDO, John promotion agency, PLUS Diskont potravin, SIEMENS - mobilní telefony, Slunap, s.r.o., Veseta, s.r.o., tiskárna a vydavatelství V.M.Press, Zlatnictví - hodiny Jitka Kudláčková.

Děkujeme! a těšíme se na Vaši účast!

Rebečka do ústavu nemusela Zpět na obsah

Dne 29. 6. 1999 přišla na FOD dvacetiletá africká studentka a sdělila, že má čtrnáctidenní dcerku, o kterou se nemůže vzhledem ke svému studiu a bytovým podmínkám (podnájem) starat. Nechce ale, aby byla umístěna do ústavu. Proto nás přišla požádat o nalezení vhodné osvojitelské rodiny. Ihned jsme se spojili s manželi Blaženkovými, kteří již mají v náhradní rodinné péči pětiletou holčičku a o kterých jsme věděli, že touží po miminku. Představou maličké černé Rebečky byli ihned nadšeni a za dva dny přijeli podle dohody na FOD holčičku si převzít. Ve sjednanou dobu přišla i mladá maminka s miminkem, seznámila se s budoucími osvojiteli a sama dcerku předala do rukou nové maminky. Ta se nad krásnou holčičkou dojetím rozplakala a africká maminka byla zjevně touto spontánní reakcí potěšena. Po sepsání záznamu o předání Rebečky do péče budoucích osvojitelů dcerku ještě nakojila, rozloučila se a odešla spokojená, že svému dítěti zajistila šťastný život. Rebečka většinu času v poklidu spinkala a vůbec neplakala. Zajistili jsme ještě pediatrickou prohlídku holčičky s konzultací o přechodu na umělou stravu. Zdarma a ochotně ji provedla dětská lékařka, členka FOD, a šťastní rodiče se odebrali k domovu. Za několik dní však zoufale volali na FOD, že se k nim dostavily pracovnice okresního úřadu a sdělily jim, že holčičku budou muset dát do kojeneckého ústavu. Paní se rozplakala, ale pan Blaženka zachoval chladnou hlavu. Řekl, že pokud někomu Rebečku předají, tak jedině matce, která jim ji dobrovolně dala. Naštěstí následující den přijal okresní úřad naše stanovisko, že postup byl v souladu se zákonem o rodině. Ten totiž umožňuje, aby rodiče sami předali své dítě do péče vhodných budoucích osvojitelů. Šestitýdenní lhůta od porodu se v těchto případech nevyžaduje - souhlas k osvojení se dává až po uplynutí tříměsíční předadopční péče. Řízení o osvojení proběhlo bez problémů a nyní se již malá princezna jmenuje Rebeka Blaženková.

Děti bez lásky Zpět na obsah

je název našeho dokumentárního filmu z roku 1963, který velmi kriticky a působivě ukazuje negativní následky ústavní výchovy srovnáváním vývoje dětí kojeneckého a batolecího věku v rodině a v ústavu. Názorně je tak vidět výrazné opožďování ústavních dětí ve všech složkách vývoje i patologické projevy jejich chování. Film provázejí dva komentátoři, z nichž jeden hovoří za děti. Pravda o těžkých důsledcích ústavní výchovy, která byla řečena již před víc než třiceti lety, se bohužel v naší legislativě i praxi stále ignoruje a umístění dítěte do ústavu je nejčastějším - a někdy se zdá, že i jediným - způsobem řešení jeho krizové situace. Ostatně i naše případy to dokládají. Proto bychom nyní chtěli alespoň citací části komentáře tento unikátní film připomenout:

(při sprchování křičícího kojence): "Je to hygienické, vysvětlili nám. A pak, ta produktivita práce - na jednu sestru dvanáct dětí! Aby se to zvládlo, je třeba pevného řádu. Aby Olinka nemusela na jídlo čekat dvě hodiny, musí si všichni drobet pospíšit, tak svižně, svižně. Vypočítali jsme to každému na pět minut. Lepších časů se dá dosahovat už jen ve filmu." (sestra - zatím celý jeho svět - se sklání nad miminkem, usmívá se a dítě se také směje): "Nejkrásnější je, když se svět nad námi skloní a usmívá se na nás." (sestra přechází dál a miminko začíná plakat): "Jenže se nemůžeme smířit s tím, že máme lásku jen na příděl. Ale není nám pomoci, mají nás dvanáct." (sestra si hraje s batolaty - smějí se ta, kterým se právě věnuje, ostatní pláčí nebo jsou apatická): "Teta je naše hodná maminka, a když si s námi hraje, není většího lidského štěstí. Jenže tady v ústavu je to s maminkami tak - je maminka dopolední služba a maminka odpolední služba a maminka nová a nová tvář podle hodin a kalendáře, který nám zní jako nesrozumitelný osud. A tak než si člověk ukořistí maminku pro sebe a než vychutná chvilku pomazlení, kterého je u nás tak málo, už se ostatní dovolávají stejných občanských práv. Jsou tu prý další a další děti a my musíme mít pochopení. Jenže my pochopení neumíme mít a svět je ošklivý." (záběr na apatické dítě a na dítě, které křičí strachy z nové hračky - plyšového medvěda, se kterým si dítě vychovávané v rodině začalo ihned hrát): "Za těmi rozšířenými zorničkami sídlí pocit hluboké nejistoty a nedůvěry, tak typický pro ústavní děti. Vyplývá z nedostatku pevného citového pouta k jednomu člověku. Každá nová a neznámá zkušenost není příležitostí k radostným objevům, ale jen a jen pramenem strachu. Strach před kýmkoli neznámým ustupuje jen tehdy, když jsou děti v houfu." (batolata ponechaná bez dozoru rozhazují a ničí hračky): "Všeho je dost. Staré a rozbité se rychle a bez námahy nahrazuje novým. Tady žádnému z nich osobně nic nepatří - z toho pramení hluboká vnitřní netečnost k hodnotám věcí. Ta v nich už zůstane i tehdy, až jim bude deset, až jim bude patnáct." (záběr na apatické, kývající se děti): "Ne že by se o ně dobře nestarali. Jsou zdravé, lékař je v domě. I ředitel ústavu bývá lékař. Jenže jsou věci, které nelze podávat v injekcích. Místo nekonečně rozmanitého světa venku je tu jednotvárný umělý svět, kde je jeden den jako druhý, kde není nač se těšit, kde včera a zítra splývají do nesrozumitelné šedi." (sestra učí děti pojmy věcí a zvířat podle obrázkové knížky, pak jdou na procházku a drží se šňůry): "Objevitelské výpravy těchto dětí pohybují se jen a jen po rovině, po papíře. Do skutečného světa podnikají jen exkurze - na poutku společné šňůry. Ale ani nejdelší zástup dětí nezbavuje vnitřní samoty." (záběr na děti, které se sesypaly kolem návštěvy a natahují k ní ruce): "My nemáme maminku a je nám po ní moc smutno. A tak být v náručí u kohokoli, to je pro nás jako vzduch a jídlo - a my máme pořád hlad..."

Bezejmenný Zpět na obsah

Šanci vyhnout se ústavu měl i pětidenní bezejmenný chlapec, jehož matka se s námi spojila ještě před porodem. I ona nás žádala o nalezení vhodné osvojitelské rodiny tak, aby její dítě nemuselo psychicky strádat v ústavu. Vytypovali jsme tedy bezdětné manžele, vedené v seznamu prověřených žadatelů o osvojení, kteří byli ochotni vzdát se v zájmu miminka své anonymity. Vedoucí OPD Okresního úřadu pro Prahu-západ jsme po narození chlapce informovali, že matka se rozhodla předat dítě do předadopční péče námi doporučenému a prověřenému manželskému páru. Paní Maršíková však rezolutně prohlásila, že dítě půjde do kojeneckého ústavu a pak do anonymního osvojení. Již dva dny po porodu šla za matkou do porodnice a nepravdivě ji informovala, že námi navrhovaný postup není možný a že dítě musí do ústavu. Pod vlivem této informace matka podepsala souhlas s umístěním syna do KÚ. Po jejím propuštění z porodnice (dne 3. 12. 1999) jsme matku po dohodě navštívili, sepsali s ní záznam o předání chlapce do předadopční péče manželům B. a se záznamem jsme dojeli do porodnice, kde se dítě nacházelo. Na místě bylo dohodnuto, že chlapce budoucím osvojitelům propustí v pondělí dne 6. 12. 1999. Toho dne nám však v porodnici sdělili, že sociální péče přikázala dítě předat do kojeneckého ústavu. Přestože jsme primáře, vedoucí OPD i MPSV upozorňovali, že matka v souladu se zákonem o rodině dítě svěřila do předadopční péče manželům B. a její vůli že je třeba respektovat, bylo miminko odvezeno do KÚ v Kolíně. Teprve následně vydal soud na návrh OÚ pro Prahu-západ předběžné opatření o umístění dítěte do ústavu, ač pro to nebyly zákonné důvody. Přes řadu podání k soudu a stížností na postup okresního úřadu jak ze strany naší, tak ze strany matky a budoucích osvojitelů, byl chlapec v ústavu téměř tři měsíce. Budoucí osvojitelku k němu pustili až tehdy, když musel být hospitalizován s infektem v nemocnici. Teprve pak vedoucí OPD propustila nezákonně odebraného kojence do péče jeho nynějších rodičů. A tak až po třech měsících zbytečného osamění se z bezejmenného miminka stal milovaný Péťa.

Změny v oblasti zprostředkování náhradní rodinné péče: Zpět na obsah

Zákon o sociálně-právní ochraně dětí (viz též str. 5) koncipuje náhradní rodinnou péči (NRP) s účinností od 1. 4. 2000 v ust. §§ 20 až 27 takto:
Zprostředkování osvojení a pěstounské péče, tj. nalezení vhodného osvojitele nebo pěstouna pro konkrétní dítě, zajišťuje MPSV, resp. jeho regionální pracoviště, a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (osvojení z ciziny nebo do ciziny). Zprostředkování se neprovádí v případě, že rodiče dali souhlas k osvojení dítěte ve vztahu k určitým osvojitelům a v případě pěstounské péče, podala-li návrh na svěření dítěte osoba dítěti příbuzná nebo blízká jemu či jeho rodině.
Okresní úřad vyhledává děti vhodné do NRP a vede spisovou dokumentaci o dětech i žadatelích. Spisová dokumentace žadatele obsahuje žádost s osobními údaji, doklad o státním občanství, opis rejstříku trestů (který vyžaduje okresní úřad a který obsahuje i zahlazená odsouzení), zprávu o zdravotním stavu předloženou žadatelem, údaje o ekonomických a sociálních poměrech, písemné vyjádření žadatele, zda souhlasí s tím, aby po uplynutí dvanácti měsíců od zařazení do evidence byl zařazen také do evidence Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí za účelem osvojení dítěte z ciziny, písemný souhlas ke zjišťování potřebných údajů o způsobu života žadatele a vhodnosti výchovného prostředí, písemný souhlas s účastí na přípravě osob k přijetí dítěte do rodiny, jestliže okresní úřad považuje takovou přípravu za účelnou, a stanovisko okresního úřadu k žádosti. Žádost o svěření dítěte se tak jako dosud podává u okresního úřadu podle místa bydliště žadatelů.
Okresní úřad postupuje kopii spisové dokumentace o dítěti vhodném pro NRP a o žadateli neprodleně ministerstvu.
Jestliže MPSV nezprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči do šesti měsíců od zařazení dítěte nebo do dvanácti měsíců od zařazení žadatele do evidence, postupuje jejich spisovou dokumentaci Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině (jde-li o žadatele, pokud s takovým postupem souhlasí). Postoupení materiálů dítěte k zajištění osvojení do ciziny nebrání svěření dítěte do NRP v ČR, jestliže se v mezidobí najde vhodná rodina u nás.
Odborné posouzení pro účely zprostředkování NRP provádí MPSV, resp. jeho regionální pracoviště. U dětí posuzuje úroveň tělesného a duševního vývoje včetně specifických potřeb a nároků a vyjadřuje se k vhodnosti NRP a jejích forem. U žadatelů posuzuje charakteristiku osobnosti, psychický stav, předpoklady vychovávat dítě, motivaci žádosti, stabilitu manželského vztahu a rodinného prostředí a další rozhodné skutečnosti. Posouzení provede ministerstvo do 30 dnů ode dne zjištění všech potřebných skutečností.
Ministerstvo je oprávněno vyzvat žadatele k osobnímu jednání za účelem posouzení jejich předpokladů a skutečností rozhodných pro svěření dítěte. Spolupracuje při tom s okresními úřady, obcemi, zdravotnickými a školskými i dalšími odbornými zařízeními, pověřenými osobami a s odborníky pro otázky výchovy a péče o dítě. Navštíveno nebo pozváno k jednání na MPSV může být i dítě, je-li to přiměřené jeho věku a schopnostem.
Zjistí-li ministerstvo, že v evidenci žadatelů je žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte vedeného v evidenci dětí, oznámí neprodleně písemně tuto skutečnost žadateli. Na základě oznámení ministerstva má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Žadatel má možnost seznámit se s dítětem a podat žádost o svěření dítěte do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo oznámení doručeno. O žádosti rozhoduje okresní úřad.

Kristýnka už je v rodině! Zpět na obsah

Před rokem jsme Vás informovali, že díky našemu členskému zpravodaji se podařilo nalézt rodinu pro čtyřměsíčního Davídka, který se narodil s těžkým ortopedickým postižením. Loni v listopadu nás stejná nemocnice informovala o čtyřměsíční opuštěné holčičce s podobným, ale ještě závažnějším postižením. Kristýnka asi nebude nikdy schopná samostatné chůze. Naštěstí po psychické stránce je zcela v pořádku. Fotografii s informací o jejím zdravotním stavu jsme zařadili do našeho členského zpravodaje č. 2/99 a s napětím očekávali, zda holčička bude mít stejné štěstí jako Davídek. A měla! Ozvaly se celkem čtyři rodiny, z nichž jako nejvhodnější jsme vytypovali manželský pár, kde paní je dětská rehabilitační sestra. Kristýnka tak získala nejen lásku rodičů, ale i nejlepší odbornou péči. Jak nám její noví rodiče napsali, je u nich Kristýnka spokojená a i oni jsou šťastni, že byla svěřena právě jim.

Vztah státu k nestátním organizacím - blýská se na lepší časy? Zpět na obsah

Ani jsme nechtěli věřit svým uším, když 4. dubna t. r. sdělila na jednání sekce pro práva dětí Rady vlády ČR pro lidská práva ředitelka odboru sociální politiky MPSV ing. Marie Kudlová, že mezi priority dotační politiky MPSV na rok 2001 bude patřit zprostředkování náhradní rodinné péče nestátními subjekty. Jak většina z Vás pravděpodobně ví, právě tato činnost měla být nestátním organizacím zakázána. Tak to alespoň vyplývalo z předkládací a důvodové zprávy k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí - ale naštěstí ne z paragrafovaného znění. Snad tedy MPSV akceptovalo náš výklad, že i zprostředkování náhradní rodinné péče (tj. nalezení vhodné rodiny pro konkrétní dítě) je činnost směřující k ochraně dětí před škodlivými vlivy, jak uvádí § 48 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Rozhodnutí o svěření dítěte bude samozřejmě v rukou státních orgánů, jak tomu ostatně bylo až doposud. Již v odpovědi ze dne 15. 2. 2000 na náš otevřený dopis ze dne 28. 11. 1999 ministr práce a sociálních věcí PhDr. Vladimír Špidla uvedl, že "...možnost navrhovat okresnímu úřadu fyzické osoby jako vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny upravuje par. 48 odst. 2 písm. f) a g) a není zde vyloučeno, že půjde o oznámení ve vztahu k určitému dítěti". V průběhu výše zmíněného jednání sekce pro práva dětí zástupci MPSV nenamítali nic ani proti tomu, že by nestátní organizace prováděly šetření v rodinách ohrožených dětí. Jsme přesvědčeni, že k tomuto potěšujícímu posunu v postoji MPSV došlo díky Vaší podpoře a podpoře široké veřejnosti našim požadavkům. Značnou roli zřejmě sehrály i sdělovací prostředky. Doufáme tedy, že na veškerou naši činnost spadající do oblasti sociálně-právní ochrany pověření od MPSV dostaneme.

Patronátní rodiny Zpět na obsah

Z jednoho dopisu: "...hned po našich dopisech před dvěma lety jsme navázali kontakt s DD ve Zvíkovském podhradí. Pan ředitel byl velice vstřícný, a tak velmi rychle došlo k dohodě. Za třináctiletým Milanem nikdy nikdo nejezdil. Měla jsem strach z jeho věku, protože mám svoje děti menší. Dnes už mi to nevadí. Začali jsme si ho brát na prázdniny a svátky a myslím, že spolu vycházíme vcelku dobře, mezitím ho navštěvujeme. Na procházky se k nám přidává spousta dalších dětí. Myslím si, že pro Milana je důležitý ten pocit, že někoho má, kdo na něj myslí a kam může alespoň někdy uniknout. A hlavně ví, že až mu bude osmnáct a bude muset opustit DD, že má kam jít. Na ulici ho nenecháme. Víte, myslím si, že je moc dobře, když se tyhle děti dostanou do celých a obyčejných rodin. Ony totiž vůbec nemají ponětí, jak se v nich žije. Stát se o ně materiálně velice dobře stará, nemají žádného nedostatku a ony si bohužel myslí, že to tak bude pořád a že to tak je všude. Milan se taky strašně divil, že nemůžeme dětem dopřát tolik věcí, co mají děti v některých DD. A každé léto dvakrát k moři. Ty děti jsou zvyklé plýtvat a ničeho si neváží, protože nevědí, jak těžce se na to musí pracovat. Nemyslete si, že jim to snad nepřeju, to vůbec ne, jen zase 100x víc chybí láska a pohlazení. Ale ony to kompenzují materiálními hodnotami a mám pocit, že až jednou spadnou rovnýma nohama do skutečného světa, bude to pro ně velká rána, se kterou se nebudou umět dobře vypořádat..."

Dětí, které nemají šanci poznat skutečný život v rodině, jsou tisíce. Proto dál hledáme patronátní rodiny schopné přijmout je do svého domova i do svého srdce. Z právního hlediska by to nyní dokonce mohlo být snazší než dřív. S účinností od 1. 4. 2000 může totiž podle § 30 zákona o sociálně-právní ochraně dětí ústavní zařízení povolit dítěti po předchozím písemném souhlasu okresního úřadu dočasný pobyt u rodičů nebo jiných osob, a to na dobu až 14 dnů při jednom pobytu. Tato doba může být se souhlasem okresního úřadu prodloužena. Věříme, že tohoto ustanovení budou ředitelé ústavů i orgány péče o dítě v zájmu dětí hojně využívat.
Patronátní rodiny se také podle potřeby mohou se souhlasem rodičů postarat o dítě z rodiny po dobu, kdy jsou rodiče hospitalizováni nebo kdy z jiných důvodů nemohou o dítě přechodně pečovat.

Žatec zkolaudován! Zpět na obsah

Díky mimořádným členským příspěvkům našich členů z podzimu loňského roku byla s pomocí státní dotace v dubnu tr. dokončena rekonstrukce bývalých žateckých kasáren na azylový Dům FOD pro ohrožené děti a mládež. Vznikl zde třípokojový byt pro pěstounskou rodinu, která bude zajišťovat správcovství, příp. i přechodnou pěstounskou péči (vhodnou rodinu nyní hledáme). V pěti garsonkách najdou přechodný domov a sociálně-právní poradenství rodiny s dětmi v bytové krizi a děti z dětských domovů, které se po dosažení zletilosti nemají kam vrátit. Nyní zajišťujeme vnitřní vybavení (nábytek, lůžkoviny, nádobí, koberce). Hledáme proto podniky a podnikatele, kteří by nám v tom mohli a chtěli pomoci tak jako Hotelový porcelán Karlovy Vary, a.s., který naše domy vybavil porcelánovým nádobím.
Děkujeme!

Místo ústavní péče Domy FOD Zpět na obsah

V roce 1999 našlo v našich čtyřech azylových domech (v Košťanech, okr. Teplice, v Jeníčkově Lhotě, okr. Tábor, v Českých Budějovicích a v Praze) útočiště celkem 79 osob. Pro většinu z nich to byl jediná možnost, jak zabránit zbytečnému umístění dětí v ústavech (z důvodů bytové nouze nebo tzv. domácího násilí) nebo naopak umožnit návrat dětí do rodiny či jak neskončit na ulici (v případě mládeže odcházející z dětských domovů). Např. mamince šestiletých dvojčátek bylo po čtyřech letech pobytu ve státním azylovém domě sděleno, že už je tam příliš dlouho. Pokud si do týdne nenajde jiné bydlení, bude jí pobyt ukončen a děti umístěny do ústavu. Přitom jde o výbornou matku, která své děti miluje a ony ji. Naštěstí jsme se o nich na poslední chvíli dozvěděli stejně jako o mamince čtyř dětí, z nichž dvě starší byly umístěny pro bytovou nouzi v dětském domově a se dvěma mladšími, kterým hrozilo totéž, bydlela matka v kabinetu školy. Všechny naše domy jsou plně obsazeny. Před otevřením máme další tři azylové domy - v Dolním Benešově, okr. Opava, v Žatci a v Praze 8, kde budou ohrožené děti i bez rodičů. Nyní pro ně hledáme pěstounské rodiny a tety schopné přijmout je do přechodné péče.

Klokánek na Opavsku a v Praze Zpět na obsah

Víte, co je to Klokánek FOD? Tak chceme pojmenovat naše domy pro ohrožené děti, které by jinak musely do dětských domovů. Chtěli bychom, aby se děti v našich "klokánkách" cítily stejně bezpečně a dobře jako klokaní mládě v kapse své maminky. V Dolním Benešově na Opavsku nyní rekonstruujeme bývalé učiliště na bytové jednotky, ve kterých se o ohrožené děti budou starat tety a strejdové podle potřeby za pomoci odborníků z oboru psychologie a pedagogiky. Na rozdíl od ústavů, kde je ve výchovné skupině osm až patnáct dětí, by v našem zařízení na jednu tetu s pomocnicí či manželský pár připadalo nejvýše šest dětí do přechodné péče. Zde by děti žily v prostředí co nejvíce podobném rodině do té doby, než by se mohly vrátit domů nebo než by se pro ně našla trvalá náhradní rodina.

Na podobné bázi by měl fungovat i azylový objekt v Praze 8, Chabařovické ulici, kde bude zrušen dosavadní internát pro děti ze sociálně slabých nebo problémových rodin. Tyto rodiny jsou sice schopny zajistit péči o děti o víkendech, ale ne během celého týdne. Většina těchto dětí by skončila v ústavní péči. Protože nám jich bylo líto stejně jako toho, že pro naše účely vhodně vybavený objekt by měl přestat sloužit dětem, navrhli jsme, že objekt budeme provozovat - z jedné poloviny jako internát a z druhé jako alternativu ústavní péče pro přechodné pobyty dětí, o které není schopna postarat se jejich rodina. Městská část Praha 8 vybrala náš projekt jako společensky nejpotřebnější a souhlasila s tím, aby ke dni 1. 7. 2000 nám byl objekt předán do pronájmu. Druhý "klokánek" tedy budeme mít v Praze.

Protože bychom chtěli, aby ve znaku našich "klokánků" byla co nejzdařilejší kresba klokaní mámy s klokaním (nebo lidským?) mládětem, chtěli bychom Vás poprosit, abyste nám v tom pomohli. Autor vítězné kresby obdrží knižní prémii.
Děkujeme a těšíme se na Vaše obrázky!

Zákon o sociálně-právní ochraně dětí  

Na tomto místě bychom Vás chtěli seznámit s nejdůležitějšími ustanoveními zákona č. 359/1999 Sb. ze dne 9.12.1999 o sociálně-právní ochraně dětí, který nabyl účinnosti dne 1. 4. 2000:

  • sociálně-právní ochranu zajišťují okresní úřady, obce v přenesené působnosti, ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (vzniklý z dosavadního Ústředí pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně), obce v samostatné působnosti a pověřené právnické a fyzické osoby (§ 4),

  • předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte (§ 5),

  • každý je oprávněn upozornit na závadné chování dětí jejich rodiče (§ 7 odst. 1),

  • každý je oprávněn upozornit orgán sociálně-právní ochrany na porušení povinnosti nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti jakož i na skutečnost, že rodiče nemohou plnit povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti, nebo na další skutečnosti, z kterých vyplývá potřeba sociálně-právní ochrany dětí. Tím není dotčena oznamovací povinnost a povinnost překazit jednání podle trestního zákona ve vztahu k tr. činům týrání svěřené osoby a pohlavního zneužívání (§ 7 odst. 2),

  • dítě má právo požádat orgány a zařízení sociálně-právní ochrany, státní orgány, pověřené osoby, školy a školská a zdravotnická zařízení o pomoc při ochraně svého života a dalších svých práv. Ty jsou povinny poskytnout dítěti odpovídající pomoc. Dítě má právo požádat o pomoc i bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za jeho výchovu (§ 8 odst. 1),

  • dítě, které je schopno formulovat své vlastní názory, má právo pro účely sociálně-právní ochrany tyto názory svobodně vyjadřovat při projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za jeho výchovu. Vyjádření dítěte se při projednávání všech záležitostí jeho se týkajících věnuje náležitá pozornost odpovídající jeho věku a rozumové vyspělosti (§ 8 odst. 2),

  • rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte má právo při výkonu svých práv a povinností požádat o pomoc orgán sociálně-právní ochrany, státní orgány a pověřené osoby. Ty jsou povinny tuto pomoc poskytnout (§ 9),

  • státní orgány, pověřené osoby, školy, školská a zdravotnická zařízení, popř. další zařízení určená pro dětí jsou povinna oznámit okresnímu úřadu skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti, kterým je třeba poskytnout sociálně-právní ochranu (§ 6 odst. 1), a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví (§ 10 odst. 4),

  • zdravotnické zařízení je povinno neprodleně oznámit okresnímu úřadu, že matka po narození dítě opustila a zanechala je ve zdravotnickém zařízení (§ 10 odst. 5),

  • okresní úřad může uložit rodičům povinnost využít pomoci odborného poradenského zařízení, pokud rodiče nezajistili dítěti odbornou pomoc, ačkoli dítě takovou pomoc nezbytně potřebuje a okresní úřad takovou pomoc dítěti předtím doporučil. Okresní úřad může tuto povinnost uložit i osobám odpovědným za výchovu dítěte (§ 12),

  • ocitne-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, zejména v důsledku smrti rodičů nebo jejich pobytu ve zdravotnickém zařízení, je obec povinna zajistit takovému dítěti neodkladnou péči, přičemž dá zpravidla přednost příbuznému dítěte. O tomto opatření obec neprodleně uvědomí okresní úřad, který posoudí, zda jsou dostatečně zajištěna práva dítěte a uspokojovány jeho základní potřeby nebo zda je potřebné učinit další opatření směřující k ochraně dítěte (§ 15 odst. 1, 2),

  • ocitlo-li se dítě bez jakékoli péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny, je okresní úřad povinen podat neprodleně návrh soudu na vydání předběžného opatření podle § 76a občanského soudního řádu - svěření do péče jiné fyzické nebo právnické osoby (§ 16),

  • okresní úřad mj. rozhoduje o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů a do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, je-li dítě v ústavu, dále přijímá písemný souhlas rodiče k osvojení dítěte a sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do výchovy jiných fyzických osob než rodičů. Oprávnění zaměstnanci okresního úřadu jsou povinni navštěvovat takové dítě v prostředí, kde žije, nejméně jednou za tři měsíce v období prvních šesti měsíců a poté podle potřeby, nejméně však jednou za šest měsíců (§ 19),

  • okresní úřad sleduje dodržování práv dítěte ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, v ústavech sociální péče, ve zvláštních dětských zdravotnických zařízeních a v obdobných ústavech (zařízeních) zřízených právnickými nebo fyzickými osobami. Sleduje zejména rozvoj duševních a tělesných schopností dětí, zda trvají důvody pro pobyt dítěte v ústavním zařízení, a zjišťuje, jak se vyvíjejí vztahy mezi dětmi a jejich rodiči. Působí též k tomu, aby v ústavním zařízení byli sourozenci umístěni společně (§ 29 odst. 1),

  • oprávněný zaměstnanec okresního úřadu je povinen nejméně jednou za šest měsíců navštívit dítě, kterému byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova a hovořit s dítětem bez přítomnosti dalších osob, zejména zaměstnanců ústavního zařízení. Má též právo nahlížet do dokumentace, kterou ústavní zařízení o dítěti vede (§ 29 odst. 2, 3),

  • ústavní zařízení jsou povinna mj. oznamovat neprodleně okresnímu úřadu děti, které přicházejí v úvahu jako vhodné k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče, a informovat okresní úřad o nadcházejícím propuštění dítěte z ústavního zařízení i o útěku nebo přemístění dítěte do jiného zařízení (§ 29 odst. 6 písm. c, f, g),

  • ústavní zařízení může jen po předchozím písemném souhlasu okresního úřadu povolit dítěti, kterému byla nařízena ústavní výchova, dočasný pobyt u rodičů, popř. jiných osob, a to nejvýše v rozsahu 14 kalendářních dnů při jednom pobytu. Tato doba může být prodloužena na základě písemného souhlasu okresního úřadu. Bylo-li dítě umístěno v ústavním zařízení na základě žádosti rodičů nebo jiných zákonných zástupců, je možno povolit takový pobyt u jiných fyzických osob jen po předchozím souhlasu rodičů nebo jiných zákonných zástupců, pokud získání tohoto souhlasu nebrání vážná překážka (§ 30) - pozn. red.: zákon v této souvislosti opomíjí děti, které se nacházejí v ústavech na základě předběžného opatření, tj., u nichž dosud ústavní výchova není nařízena. Řízení o ústavní výchově obvykle trvá řadu měsíců. Z logického výkladu nutno dovodit, že v těch případech jsou ústavní zařízení oprávněna povolit dítěti dočasný pobyt u rodičů nebo jiných osob bez souhlasu okresního úřadu,

  • okresní úřady (obce i nestátní pověřené osoby) mohou zřizovat tato zařízení sociálně-právní ochrany (§§ 39-47):

    a)  zařízení odborného poradenství pro péči o děti,

    b)  zařízení sociálně-výchovné činnosti,

    c)  zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

    d)  výchovně-rekreační tábory pro děti,

    e)  zařízení pro výkon pěstounské péče

  • zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoli péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy, jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Ochrana a pomoc takovému dítěti spočívají v uspokojování základních životních potřeb včetně ubytování a v zajištění lékařské péče zdravotnickým zařízením, psychologické a jiné obdobné nutné pomoci (§ 42 odst. 1),

  • na výzvu orgánů sociálně-právní ochrany jsou státní orgány, zaměstnavatelé, další právnické osoby, zejména školy, školská, zdravotnická a jiná obdobná zařízení, fyzické osoby, pokud jsou zřizovateli škol a dalších zařízení, a pověřené osoby povinni sdělit bezplatně (s výjimkou lékařských zpráv) údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany, nebrání-li tomu zvláštní právní předpis.

Zákon o sociálně-právní ochraně nově koncipuje zprostředkování osvojení a pěstounské péče včetně osvojení do ciziny (§§ 20-27), blíže viz str. 2 Zpravodaje a dále pověřování nestátních fyzických a právnických osob výkonem sociálně-právní ochrany. Otázkou pověřování jsme se podrobně a kriticky zabývali v minulém zpravodaji (č. 2/99). I když ke změně v paragrafovaném znění nedošlo, z odpovědi na náš otevřený dopis ministrovi práce a sociálních věcí vyplývá, že námi kritizované pasáže budou alespoň částečně napraveny "výkladem", který však nemá oporu v paragrafovaném znění - např. k udělení pověření se bude vyjadřovat k tomu zvlášť ustavená komise a v případě osoby, která není občansky bezúhonná, by pověření nebylo vydáno s odkazem na obecné ustan. § 5 citované shora. Samo rozhodování o pověření lze ovšem těžko považovat za sociálně-právní ochranu. Podle našeho názoru by proto byla namístě urychlená novela, k níž se snažíme přispět.

V souvislosti se zákonem o sociálně-právní ochraně bylo zákonem č. 360/1999 Sb. ze dne 9. 12. 1999 rovněž s účinností od 1. 4. 2000 novelizováno dalších šestnáct zákonů, většinou však pouze z důvodů formálních (změna terminologie, vypuštění pasáží, jimiž se zabývá tento zákon, apod.). K podstatné změně ale došlo v případě novely zák. č. 200/1990 Sb. o přestupcích založením těchto nových skutkových podstat přestupků na úseku sociálně-právní ochrany dětí:

Pokuta až do 10 000 Kč a v případě přestupku podle § 28/1f) až do 20 000 Kč hrozí tomu, kdo

  • ponechá nezletilé dítě bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti nebo zdravotnímu stavu a tím je vystaví nebezpečí vážné újmy na zdraví (§ 28/1c),

  • ponechá nezletilé dítě bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti nebo zdravotnímu stavu, způsobí-li v důsledku toho dítě újmu na zdraví jiné osobě nebo škodu na cizím majetku nikoli nepatrnou (§ 28/1d),

  • v úmyslu ponížit lidskou důstojnost nezletilého dítěte použije vůči němu nepřiměřeného opatření (§ 28/1e),

  • úmyslně se nepodrobí rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí nebo nesplní některou z povinností, které mu zákon o sociálně-právní ochraně dětí ukládá (§ 28/1f),

  • zneužívá nezletilé dítě k fyzickým pracím nepřiměřeným jeho věku a stupni jeho tělesného a rozumového vývoje (§ 28/1g).

Nejsmutnější statistika  

Ze statistiky ministerstva vnitra vyplývá, že v r. 1999 bylo u nás stíháno 14 případů vražd dětí včetně 4 vražd novorozenců matkou, 511 případů úmyslného ublížení na zdraví dítěti, 133 případů týrání dětí a 1065 případů pohlavního zneužívání. V r. 1998 (statistiku za loňský rok nemáme k dispozici) u nás zemřelo na poranění a otravy celkem 155 dětí mladších patnácti let, z toho 104 děti byly mladší deseti let (do 1 roku - 28, do čtyř let - 32 a do 10 let - 44). Třetinu úmrtí mají na svědomí dopravní nehody (52), následují utonutí (27). Dokonanou sebevraždu spáchalo 8 dětí ve věku od 10 do 14 let.

K trestnému činu týrání svěřené osoby se uvádí: "Statistické údaje se liší od počtu policií evidovaných případů o desetinásobky zjištěného stavu. Některé případy mohou být kvalifikovány jako ublížení na zdraví z nedbalosti, nehody nebo zanedbání péče. Dříve fungovaly dětské lékařky, které pravidelně sledovaly zejména u malých dětí jejich zdravotní stav na povinných pravidelných zdravotních kontrolách a při povinném očkování. V případě, že se dítě nedostavilo, zasáhla sociální pracovnice nebo policie. Dnes se vyskytují případy týraných malých dětí např. se samovolně zhojenými zlomeninami, starými jizvami po bití nebo popálení, chronicky nemocných nebo podvyživených apod. Nikoho zřejmě nezajímá, že některé §maminky' nechodí s dětmi na preventivní zdravotní prohlídky z pochopitelných důvodů - nemají se čím chlubit. Proto některé případy nejsou podchyceny včas a dochází ke zbytečným těžkým zraněním a smrti týraných dětí. Lidé v okolí si nechtějí způsobit nepříjemnosti a děti nechávají doslova umlátit, utýrat hladem nebo zemřít na chronické onemocnění. V jiných případech se dětské lékařky nebo i sociální pracovnice nechají přesvědčit matkou, že situace není tak vážná, jak vypadá, a nezasáhnou adekvátně. V neposlední řadě selhávají i někteří soudci, kteří děti vracejí zpět do rodin, kde je ohrožen jejich život. Zvláštní kapitolou je psychické týrání (bez zjevných fyzických stop) vedoucí někdy až k sebevraždě. Tragické je, že většinou tyto postižené děti své rodiče milují, pokládají surové chování dospělých za normální a vysvětlují si je vlastními chybami. Někdy jsou děti tak malé, že nemohou získat pomoc vlastním přičiněním. Starší děti se často za své rodiče stydí a snaží se mlčením zabránit ostudě a dalším nepříjemnostem, které by je potkaly po oznámení. K týrání dochází v rodinách nejrůznějších typů, výrazně nepřevažuje žádná rodinná charakteristika (vzdělání, věk, ekonomická situace, neúplná rodina atd.)."

Tyran  

Ostravskou pobočku FOD navštívila paní, která žádala o pomoc pro svou sousedku a její tři děti. Druhý den jsme rodinu navštívili a zjistili otřesné poměry. Byt čtvrté kategorie byl bez elektřiny a bez vody. V celém bytě byla plíseň a zima. Rodina neměla žádné doklady ani sociální dávky. Žili z příležitostných prací otce a z krádeží. Utrápená matka, která se těžce pohybovala jen s oporou, byla přes své postižení nucena nosit vodu ze sklepa až do druhého poschodí. Jinak nesměla byt opustit. Dvě starší děti byly umístěny v ústavu, nejmladší sedmiletý Adámek žil v těchto podmínkách, byl silně zanedbaný a jevil se jako mentálně opožděný. Podle psychologického vyšetření měl nastoupit do zvláštní školy. Rodině jsme nejprve pomohli zařídit sociální dávky. Poté, kdy k nám matka získala důvěru, jsme se postupně dozvěděli, že se otec denně opíjí a surově bije matku i dítě. Matce navíc přes její velmi špatný zdravotní stav zakázal vyhledat lékaře. Navrhli jsme proto, že na otce podáme trestní oznámení. Matka z něj však měla panickou hrůzu a nechtěla o tom ani slyšet. Bála se, že by je zabil. Proto jsme tajně, bez vědomí otce, zařídili hospitalizaci matky i diagnostický pobyt Adámka. U matky byla vyšetřením zjištěna roztroušená skleróza. Diagnostický pobyt potvrdil týrání Adámka. Na otce jsme proto podali trestní oznámení pro ublížení na zdraví a týrání svěřené osoby. Vzápětí byl vzat do vazby a posléze odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let.

Zachráněné miminko  

Na naši kroměřížskou pobočku se 6. 3. t. r. obrátila paní z vyškovského okresu. Sdělila, že ve vedlejší vesnici žijí manželé, kteří velmi špatně zacházejí se svou tříměsíční dcerkou. Ve vesnici je to o nich všeobecně známo, vše oznámila i na OPD, ale nic se neděje. Obrací se tedy na FOD jako na poslední možnost, jak miminko zachránit - podle jejího přesvědčení mu jde skutečně o život. Oba rodiče pijí a fetují, jedno dítě jim již bylo odebráno, jedno zemřelo. S miminkem se potulují po nádraží, nechávají je o hladu a dávají mu pít rum i jiný alkohol, aby nekřičelo hlady. Holčička často usedavě pláče. Dále paní sdělila, že předchozího dne večer dokonce miminko vypadlo z kočárku na silnici, když se rodiče prali před hospodou a kočárek zvrhli. Následujícího dne jsme ověřili, že se tyto informace zakládají na pravdě a že rodina je dlouhodobě v evidenci OPD. Zprávu o kritické situaci dítěte, které při takové "péči" může snadno přijít o život, jsme okamžitě podali OPD, policii i soudu a žádali o urychlený zásah. Dne 10. 3. 2000 podal OPD návrh na předběžné opatření, kterému soud vyhověl, a následujícího dne byla holčička rodičům odebrána. Její osud budeme dále sledovat tak, aby co nejdříve mohla přejít do náhradní rodiny. Kéž by všechny ohrožené děti měly v okolí někoho, kdo na jejich strádání včas upozorní.

Noční případ  

V únoru letošního roku k nám náhodný chodec přivedl po šesté hodině večer z Hlavního nádraží v Praze neupravenou mladou matku s malým dítětem v náručí. Uvedl, že se chová divně a kolemjdoucí žádá o nocleh. Ani na naše pracovníky nepůsobila žena normálním dojmem. Původně se domnívali, že je pod vlivem drog, ale po rozhovoru s ní pojali podezření na duševní chorobu. Byla velmi aktivní, euforická a stále opakovala, že bude prezidentkou a že má důležité poslání. Proto musela odejít z bydliště a teď nemá kde spát. S holčičkou zacházela velmi hezky, pořád ji chovala a zpívala jí. Když jsme požádali o pomoc pohotovostní službu na OPD v Praze 1, bylo nám sděleno, že místně příslušná je Praha 2 podle sídla Hlavního nádraží, kde byla matka nalezena. OPD v Praze 2 zase sdělil, že nejsou místně příslušní, protože nyní je dítě na FOD, který sídlí v Praze 1. Naštěstí spolupráce s OPD v místě bydliště matky na severu Čech byla výborná. Sociální pracovnice sdělila, že prarodiče jsou kdykoli ochotni vnučku převzít. Bylo proto dohodnuto, že holčičku předáme do kojeneckého ústavu, kde si ji druhý den převezmou. S pomocí malé lsti se nám podařilo dopravit matku s dítětem v klidu na psychiatrii. Vyšetření prokázalo akutní rozvoj schizofrenie s nutností okamžité hospitalizace. Lékař uvedl, že mohlo kdykoli náhle dojít ke změně dobré nálady a že život matky i dítěte byl přímo ohrožen. Holčičku jsme až dlouho po půlnoci předávali do kojeneckého ústavu, odkud si ji skutečně babička hned ráno odvezla. Po několika týdnech přišel od matky pohled, ve kterém nám děkuje za záchranu svého dítěte. Měli jsme z toho velkou radost.

Vzkaz na záznamníku  

Dne 22. 2. t. r. v 17.30 hod. vyzvedla sociální asistentka naší ostravské pobočky ze záznamníku anonymní vzkaz, který upozorňoval, že v jednom bytě jsou čtyři děti ve věku od čtyř do deseti let již týden samy. Protože se nepodařilo kontaktovat sociální pracovnici OPD, požádala o pomoc Policii ČR, která ochotně vyhověla. Ještě téhož dne společně navštívili byt. Sousedka sdělila, že již týden jsou děti v bytě pravděpodobně jen s hluchoněmou babičkou, žebrají o peníze a nechodí do školy. V bytě byla s dětmi skutečně jen invalidní babička, otec se již týden nacházel v nemocnici a matka děti opustila. V bytě byl nepředstavitelný nepořádek, odpojená elektřina, haldy mokrého a zapáchajícího oblečení. Pětiletý chlapec jedl rýži namočenou ve vodě a dva starší chlapci suché neuvařené špagety. Dětem byla ihned zajištěna krizová lůžka. Otec po návratu z nemocnice vše uvedl do pořádku a během několika dnů se děti vrátily domů. Byl podán návrh na dohled.

Z bytu se ozývalo vytí  

Naše kroměřížská pobočka získala poznatek o týrání devítiletého chlapce postiženého Downovým syndromem. Sousedé uváděli, že matka na chlapce často křičí a vulgárně mu nadává, jsou slyšet údery a pak nářek dítěte, který se někdy mění ve skřeky a vytí. Sousední místnost museli dokonce vystěhovat a přestat užívat, protože tam je to slyšet nejvíc. Jindy je v bytě úplné ticho, takže sousedé mají podezření, že matka dává synovi nadměrné množství uklidňujících léků. Naše asistentky se při návštěvě přesvědčily, že matka skutečně chlapci velmi hrubě nadává, neboť to bylo za dveřmi zřetelně slyšet. Ačkoli matka odmítala v poslední době do bytu kohokoli vpouštět, pracovnicím FOD otevřela a žádala je o pomoc. V noci prý k ní do bytu lezou policajti a cikáni a ji i jejího syna týrají a zneužívají. Chlapec na její výzvu ochotně ukazoval modřiny na těle. Naše pracovnice dále zjistily, že matka s chlapcem téměř nechodí ven, pouze ho někdy vodí do školky pro postižené děti. Pokud ji někdo pozoruje, chová se k synovi celkem dobře, ale jinak je k němu velmi krutá. Ríša je ve školce spokojený, avšak když pro něj přijde matka, projevuje velký strach a odmítá s ní odejít. Také v době, kdy před třemi lety byl matce navrácen z dětského domova, nechtěl k ní vůbec jít a držel se za zárubeň dveří. Ríša byl matce vrácen, přestože všechny její starší děti jí byly odebrány. Poslední dva synové dokonce sami přišli na OPD prosit, aby je dali do dětského domova, že už to doma nemohou vydržet. Protože jsme pojali podezření, že matka není duševně zcela zdráva a že to, co podle ní mají dělat cizí vetřelci, provádí sama, požádali jsme OPD o urychlené odebrání chlapce z rodiny. Po jistém váhání podal OPD návrh na předběžné opatření, to však bylo soudkyní, která právě měla službu, zamítnuto. Proti tomu naše asistentky okamžitě velmi protestovaly a požádaly opatrovnickou soudkyni, aby se sama přišla přesvědčit, v jakých poměrech dítě žije. Ta návrhu vyhověla a dítě navštívila spolu s vedoucí sociálního referátu a vedoucí orgánu péče o dítě. Poté, kdy na vlastní uši slyšely řev matky a stížnosti sousedů, podal OPD dne 17. 4. t. r. nový návrh na předběžné opatření, kterému tentokrát bylo vyhověno. Pro Ríšu bylo umístění do dětského domova skutečnou záchranou.

Příběh téměř pohádkový  

Naše ostravská pobočka byla upozorněna na ženu ve vysokém stupni těhotenství, která přespává na nádraží. Ještě týž den jsme se s nastávající maminkou zkontaktovali. Zjistili jsme, že jde o manželský pár, rodiče čtyř dětí, kteří se bez svého zavinění ocitli bez bytu. Děti byly umístěny do dětského domova a oni zůstali na ulici. Zajistili jsme jim azylové bydlení i půjčku na vstupní prohlídku otce do zaměstnání. Pomohli jsme se zajištěním odcizených osobních dokladů, sociálních dávek, gynekologické prohlídky a vystavení těhotenského průkazu. Otec začal pracovat jako horník, našel podnájem 3 + 1 a chlapeček, který se narodil po šesti týdnech od našeho prvního kontaktu, mohl zůstat v péči rodičů. Rodiče začali své čtyři děti v domově pravidelně navštěvovat, brali si je na víkendy domů a pak i na letní prázdniny. Pomohli jsme jim sepsat návrh na zrušení ústavní výchovy a zařídit, aby se děti po prázdninách do dětského domova už nemusely vracet. Loni v prosinci rozhodl soud o zrušení ústavní výchovy. Rodiče o všechny děti vzorně pečují a všichni jsou šťastni, že celá jejich rodina je zase spolu.

Za týrání vazba  

V prosinci loňského roku dětská psycholožka upozornila naši zlínskou pobočku na třináctiletou dívku, která byla hospitalizována po požití většího množství léků. Podle sdělení dívky ji předtím otec skoro celý den bil. Důvod si vždycky našel - ztratila se izolepa, neuklidila včas po sourozencích apod. Surové bití potvrdila i lékařská zpráva. Náš sociální asistent provedl šetření v rodině i ve škole. Matka kruté bití dcery potvrdila, ale ve škole o tom nikdo nevěděl. Podali jsme zprávu OPD a na otce trestní oznámení. Krátce nato byl vzat do vazby.

Chlapci pomohla všímavost sousedů  

Naše táborská pobočka obdržela kopii stížnosti nájemníků na matku jedenáctiletého Vlastíka, v níž se uvádí, že péči o chlapce hrubě zanedbává, v jejím bytě se ve dne v noci scházejí "feťáci", je zde velký nepořádek, zápach, hluk a odpojená elektřina. Protože si matka a její návštěvy svítí svíčkami, mají sousedé strach z požáru. Naše sociální asistentka ihned provedla návštěvu v domě a zjistila, že stížnost se zakládá na pravdě. Do bytu sice nebyla vpuštěna, ale všichni sousedé tyto skutečnosti potvrdili. Byt otevřel potetovaný muž hrubého zjevu. Ihned začal nadávat a vyhrožovat, v bytě byla tma a vycházel z něj zápach. Ve škole jsme zjistili, že chlapec je stále ospalý, pohublý a posmutnělý, často duchem nepřítomen. Je uzavřený a jiný než ostatní děti. Jednou se celou noc toulal venku, jindy byl přistižen při krádeži jídla v obchodě. Ve škole se vyjádřil, že by nejradši skočil z okna. Ošetřující lékař uvedl, že chlapce odeslal do nemocnice pro bolesti břicha, ale matka jej tam nedovedla. Dále jsme zjistili, že matka má výpověď z bytu pro neplacení nájemného. Vše jsme ještě téhož dne (17. 2. 2000) nahlásili OPD, který ihned podal k soudu návrh na předběžné opatření. Následujícího dne si chlapce přímo ze školy odvezli prarodiče. Byl sice překvapen, ale usmíval se a odešel s nimi rád.

Omluva za Nikolku  

Dne 4. 2. 2000 uvedla ČT v cyklu Klekánice pořad s názvem Nikolka, který nás šokoval stejně jako ostatní diváky. Vyplynulo z něj, že pracovnice naší pražské pobočky přehlédla zjevné známky týrání osmileté holčičky a v pořadu zcela nevhodně vystoupila, jako by stále (přes odsouzení matky) byla přesvědčena, že všechno bylo v pořádku. O nepříznivém vývoji tohoto případu ani o natáčení Klekánice nikoho z vedení FOD neinformovala a nezmínila se o něm ani na školení asistentů, kde se probírají závažné a problematické případy. Spolu s ní případ zatajilo dalších šest pracovníků pražské pobočky, kteří o něm věděli a snad z falešné solidarity o něm rovněž mlčeli. My ostatní jsme se o tom smutném případu dozvěděli až z televize, a to jen díky rozhořčeným reakcím diváků, kteří nás na pořad upozornili. Za to jsme jim velmi vděčni. Odpovědná pracovnice byla okamžitě propuštěna a pracovní poměr byl rozvázán i s dalšími výše zmíněnými pracovníky, neboť jsme k nim ztratili důvěru (byť musíme přiznat, že v řadě případů ohroženým dětem velmi pomohli). Za toto naše selhání se Nikolce i Vám omlouváme a děkujeme těm, kteří holčičce pomohli. Jsme rádi, že Nikolce a jejím novým rodičům jsme díky finančním prostředkům z naší sbírky mohli pomoci alespoň bezúročnou půjčkou při řešení jejich svízelné bytové situace. Také bychom Vás chtěli potěšit zprávou, že pro Nikolčinu starší, zdravotně závažně postiženou sestřičku se nám podařilo nalézt rodinu.



Dítě zvané "To" Zpět na obsah

a "Ztracený chlapec" jsou dva díly autobiografické trilogie amerického autora Davea Pelzera, v nichž strhujícím způsobem líčí své dětství týraného dítěte. Jeho matka alkoholička jej od pěti do devíti let záměrně krutě trýznila způsobem, který ho přímo ohrožoval na životě. Malý Dave byl nucen hrát s matkou "hru" doslova o život. Otec se v zájmu svého klidu naučil dělat, že nic nevidí. Přestože známky týrání byly na chlapci zjevně patrny, trvalo dlouhá léta, než byl z rodiny odebrán. Tuto knihu by si měli přečíst alespoň všichni ti, kteří profesionálně přicházejí do styku s týranými dětmi. Podobně jako autobiografie naší autorky paní Milady Golobové "Děti na zabití" i Dave Pelzer ve své knize dokazuje, že děti jsou schopny snášet neuvěřitelná muka, aniž se někomu svěří - jednak se bojí ještě horších následků a zadruhé se za své rodiče stydí a nevěří, že je jim možno pomoci. Jednání svých rodičů zapírají a brání se zásahu zvenčí. Ve druhém díle se můžeme seznámit se systémem pěstounské péče v USA založeným na krátkodobých pobytech a častém střídání náhradních rodin. Obě knihy vyšly v pražském nakladatelství Columbus, s. r. o., Nad Kolčavkou 8, Praha 9. K přečtení je vřele doporučujeme.


Kdo lže - FOD, nebo pracovník MPSV?  

V časopise Náhradní rodinná péče č. 1/2000 (vydává Středisko náhradní rodinné péče) byl otištěn článek pracovníka MPSV Mgr. Jaroslava Němečka s názvem Informujme pravdivě!, s nímž Vás považujeme za nutné seznámit:

"Ve zpravodaji Fondu ohrožených dětí č. 2/99 jsou na str. 9 pod titulkem Vícekrát trestaný asociál je pro stát vhodným osvojitelem! uvedeny informace, které mohou způsobem zpracování působit na běžného čtenáře jako závažná zpráva s příchutí "senzačního maléru" státních orgánů. Ve skutečnosti je tato zpráva nepravdivá, informačně zkreslená a spolu s titulkem ji lze zařadit nanejvýše do kategorie bulvárních poplašných výkřiků amatérských žurnalistů. Připomíná to anekdoty legendárního "Rádia Jerevan", které své zprávy samo zpochybňovalo a jehož styl je pro ilustraci neserióznosti uvedeného tvrzení docela přiměřený:

  • je pravda, že posudek, z něhož jsou vybrány hodící se citace, vypracoval psycholog, nebyl však státem pověřený, jak se uvádí, ale soukromě praktikující;

  • je pravda, že posuzovaný byl několikrát trestán (za menší krádeže, podvody), avšak ve specifické realitě jeho etnika to automaticky nevylučuje jeho možný přiměřený vztah k dětem;

  • je pravda, že citace z posouzení osobnosti je téměř doslovná, ovšem nebyly uvedeny citace jiné, které pro žadatele vyznívají kladněji. Navíc z pasáže o osobnosti byla vynechána věta: "Adaptace méně pružná s tenzí, výrazněji a razantněji si prosazuje své, přičemž je patrná jistá neústupnost a svévole." K tomu jsme zaznamenali názor, že tato věta se hodí též na nejmenovanou vedoucí představitelku FOD (řeklo by Rádio Jerevan);

  • je pravda, že žadatelé "prošli" i aktivem pro náhradní rodinnou péči, avšak jejich žádost byla jednomyslně zamítnuta (dne 21. 9. 1998);

  • je pravda, že dr. Vodičková informovala osobně (9. 9. 98) i písemně (25. 9. 98) vedení MPSV, avšak nebylo to "ihned poté", kdy byly případy "objeveny" (psycholog zpracovával posudky 25. 3. 98, resp. 7. 4. 98, k podkladům měla přístup dr. Martincová, pracovnice FOD, která zpracovala své stanovisko, o rozdílných názorech odborníků bylo diskutováno 23. 4. 98, 9. 7. 98 a 21. 9. 98, šlo tedy o legitimní a písemně doložený postup);

  • je pravda, že MPSV nijak nezasáhlo, nikoli však proto, že by nemohlo či nechtělo, ale proto, že nemuselo (věcný postup byl adekvátní, což jistě věděla i dr. Martincová, která zastupuje odborníky ve FOD a od níž žádný písemný podnět MPSV neobdrželo). Informace MPSV o této záležitosti byly písemně doloženy.

    Totožný text FOD byl uveden znovu ve zvláštním čísle Zpravodaje FOD 2/99, tentokrát pod bulvárně vyzývavějším titulkem 11x trestaný asociál je pro stát vhodným osvojitelem! Obě čísla vyšla v prosinci 1999, kdy byl právě v Senátu Parlamentu ČR projednáván návrh zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Pokud někdo o účelovosti takto předložené informace pochybuje, měl by položit otázku virtuálnímu Rádiu Jerevan třeba takto: Je pravda, že FOD se musí omluvit za to, že v citovaném článku záměrně LŽE? Odpověď může být tato: Ano, je pravda, že záměrně lže, ale to ještě neznamená, že se musí omluvit.
    Ve zpravodaji FOD č. 1/99 s rovněž bulvárně hystericky zjednodušeným titulkem Za nalezení náhradní rodiny půlmilionová pokuta! se říká: "Nemůžeme pochopit, že MPSV nikdy neprojevilo zájem zhodnotit kvalitu a výsledky naší práce na úseku náhradní rodinné péče, ačkoli ji zajišťujeme s pomocí erudovaných a velmi angažovaných pracovníků." Ano, o angažovanosti je řada dokladů, avšak s erudicí zcela nekorespondují ukvapené, nedostatečně promyšlené, nereflektované výroky, nepodložená obvinění a účelové citace v četných materiálech FOD, z nichž se zdá, jako by hlavním cílem těchto "informací" bylo přesvědčit čtenáře o tom, že FOD je jediný subjekt, který to s dětmi myslí dobře, a proto očekává vaše sponzorské dary!
    MPSV by zřejmě neposkytlo FOD dotace, kdyby nezhodnotilo jeho práci. A zřejmě by nebylo tak zdrženlivé vůči četným dezinformacím v písemnostech FOD, kdyby mu chtělo škodit. Koneckonců sporný kritizovaný článeček představuje pro státní sféru vlastně pozitivní zprávu: FOD ve svém "boji proti zákonu" (nebo v boji o svou pozici?) neměl dostatek právně konstruktivních a pro praxi skutečně odůvodněných argumentů, a proto se uchýlil k prezentování polopravd v naději (která se téměř vyplnila), že státní orgány buď nebudou reagovat, nebo bude jejich hlas překřičen např. na tiskových konferencích FOD (viz 30. 11. 1999: "Skandální postupy MPSV" - jaké, pěkné prosím?).
    Domněnku, že FOD nebojuje proti zákonu, ale jen pod touto záminkou o svou dominantní pozici mezi všemi nestátními subjekty (velmi dobře pracují mnohé z nich!), jak se zdá potvrzuje zajímavé sousedství titulků ve zmíněném Zpravodaji 2/99: "Absurdní zákon na ochranu dětí prošel" - "Činnost FOD nový zákon neohrozí" (asi to zařídil šotek hájící barvy pravdy). Předkladatel zákona netvrdil nic jiného než to, co říká druhý titulek.
    Pokud myšlenkoví vůdci FOD očekávají, že si tvorbou pokleslých titulků v reklamně vyhlížejících textech vynutí dialog, počínají si jako (neerudované) deprimované dítě, které zlobením upoutává pozornost. Ostře řečeno někdo by jim mohl doporučit, aby se podívali do vlastních řad, zda titul Psychopati se státním pověřením (zvláštní Zpravodaj 2/99) paradoxně nezíská na aktuálnosti, až nějaký zástupce početného členstva po 1. dubnu 2000 o pověření požádá.
    Od seriózního Zpravodaje bychom skutečně očekávali, že projeví odvahu ke slušnosti a svým čtenářům, které má jistě v úctě, se omluví za účelovou mystifikaci, která měla posloužit jako argument proti domnělé nepřízni "státu" vůči sdružení FOD. Navrhujeme, třeba ve smyslu etiky "Rádia Jerevan", pouhou drobnou změnu v titulku: "Vícekrát trestaný asociál není pro stát vhodným osvojitelem!"

    K našemu dotazu, zda článek byl psán za MPSV, resp. zda vyjadřuje názor MPSV, sdělila náměstkyně ministra práce a sociálních věcí PhDr. Běla Hejná, že "jde o osobní iniciativu podepsaného autora, který byl podle zjištění MPSV informován jako odborník o postupu projednávání sporného případu v příslušném okresním městě. V článku uvedená fakta a datování jsou věcně správná - žádost o svěření dítěte byla zamítnuta 21. 9. 1998, tj. ještě před upozorněním FOD, nezávisle na něm a o vhodnosti zmíněného žadatele nebylo dále uvažováno. Z toho hlediska skutečnost neodpovídá titulkům ze Zpravodaje FOD citovaným v článku, vyznívajícím jako názor sdružení o nekompetentním přístupu státu. Literární licence autora je věcí jeho osobní volby, k níž se může sám vyjádřit. Komentáře dotýkající se činnosti MPSV vycházejí ze znalosti problému, nejde však o stanovisko ministerstva. Podle sdělení autora článku Mgr. Němečka bylo použití množného čísla v poslední větě článku písařskou chybou."

    Potěšilo nás sice, že článek nevyjadřuje stanovisko MPSV, nicméně musíme konstatovat, že paní náměstkyně je zřejmě nepřesně informovaná a že přehlédla datum 9. 9. 1998, kdy i podle článku bylo vedení MPSV námi o věci informováno - k zamítnutí žádosti došlo dne 21. 9. 1998, tedy až po upozornění FOD. Skutečnost, že žadatel byl původně aktivem k převzetí dítěte doporučen, jak bylo uvedeno v našem zpravodaji, vyplývá ze zápisu z jednání ze dne 20. 4. 1998, jehož kopii máme k dispozici a v němž se doslova uvádí: "Členové aktivu po objasnění situace ohledně pana G., jeho záznamů v RT a celkové situace této romské rodiny souhlasí se zapsáním manželů G. do seznamu žadatelů o osvojení dítěte. PhDr. Martincová (která v době jednání nebyla přítomna - pozn. red.) dodatečně kategoricky nesouhlasí se schválením žádosti manželů G. z důvodu psychologického hodnocení žadatele. Bylo dohodnuto kontrolní psychologické vyšetření, které PhDr. Martincová provede dne 29. 4. 98." V zápise z jednání aktivu ze dne 21. 9. 1998, o němž se článek zmiňuje, se uvádí: "Konstatuje se, že manželé G. se k osobnímu jednání v aktivu nedostavili. PhDr. Martincová předkládá výsledky svého kontrolního psychologického vyšetření žadatelů. Jednoznačně se vyjadřuje proti schválení těchto žadatelů. Pí K. informuje aktiv v tom smyslu, že pan G. opět selhal a znovu je odsouzen. Za těchto okolností aktiv jednomyslně žádost manželů G. zamítl."
    Pro úplnost lze ještě uvést, že na témže aktivu byli znovu přes zamítavé stanovisko dr. Martincové a přes naše protesty schváleni žadatelé K., kterým posléze musela být svěřená holčička odebrána. K tomu se kupodivu článek nevyjadřuje, nicméně ani tento případ, jehož smutný konec jsme předpovídali a včas MPSV informovali, není zřejmě považován za žádný "malér" státních orgánů. K dalším tvrzením v článku lze uvést následující:
    Psycholog, který oba posudky zpracovával, byl sice soukromě praktikující, avšak státní orgán s ním měl uzavřenu smlouvu na vyšetřování žadatelů o svěření dítěte - pověření tedy vyplývá z této smlouvy. Dotace MPSV našemu sdružení se nikdy netýkaly zprostředkování náhradní rodinné péče, nýbrž pouze dětských poukazů na poradensko-relaxační pobyty náhradních rodin. Na našich tiskových konferencích nemohl být hlas MPSV nikdy překřičen, protože přes včasné pozvání se na ně nikdy žádný zástupce MPSV nedostavil. FOD rozhodně neusiluje o dominantní pozici mezi nestátními subjekty - neangažujeme se aktivně v žádných střešních organizacích, a pokud nás některý nestátní subjekt požádá o pomoc, snažíme se mu vyhovět, a ne ho poškodit. Ostatně i Středisku náhradní rodinné péče jsme před časem poskytli bezúročnou půjčku a pomáhali jsme mu s distribucí nultého čísla předmětného časopisu. Zajímavé sousedství titulků v našem zpravodaji nezařídil šotek hájící barvy pravdy, ale poslanci, kteří na základě nejen našich připomínek a protestů předložený návrh zčásti pozměnili. Pokud jde o silná slova a urážky na adresu FOD a jeho zástupců, každý si jistě o úrovni autora udělá obrázek sám. Mrazí nás ale při pomyšlení, že tento člověk rozhoduje nebo spolurozhoduje na MPSV o dětech. Také nás trochu mrzí, že článek nám nebyl vydavatelem časopisu (Středisko náhradní rodinné péče) zaslán k vyjádření a že jsme se o něm dozvěděli jen náhodně - díky upozornění ředitelky Nadace Naše dítě ing. Zuzany Baudyšové.

    Největší dárci celonárodní sbírky FOD (zima 1999/2000):  

    pan Miroslav JONÁK-KRAMERIUS (400 000 Kč), ALIANZ POJIŠŤOVNA, a.s. (300 000 Kč), pan ing. Václav ZAHRADNÍK (150 000 Kč), AISA, s.r.o. (100 000 Kč), paní Marie PUCHMAJEROVÁ (100 000 Kč), ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. (50 000 Kč), paní V. MORAVCOVÁ (50 000 Kč), pan ing. Evžen STEIN (50 000 Kč), TAVOREX, s.r.o. (50 000 Kč), ŽB-Trust, investiční společnost, a.s. (50 000 Kč), město PLZEŇ (40 350 Kč), CMC ARCHITEKTI, s.r.o. (30 000 Kč), paní Miroslava ČERVINKOVÁ (30 000 Kč), paní Taťána KöHLEROVÁ (30 000 Kč), pan Jiří KOSÍK (30 000 Kč), PRATR, a.s. (30 000 Kč), paní Jana ŠOLCOVÁ (30 000 Kč), paní Jitka KUKLÍKOVÁ (25 000 Kč), TORI, s.r.o. (25 000 Kč), GLAVERBEL CZECH, a.s. (20 874 Kč), ARIKOS, s.r.o. (20 000 Kč), paní Dobra BEDNÁŘOVÁ, (20 000 Kč), CS DEVELOPMENT, s.r.o. (20 000 Kč), CTS - servis, s.r.o. (20 000 Kč), pan Daniel FRAJT (20 000 Kč), pan Miroslav HOUSAR (20 000 Kč), INFINITY, a.s. (20 000 Kč), INVESTIČNÍ KLUB, a.s. (20 000 Kč), pan Eduard KUHN (20 000 Kč), paní Ludmila MARVANOVÁ (20 000 Kč), MERO ČR, a.s. (20 000 Kč), pan Aleš NAJBRT (20 000 Kč), pan Bohumil PERNER (20 000 Kč), pan M. PETŘÍK (20 000 Kč), paní Marie PROCHÁZKOVÁ (20 000 Kč), paní Jitka ROSENDORFOVÁ (20 000 Kč), pan Luděk ŠMÍD (20 000 Kč), pan Zbyněk VOTOČEK (20 000 Kč), ZKRAT, s.r.o. (20 000 Kč), ZV TELECOM PRAHA (20 000 Kč), DISKONT (18 500 Kč), pan Jaroslav ŠOLC (17 000 Kč), pan Miroslav ČAPEK (16 600 Kč), pan Roman BARTYZAL (15 000 Kč), pan ing. Pavel CAISL, CSc. (15 000 Kč), HÁJEK, s.r.o. ( 15 000 Kč), ISOLIT-BRAVO, s.r.o. (15 000 Kč), pan Petr Jendele - JENDELE SOFTWARE (15 000 Kč), paní Jana MAITNEROVÁ (15 000 Kč), ROVER, s.r.o. (15 000 Kč), ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST Dobřínsko (15 000 Kč), STAVING TELECOM, s.r.o. (15 000 Kč), paní ing. Jana TOMÁŠKOVÁ (15 000 Kč), TRIAL, s.r.o. (15 000 Kč), OPINION WINDOW, s.r.o. (14 800 Kč), paní Eva MOCOVÁ (13 000 Kč), pan Jaroslav HOMOLKA (12 000 Kč), pan Miroslav MICHÁLEK (12 000 Kč), NOVÝ, s.r.o. (12 000 Kč), PROF BROKER, a.s. (12 000 Kč), pan J. SERNICKÝ (12 000 Kč) a po 10 000darovali: ALARMTECHNIK PRAHA, s.r.o., BANKOVNÍ HOLDING, a.s., pan Vladimír BRZYBOHATÝ, paní Olga BURIANOVÁ - VOB, pan ing. Jiří CELAR, CORE COMPUTER, s.r.o., pan David ČÁLEK, ČESKÁ SPOLEČNOST PRO JAKOST, ČESKÁ ŽIVOTNÍ, a.s., DEUS, s.r.o., DONAU-KIES Bohemia, s.r.o., EKOSO, sdružení obcí, paní B. ERNEKEROVÁ, EUROKIM, s.r.o., pan Miroslav EVJÁK, EXPPO-REALITY, s.r.o., FRAMI mont, s.r.o., G 3 - poradci, s.r.o., pan Eduard HAKR, paní Jana HAMOUZOVÁ, pan Jiří HANZAL, pan Martin HOLAS, HURT - automatizované zpracování dat, INKOFIN, s.r.o., IPA Praha, s.r.o., pan V. JELEN, K. T. - KALTTECH, s.r.o., pan ing. Luděk KLAZAR, pan Lubomír KLÍMA, manželé KNOROVI, paní Monika KOCIÁNOVÁ, pan Tomáš KORANDA - ITK, paní Jiřina KOVAŘOVICOVÁ, KOVOTEX - výrobní družstvo, pan František KRÁL, pan Jakub KRULICH, paní Jarmila KUČEROVÁ, pan ing. Jan LEMBAS, paní JUDr. Iva LOUKOTKOVÁ, LUSO, s.r.o., pan ing. Vladimír MACHÁČEK, pan ing. Přemysl MALÝ, paní Helena MARKUSOVÁ, pan Jaroslav MATOUŠEK, MICROSYS Brno, s.r.o., pan Petr MIKULENKA, MOND, s.r.o., NOPEK, s.r.o., OLPET, s.r.o., OS PRACOVNÍKŮ OBCHODU V PŮSOBNOSTI ČR, pan Jaroslav OTENŠLÉGR, paní Pavla PÁRTLOVÁ - ELEKTROMAT, pan Jan PAYNE, paní JUDr. Zuzana PEJKOVÁ, pan Roman PETERKA, PHARMAX, s.r.o., pan F. PÍPAL, PODPERA, s.r.o., Production International ČSFR, s.r.o., pan J. PURKET, QUALICHEM, s.r.o., QUATTROMEDICA, s.r.o., pan ing. Zdeněk RAJNIŠ, paní Z. RAKUŠANOVÁ, pan S. RASZKA, REX INVESTMENT, s.r.o., ROCHE, s.r.o., pan Ivan RöSSLER, paní Jitka RUTRLOVÁ, paní Eva RYSOVÁ, paní H. SEMERÁDOVÁ, SLÉVÁRNA KUŘIM, a.s., SPOJPROJEKT Praha, s.p., pan Jiří SRCH, pan Roman STAŇEK, pan Jaroslav SVORA, pan Jan SYROVÁTKA, ŠIMJAK, s.r.o., ŠINAR, s.r.o., Technický a zkušební ústav, TESLA VRŠOVICE, s.r.o., TRADING BOCHEMIE, s.r.o., TRANS - INTER, a.s., pan Zdeněk TŮMA, pan Jiří VÁVRA, paní V. VÁVROVÁ, VODOVODY A KANALIZACE, a.s., pan Ladislav VOLRÁB, paní Alice ZACHARIÁŠOVÁ, ZIMBO CZECHIA, s.r.o., ZNAČKY PRAHA, s.r.o. a paní Milada ZOULOVÁ
    Děkujeme!

    Největší věcné dary poskytli:  

    GLOBUS ČR, k.s. - hypermarket Zličín (215 382 Kč), DAJ SPORT (40 721 Kč), G plus G, s.r.o. (32 700 Kč), PREGO (30 000 Kč), WOLF MUSIC (23 582 Kč) a věcné dary v hodnotě od 10 000 Kč do 15 000 Kč věnovali AKB Servis, s.r.o., pan Janoušek - sanitární technika, KAMA, McDONALD's, Prague Tourist Center, pan ing. Libor Procházka - ALIPRO, TERINVEST, Tiskárna FLORA, s.r.o., a V.M.PRESS. Finančně nevyčíslenou výraznou věcnou pomoc nám dále poskytli: ADORE, AVANTI, velkoobchod koberců I.M.P., Květinové studio, Kožešiny Trutnov, a.s., Nakladatelské a tiskové středisko ČSL JEP, StaR Lux (žaluzie)
    Děkujeme!

    Největší účelové dary  

    V určené na rekontrukci Domu pro ohrožené děti v Olomouci, jehož otevření předpokládáme na podzim letošního roku):
    paní Taťána KÖHLEROVÁ (30 000 Kč), SME, a.s., (25 000 Kč), CREMON, s.r.o. (20 000 Kč), pan ing. Václav PÁTEK (20 000 Kč) a finanční dary ve výši 10 000 věnovali pan Michal EGERER - EGI, HÁJEK, s.r.o., pan Václav HOLÍK, pan Jaroslav HOUSAR, KPK, s.r.o., pan Viktor LÖBL - NOVA, paní Ludmila MATYSOVÁ, paní MUDr. Eliška MIKOVCOVÁ, pan Miroslav PEKÁREK, pan Vladislav POMRHONC, pan Ivan RÖSSLER, pan ing. Josef SLAVÍK a pan Miroslav ŠTANDERA
    Děkujeme!

    Největší věcnou podporu (materiál a služby) tomuto projektu poskytly PYROMA, s.r.o. (100 000 Kč), DROSS, s.r.o. (20 000 Kč), G + H ISOVER, a.s. (20 000 Kč), SPIKAS, s.r.o. (20 000 Kč), a hmotnou pomoc v hodnotě od 10 000 Kč do 15 000 Kč věnovali AUTO HLAVÁČEK, a.s., CALOFRIG, a.s., HEG - el. montáže, s.r.o., KRYTINA HRANICE, a.s., pan Jan MÜLLER - el. montáže a VAHAL, s.r.o.
    Děkujeme!

    věcné dary (materiál a služby) určené na rekonstrukci azylového domu v Plzni (Pobytové a resocializační centrum FOD):
    Plzeňská teplárenská (200 000 Kč), Inwest - K, a.s. (80 000 Kč), paní Jana Dbalá (50 000 Kč), Esprit ( 30 000 Kč), pan M. Urban - Foto UM (10 000 Kč)
    Děkujeme!

    Umělci pro FOD:  

    Je nám velkou ctí, že i v posledních šesti měsících podpořili Fond ohrožených dětí naši nejvýznamnější umělci:

    pan Karel Gott nám po vítězství v soutěži Týtý věnoval částku ve výši 100 000 Kč - je to již jeho třetí dar pro FOD
    Děkujeme!

    pan Josef Suk a jeho přátelé, agentura LOTOS a IPB Pojišťovna se rozhodli již popáté věnovat FOD třetinu výtěžku ze tří krásných koncertů konaných v rámci cyklu Hradčany hudební V letos v dubnu ve vyprodaném Španělském sále (40 000 Kč)
    Děkujeme!

    Pražský komorní orchestr uspořádal dne 26. 3. 2000 z podnětu dirigenta pana Gerda Albrechta v pražském Rudolfinu mimořádný koncert pro FOD a věnoval nám výtěžek ve výši 26 832
    Děkujeme!

    Čtyřnohý sponzor  

    Fond ohrožených dětí je asi jediné sdružení, které získalo finanční dar zásluhou zvířátka. Maličký psík (čivava) předsedkyně FOD Ečiko vyhrál totiž kynologickou soutěž, a protože se pejsek i jeho panička ceny v hodnotě 20 000 Kč vzdali, poukázal organizátor soutěže pan Jiří Hron tuto částku na naše konto.
    Děkujeme!

    Zvýšení životního minima  

    S účinností od 1. 4. 2000 se částky životního minima mění takto:

    a)  částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních potřeb občana činí

    1 600 Kč u dětí do 6 let věku

    1 780 Kč u dětí do 10 let věku

    2 110 Kč u dětí do 15 let věku

    2 310 Kč u nezaopatřených dětí od 15 do 26 let

    2 190 Kč u ostatních občanů

    b)  částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost činí

    1 580 Kč u jednotlivce,

    2 060 Kč pro 2 osoby v domácnosti,

    2 560 Kč pro 3 nebo 4 osoby v domácnosti a

    2 870 Kč pro 5 a více osob v domácnosti.

    Složenka  

    Ke každému zpravodaji zasílanému našim členům přikládáme složenku znějící na číslo účtu 68 45 96/5 100 IPB Praha 1. Jde o náš běžný účet, na který se zasílají členské příspěvky i jiné platby (splátky půjček, úhrady za LDT apod.). Z nového typu složenek nejsme bohužel schopni bez variabilního a specifického symbolu zjistit, o jakou platbu jde. Proto každá složenka má již vyplněný variabilní, případně i specifický symbol. Tyto symboly prosíme uvádějte i při platbě převodem. Abychom Váš členský příspěvek mohli správně identifikovat, doplňte prosím jako specifický symbol číslo, které je uvedeno na štítku s Vaší adresou. Variabilní symboly jsou tyto: deset devítek - členské příspěvky, deset dvojek - příspěvky veřejnosti na sbírku, deset pětek - pobytové akce, deset sedmiček - půjčky, deset jedniček - nájmy. Přiloženou složenkou můžete uhradit členský příspěvek na rok 2000, příp. i za rok 1999 nebo roky předchozí, pokud jste se k jejich zaplacení dosud nedostali. Podle stanov FOD se členské příspěvky platí nejméně 1x ročně v dobrovolné výši. Členský příspěvek však nemusí platit ten, kdo v témže roce přispěl na naši celonárodní sbírku, tj. na číslo účtu 30 55 103/5100.
    Děkujeme!

    Členské shromáždění FOD  

    Sedmé členské shromáždění FOD se koná v sobotu dne 17. června 2000 od 10.00 hod. (prezence od 9.30 hod.) opět na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nám. Jana Palacha č. 2, Praha 1, (výstupní stanice metra trasy A Staroměstská, výstup směr Masarykovo nádraží nebo tramvaj l. č. 17, poblíž placené parkoviště, parkování jinde je problematické).

    Členské shromáždění jako nejvyšší orgán FOD každoročně mimo jiné rozhoduje o základních směrech činnosti FOD a volí radu, revizní komisi, předsednictvo a předsedu FOD na období do dalšího členského shromáždění, může též měnit stanovy. Na programu budou dále mj. pozměňovací návrhy FOD k zákonu o rodině a zákonu o sociálně-právní ochraně dětí, návrh FOD na přijetí zákona o ochraně dětí před škodlivými informačními zdroji, problematika náhradní rodinné péče, diskuse. Těšíme se na Vaši účast!

    Vážení členové,
    abychom pro členské shromáždění mohli připravit prezenční listinu, potřebný počet kandidátních listin a sponzorsky i malé občerstvení, prosíme Vás, kteří se jej můžete a chcete zúčastnit, o vyplnění následujícího dotazníčku a odeslání na adresu FOD, 100 00 Praha 1, Na Poříčí 6. Členského shromáždění se samozřejmě můžete zúčastnit i bez dotazníku, ale jeho přípravu by nám velmi usnadnilo, pokud by se nám od většiny účastníků vrátil. Uvítáme také, pokud nám náhradní rodiny, které neobdržely naši nabídku akcí pro děti v NRP, sdělí pomocí tohoto dotazníčku svůj zájem.

    Zpráva o činnosti FOD za rok l999  
    • ke dni 31. 12. 1999 měl FOD celkem 6875 členů (ke dni 30. 4. 2000 máme již 6974 členů),

    • za rok 1999 přibylo 452 nových členů,

    • členské příspěvky za rok 1999 činily 1 937 017 Kč, tj. o 1 201 353 Kč více než v roce předchozím (z toho 893 860 Kč činily mimořádné členské příspěvky na dostavbu azylového domu pro ohrožené děti a mládež v Žatci),

    • proběhla dvě kola celonárodní sbírky FOD s celkovým výtěžkem 22 milionů korun (ke Dni dětí: 8 milionů korun, vánoční: 14 milionů korun), tj. o 2 miliony více než v roce předchozím a nejvíce od zahájení sbírky (r. 1994),

    • účelové dotace ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na poradensko-relaxační pobyty a letní dětské tábory činily celkem 707 163 Kč, (MPSV: 436 486 Kč, MŠMT: 276 677 Kč),

    • výdaje FOD na jednotlivé směry činnosti v roce 1999:

    vyhledávání a pomoc ohroženým dětem

    7 086 072

    investiční a neinvestiční náklady včetně provozních u sedmi domů pro ohrožené děti a mládež a rodiny s dětmi v bytové či jiné krizi

    5 361 512

    vyhledávání náhradních rodin pro obtížně umístitelné děti

    595 843

    příspěvky na výživu dětí

    1 360 342

    bezúročné půjčky rodinám, převážně na řešení bytové situace náhradních rodin

    3 645 042

    letní dětské tábory, poradensko-relaxační pobyty a ozdravné pobyty pro děti z náhradních rodin a z dětských domovů

    1 299 182

    CELKEM

    19 347 993

    • v roce l999 našlo prostřednictvím FOD novou rodinu 41 dětí z kojeneckých ústavů, dětských domovů a zvláštních škol internátních, pro které se ji nepodařilo najít příslušným státním orgánům (náhradní rodiče tak nalezlo 23 dívek a 18 chlapců ve věku od dvou měsíců do šestnácti let (do 6 měs. - 3 děti, do 3 let - 7 dětí, do 6 let - 10 dětí, do 10 let - 12 dětí, do 14 let - 6 dětí a tři nejstarší byly již šestnáctileté), 16 dětí je romského původu a jedno dítě je černoušek. V jednom případě šlo o skupinu šesti sourozenců a v jednom případě o sourozence tři.

    • pro děti z náhradních rodin a dětských domovů jsme v termínech od 24. 7. do 6. 8. 1999 a od 9. 8. do 23. 8. 1999 uspořádali letní dětské tábory v S-Junioru Mentaurov u Litoměřic a v DT Sigmě Domašov nad Bystřicí. Zúčastnilo se jich celkem 91 dětí z náhradních rodin a 12 dětí z dětských domovů.

    • uspořádali jsme poradensko-relaxační pobyty pro náhradní rodiny a děti z dětských domovů (zúčastnilo se celkem 115 náhradních rodin se 478 dětmi a 16 dětí z dětských domovů), a to ve Sloupu v Čechách, rekreačním středisku Oáza v termínu od 3. do 10. 7. 1999, v Otrokovicích ve Střední integrované škole v termínu od 3. 7. do 10. 7. 1999, v Moninci, okr. Benešov, rekreačním středisku Relax Monínec, v termínech od 24. 7. do 31. 7. a od 31. 7. do 7. 8. 1999, v Javorníku, okr. Jeseník, v Charitním domě Oáza, v termínech od 4. 8. do 14. 8. a od 14. 8. do 21. 8. 1999, v Bílé Vodě, okr. Jeseník, v Charitních domech Bobr a Adélka v termínech od 7. 8. do 14. 8, od 14. 8. do 21. 8. a od 21. 8. do 28. 8.1999,

    • Mezinárodní den dětí jsme oslavili na zámku Jemniště manželů Sternbergových dne 13. 6. 1999. Zámeckých slavností se zúčastnilo téměř 2000 dětí, z toho 550 dětí bylo z náhradních rodin a z celkem 6 dětských domovů,

    • k Vánocům jsme dětem uspořádali dne 5. 12. 1999 v Národním domě v Praze 5 Smíchově Mikulášskou nadílku s kulturním programem. Zúčastnilo se celkem 321 dětí z pěstounských rodin a desítky dětí ze sociálně slabých rodin vytypovaných ve spolupráci s OPD. Pro moravské děti jsme obdobnou akci realizovali dne 12. 12. 1999 v hotelu Zámek ve Velké Bystřici u Olomouce - zúčastnilo se 105 dětí z náhradních rodin,

    • pro náhradní rodiny jsme dále dne 18. 9. 1999 uspořádali výlet z Prahy na hrad Kokořín - zúčastnilo se 35 dětí,

    • v září 1999 jsme otevřeli naše azylové byty pro rodiny s dětmi v bytové či jiné sociální krizi v Praze 9-Vinoři s kapacitou pro 5 rodin a pokračovali ve výstavbě azylových domů v Žatci, Olomouci a Dolním Benešově,

    • pokračovali jsme s vytvářením sítě poboček FOD pro vyhledávání a pomoc dětem sociálně ohroženým (t. č. celkem ve 20 okresech a v Praze). V r. 1999 nově vznikly pobočky v Kroměříži a v Nymburku,

    • v roce 1999 jsme řešili celkem 1543 případů týraných, zanedbávaných či jinak sociálně ohrožených dětí, z toho bylo 174 případů týrání dětí a 42 případů pohlavního zneužívání,

    • pokračovali jsme ve vyhledávání patronátních rodin pro děti z dětských domovů, aby i ty opuštěné děti, které nemají šanci na brzký návrat do vlastní rodiny ani na umístění v rodině náhradní, měly "svého člověka" alespoň o víkendech a prázdninách,

    • i v r. 1999 proběhlo mnoho jednání na ministerstvech a v parlamentu. Podali jsme četné návrhy zejména ve vztahu k novele zákona o rodině, o státní sociální podpoře, o občanství a k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí, které bohužel nebyly akceptovány,

    • pokračovala výborná spolupráce se sdělovacími prostředky,

    • průběžně jsme poskytovali právní rady na telefonické, osobní i písemné dotazy včetně sepsání soudních podání v opatrovnických věcech,

    • provedli jsme četné besedy a přednášky na téma ochrany dětí pro žáky a studenty základních, středních i vysokých škol a pro pedagogy a vystoupili jsme i na dalších seminářích a konferencích věnovaných problematice ohrožených dětí,

    Za všechnu Vaši pomoc a upozornění na ohrožené děti mnohokrát děkujeme a přejeme Vám krásné léto 2000!

    Zpravodaj FOD Ohrožené děti číslo 1/2000 (vyšlo v květnu 2000)