Vážení a milí členové, co nejsrdečněji Vás pozdravujeme a děkujeme Vám mnohokrát za všechnu Vaši hmotnou i morální podporu. Chtěli bychom se s Vámi rozdělit o všechny naše radosti i starosti, ale prostor ve zpravodaji k tomu ani zdaleka nestačí. Proto jsme se snažili vybrat jenom to nejdůležitější. Úvodem bychom Vás chtěli potěšit zprávou, že výtěžek vánočního kola dosáhl devatenácti a půl miliónu korun. Jen díky tomu a podpoře Vás, našich členů, jsme mohli naši činnost dál rozvíjet, a dokonce otevřít i další Klokánky jako rodinnou alternativu ústavní péče. Nyní jsou však již všechny finanční prostředky vyčerpány a my s nadějí očekáváme nadcházející letní kolo sbírky. Vážení a milí členové, ještě jednou Vám za Vaši pomoc velmi děkujeme a doufáme, že společně s Vámi budeme schopni ohroženým dětem pomáhat i nadále.
Dárek FOD k MDD – nový Klokánek pro miminka
Jsme velmi šťastni, že díky naší celonárodní sbírce můžeme dát k letošnímu mezinárodnímu svátku všech dětí těm nejmenším "bez lásky" nového Klokánka jako alternativu kojeneckého ústavu a zdravotnických dětských domovů. Vznikl rekonstrukcí bývalé mateřské školky s krásnou zahradou v Praze 4, Láskově ulici (jak příznačný název), kterou nám pronajala Městská část Praha 11. V celkem šestnácti samostatných bytech o velikosti 1 + 0, 1 + 1 a 2 + 1 se budou o dvě až maximálně čtyři miminka a batolátka po všech stránkách starat tak jako v rodině dvě stabilní tety, vždy střídavě po týdnu nepřetržité péče. Nemluvňátka tu nebudou plakat ztracená ve velkých postýlkách a čekat, až na ně přijde řada s krmením a přebalováním, ale budou spokojeně spinkat v kolíbkách a chovat se v náručí své tety. Tady počkají až do doby, než se budou moci vrátit domů anebo než si pro ně přijdou jejich noví rodiče. Samozřejmě podle potřeby budeme přijímat i větší děti, zejména starší sourozence.
Největšími sponzory nového Klokánka jsou: Avanti-Koberce (nové koberce a PVC do všech prostor Klokánka včetně položení - 245 800 Kč), MERLONI ELETTRODOMESTICI s.r.o. (elektro-spotřebiče zn. Indesit - 133 880 Kč), pan Jiří Ježek - SAPHO (koupelnové vybavení - 108 409 Kč), TEiKO s.r.o. (vany - 105 740 Kč), pan Petr VOPELKA (kolébky - 30 000 Kč), Zapf Creation CZ, s.r.o. (panenky - 12 276 Kč), FRIT s.r.o. (barvy 10 930 Kč), ALUCON s.r.o. (rozkládací sušáky), AQUAMAT CZ, s.r.o. (kojenecká voda), ČESKÝ PORCELÁN a.s. (hrníčky, talíře), EMBA s.r.o. (úložné krabice), HOLENDA s.r.o. (přikrývky), KDS SEDLČANY (nože), NÁBYTKÁŘ DOMAŽLICE (velká sleva na dětské postýlky), ORNELA a.s. (skleničky, misky), STROJPLAST s.r.o. (drobné vybavení), YTONG a.s. (stavební materiál).
Děkujeme!
Kromě Klokánka v Láskově ulici, který bude uváděn do provozu postupně a jehož plná kapacita bude 44 míst, máme dalších 80 míst v ostatních jedenácti Klokánkách, z toho tři s kapacitou 50 lůžek poskytují rodinnou péči na principu střídání dvou "tet" po týdnu nepřetržité péče a osm Klokánků s kapacitou 30 míst je provozováno jako profesionální rodinná péče v bytech našich "tet" a "strýců". Protože se snažíme, aby děti u nás byly co nejkratší dobu, tj. než se po vyřešení problému mohou vrátit domů nebo než je pro ně nalezena náhradní rodina, je průměrná doba pobytu v Klokánku čtyři měsíce. Za rok tedy můžeme pomoci asi 360 dětem. Do ústavní péče jich však bývá ročně umísťováno víc než čtyři tisíce, z toho polovina je mladších tří let. Ty jsou ústavní deprivací poškozovány nejvíc. Nyní se však k našemu zděšení buduje několik desítek nových ústavů. Doufáme ale, že s pomocí veřejnosti a snad i státních dotací se nám podaří otevřít mnohem více Klokánků tak, aby se co nejdříve podařilo zredukovat počet míst v ústavech, jak ostatně požaduje i Výbor OSN pro práva dítěte, viz str. 9, bod 45a). Také oceňujeme, že ministerstvo práce a sociálních věcí nám na provoz již existujících Klokánků přiznalo dotaci ve výši přesahující pět miliónů korun. Náš projekt na postupné rozšíření těchto rodinných zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc však zatím podpořen nebyl.
Všechny naše Klokánky mají pověření MPSV jako zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Od otevření prvního z nich v září 2000 do 30. dubna 2003 přijaly celkem 320 dětí (154 se vrátilo po vyřešení nebo zlepšení situace domů, 33 přešlo do osvojení nebo pěstounské péče, 13 bylo umístěno do ústavní výchovy, 8 předáno do péče druhého rodiče a 5 dětí z Klokánků odešlo po dosažení zletilosti). Nyní máme 9 Klokánků - Praha 4, Praha 8, Brno, Čáslav, Dolní Benešov, Kroměříž, Lázně Libverda, Valašské Meziříčí a Volenice. Nejčastějšími důvody přijetí jsou bytová a finanční nouze, domácí násilí, alkoholismus rodičů, zanedbávání, zneužívání nebo týrání dítěte, výchovné problémy, hospitalizace osamělého rodiče a nezájem rodičů nebo souhlas k osvojení.
Utajený porod a přímá adopce
Před rokem jsme Vás ve zpravodaji č. 1/02 informovali o dvoudenní holčičce, již nám předala její anonymní matka,
která ji porodila doma. Holčička byla po šesti týdnech umístěna do náhradní rodiny a totožnost matky odhalena nebyla.
Utajený porod mimo zdravotnické zařízení však představuje velké riziko nejen pro matku, ale i pro novorozeňátko.
Smutnou skutečností zůstává, že naprostá většina tajně porozených miminek končí na skládce.
Vhodný postup zvolila dvaadvacetiletá svobodná matka, která považovala za nutné utajit své těhotenství před svou
rodinou i širším okolím. Nikomu se o tom nezmínila a kontaktovala nás až měsíc před porodem. Jak bývá v případech
utajovaného těhotenství pravidlem, její gravidita na ní nebyla nijak patrná. Následná gynekologická prohlídka ale
vysoký stupeň těhotenství potvrdila. Matka si přála, aby její děťátko nemuselo ani jeden den pobývat v kojeneckém
ústavu a žádala o zprostředkování přímé adopce. Uvedla dále, že se chce s budoucími osvojiteli setkat. Jejímu přání
jsme vyhověli a až do porodu jsme ji ubytovali v jednom našem zařízení. Krásnou několikadenní holčičku jsme spolu s
matkou převezli z porodnice na FOD. Zde ji matka po sepsání záznamu o předadopční péči osobně předala novým rodičům,
kteří byli státem prověřeni jako vhodní osvojitelé (stejně jako v ostatních případech přímé adopce "přes" FOD). Po
šesti týdnech matka podepsala na úřadě souhlas s osvojením. Noví rodiče při té příležitosti vyhověli jejímu přání a
umožnili jí kontakt s dcerkou. Asi hodinové setkání proběhlo na FOD, protože matka nechtěla znát adresu osvojitelů. O
své dcerce si s nimi přátelsky popovídala a odešla spokojená a uklidněná. Později se nám svěřila, že toto setkání jí
velmi pomohlo vyrovnat se s celou situací, protože se přesvědčila, že její dcerka se má dobře a že ji budoucí
osvojitelé mají opravdu rádi. Nyní je již malá Deniska osvojená. Vzhledem k tomu, že matka jí jako trvalé bydliště
určila bydliště osvojitelů, celé řízení proběhne zde a ani úřady místa bydliště matky se nic nedozví. V tom vlastně
spočívá ono utajení - nejen před okolím, ale i před úřady v místě bydliště. Matka sice rodí ve vzdálené porodnici, v
rodném listě dítěte je však uvedena. Pokud je vdaná, je v rodném listě zapsán i manžel. I ten by pak musel dát souhlas
k osvojení.
Od počátku letošního roku do 30. 4. 2003 přešlo prostřednictvím FOD přímo z porodnic do náručí budoucích osvojitelů 9 šťastných miminek.
O dětech z "klokaních kapes"
- Nyní již devítiletý Marian, o kterém jsme Vás informovali v předminulém zpravodaji, přinesl na posledním vysvědčení samé jedničky! Jedničku měl samozřejmě i z chování, ačkoli v době, kdy se ještě nacházel v Dětském domově v Kroměříži, ho kvůli naprosté výchovné nezvladatelnosti nechtěla vzdělávat ani základní, ani zvláštní a pomocná škola. V Klokánku jeho poruchy chování a agresivita zcela vymizely. Na základě doporučení psychologa dokonce od nového školního roku přestoupí do základní školy - bez opakování ročníku! Marian se na to moc těší a my všichni s ním.
- Předběžným opatřením vydaným na návrh orgánu péče o dítě k nám byla umístěna třináctiletá dívka. V soudním rozhodnutí se uvádí: "Ne-zletilá je od smrti své matky ve výlučné výchově otce. Nad její výchovou byl nařízen soudní dohled pro jeho dlouhodobě nedostatečnou péči. Starší bratr byl z téhož důvodu a pro závažné poruchy chování umístěn do výchovného ústavu. Otec s orgánem péče o dítě nespolupracuje, zneužívá alkohol, nepracuje. V noci z 20. na 21. dubna 2003 propukl v bytě požár, při kterém shořela většina bytového zařízení i osobních věcí a školních potřeb nezletilé. Byt je neobyvatelný a otec neskýtá žádnou záruku nápravy." Dívenka je velmi hodná a v rodinném prostředí Klokánku si rychle zvykla.
- Na návrh OPD bylo rozhodnutím soudu do Klokánku umístěno krásné miminko ihned z porodnice, namísto do kojeneckého
ústavu. V láskyplné péči naší tety bude až do doby, než dojde k jeho právnímu uvolnění pro osvojení.
Jiná novorozená holčička k nám byla převezena přímo z porodnice již předtím - se souhlasem matky na doporučení péče o dítě. I u ní je perspektiva brzkého osvojení. - Do našeho azylového domu v Plzni jsme přijali matku se třemi dětmi - holčičkami ve věku jednoho, čtyř a osmi let. Chování matky však bylo přes četné domluvy zcela neúnosné, a to nejen k jejím dětem, ale i k ostatním spolubydlícím a jejich dětem. Všem velmi vulgárně nadávala a neustále vyvolávala nějaké roztržky. Pobyt jsme jí proto museli ukončit. O jejím nevhodném a agresivním chování k dětem, které hraničilo až s týráním, jsme vyrozuměli orgán péče o dítě. Po krátké době matka požádala o pomoc náš azylový dům v Olomouci a byla zde i s dětmi ubytována. Tady se zpočátku zdálo všechno relativně v pořádku. Po dvou týdnech se ale její chování dostalo do starých kolejí. Avšak jen díky jejímu novému přijetí jsme se dozvěděli, že již bylo vydáno předběžné opatření o umístění dětí do ústavů - nejmladšího do zdravotnického dětského domova, obou starších do diagnostického ústavu. Proto jsme se obrátili na péči o dítě i na soud se žádostí o změnu rozhodnutí a umístění sourozenců do Klokánku tak, aby nedošlo k jejich rozdělení. K naší velké radosti nám bylo druhého dne vyhověno a všechny tři sestřičky, které jsou na sebe velmi silně citově vázány, byly s pomocí soudního vykonavatele umístěny v nově otevřeném rodinném Klokánku na Strakonicku.
- Naše Klokánky přijaly také 12 dětí na jejich vlastní žádost, po útěku z rodiny nebo z ústavní péče. Až na šestnáctiletou Petru, jejíž příběh jste mohli sledovat v televizi, u nás všechny byly až do doby, než se jejich situace vyřešila v souladu s jejich přáním (předání do výchovy druhého rodiče nebo příbuzného či do náhradní rodinné péče, v jednom případě dosažení zletilosti). Sedm "uprchlíků" u nás ještě zůstává. S výjimkou případu sedmnáctiletého chlapce z DD jsme u všech získali buď souhlas zákonného zástupce, soudní rozhodnutí nebo rozhodnutí o podmíněném propuštění z ústavního zařízení. Zmíněný chlapec je u nás s vědomím sociální péče i dětského domova, který si pro něj po prvém neú-spěšném pokusu o převzetí (naštěstí) již nepřijel. Chlapec je bez jakýchkoli výchovných problémů, dokonce si výrazně zlepšil i prospěch ve škole. Nyní je v řízení jeho svěření do pěstounské péče.
- Šestiletá holčička k nám byla umístěna v prosinci 2002 rozhodnutím soudu poté, kdy se teprve v nemocnici náhodně zjistilo, že není těžce invalidní a neschopná chůze, jak tvrdil její otec. Ten je nyní stíhán za trestný čin týrání svěřené osoby, neboť s cílem získat na dceru vyšší sociální dávky jí zakazoval chodit, přivazoval ji ke kočárku a za pokusy o chůzi ji bil páskem. Navíc ji zavíral v bytě a neumožňoval jí žádné kontakty s dětmi. V době přijetí se dívenka pohybovala jen velmi obtížně, podobně jako batole, a byla výrazně opožděná po všech stránkách. Nyní už běhá stejně jako jiné děti a své opoždění již téměř vyrovnala. Z možnosti pohybu a her s dětmi se velice raduje. Doufáme, že brzo získá láskyplnou náhradní rodinu.
Šokující přednáška sociálního pediatra
Ve dnech 28. až 30. listopadu 2002 se v Praze konalo Tradiční setkání pracovníků kojeneckých ústavů, dětských domovů, dětských center a všech přátel dětí pod záštitou nadačního fondu Dětský úsměv. Setkání bylo uspořádáno k 80. výročí založení prvního kojeneckého ústavu v Československé republice. V dubnu 2003 byl vydán sborník přednášek z této akce. Přednáška dětského lékaře MUDr. Františka Schneiberga, předsedy Společnosti sociální pediatrie České lékařské společnosti J. E. Purkyně, nás doslova šokovala. Mimo jiné se v ní uvádí: "K pozitivům naší činnosti patří také to, že se podařilo zabránit novelizaci zákona o matrikách, která by umožňovala anonymní porody. Snaha určitých skupin kolem několika poslankyň v čele s Fondem ohrožených dětí však ve svém úsilí nepolevuje, a musíme tedy zůstat »bdělí«. Jsou samozřejmě také věci, které se nepodařily. Přes naše úsilí se objevila v zákoně o ústavní a ochranné výchově pasáž, zavazující soudce k povinnosti přednostně děti umísťovat do zařízení rodinného typu, čímž jsou myšleny »Klokánky« Fondu ohrožených dětí. Zde se ukázalo, že moc peněz a tím i vlivu je u této organizace mnohem silnější než naše odborná stanoviska. Mnoho úkolů nás v této oblasti ještě čeká." (konec citátu)
Co dodat? Poslance ani nikoho jiného neuplácíme a od dětského lékaře bychom očekávali jiné myšlenky. A tak jako balzám na nás zapůsobil diskusní příspěvek pana profesora Zdeňka Matějčka, kterým reagoval na přednášku paní PhDr. Lenky Průšové z ministerstva práce a sociálních věcí: "Moje poznámka se týká »dětí na inzerát«. Slyším, že je proti zákonu uveřejňovat v časopisech (děje se tak v časopisech víceméně odborných či zájmových) fotografie a doprovodné zprávy o dětech »nabízených« do náhradní rodinné péče. Přiznávám, že když tyto inzeráty vidím a čtu, že mi není docela volno na duši. Cítím v tom něco nepatřičného (zákon - nezákon), nějak mi to nesedí. Těžko bych definoval proč. Ale vždycky mi přitom naskočí jedna stará vzpomínka.
Bylo to v časných letech šedesátých, kdy pan docent A. Mores z Olomouce dal do Vlasty inzerát, že tři děti »hledají rodiče«. Byly u toho fotografie a stručný výklad. Jeden chlapec byl zcela nevidomý, druhý měl jen jedno očičko a třetí byla malá Romka. Když jsem to tehdy poprvé viděl, běhal mi mráz po zádech. Pěstounská péče byla zrušena v r. 1950 - možná byla jen adopce. Co když se nikdo nepřihlásí? Co když bohulibý a v tehdejší politické atmosféře nanejvýš odvážný čin pana docenta selže? Ale co se nestalo! Během několika dní dostal docent Mores 150 žádostí o tyto děti, z toho 40 o nevidomého chlapce. Pan docent mi všechny ty žádosti poslal, abych je prý nějak roztřídil a vyvodil z toho nějaké závěry. Závěr byl jeden, že totiž žadateli jsou lidé různého vzdělání a různého společenského postavení (od dělníků na státním statku až po univerzitní profesory), že neplatí ani žádné zeměpisné či jiné vnější kritérium (byli tam lidé od Aše až po Košice, lidé věřící i nevěřící, bohatí i chudí) - ale že jde vesměs o lidi, kteří jsou ochotni se těchto dětí ujmout, protože to tyto děti potřebují a protože oni (tj. ti žadatelé) to »potřebují« také. A to byl, prosím, začátek tažení za obnovení pěstounské péče u nás. Ukázalo se, že je tu určitý potenciál dobré vůle, ochoty, schopnosti a čeho všeho ještě, co lze obrátit ve prospěch opuštěných dětí. Nebýt statečného docenta Morese a jeho inzerátu, nic bychom nevěděli a nic dobrého neudělali. Takhle však se otevřela cesta k první SOS dětské vesničce. A jen profesor Dunovský ví, co všechno v jejích začátcích bylo ne-zákonné, i když ne snad vysloveně proti-zákonné, čeho všeho se musel on a jeho spolupracovníci odvážit, kde všude číhalo nebezpečí ze strany státní správy atd. A pak dál se otevřela cesta k novému zákonu o pěstounské péči na počátku let sedmdesátých.
A tak já sám už bych se nikdy proti takovýmto inzerátům stavět nemohl. Jen bych se přimlouval, aby byly pokud možno zdrženlivé a vkusné."
Postřehy z dětského domova
Dovolte, abych se s Vámi podělila o několik svých postřehů z prostředí dětského domova, kde jsem krátkou dobu
zastupovala nemocnou tetu. V žádném případě nechci níže popsané postřehy zobecňovat. Také předesílám, že si práce
pedagogických pracovníků v těchto zařízeních vážím a považuji ji za nesmírně náročnou. Dětský domov by měl být místem,
kde se zacelují bolesti a trhlinky v dětské dušičce. Jak to dokázat? Porozuměním a láskyplným přístupem.
A to je přesně to, co mi v tomto dětském domově chybělo. Děti tam nestrádají materiálně. Mají dostatek sportovního
vybavení, hezky zařízené pokoje, chodí hezky a moderně oblečené, jídlo je jako od maminky, zúčastňují se mnoha
sportovních i kulturních akcí. To všechno je vidět a dá se snadno zhodnotit. Co není vidět, je vnitřní postoj tet k
dětem. Mnohdy tento vnitřní postoj vyplave i na povrch způsobem řešení určitých projevů v chování dětí. Nejdůležitějším
prvkem jejich hodnocení je kázeň. Ano, souhlasím. Děti by měly poslouchat. Zvládnout dvanáct dětí při dvanáctihodinové
službě, vyhovět všem jejich potřebám a přáním není jednoduché. Vyžaduje to od tety mnoho sil. I zde, tak jako v dobře
fungující rodině, musí panovat určitý řád. Za tímto řádem však nesmí být na straně dětí strach. Strach z trestu a
hlavně z postoje tety. Nyní některé moje zkušenosti a postřehy. Večerka je v domově s ohledem na systém služeb ve
dvacet hodin. Ve dvacet hodin končí služba tzv. kvalifikovaných tet a nastupuje noční vychovatelka. Pouze jedna na celý
areál. V zimě není večerka problém. V létě to problém je. Vždyť touto dobou ještě svítí sluníčko. Dětem se ještě spát
nechce a mnohdy se jim nechce být ani v posteli. Musí. Je pravda, že starší někdy za slušné chování a se souhlasem tety
denní i noční mohou někdy do jednadvaceti hodin sledovat televizi. Každá maminka si jistě vzpomene, kolikrát její dítě
vylezlo z postýlky, protože "nutně" potřebuje čurat nebo má žízeň. Také malý pětiletý klučík neměl potřebu hned usnout,
bylo to v sobotu. Starší bráškové sledovali televizi. On musel být na pokoji sám. Neustále tedy postel opouštěl. Ráno
jsem přišla na službu a nic jsem netušila. Malý Péťa snědl svoji porci snídaně, zvedl oči od stolku ke mně a zeptal se,
zda si může přidat. Byl ode mne ze skupinky. Teta od jiné skupiny, dlouholetá pracovnice DD, která si již stačila
přečíst zápis noční služby, byla ale rychlejší než já a hned spustila: "To ani náhodou, vždyť jsi zlobil. Nechtěl jsi
večer spát, tak žádné přidávání. Vrať hrníček a tácek." Vím, že je nepedagogické polemizovat před dětmi o nařízení
jiného pedagogického pracovníka. Mlčela jsem tedy a jenom sledovala, jak Péťa sklopil oči a zajel trochu hlouběji na
židličce pod stoleček. Měla jsem zlost na sebe i na tetu. Později mi bylo na moji otázku, zda si děti mohou přidat
pouze za odměnu, odpovězeno, že ano. Od vedoucí vychovatelky. Děti zde jedí skutečně dobře a mnohdy hodně. Já tuším
proč. Něco si nahrazují.
V jídelně si děti uklízí talíře, příbory a hrnečky samozřejmě samy. Všimla jsem si, že vždycky čekají, až dojím a honem některé z nich přiběhlo, aby mi uklidilo talíř. Vysvětlila jsem jim, že ony si uklízí talíře samy a já si ho uklidím také sama. Pouze pokud budu potřebovat, poprosím je. Rozuměla jsem ale tomuto způsobu chování. Asi za dvě hodiny ke mně přišel ze skupinky jedenáctiletý chlapec a řekl mi: "Teto, víš proč uklízíme tetám talíře? Abychom byli hodní." Snad nemusím komentovat. Děti mají v DD právo na návštěvy rodičů. Tety samozřejmě znají dokumentaci svých dětí, znají příčiny jejich umístění v DD. S rodiči mají mnohdy i negativní zkušenosti. Rodiče sice často ve své rodičovské roli neobstáli, ale pro děti to jsou stále ti nejbližší a většina dětí se na jejich návštěvu těší a netrpělivě je očekává. Dvěma sourozencům se na sobotu ohlásil na návštěvu otec. Malá Vendulka hned hlásí tetě: "Teto, za námi dnes přijede táta." Teta se pousměje (Vendulka naštěstí nerozumí druhům úsměvů) a odpoví: "No, ten už ti toho nasliboval." Ano, je pravda, že tito rodiče často slíbí a nesplní. Ale určitě by se stejný obsah dal říci jinou formou.
Tety mají na starosti i nakupování nového oblečení pro děti ve své skupince. Jedna teta šla s holčičkou, asi dvanáctiletou, koupit boty. Teta byla v té době ve stavu nemocných. Nemoc jí končila druhý den, přišla to oznámit a návštěvy využila ke splnění svých povinností k dětem. Po návratu z města mi holčička s radostí ukazovala nové boty a možná z radosti zapomněla na nějakou povinnost. Teta, které se neposlušnost dotkla jako nevděk, na dívenku spustila: "No, já s tebou běhám po městě, abych ti koupila boty, místo abych ležela v posteli, protože jsem nemocná. Myslíš, že tohle by pro tebe udělala tvoje maminka?" Opět bez komentáře. Vděk asi není ten správný vztah a motiv ke slušnému chování.
Nebo další příklad přístupu tet. Děti mají se souhlasem tet možnost jezdit v areálu na kole. Teta však musí jít a kola pomoci dětem sundat z věšáků a pak je opět uklidit. Půjčovala jsem tehdy dětem kola, bylo to ve čtvrtek. Zkušená teta sledovala mé počínání, musela jsem si od ní půjčovat klíče od kolárny. Když jsem vracela klíče, řekla mi se zvláštním tónem v hlase: "My jim půjčujeme kola většinou jenom v sobotu a v neděli. To bychom se ulítaly." V duchu jsem si odpověděla, že mně kroky navíc zatím nevadí. A to mi je také už padesát.
V průběhu mého krátkodobého působení jsem si všímala, jak tety svoji autoritu příliš často upevňují křikem. Ano, někdy je nezbytné křiknout, aby děti slyšely. V křiku však nesmí být agrese. Té je v dětech z DD až příliš díky tomu, čím si prošly. Spíše bych předpokládala, že vychovatelé je s agresivitou naučí zacházet. Zkrátka že svým přístupem do nich postupně vloží jiné, přijatelné způsoby chování. Nikoli. Třináctiletá holčina jezdila na kole a v jedné chvíli sjela z obrubníku, který byl asi 10 cm nad ostatním terénem. Holčina patřila do mé skupinky. Zkušená teta postřehla její jízdu a hned jí s křikem a zvláštní zlobou nakázala okamžitě kolo uklidit. Vím, že je potřeba učit děti vážit si věcí, které používají. Dívka v té chvíli sice věděla, že chybovala, ale viděla jsem, jaká je i v ní zloba, a dokonce vzdor vůči oné tetě. Po mé domluvě pochopila a souhlasila, že se takto s kolem nezachází. Možná si to více zapamatuje, než když má výtku spojenou s agresivitou u tety i u sebe. Křiků bylo daleko více. Nezmiňuji se o dalších zaběhlých a "osvědčených" metodách výchovné práce v tomto domově. Ale dost už příkladů z dětského domova.
K odlišnému přístupu zaujme stávající personál nesouhlasné stanovisko a dotyčného mezi sebe nepřijme. Není to jen moje zkušenost. Jsem pedagožkou, děti mám už dospělé. Mohla bych hodně ze svého času věnovat potřebným dětem, ale po těchto zkušenostech vím, že ne v takovémto zařízení. Proto bych ráda spolupracovala s Fondem ohrožených dětí na vybudování dalšího Klokánka.
Mgr. Jaroslava Shejbalová
Demonstrující psycholožka dostala výpověď
Hluboce se skláníme nad statečným činem paní PhDr. Jarmily Valouškové, psycholožky na úseku náhradní rodinné péče Krajského úřadu v Ostravě, která je současně předsedkyní Sdružení pěstounů v Ostravě. Paní doktorka Valoušková totiž spolu se dvěma desítkami členů a příznivců sdružení zorganizovala u nás první demonstraci za práva dětí – v tomto případě za právo dětí vyrůstat v rodině, byť náhradní. "Spravedlivý trest" na sebe nenechal dlouho čekat - paní doktorce byl nejprve zrušen služební e-mail a do měsíce přišla výpověď.
Co se vlastně stalo?
Dne 22. března 2003 se v hotelu Atom v Ostravě konal ples Moravskoslezského kraje. Ples byl pořádán ve spolupráci s
Nadací Terezy Maxové a výtěžek byl věnován na podporu dětských domovů. Sdružení pěstounů v Ostravě v čele s PhDr.
Jarmilou Valouškovou se odhodlalo k neobvyklému a psychicky velmi náročnému kroku - veřejně poukázat na to, že stát a
politici by spíš než dětské domovy měli podporovat rodiny, nejprve vlastní, aby děti do ústavů (ze sociálních důvodů)
vůbec nemusely, anebo náhradní, pokud děti nemohou zůstat ve své rodině nebo se do ní vrátit. Proto se rozhodli
uspořádat před hotelem poklidnou demonstraci s motem "Děti patří do rodin, a ne do ústavů". Na transparentech byla
hesla "Nejlepší sponzorský dar je rodina" a "Spíš než hračky ústavní dejte dětem rodiny náhradní".
I když se paní doktorka Valoušková snažila na úřadě i v médiích vysvětlit, že akce nebyla namířena proti dětským
domovům, ale jejím cílem bylo dosáhnout změny postoje politiků tak, aby víc než ústavní výchova byla podporována
náhradní rodinná péče (jak na České republice ostatně důrazně požaduje Výbor OSN pro práva dětí, viz str. 9 a jak je
běžné ve všech státech EU), nebylo to nic platné. A tak velmi erudovaná a mezi náhradními rodinami i žadateli mimořádně
oblíbená psycholožka na krajském úřadě končí. Jako výpovědní důvody byly poněkud komicky uvedeny důvody organizační.
Krajský úřad se totiž náhle rozhodl zrušit místo psychologa pro náhradní rodinnou péči a vyšetřováním žadatelů pověřit
příspěvkovou organizaci Manželská poradna v Karviné. Přitom ještě počátkem letošního roku přijal pro tuto agendu
druhého psychologa - ten samozřejmě končí také.
A není to příběh z padesátých let minulého století, ale skutečnost České republiky roku 2003.
Tři sourozenci a Petra
S pomocí našeho členského zpravodaje č. 1/03 jsme přesně před rokem hledali náhradní rodinu pro tři sourozence - patnáctiletého Lukáše, třináctiletou Kristýnku a dvanáctiletou Marušku z Dětského domova v Novém Strašecí. U Lukáše bylo uvedeno, že chlapec je malého vzrůstu, vypadá o několik let mladší a je u něj podezření na poruchu příjmu potravy - anorexii. Kristýnka je prý rovněž velmi štíhlá, spíše chlapeckého vzhledu, na kluka je i ostříhaná. K naší velké radosti se noví rodiče (manželé Válečkovi ze Svatého Pole) přihlásili vzápětí po obdržení zpravodaje. Oni i my jsme předpokládali, že děti převezmou ještě o prázdninách a že nový školní rok již zahájí v novém domově. Manželé Válečkovi mají tři vlastní děti a v pěstounské péči jednu holčičku, která u nich udělala veliký pokrok ve vývoji, předtím velmi opožděném. Brzy tedy získali souhlas sociální péče k návštěvě dětí. Ředitelka dětského domova však tím rozhodně nadšená nebyla. Kontakt s dětmi stále oddalovala, a tak se děti o prázdninách se svými budoucími rodiči vůbec nesetkali.
Manželé nám o tom později napsali: "Chceme Vám poděkovat za pomoc při přechodu dětí z ústavní péče k nám i za následnou materiální, právní, psychologickou i tu obyčejnou lidskou pomoc. I přes naši připravenost na celou situaci docházelo ze strany jak institucí státních, tak především ze strany vedení dětského domova ke zcela nesmyslným průtahům. Situace byla již tak hrozivá, že v říjnu 2002 nám dětský domov uvedl jako předpoklad předání dětí termín velkých prázdnin roku 2003, tedy dobu zhruba tři čtvrtě roku, přestože sociální péče s naší pěstounskou péčí souhlasila a jiná rodina pro děti nebyla. Tato situace frustrovala jak nás, tak především děti, které k nám chtěly jít okamžitě a totéž si přály i naše děti. Navíc vzhledem k poměrně vysokému věku jim naprosto nesmyslně utíkal čas. Jsme přesvědčeni, že jen díky Vaší pomoci nám byl dětský domov nucen vydat děti již 8. listopadu 2002. Musíme také velmi ocenit Vaši počáteční materiální pomoc v době, kdy jsme ještě na děti nepobírali žádné sociální dávky. Bez této pomoci by rozšíření naší domácnosti najednou o tři dospívající děti bylo velmi problematické. Děti se rychle do naší rodiny začlenily a od té doby si žijeme všichni spokojeně. Jsme však šokováni tím, co se od dětí postupně dozvídáme o poměrech v dětském domově. Nejenže každé dítě mělo svého vlastního sponzora a muselo se snažit si ho udržet, jinak by např. neměly nárok ani na vlastní spodní prádlo, ale ty větší mohly chodit samy bez doprovodu na diskotéky, přičemž někdy se vracely až k ránu. Nejhorší ale je to, že v noci sloužila jen jedna vychovatelka na celý dětský domov se čtyřiceti dětmi, dívky se na pokojích nemohly zamykat a chlapci toho využívali. Dívkám to prý většinou příliš proti mysli nebylo. Naštěstí Maruška byla ještě malá a Kristýnka se snad podvědomě stylizovala do role chlapce, aby se této zkušenosti vyhnula. U nás během dvou měsíců přibrala deset kilo a její chlapecký vzhled je minulostí. Lukáš přibral ještě víc a vyrostl o dvanáct centimetrů. Je z něj teď normální urostlý kluk. O anorexii nemůže být ani řeči. Když jsem s dětmi navštívila stomatologii, byla zubní lékařka naprosto zděšená. Nejenže všechny děti měly nosit už dávno rovnátka, ale u dvanáctileté Marušky našla lékařka 14 neošetřených kazů na pěti předních zubech! Myslím, že lepší než jezdit každý rok na Kanárské ostrovy by bylo zajít s dětmi k zubaři. Nejvíc je mi ale líto Petry, která by k nám také chtěla a i my včetně dětí bychom jí chtěli nabídnout domov. Zatím ale má stále zákaz se s námi stýkat, a to i mimo dětský domov, kde teď je. Ani nám nebyla její návštěva v dětském domově umožněna. Pomozte nám i jí prolomit hradbu institucí, aby co nejdřív mohla k nám."
Se sedmnáctiletou Petrou jste se mohli setkat opakovaně v televizi - ve zprávách na Nově a v Klekánici na ČT 1. Utekla letos v lednu do Klokánku ze stejného dětského domova, kde byli i "naši" tři sourozenci. Uváděla, že je přes týden na internátu a do dětského domova se vrací jen na víkendy. V noci ji tam často obtěžuje jeden chlapec, když se vrací z diskotéky. Nemohou se na noc zamykat a jediná noční vychovatelka tomu nemůže zabránit. Nikomu to neřekla, stejně by jí nevěřili. Už to dál nemůže snášet, a chtěla by proto zůstat u nás. O jejím příjmu jsme ihned informovali dětský domov i sociální péči. Hned následujícího dne si pro ni přijela sociální pracovnice z DD, v doprovodu se dvěma uniformovanými policisty. Petra ale před nimi utekla oknem a vrátila se až po jejich odchodu. Bohužel se nám nepodařilo přesvědčit sociální pracovnici paní Kobělušovou z Mladé Boleslavi, aby podala návrh na svěření Petry do Klokánku, nebo alespoň náš návrh podpořila. Prý pro Petru, nad kterou byla ústavní výchova nařízena pro podezření z týrání, vybrala ten nejlepší dětský domov. Navíc jí si dívka nikdy na nic nestěžovala. Ve shodě s paní ředitelkou nesouhlasila ani s podmíněným umístěním Petry u nás, jak umožňuje zákon. Náš návrh na svěření Petry do Klokánku Okresní soud v Mladé Boleslavi bohužel zamítl. Petra se nakonec psychicky zhroutila a skončila na psychiatrii. Po zmírnění jejího depresivního stavu byla umístěna do jiného dětského domova. Třebaže si přála jít do rodiny Válečkovy, kterou poznala při návštěvách Lukáše, Kristýnky a Marušky, byl jí styk s nimi zakazován. Naštěstí (zřejmě pod vlivem natáčení Klekánice) došlo k velké změně - nejenže jí byl nyní kontakt s Válečkovými povolen, ale dokonce k nim mohla jít i na víkend. A tak doufejme, že nakonec všechno dobře dopadne a Petra bude co nejdříve žít tam, kde je šťastná.
Ohrožené děti v ČT na Den dětí
Nenechte si ujít večerní pořady o dětech, včetně těch ohrožených, které 1. června 2003 k Mezinárodnímu dni dětí uvede Česká televize na obou programech. O jejich bližší představení jsme požádali režisérku těchto pořadů paní Moniku Elšíkovou:
"Na Den dětí bude ČT 2 od 20.00 hod. uvádět komponovaný večer na téma Rodiče a děti. Snažila jsem se do tohoto večera vybrat nejen zajímavé filmy, ale také lidi, kteří mají k tématu co říct. Oslovila jsem např. Michaelu a Michala Semínovy, kteří čekají páté dítě a jsou propagátory domácí školy, hudebníka Vladimíra Mertu, herečku Ivanu Chýlkovou, kněze Antona Otteho, filozofa Aleše Havlíčka, matku pěti dětí a babičku pěti vnoučat Boženu Krausovou a také lidi z Fondu ohrožených dětí. Mezi filmy jsem vybrala např. GEN dětského psychologa prof. Zdeňka Matějčka režisérky Marie Šandové a dokument Olgy Sommerové Jak se žije v domácí škole. Původně jsem zařadila i slavný film Inzerát, ale ten mezitím ČT v rámci oslav 50. výročí naší veřejnoprávní televize odvysílala.
Součástí večera bude také premiéra mého dokumentu Jak je důležité míti Filípka o chlapci z kojeneckého ústavu (jedná se o autentický příběh chlapce, pro kterého jsme pod jménem Vojtíšek opakovaně hledali rodinu s pomocí našeho zpravodaje. Jistě i Vás potěší, že autorka pořadu Monika Elšíková si chlapce bere zatím alespoň do hostitelské péče, když pro trvalou péči vzhledem ke svým dvěma malým dětem nemá podmínky - pozn. red.) Dokument o Filípkovi je zařazen až po deváté hodině, tak doufám, že ho uvidí co nejvíce lidí. Jeho podtitul zní "Teorie psychické deprivace v praxi" a vystoupí v něm celá řada odborníků, kteří zasvětili svůj život dětem - ať už z FOD, z Diakonie, z profesionální rodiny nebo z pomocné školy i z řad dobrovolníků, kteří docházejí do nemocnice za dětmi.
Dvouletý Filip je exemplární případ deprimovaného dítěte. V kojeneckém ústavu dostal od psychologů nálepku debilní, v nemocnici o něm mluvili jako o stoprocentním autistovi. Ani jedno z toho však není pravda. Filip je pouze velmi citově deprimovaný a projevuje známky hospitalismu (agresivita zaměřená proti sobě, tiky, kývavé pohyby hlavou apod.). Filip celý svůj krátký život proležel v postýlce. Je krmený sondou, kterou má zavedenu do bříška. Neumí chodit, jíst, mluvit. Přesto je to lidská bytost. Jednoho dne se objeví anděl strážný (s hlasem Jaroslava Duška) a začne Filipovi pomáhat. Objeví se matka pěstounka, která má o chlapce zájem. Přijedou profesionální rodiče z Klokánku. Mají dobrou vůli, ale to nestačí. Filip stále zůstává ležet ve své postýlce. Anděl přivolá dobré víly, které se začínají kolem dítěte točit. Jedna je z Diakonie, druhá z Fondu ohrožených dětí, třetí studentka zdravotní školy, čtvrtá matka od dětí, pátá známá herečka... Nevadí, že pomoc od státních institucí, které to mají v popisu práce, nepřichází. Je celá řada lidí, které osud nechtěného dítěte vzal za srdce. Nikdo neví, jak to s Filipem dopadne. Je možné, že má před sebou už jen kousek života. Ale je důležité, že se našlo tolik lidí s dobrou vůlí. Herečka Ivana Chýlková řekne, proč se rozhodla darovat oblečení po svém synovi opuštěnému mentálně i zdravotně postiženému dítěti. A my vidíme, že z dítěte "nikoho" se postupně začíná stávat lidská bytost, která reaguje na oslovení, a dokonce se umí smát. Jsem přesvědčená, že tento dokument členy FOD osloví. Jen mě trochu mrzí, že paralelně s tímto večerem běží na programu ČT 1 můj hraný film Archa pro Vojtu o rodině, která má dítě s Downovým syndromem. Paní hlasatelka prý divákům řekne, že koho zajímá problematika dětí, může si po jeho skončení přepnout program na ČT 2. Ale možná ještě dojde ke změně ve vysílacím čase. Všem přátelům dětí přeji hezký večer."
Z dopisů nejmilejších (miminka z porodnice)
Vážení přátelé,
chtěli bychom Vám a celému FOD velmi poděkovat za to, co jste pro nás udělali. Nedá se vůbec vypsat slovy, jakého
štěstí se nám Vaším prostřednictvím dostalo. Je mrňavé, má necelých 50 centimetrů a přitom je to to největší,
nejkrásnější a nejúžasnější, co nás v životě potkalo. Je to naše holčička, kterou jsme si díky Vámi zprostředkované
přímé adopci dovezli domů přímo z porodnice. Její biologická maminka neměla dostatečné podmínky, aby se o ni mohla
starat dle svých představ a svého nejlepšího svědomí, měla však dostatek zodpovědnosti a odvahy obrátit se na FOD s
žádostí o vyhledání adoptivních rodičů pro své budoucí miminko a tím ho uchránit minimálně tříměsíčního zbytečného
pobytu v kojeneckém ústavu. I ve své nelehké situaci svému dítěti dokázala s Vaší pomocí dát to nejdůležitější -
milující rodiče, vlastní domov, vlastní postýlku, hračky, babičky, dědečky, tety, strejdy, bratrance a sestřenice.
Starostlivou péči, lásku, úsměvy, pohlazení, a to v naprosto každém okamžiku jejího života, což v kojeneckém ústavu i
při té nejlepší vůli nikdo nedokáže miminku dát.
My sami jsme se na FOD obrátili hned poté, co jsme se od kamarádky, také adoptivní maminky, dozvěděli o možnosti přímé
adopce. Byli jsme v té době vedeni v evidenci žadatelů o adopci, kde jsou však více jak 6leté čekací lhůty a nejmenší
miminko, které lze adoptovat, je tří, spíše čtyřměsíční, většinou však ještě starší. Možnost dovézt si domů miminko
přímo z porodnice a prožívat s ním vše téměř od prvního okamžiku po jeho narození se nám zdála téměř neuvěřitelná, a
proto jsme si hned domluvili schůzku s paní Tomkovou z FOD. S sebou jsme si vzali potvrzení, že jsme řádně prošli
psychologickými testy a splňujeme veškeré podmínky stát se adoptivními rodiči. Paní Tomková nám vše povyprávěla,
sdělila výhody i nevýhody přímé adopce, my jsme povyprávěli vše o nás a s obrovskou, novou nadějí jsme odjeli zpět
domů. Jaké bylo naše překvapení, když nám už za 3 měsíce zatelefonovala, že se pro nás každým okamžikem narodí
holčička. Nebyli jsme samým rozechvěním vůbec schopni vnímat vše, co nám v telefonu povídala, střídaly se obrovské
návaly radosti a také strachu, že to nemůže být pravda. Hned za dva dny jsme se měli setkat s biologickou maminkou,
která naši holčičku nosila. Měli jsme střídavé obavy, jestli se budeme mamince líbit, jestli se ona bude líbit nám, aby
si to nerozmyslela. Těžko se popisuje všechno to štěstí, obavy a myšlenky, které nám po celou dobu běžely hlavou.
Setkání však proběhlo k velké oboustranné spokojenosti a my jsme moc rádi, že jsme měli možnosti biologickou maminku
naší holčičky poznat. Byla to hodná, milující maminka a věřím, že i ona byla ráda, že poznala, kdo se bude o její
holčičku starat, a že tak bude činit s obrovskou láskou. Pak nastalo příjemné období shánění postýlky, oblečeníčka,
vaničky a všech těch nádherných, mrňavých věciček včetně studování moudrých knih a rad od jiných rodičů. A pak ten
okamžik, kdy nám zavolali, že holčička je na světě. Nejnádhernější však bylo, když jsme si konečně mohli odvést
holčičku, naši dceru, z porodnice k nám domů. Byly a jsou to nejšťastnější okamžiky našeho života.
Děkujeme Vám, paní Tomková, celému FOD a Taky tobě, biologická maminko, za ten největší dar, jaký nám kdo kdy mohl v
životě dát.
Přejeme si, abyste mohli udělat takto šťastnými ještě hodně adoptivních rodičů, ale zároveň i dětí, které tak uchráníte
ústavní péče a umožníte jim prožít drahocenné a neopakovatelné okamžiky jejich života s milujícími lidmi kolem
sebe.
šťastní a milující rodiče
Vážená paní Tomková,
chtěli bychom Vám ještě jednou poděkovat a vyjádřit naši velikou vděčnost za Váš lidský přístup a zároveň
profesionalitu v tak citově náročné práci, kterou pro ta malá lidská stvoření děláte. Náš život dostal krásný nový
smysl, naše touha pomoci malému děťátku, které se narodilo někomu zrovna nevhod, se vyplnila. Vyplnila se především
díky lidem jako jste Vy a Vaši kolegové, díky organizaci, která pomáhá a naplňuje životy lidí na obou stranách - těch
malých i těch dospělých. Píšeme tyto řádky poděkování až po poměrně delší době, Šimonkovi bude 15. května už šest
týdnů. Je to však proto, že náš život nabral rychlejší tempo a zcela nový režim, a tak se dostáváme k některým
činnostem přece jenom později.
Celá naše veliká rodina přijala Šimonka s velkou láskou, všichni přátelé, známí a kolegové nám gratulovali a zároveň
obdivovali naše odhodlání pomoci tak malému tvorečku v jeho nelehkém životním začátku. Chtěli bychom rovněž poslat
touto cestou poděkování Vašim kolegům, paní Petruchové do Kroměříže a panu Jányšovi do Zlína. Paní Petruchová je velmi
milá a hodná paní, která nám dodávala psychickou podporu v napjaté chvíli čekání, až se Šimonek objeví.
S úctou Jana, Pavel a Šimon Kobezdovi
13 dětí "nikoho" už je "někoho"
Od počátku letošního roku získalo prostřednictvím FOD novou rodinu celkem 13 dětí - šestiletý Frantík (vícekrát předtím neúspěšně zveřejňovaný ve zpravodaji) a dvanáctiletá Sonička z minulého zpravodaje, dva malí sourozenci odložení půl roku předtím v žateckém Klokánku a devět miminek přímo z porodnice, jejichž matky se rozhodly pro přímou adopci.
Jsme také velmi rádi, že se našli rodiče rovněž pro sedmiletého Tomáška s těžkou zrakovou vadou. Nyní se čeká na vyřízení jejich žádosti a zapsání do seznamu vhodných pěstounů.
Bohužel nyní již osmiletý Tomášek, o kterého už rok neúspěšně bojují prověření žadatelé manželé Fišerovi, je stále v ústavu - MPSV své odmítavé stanovisko nezměnilo a soud o jejich žádosti dosud nerozhodl (viz článek "Zůstane Tomášek v ústavu?" z minulého zpravodaje). V dětském domově nadále zůstává i nyní již devítiletá Irenka, o které jsme psali před rokem v článku "Z bláta do louže", třebaže i o ni již rok usilují prověření žadatelé (!)
Pěstounská kapela Sourozenci
Mnozí naši členové jistě znají velkou pěstounskou rodinu Jonštových, která nejenže do svých srdcí a domova přijala předtím opakovaně vrácené děti, ale i "našich" sedm sourozenců, pro které jsme před lety hledali rodinu ve zpravodaji (viz čísla 1/98 a 2/99). A nejenže všechny děti u nich výborně prospívají, s pomocí svých nových rodičů založily hudební skupinu Sourozenci a o minulých Vánocích vydali své první CD, převážně s křesťanskými písněmi a s názvem "Překročit práh srdce". Protože, jak manželé Jonštovi říkají, s písničkou na rtech se lépe žije. Cédéčko nám manželé Jonštovi zaslali jako vánoční dárek (děkujeme, je opravdu moc pěkné) a k tomu napsali:
"Srdečně Vás všechny zdravíme a děkujeme za Vaši podporu a za všechno, co děláte pro nás a pro jiné lidičky a hlavně pro opuštěné děti. Doufáme, že Vám v pořádku došlo naše CD, které jsme mohli natočit s našimi milými dětmi. Byla to tvrdá práce a jsme na naše děti hrdí. Jsme rádi, že je zpěv baví a že si tak můžeme lépe rozumět jako jedna velká rodina.
Máme na Vás ale velikou prosbu. Jelikož chceme v aktivní činnosti s dětmi pokračovat, tzn. natočit další CD, zpívat na různých programech, potěšit další lidičky a inspirovat další rodiny, chtěli bychom Vás poprosit, abyste ve svém časopise mohli uvolnit místo na reklamu našeho CD, pokud by to bylo možné. Rádi bychom se prezentovali a dále zpívali pro radost. Ještě jednou děkujeme za celou naši rodinu a doufáme, že se Vám naše CD líbí.
S pozdravem se za všechny loučí
Petr a Jiřina Jonštovi, Havířov"
Rádi vyhovujeme (viz zadní strana zpravodaje) a přejeme Sourozencům a celé milé rodině Jonštových hodně štěstí a úspěchů, nejen v hudbě.
Klokánek v Praze 8 volá SOS
Na stránkách našeho zpravodaje jsme již vícekrát informovali o našem největším Klokánku v Praze 8, Chabařovické ulici, který byl otevřen v prosinci 2001. Toto zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc provozujeme na základě nájemní smlouvy uzavřené v roce 1999 s Městskou částí Praha 8. V té době byla v části druhého patra budovy a v prvém patře zvláštní škola s cca 50 žáky a v přízemí pedagogicko-psychologická poradna, přičemž nám bylo pronajato třetí patro a jedno křídlo druhého patra. V těchto prostorách jsme na naše náklady zřídili sedm třípokojových buněk s příslušenstvím, v nichž se maximálně o šest dětí starají po všech stránkách tak jako v rodině vždy dvě tety tak, že každá o děti pečuje nonstop ve dne v noci celý týden, zatímco druhý týden má volno a péče se ujímá druhá teta. Podařilo se tak vytvořit vhodné prostředí pro přechodnou rodinnou péči o děti, které by jinak byly umístěny do ústavní výchovy.
Od otevření tohoto Klokánku v prosinci 2000 jím prošlo již 199 dětí (ve věku do tří let - 24, od tří do šesti let - 20, od šesti do deseti let - 47, od deseti do patnácti let - 48 a 19 dětí bylo starších patnácti let). Na základě žádosti rodičů bylo přijato 93 dětí, na žádost OPD s následným souhlasem rodičů 43 dětí, na základě rozhodnutí soudu 13 dětí a na vlastní žádost 9 dětí.
Klokánek je plně využíván, takže z nedostatku kapacity jsme již některé děti museli k naší velké lítosti i
odmítnout. Proto jsme hned od počátku projevovali velký zájem o pronájem zbývající části školy poté, kdy podle
očekávání bude zrušena zvláštní škola. Ze strany MČ Praha 8 nám bylo opakovaně naznačováno, že tato šance je dosti
reálná. Při jednání rady Magistrátu hl. m. Prahy v červenci 2002 nikdo zájem na rozšíření Klokánku nezpochybnil,
přičemž bylo uvedeno, že vedlejší škola by se do naší budovy č. 1125 nastěhovala jen ve školním roce 2002/2003, zatímco
pak by přešla do ZŠ Burešova.
Před touto variantou byla projednávána alternativa, kdy do uvolněné části mělo být přeneseno zvláštní učiliště, avšak
pouze za podmínky, že pro Klokánek bude z důvodu zajištění bezpečnosti dětí z Klokánku vybudován vlastní samostatný
vchod s výtahem. Na tyto i další nutné úpravy mělo být podle návrhu uvolněno přes deset miliónů korun.
Proto jsme byli doslova šokováni závěrem jednání školské komise ze dne 4. 2. 2003, podle kterého se do uvolněné části pod námi nastěhuje vedlejší základní škola s 250 žáky, aniž by se dělaly jakékoli úpravy k oddělení společných prostor. Přitom společné prostory Klokánku a základní školy jsou z hlediska bezpečnosti dětí zcela nemyslitelné. Mezi našimi dětmi jsou i děti kojeneckého, batolecího a předškolního věku, přičemž některé jsou závažně tělesně či mentálně postižené. Jestliže po konci hodiny se ze tříd vyhrnou stovky dětí, pak hrozí velké nebezpečí, že naše děti smetou ze schodů a že dojde k vážným zraněním nebo i k nejhoršímu následku. Kromě nebezpečí úrazu by v případě neoddělení obou částí bylo závažně narušeno soukromí a pocit jistoty a bezpečí domova, které jsme dětem v Klokánku vytvořili. Kromě toho by společným provozem dvou různých subjektů vznikaly i další problémy (rušení vyučování našimi malými dětmi, při rozúčtovávání energií, kdy u nás je provoz nepřetržitý, zatímco škola o víkendech nefunguje apod.).
Přitom o jednání školské komise jsme se dozvěděli jen náhodou téhož dne, nebyli jsme na ni oficiálně pozváni, nikdo si předtím nevyžádal naše stanovisko ani nezjišťoval, jaké problémy nám toto rozhodnutí může přinést, přičemž když jsme se krátce předtím dotazovali, jak to vypadá s naší žádostí o pronájem zbývající části objektu, bylo nám řečeno, že tyto prostory byly vyčleněny jako akutní ubytovací prostor pro případ, že by v průběhu zimy nebo po ní musely být evakuovány další domy v Karlíně a že náš dotaz je předčasný.
Při jednání komise paní místostarostka Teplá argumentovala pouze ekonomickým zájmem, ačkoli naše sdružení již MČ Praha 8 na pronájmu uhradilo víc než milión korun a jsme samozřejmě schopni a ochotni řádně platit nájem i za zbývající část. Kromě nájmu plně hradíme také energie a další provozní náklady zařízení.
Nejvíce nás ale rozhořčilo, když jsme se náhodně a neoficiálně dozvěděli důvod, proč se má odborné učiliště pro děti ze zvláštních škol z Prahy 8, Svídnické ulice stěhovat do vedlejší školy a tato škola proč se má stěhovat do budovy uvolněné zvláštní školy pod námi - jediným důvodem prý je zájem ředitele Vysoké soukromé školy hotelové, která sídlí vedle uvedeného učiliště, získat i tuto vedlejší budovu za účelem zřízení soukromého hotelu nejen pro praxi studentů, ale i k soukromému komerčnímu využívání, jak se ostatně uvádí i v novinách "Osmička" ze září 1999. Zde se pod titulkem "Vysoká škola hotelová v Praze 8 je skutečností", uvádí: "Miroslav Čertík také oceňuje areál, v němž škola sídlí, který je v majetku Městské části Praha 8, která tak vytváří velmi dobré podmínky pro výuku. V budoucnu si potřeby vysoké školy vyžádají vznik komplexního školního areálu, jehož součástí budou cvičná výrobní a odbytová pracoviště a cvičné ubytovací zařízení, tedy jakýsi minihotel." Pan ředitel se dále vyjádřil, že uvažuje i o jejich budoucím komerčním využití, které by však mělo být orientováno především na školství. Přitom by se jistě našly i jiné volné a vhodné prostory pro tento soukromý hotel na území hl. m. Prahy. Jiní studenti a učni také dojíždějí na praxi, proto nevidíme důvod, proč by nemohli dojíždět i studenti této soukromé vysoké školy, jejíž původní školné bylo stanoveno na 62 000 Kč ročně.
A tak se ptáme, zda před ohroženými dětmi dostane přednost soukromá komerce, která bude provozována i pro soukromé účely v obecním majetku. Moc Vás prosíme, pomozte, máte-li tu možnost, aby přednost dostaly děti, které jinak skončí v ústavech - přes kritiku Výboru OSN pro práva dítěte. Ročně by to bylo kolem stovky dětí, které by mohly najít útočiště v uvolněných prostorách. Za každou Vaši pomoc mnohokrát děkujeme.
Nabídka knih - 30 % pro FOD
Spisovatel a režisér Jan Žáček, který pro ČT natáčí film o palčivých problémech náhradní rodinné péče (měl by se vysílat po prázdninách), nám nabídl, že níže uvedené i další své knihy, které hodlá vydat, je možno objednávat přes FOD - raději než distribučním firmám by 30 % z ceny knihy dal nám. Knihy je možno vyzvednout na FOD, přímo v jeho nakladatelství na Praze 6 nebo je zašle dobírkou (poštovné a balné do 30 Kč). V případě Vašeho zájmu si knihy můžete objednat na č. 224 236 655.
1. Jan Žáček: Zvířata I.
Roztomilé zvířecí bajky pro děti i pro dospělé vybavené nádhernými barevnými ilustracemi. Mnohé z bajek byly vysílány
Českým rozhlasem jako pořad Hajaja. Knihy budou postupně doprovázeny audiokazetami v podání předních herců (počet stran
cca 60). Předpokládaná cena - 120 Kč.
2. Jan Žáček: Lásko, Bože, lásko
Nerudovský Týden v tichém domě převedený do současného paneláku. Krutý obraz současnosti, mravní i duševní pustoty v
lidech okolo nás, v lidech zajímajících se pouze o peníze a sex (počet stran cca 240). Předpokládaná cena - 210 Kč.
3. Jan Žáček: Pankrác, právě teď
Kruté drama z prostředí současné české věznice o změně, která se v ní odehrála po roce 1989 a která jen změnila formy
vydírání a ničení vězňů, o tom, že obsah zůstal stejný (počet stran cca 170) - Předpokládaná cena - 170 Kč.
4. Jan Žáček: Jsem moudrá žena
Pokračování úspěšného románu Jsem statečný muž, který se v nakladatelství Baronet stal jedním z bestselerů loňského
jara. Hlavní postavou je doktorka Pelíšková. Sledujeme její boj o vlastní budoucnost, její milostná dobrodružství,
kariérní vzestupy a pády. Otěhotnění, porod a rozhodnutí dítě vychovat sama (počet stran cca 240). Předpokládaná cena -
210 Kč.
5. Jan Žáček: Adopce, adopce…
Publicistická kniha pojednávající o problematice dětských adopcí v ČR. Autor v ní hovoří s lidmi, kteří úspěšně či
neúspěšně žádali o možnost převzít dítě do pěstounské péče nebo ho adoptovat, se státními úředníky i odborníky z
nestátní sféry. Kniha, společně s filmem natáčeným v ČT na stejné téma, by měla přispět ke změně zákona - ve prospěch
dětí (počet stran cca 120). Předpokládaná cena - 120 Kč.
Členské shromáždění FOD
Jedenácté členské shromáždění FOD se koná v sobotu dne 21. června 2002 v 11.00 hod. (prezence od 10.30 hod.) opět na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nám. Jana Palacha č. 2, Praha 1 (výstupní stanice metra trasy A Staroměstská nebo tramvaj č. 17, poblíž je placené parkoviště - parkování jinde je problematické).
Na programu je zpráva o činnosti za rok 2002 a první pololetí r. 2003, zpráva o hospodaření FOD, zpráva revizní komise, plán činnosti na období do dalšího členského shromáždění v roce 2004, další aktuální informace, diskuse.
Doufáme, že se nám podaří sponzorsky zajistit malé občerstvení, krátké pěvecké vystoupení dětí a videozáznam z pořadu o naší problematice. Pro Vaše děti bude připraven program se zajištěným dozorem.
Těšíme se na Vaši účast!
Výbor OSN kritizuje porušování práv dětí v ČR
Výbor OSN pro práva dítěte, který již podruhé hodnotil plnění Úmluvy o právech dítěte u nás, ostře kritizoval Českou republiku za závažné porušování této úmluvy.Vycházel přitom z vládní zprávy i ze zprávy nevládních organizací k plnění úmluvy u nás, písemných odpovědí vlády na doplňující otázky i z ústního referátu a vysvětlení vládní delegace. K oběma zprávám poskytl podklady také Fond ohrožených dětí. Jak můžete sami posoudit, hodnocení Výboru je prakticky totožné s tím, čeho se již od našeho vzniku v roce 1990 zatím neúspěšně domáháme. Doufáme nyní, že na názory a doporučení Výboru OSN bude brát vláda větší zřetel a že situace ohrožených dětí se u nás i pod tímto tlakem výrazně zlepší. Své stanovisko shrnul Výbor OSN pro práva dítěte dne 31. 1. 2003 v Konečných závěrech pod body 1 až 83. S jeho nejzávažnějšími výhradami chceme nyní prostřednictvím našeho zpravodaje seznámit co nejširší veřejnost:
Nejlepší zájem dítěte
[22] Přestože princip " zájem a blaho" dítěte je obsažen v zákoně o rodině a v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, Výbor je znepokojen tím, že princip přednostního zvážení nejlepších zájmů dítěte není stále vhodným způsobem definován a promítnut do všech právních předpisů, soudních rozhodnutí a postupů, které mají dopad na děti. Dále se Výbor obává, že v tomto směru není prováděn dostatečný výzkum a školení pro odborníky.
[23] Výbor doporučuje, aby zásada "nejlepšího zájmu dítěte" článku 3 úmluvy byla vhodným způsobem analyzována s ohledem na různé situace (např. odloučení od rodičů) a začleněna do novel zákonů týkajících se dětí, procesních postupů u soudu, jakož i do soudních a správních rozhodnutí a projektů, programů a služeb, které se týkají dětí.
Sebevraždy a smrtelné úrazy
[33] Výbor těší pokles dětské úmrtnosti, ale zůstává znepokojen vysokým počtem nehod, nevyjímaje zranění, otravy a
dopravní havárie. Mimo to je znepokojen tím, že i přes klesající trend byl zaznamenán vysoký počet sebevražd
dětí.
[34] Výbor doporučuje, aby stát
- zesílil své úsilí pozvednout povědomí veřejnosti a podpořil informační kampaň ve vztahu k prevenci nehodovosti,
- se seznámil s možnými příčinami sebevražd dětí a mladistvých a charakteristikami těch, kteří jsou pravděpodobně nejvíce ohroženi, a učinil kroky směrem k další podpoře a vytvoření intervenčních programů, které by snížily tento tragický jev.
Zneužívání a špatné zacházení
[39] Výbor znepokojuje špatné zacházení a zneužívání dětí v rodině, ve školách a jiných institucích, a v místech, kde je omezena osobní svoboda. Výbor se dále obává, že určité skupiny dětí, např. Romové, bývají převážně terčem útoků a že pouze velmi malé množství ohlášených případů zneužívání a zanedbávání je vyšetřováno. Výbor je též znepokojen nedostatečným stupněm integrace systému služeb a tím, že problémy zneužívání a zanedbávání dětí řeší často výlučně ad-hoc nevládní organizace. Kromě toho, ačkoli domácí násilí přetrvává, není konkrétně upraveno v zákonech, povědomí o tom mezi odborníky a veřejností je nízké a podpora obětí nevyhovující.
[40] Výbor je znepokojen tím, že neexistuje žádná legislativa výslovně zakazující tělesné trestání dětí a dále tím, že toto trestání se praktikuje v rodině, ve školách a v dalších veřejných zařízeních, včetně prostředí ústavní péče.
[ 41] Výbor doporučuje vládě, aby přistoupila k řešení případů špatného zacházení a zneužívání dětí v rodině, ve školách, na veřejnosti, v ústavních zařízeních a v neposlední řadě v místech zadržení tím, že kromě jiného
- přijme zákony, které by chránily menšiny před rasově motivovanými útoky,
- zajistí náležité, okamžité a nestranné vyšetřování případů zneužití pravomocí policie, a to prostřednictvím nezávislé instituce, vyvine účinný systém pro ohlašování a vyšetřování případů domácího násilí a špatného zacházení a zneužívání dětí, včetně pohlavního zneužívání v rodině, v rámci vyšetřování a soudního řízení ohleduplného k dítěti tak, aby dítě nebylo opakovaně vyslýcháno,
- přijme a provede účinná meziresortní opatření a postupy včetně veřejných kampaní za účelem prevence a řešení případů zneužívání a zanedbávání dětí,
- realizuje školicí programy s cílem podpořit respekt k dětem, které patří k menšinám, a tak zajistí ochranu tělesné a psychické integrity všech dětí během školní péče,
- učiní potřebné kroky k přijetí legislativy, která by zakazovala používání tělesných trestů ve školách, dalších institucích i v rodině,
- uvede do praxe legislativní a administrativní opatření, jakož i iniciativy veřejného vzdělávání s cílem ukončit používání tělesných trestů,
- učiní opatření za účelem pomoci obětem znásilnění, zneužívání, zanedbávání, špatného zacházení a násilí, včetně poradenství, péče, léčení a zpětné integrace do společnosti, a to po stránce fyzické i psychické.
Rodinné prostředí
[42] Výbor je znepokojen nedostatečnou pomocí a poučením rodičů v otázkách zodpovědnosti za výchovu dětí a rozvoj dítěte (čl. 18), což má za následek značný počet případů opatrovnických řízení a umístění do náhradní péče v ústavech. Výbor je dále zneklidněn tím, že preventivní snahy a rodinné poradenství je nepostačující a že umístění v ústavu se stává řešením sociálních problémů a krizových situací v rodině.
[43] Výbor doporučuje, aby stát
- naléhavě zlepšil odbornou podporu a poradenství pro rodiny tím, že zajistí kvalifikované odborníky a zdroje a umožní dětem udržovat styky s oběma rodiči,
- provedl rozsáhlou revizi veškeré legislativy, politiky a administrativních rozhodnutí souvisejících s dětmi v rodině s cílem zhodnotit jejich dopad na rodinu jako celek s výhledem na přijetí rodinné politiky. Výbor dále podporuje vládu v úmyslu schválit rodinnou politiku včetně stanovení minimální hranice sociálního zabezpečení dětí a rodiny, bydlení a sociálních služeb, sladění práce rodičů a péče o děti, otázek ve vztahu k ženám a neúplným rodinám, ponechání dítěte v rodině, mateřské a rodičovské dovolené a dalších otázek v souvislosti s rodinnou problematikou.
Ústavní péče
[44] Výbor bere na vědomí přijetí zákona o ústavní péči v roce 2002, ale je přesvědčen, že tento zákon se nevypořádal s celou šíří práv obsažených v Úmluvě. Výbor také zaznamenal, že děti mohou být umístěny do institucí ústavní péče, které spadají pod kompetenci tří různých ministerstev, a že soud může nařídit dítěti mladšímu patnácti let ústavní výchovu a že takové dítě bude umístěno ve stejné instituci jako mladiství delikventi. Výbor vítá deinstitucializaci náhradní péče, nicméně zůstává hluboce znepokojen vzrůstajícím počtem dětí umísťovaných do institucí ústavní péče na základě předběžného opatření a častým používáním tohoto opatření, které může být zrušeno pouze po dlouhém a složitém řízení. Mimoto Výbor znepokojuje, že v těchto situacích nejsou vždy dodržovány obecné principy Úmluvy a že
- převážná pomoc dětem v nesnázích se realizuje institucionálně a nepřiměřeně velký počet dětí je umísťován do zařízení ústavní péče,
- předběžná opatření trvají velmi dlouho a neexistuje úprava přezkoumání umístění dítěte,
- děti jsou často umísťovány daleko od rodičů, kteří si nemusí být vědomi svých práv ohledně návštěv dítěte, mohou být také ukládány tresty spočívající v omezení telefonních hovorů nebo setkání s rodiči,
- kontakty s rodiči jsou podmiňovány chováním dítěte, které je v umístěno v ústavní péči,
- podmínky a péče o dítě v některých ústavech nemusí vždy zajišťovat plný rozvoj dítěte v maximální možné míře,
- ústavy jsou velké, chybí individuální přístup, péče v některých institucích může mít nežádoucí efekty (např. v diagnostických ústavech).
[45] Výbor státu doporučuje
- vytvořit nebo posílit na místní úrovni mechanismus náhradní péče v systému sociální péče a přijmout efektivní opatření k usnadnění, nárůstu a posílení pěstounské péče, zařízení pěstounské péče a jiné rodinně orientované náhradní péče a zredukovat ústavní péči jako formu náhradní péče,
- přijmout efektivní opatření k posílení preventivního přístupu ke snížení četnosti umísťování dětí mimo rodinné prostředí v důsledku sociálních problémů či jiných krizových situací a k zajištění toho, že děti budou umísťovány do ústavní péče na co nejkratší dobu, což bude podřízeno pravidelnému přezkumu,
- předběžná opatření soudu využívat pouze jako krátkodobá opatření a aby byl primárně brán zřetel na nejlepší zájem dítěte,
- neumísťovat děti mladší 15 let do stejných institucí jako mladistvé delikventy,
- přijmout všechna nezbytná opatření ke zlepšení podmínek v ústavech,
- poskytnout podporu a výcvik personálu ústavů včetně sociálních pracovníků,
- poskytnout návaznost a reintegrační podporu a služby dětem, které ústavní péči opouští.
Ze Zprávy o činnosti FOD za rok 2002:
- ke dni 31. 12. 2001 měl FOD 7516 členů a 242 000 přispěvatelů,
- v roce 2002 získalo prostřednictvím FOD nové rodiče 32 dětí - 22 dívek a 10 chlapců ve věku od čtyř dnů do osmnácti let (čtyři dny - 6 dětí, jeden měsíc - 1 dítě, jeden až dva roky - 2 děti, pět až deset let - 11 dětí, jedenáct až čtrnáct let - 8 dětí, šestnáct až osmnáct let - 4 děti), z toho devět dětí bylo romského, čtyři poloromského a jedno romsko-pákistánského původu, jedna holčička byla nevidomá a v jednom případě šlo o skupinu tří sourozenců staršího školního věku,
- řešili jsme celkem 2132 případů týrání, zanedbávání či jiného sociálního ohrožení dětí,
- v našich zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek našlo v roce 2002 útočiště celkem 168 dětí,
- dalších 112 dětí jsme i s rodiči přijali do našich šesti azylových domů,
- podařilo se nám v Parlamentu prosadit mimořádně významnou novelu zákona o rodině, podle které mohou soudy do
zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc (což jsou i naše Klokánky) svěřovat děti na dobu neurčitou místo do ústavní výchovy, a pokud tato zařízení poskytují rodinnou péči, mají dokonce přednost před ústavem, - v průběhu letních prázdnin jsme uspořádali 6 tuzemských týdenních poradensko-relaxačních pobytů pro náhradní rodiny, kterých se zúčastnilo 93 rodin se 444 dětmi,
- letního tábora FOD se zúčastnilo 178 dětí z náhradních rodin a z dětských domovů,
- letních pobytů s odborným programem "Zdravý životní styl" se zúčastnilo 118 dětí z náhradních rodin, dětských domovů a sociálně slabých rodin,
- ozdravných pobytů u moře ve Španělsku se v květnu a v červnu zúčastnilo 165 dětí z náhradních rodin a dětských domovů,
- uskutečnili jsme několik jednodenních akcí pro děti z Klokánka a náhradních rodin (výlet do Westernového městečka, Mezinárodní den dětí jsme oslavili na zámku Jemniště u Benešova, uspořádali jsme předvánoční program pro děti z dětských domovů a náhradních rodin v Hotelu Hilton v Praze a v hotelu Myslivna v Brně),
- zrekonstruovali jsme rodinný dům se zahradou v Bílé Vodě, okr. Jeseník pro dvě pěstounské rodiny s celkem 8 dětmi v náhradní rodinné péči,
- proběhla řada jednání na ministerstvech a v parlamentu,
- průběžně jsme poskytovali na našich pobočkách bezplatné sociálně-právní poradenství,
- provedli jsme řadu besed a přednášek pro děti, studenty a pedagogy, vystoupili jsme s referáty na různých seminářích k ochraně dětí, nadále pokračovala dobrá spolupráce se sdělovacími prostředky (televize, rozhlas, deníky i časopisy).
Příjmy FOD v roce 2002 | Výdaje FOD na hlavní směry činnosti | ||
čistý výtěžek celonárodní sbírky FOD (ke Dni dětí: 9 584 832 Kč, vánoční: 19,5 miliónu korun) | 29 138 402 Kč | investiční a neinvestiční náklady zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc "Klokánek" | 13 166 332 Kč |
účelové dotace (ministerstvo práce a sociálních věcí - 6 706 112 Kč, ministerstvo školství - 312 000 Kč, ostatní - 1 586 510 Kč) | 8 604 622 Kč | vyhledávání a pomoc ohroženým dětem | 10 238 459 Kč |
výnosy z vlastní činnosti (nájmy vč. energií za ubytování v AD Střecha - 822 399 Kč, náhrada povodňových škod - 623 952 Kč, příjmy za reklamu - 539 786 Kč, prodej HIM :- 520 000 Kč, výživné a sociální dávky na děti v Klokánkách - 439 405 Kč, úroky - 13 837 Kč, ostatní výnosy - 12 886 Kč) | 2 972 265 Kč | investiční a neinvestiční náklady azylových domů FOD | 8 350 307 Kč |
členské příspěvky | 1 148 555 Kč | letní dětské tábory, poradensko-relaxační pobyty a ozdravné pobyty | 4 946 606 Kč |
odkazy (dědictví) | 900 000 Kč | příspěvky na výživu dětí | 1 672 562 Kč |
ostatní dary (sponzorství) mimo sbírku | 757 679 Kč | investiční a neinvestiční náklady dům pro náhradní rodiny Bílá Voda | 584 225 Kč |
bezúročné půjčky potřebným rodinám | 556 344 Kč | ||
vyhledávání náhradních rodin | 386 228 Kč | ||
Celkem | 43 521 523 Kč | Celkem | 39 901 063 Kč |
Složenka
Ke každému zpravodaji zasílanému našim členům přikládáme složenku znějící na číslo účtu 68 45 96/0300 ČSOB Praha 1. Jde o náš běžný účet, na který se zasílají členské příspěvky i jiné platby (splátky půjček, úhrady za LDT apod.). Z nového typu složenek nejsme bohužel schopni bez variabilního a specifického symbolu zjistit, o jakou platbu jde. Proto každá složenka má již vyplněný variabilní, případně i specifický symbol. Tyto symboly prosíme uvádějte i při platbě převodem.
Abychom Váš členský příspěvek mohli správně identifikovat a zaúčtovat, doplňte prosím jako specifický symbol číslo, které je uvedeno na štítku s Vaší adresou. Variabilní symboly jsou tyto: deset devítek - členské příspěvky, deset dvojek - příspěvky veřejnosti na sbírku, deset pětek - pobytové akce, deset sedmiček - půjčky, deset jedniček - nájmy. Přiloženou složenkou můžete uhradit členský příspěvek na rok 2003, případně i za roky předchozí, pokud jste se k jejich zaplacení dosud nedostali. Podle stanov FOD se členské příspěvky platí nejméně 1x ročně v dobrovolné výši. Členský příspěvek nemusí platit ten, kdo v témže roce přispěl na naši celonárodní sbírku, tj. na číslo účtu 30 55 103/0300.
Děkujeme!
Hlavní směry činnosti FOD:
- vyhledávání náhradních rodin pro obtížně umístitelné děti,
- vyhledávání a pomoc dětem týraným a jinak sociálně ohroženým,
- Klokánek - rodinná péče jako alternativa ústavní výchovy,
- provoz azylových domů Střecha pro rodiny s dětmi a mládež bez domova,
- poradenská a hmotná pomoc náhradním i potřebným vlastním rodinám,
- osvěta a snaha o změnu legislativy.
Pobočky FOD
Pobočky FOD na níže uvedených adresách jsou připraveny přijímat Vaše poznatky o ohrožených dětech, které si samy pomoci nedokážou:
Praha, Na Poříčí 6, 110 00 Praha 1, tel./fax: 224 221 137, 224 236 655
Beroun, S. K. Neumanna 1141, 266 01, pošt. schr. 19, tel.: 311 626 173
Brno, Francouzská 58, 602 00, tel.: 545 215 105
České Budějovice, Senovážné nám. 2, 370 01, tel.: 386 356 868
Kroměříž, Riegrovo nám. 193, 767 01, tel.: 573 345 555
Litoměřice, U Trati 3, 412 01, tel.: 416 735 551
Most, Budovatelů 1987, 434 01, tel.: 476 700 082
Olomouc, Sokolská 50, 772 00, tel.: 585 221 649
Opava, Pekařská 32, 746 01, tel.: 553 616 497
Ostrava, hotelový dům Jindřich, Nádražní 66, 702 00 Ostrava 1, tel.: 596 112 341
Pardubice, Masarykovo nám. 1484, 530 02, tel.: 466 714 413
Plzeň, Barrandova 8, 301 43, tel./fax: 377 455 132
Prostějov, Lidická 86, 796 01, tel.: 582 315 753
Tábor, nám. Fr. Křižíka 2840, 390 01, tel.: 381 254 606
Teplice, Masarykova 50, 416 65, tel.: 417 570 046
Zábřeh, Sušilova 40, 789 01, tel.: 583 411 714
Zlín, Sportovní hala, U Zimního stadionu 4286, 760 01, tel.: 577 432 538
Žatec, Studentská 1044, 438 01, tel.: 415 714 040
Největší dárci celonárodní sbírky FOD (zima 2002/2003)
Česká spořitelna a.s. (250 000 Kč), pan Miroslav Housar (115 000 Kč), Top Vision, s.r.o. (115 000 Kč), Auto Bartyzal (100 000 Kč), pan Ing. František Dostálek (100 000 Kč), paní Blanka Hejlová (100 000 Kč), SELECT FOOD, s.r.o. (96 000 Kč), MedPharma, s.r.o. (90 267 Kč), CITIBANK a.s. (80 000 Kč), Návrat domů-vydavatelství (73 050 Kč), ProTel engineering, s.r.o. (72 000 Kč), ETIGRAF, s.r.o. (60 000 Kč), CS Development, s.r.o. (50 000 Kč), pan Oskar Gajer (50 000 Kč), MERO ČR a.s. (50 000 Kč), Rittal Czech, s.r.o. (50 000 Kč), TAVOREX s.r.o. (50 000 Kč), pan Ing. Josef Vrána (50 000 Kč), Východočeská energetika, s.r.o. (50 000 Kč), Český svaz aerobiku (46 500 Kč), Proagos Auto, s.r.o. (33 000 Kč), BRAINWAY Inc., s.r.o. (30 000 Kč), paní M. Červinková (30 000 Kč), pan Ing. Eduard Hakr (30 000 Kč), paní Taťána Köhlerová, (30 000 Kč), paní Jitka Kuklíková (30 000 Kč), pan Ing. Petr Matějů (30 000 Kč), Ostravský medicinský servis (30 000 Kč), PNEU SPÁLENSKÝ, s.r.o. (30 000 Kč), PRIORITY, s.r.o. (30 000 Kč), Roche, s.r.o. (30 000 Kč), pan Ing. Václav Valín (30 000 Kč), BEKAERT-ŽDB BOHUMÍN, s.r.o. (25 000 Kč), H TEST a.s. (25 000 Kč), INSERVIS, s.r.o. (25 000 Kč), Mostecká uhelná a.s. (25 000 Kč), PART s.r.o. (25 000 Kč), Synett, s.r.o. (25 000 Kč), Galerie Profi rám (20 415 Kč), ACI-AUTO COMPONENTS INTERNATIONAL, s.r.o. (20 000 Kč), Balírny Dukát, a.s. (20 000 Kč), paní Mgr. Eliška Barthelemy (20 000 Kč), CREMON, s.r.o. (20 000 Kč), pan Ing. Karel Čadan (20 000 Kč), ENECOM, s.r.o. (20 000 Kč), E-W ENTERPRISES LTD (20 000 Kč), paní Milada Foltová (20 000 Kč), pan Petr Grufík (20 000 Kč), HAWA s.r.o. (20 000 Kč), INSERVIS, s.r.o. (20 000 Kč), pan Pavel Janeček O+S Janeček (20 000 Kč), pan Josef Janíček (20 000 Kč), pan Ing. Petr Jirát (20 000 Kč), Kovotex, výrobní družstvo invalidů (20 000 Kč), pan Vladimír Kozohorský (20 000 Kč), Lékárna Faustův dům (20 000 Kč), paní Ludmila Marvanová (20 000 Kč) pan Ing. Stanislav Novák (20 000 Kč), Plzeňská teplárenská a.s. (20 000 Kč), PŘÍHODA, s.r.o. (20 000 Kč), pan Mgr. Jiří Purket (20 000 Kč), Sanofi-Synthélabo, s.r.o. (20 000 Kč), Paolo Santini, s.r.o. (20 000 Kč), pan Ladislav Šraga (20 000 Kč), pan B. Šroubek (20 000 Kč), Tama, s.r.o. (20 000 Kč), pan Aleš Zavoral- Alzasoft (20 000 Kč), paní Mgr. Renáta Zbranková (20 000 Kč), ZIMBO CZECHIA, s.r.o. (20 000 Kč), paní Mgr. Jana Smetanová - Lékárna u Aleje (16 000 Kč), CAMINUS, s.r.o. (15 000 Kč), COSMOS TRAVEL, s.r.o. (15 000 Kč), pan Ing. Pavel Dvořák (15 000 Kč), paní Anna Dvořáková (15 000 Kč), pan Ing. Jiří Hanzal (15 000 Kč), pan Rostislav HARAZÍN (15 000 Kč), HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o., (15 000 Kč), Hurt-automatizované zpracování dat (15 000 Kč), KELZA, s.r.o. (15 000 Kč), pan Ivo Kozák (15 000 Kč), pan Ing. Petr Křenek (15 000 Kč), pan Petr Kuba (15 000 Kč), MAXDORF, s.r.o. (15 000 Kč), M+H, Míča a Harašta, s.r.o. (15 000 Kč), MPL KAUF, s.r.o. (15 000 Kč), Pars Komponenty, s.r.o. (15 000 Kč), pan František Patera (15 000 Kč), paní E. Rysová (15 000 Kč), ONDŘEJ SCHNEIDER (15 000 Kč), Stoev (15 000 Kč), pan Milan Suchý (15 000 Kč), pan Ing. Petr Šebestík (15 000 Kč), paní Ing. Irena Štěpánková (15 000 Kč), TRANSPORTSERVIS, s.r.o. (15 000 Kč), pan prof. MUDr. Vladimír Wagner, CSc. (15 000 Kč), Mary Kay CR, s.r.o. (14 618,20 Kč), GRANIT-SPED, s.r.o. (13 519 Kč), paní Kateřina Hilbertová (13 500 Kč), Pavla Pártlová-Elektromat (13 000 Kč), Nejvyšší státní zastupitelství ČR (12 800 Kč), paní Milena Chlumská (12 400 ), ELEMAN, s.r.o. (12 000 Kč), pan Richard Janda (12 000 Kč), pan Vlastimil Marušák (12 000 Kč), pan Miroslav Michálek (12 000 Kč), Hoppenstedt Bonni (11 009,30 Kč) a po 10 000 Kč darovali : pan Josef Adámek, Agentura STUDENT, s.r.o., AGROPLUS, s.r.o., ARA, s.r.o., paní Růžena Baslerová, pan Ing. Petr Benda, paní Mgr. Romy Blahová, pan Ing. Pavel Cagaš, pan Jiří Celar, CEZEXIM, s.r.o., pan Miroslav Cink, Česká společnost pro jakost, pan Jiří Čírtek, D.A.S. servis, s.r.o., pan Jaroslav Dušek, DVS MARKET, s.r.o., pan prof. Pavel Palát, EDUCO-CONSULTA, EE project, s.r.o., pan Vladimír Eís, EKOEFEKT, s.r.o., Ekologické sdružení obcí EKOSO, pan P. Exner, EUROIMPEX CZ, s.r.o., pan Jiří Facek, FCC-První česká projekční a stavební a.s., pan Ing. Pavel Fejfar, Felix a spol., advokátní kancelář, Film Dekor, s.r.o., pan Ladislav Havel, HEMAX TRADING, s.r.o., pan Ing, Josef Hlavnička, pan V. Holík, paní Jarmila HREJSOVÁ, pan MUDr. Jan Hulec, pan Jan Chloupek, pan Libor Chrást-RYTECTVÍ, ISA CONSULT, s.r.o., ICER Tcheco s.r.o., IMUNO-ALERGO, s.r.o., Infinity Systems, a.s., INFO COMERCE, s.r.o., ISTERA, s.r.o., Ivax CR a.s., pan Fredrik Janáček, Ing.Petr Kloc a spol., s.r.o., pan Jan Kočovský, pan Ladislav Kračmar-MAGNEZIT, KRAKONOŠ, s.r.o., pan František Král, pan Michal Krišlo, paní M. Komendová, paní MUDr. Helena Komůrková - Zubní ordinace, pan Ing. Vladan Kořený, paní PharmDr. Helena Lacková, LÉKÁRNA POD RADNICÍ, s.r.o., pan Jan Lembas, LEVIOR, s.r.o., LIKTO, s.r.o., paní Kateřina Linhartová, pan ing. arch. Milan Liška, paní JUDr. Iva Loukotková, pan Jaromír Macháček-J.A.D., paní Jana Maroušová, pan Tomáš Maryško, pan Ladislav Mazura, pan Dušan Mlynařík, Moravskoslezská elektromontážní, s.r.o., MÚZO Praha, s.r.o., pan Ing. Alois Nedělník, paní Václava Nováčková, NUKLEA medical center, s.r.o., OK.TANK, s.r.o., paní Ing. Zdeňka Pátková, pan František Pátrčka, Jan Kočnar-PERFEKTRA, PHARMAX, s.r.o., Pískovna Klíčany HBH, s.r.o., paní Jana Plamínková, pan Jan Pivoňka, Polabská stavební CZ, s.r.o., Prebon Yamane (CR), s.r.o., pan Ladislav Preisler, Profitness CR, pan Petr Procházka, Ing. Jaroslav Douša-PROJEKTIS, pan Miloš Prostecký, PROWERS, s.r.o., RAB CZ, s.r.o., Radiocom s.r.o., RSB LOGISTIC TRANS, s.r.o., Rous Surgical, s.r.o., paní MUDr. Zdenka Salloumová, pan Ing. Jiří Sernický, pan Ivo Sitenský, paní Lidmila Schrollová, SP Bohemia k.s., pan MUDr. Bohuslav Stejskal, pan Josef Suk, Petr Stromecký-SV MONT, pan Ing. Václav Svojtka, pan Jaroslav Svora, ŠINAR, s.r.o., pan Miroslav Štandera, pan Jiří Štěpánek, pan Jan Šulc, pan Ing. Miroslav Šváb, TAB průmyslová a zábavní elektronika, s.r.o., Tiskárna Rentis, s.r.o., odborová organizace Temelín, paní Alena Hobzová TOHOS, paní MUDr. Jar. Tolarová, UNION INVEST HOLDING, Valet MT, s.r.o., pan Ing. Miroslav Vavera, paní MUDr. Anna Vavrečková, pan MUDr. Michael Vavřínek, paní Věra Vlachová, pan Ladislav Volráb, pan Radovan Vrbka, pan Petr Vrňata, pan J. Vršinský, paní Jožka Wenkeová, pan JUDr. Karel Zahradníček, paní PhDr. Eva Zaoralová, ZEZ SILKO, s.r.o., Značky Praha, s.r.o., pan O. Zoubek.
Děkujeme!
Největší věcné dary
GOOD HARVEST s.r.o. (reklamní služby - 109 800 Kč), DESAN TRADERS AND MANUFAKTURES s.r.o. (perníky - 75 600 Kč), Londa s.r.o. (televizor - 51 000 Kč), DAN SID PRODUCTION s.r.o. (vystoupení na vánoční besídce - 50 000 Kč), Activa s.r.o. (kancelářské potřeby - 43 415,40 Kč), ART VISION (služby - 30 000 Kč), pan Pavel Kožíšek (vystoupení na vánoční besídce - 30 000 Kč), pan Michal David (vystoupení na vánoční besídce - 30 000 Kč), pan Jan Musil (vystoupení na vánoční besídce - 30 000 Kč), paní JUDr. Kamila Šecová (výtěžek z prodeje knih o Gábince a víle Jasence - 26 950 Kč), YTONG a.s. (stavební materiál - 27 859 Kč), pan Petr Hájek (vybavení pro azylový dům Plzeň - 27 744 Kč), NEKKO (kočárky - 27 000 Kč), KADEN, s.r.o. (hračky - 20 728 Kč), Pamas Bohemia, v.o.s. (výrobky a služby - 20 496 Kč), Čokoládovny Fikar, s.r.o. (adventní kalendáře - 20 400 Kč), CROCODILLE ČR s.r.o. (občerstvení na vánoční besídku - 19 000 Kč), pan Ing. Petr Vopelka (fotoaparát - 17 570 Kč), WISPRA, spol. s.r.o. (obuv - 16 517,60 Kč), MARKAGRO s.r.o. (stavební práce - 15 480 Kč), Specializovaný maloobchod (oblečení pro děti - 15 000 Kč), paní Mgr. Monika Vadasová-Elšíková (knihy a leporela 14 550 Kč), Návrat domů (knihy - 13 801,60 Kč), Auratex (dětský textil - 13 376 Kč), Betexa (papírové modely - 12 486 Kč), ONDRÁŠOVKA s.r.o. (nápoje 12 216 Kč), J+J přesné výpalky, s.r.o. (materiál - 12 000 Kč), www.KidsLand.cz (služby 12 000 Kč), Kartuziánské vyd. a nakl. Jiří Brauner (knihy - 11 000 Kč), Balírny Dukát a.s. (výrobky - 10 550 Kč), pan Petr Žák (propagační předměty - 10 000 Kč), ANECT (počítač), CAMPING GAZ s.r.o. (sportovní vybavení), GUMOTEX (gumové hračky), hotel HILTON (pronájem sálu na předvánoční akci pro děti), KAMA (dětské čepice), nakladatelství AKIM (omalovánky, vystřihovánky), NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV (volný vstup na všechny spravované objekty pro náhradní rodiny FOD), QUELLE SERVICE s.r.o. (oděvy, sportovní vybavení), V. M. PRESS a Tiskárna PROTISK (tisk plakátů).
Děkujeme!
Odkazy pro ohrožené děti
In memoriam s úctou děkujeme zesnulým paní ak. arch. Evě Hrůzové za odkaz finanční hotovosti ve výši 150 000 Kč a paní Drahomíře Breberové za odkaz finanční hotovosti ve výši 100 000 Kč.
Za všechnu Vaši pomoc a upozornění na ohrožené děti Vám mnohokrát děkujeme!
Zpravodaj FOD "Ohrožené děti" číslo 1/2003 (vyšlo v květnu 2003), vydává rada FOD se sídlem: Na Poříčí 6, Praha 1, 110 00 tel./fax: 224 236 655, 224 221 137, IČ: 004 99 277, stránky FOD na internetu: www.fod.cz, e-mail: fodeti@volnycz číslo běžného účtu: 68 45 96/0300 ČSOB, a.s., číslo účtu celonárodní sbírky: 30 55 103/0300 ČSOB, a.s., divize PS Praha 4 redaktorka: Marie Vodičková
Členské shromáždění FOD
Jedenácté členské shromáždění FOD se koná v sobotu dne 21. června 2003 od 11.00 hod. (prezence od 10.30 hod.) opět na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nám. Jana Palacha č. 2, Praha 1.
GROUP SOUROZENCI
Jsme hrající a zpívající skupina "SOUROZENCI"
Jak jsme vznikali?
Snažili jsme se žít s otevřenou náručí, a tak jsme v ní mohli obejmout postupně všechny, kteří nyní tvoří naši jednu velkou zpívající rodinu. A snad proto, že naše srdce byla otevřena lásce i láskou, jsme se postupně rozrůstali až k dnešnímu číslu.
Co zpíváme?
Gospel, country, pop atp.
Co nabídneme ?
Programy, hudbu, zpěv a naše úsměvy…
Jak nás můžete poznat, než nás pozvete osobně?
Objednejte si naše skvělé CD, nyní laděné v křesťanském duchu.
Kolik stojí?
250 Kč i s dobírkou.
Jak se jmenuje?
"Překročit práh srdce" a obsahuje 14 písní.
Jak si CD můžete objednat?
Na tel.: 59 68 84 177, mobilu: 604 67 78 13. E-mail: vladpol@volnycz
Děkujeme předem za Vaši přízeň a věřte, že Vás nezklameme! Na setkání s Vámi se těší SOUROZENCI
Dejme dětem dárek
FOD (Fond ohrožených dětí - občanské sdružení na pomoc týraným, zanedbávaným a opuštěným dětem) připravil zajímavý charitativní projekt: trojici knih "Gábina a víla Jasenka"; "Gábina, víla Jasenka a vánoční prázdniny" a nyní vychází třetí kniha "Záhady z naší zahrady".
Knihy vznikly ve spolupráci autorky a zkušené dětské psycholožky. Příběhy děti pobaví, a navíc jim zprostředkují tradiční lidské hodnoty, jako čestnost, upřímnost a porozumění. Na závěr každého příběhu jsou otázky na procvičení paměti, znalosti barev, počítání, mluvení apod.
Minimální doporučená cena jedné knihy je 200 Kč, všechny tři můžete mít nyní se slevou za 490 Kč. Navíc získáte překvapení - dětskou obrázkovou hru zdarma. Nabídka platí do vyprodání zásob.
Všechny tři knihy jsou formátu A4, mají 64 strany a jsou barevně ilustrovány. Knihy jsou určeny dětem od 3 do 9 let.
Dejte svým dětem dárek, který se jim bude líbit, a pomozte současně jiným dětem, k nimž se štěstí otočilo zády… Děkujeme!
Celý výtěžek z prodeje každé knihy (min. 100 Kč) putuje na zvláštní účet FOD!
Chcete vědět více o celém projektu? Otevřete si: www.zeleny-dum.cz