Zpravodaj 1/2006

Obsah
Anonymní miminko Kristýnka

Veselé miminko z kroměřížského Klokánku

Z dopisů nejmilejších...

19 dětí „nikoho” už je „někoho”!

Nechtění novorozenci jsou hodní

Evička

„Já chci být polád tady”

Dvojčátka zůstala v KÚ

Sestřičky se sešly v Klokánku

Tvrdá výchova staršího bratra

Duševně nemocná matka

Kdo pomůže Verunce a Nikolce?

Z Vašich e-mailů

Světový unikát ČR: Štědré dávky rodičům, kteří týrají své děti!

Vyšly dvě nové knihy o ohrožených dětech

Týraná panenka Hurtmie vybojovala 4x zlato a 1x stříbro!

Novinky na webu

Novela – hořký dárek k Mezinárodnímu dni dětí

„Klokaní” statistika

Ze Zprávy o činnosti FOD za rok 2005

Největší finanční dary přijaté od 16. 10. 2005 do 31. 3. 2006

Odkazy pro ohrožené děti

Největší věcné dary

Klokánkovi do kapsičky

Dotace a nadační příspěvky

Příjmy FOD v roce 2005

Pobočky FOD

Pozvánka na členské shromáždění FOD

ČEPS nám již podruhé daroval milion!

Informace o vydavateli

Vážení a milí členové a příznivci FOD, opět uběhlo půl roku a my Vám chceme alespoň tímto zpravodajem mnohokrát poděkovat za Vaši podporu. Čistý výtěžek posledního (zimního) kola naší sbírky dosáhl devatenácti milionů korun, o milion a čtvrt víc než rok před tím! Ale právě na Den dětí nabývá účinnosti novela, která o čtvrtinu snižuje příspěvek na děti v Klokánkách a přiznává ho jen polovině z nich (svěřeným soudně nebo na žádost úřadu). A tak jen na Lidech záleží, jestli bude růst kapacita Klokánků, nebo ústavů. Loni jsme dostali státní dotace a příspěvky ve výši 19,8 milionu korun. Ale o 0,7 milionu korun víc jsme odvedli do státního rozpočtu na odvodech z mezd a na dani z přidané hodnoty (pozn.: v tištěné formě zpravodaje je nedopatřením nesprávně uvedeno 3,7 milionu, za což se omlouváme.)!" Přesto doufáme, že se ještě letos – přes nepřízeň státu – a snad i s Vaší pomocí „narodí” nové Klokánky v Kroměříži, Litoměřicích, Mostě, Chomutově, Pardubicích a v Brně. Děkujeme!

Anonymní miminko Kristýnka

V úterý dne 11. 4. 2006v 19.25 hodin zavolala na naši krizovou linku č. 776 833 333 zpravo23.gifneznámá žena a ptala se, jestli nám může anonymně předat své dítě. Prý se právě narodilo. Po kladné odpovědi uvedla, že je to holčička a že si další dítě už nemůže dovolit. Za necelou hodinku nám matka předala čerstvě narozené krásné děťátko – vykoupané, oblečené, zabalené v teplé dece. Na dotaz, jaké jméno by holčičce chtěla dát, hned odpověděla, že Kristýnka. miminko jsme ihned převezli na novorozenecké oddělení FN Bulovka. Lékařům se holčička moc líbila. Prohlásili, že je to zdravé a dobře ošetřené novorozeně (porodní váha 2980 g, míra 48 cm). Předběžným opatřením ze dne 13. 4. 2006 svěřil Obvodní soud pro Prahu 8 holčičku na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí do Klokánku v Praze 10 – Štěrboholích. Z novorozeneckého oddělení jsme si ji přivezli dopoledne dne 18. 4. 2006. Protože pracoviště MHMP pro náhradní rodinnou péči se v rozporu s metodickým pokynem MPSV i s platnou právní úpravou vyjádřilo, že novorozence nelze ihned z porodnice předat do náhradní rodiny, našli jsme vhodnou prověřenou rodinu pro Kristýnku sami. Manželé hned podali k soudu návrh na svěření miminka do své péče a bylo jim vyhověno! Již 20. 4. 2006, po dvoudenním pobytu v Klokánku, si kouzelnou devítidenní holčičku odvezli domů. Kromě nových rodičů získala Kristýnka i staršího brášku. Ten na rozdíl od ní strávil první měsíce života v kojeneckém ústavu.

Kristýnka je již čtvrté miminko, které nám bylo prostřednictvím našeho krizového telefonu anonymně předáno v místě svého narození. První byla kroměřížská Adélka (30. 10. 2001), druhá olomoucká Lucinka (30. 11. 2004), třetí brněnský Péťa Plaváček (29. 8. 2005) a čtvrtá je pražská Kristýnka (11. 4. 2006). Adélka byla soudem umístěna do kojeneckého ústavu a v šesti týdnech předána do péče budoucích osvojitelů, Lucinku soud svěřil do Klokánku a do náhradní rodiny odešla ve třech týdnech a Péťa Plaváček byl předán do náhradní rodiny přímo z porodnice ve stáří deseti dnů. Poslední anonymní miminko Kristýnka získalo nové rodiče ještě o den dříve. Matky, které tají těhotenství, mají u nás dvě možnosti – naši krizovou linku 776 833 333 nebo dva Babyboxy (v Praze 9 – Hloubětíně u Gyncentra a v Brně v Polní ulici u Nemocnice Milosrdných bratří), viz www.fod.cz a www.babybox.cz.  Prozrazení se rozhodně bát nemusí – Policejní prezidium ČR vydalo dne 30. 3. 2006 stanovisko, že po rodičích dětí odložených do Babyboxů policie pátrat nebude. Totéž se samozřejmě týká i dětí předaných anonymně FOD. Kéž by se to všechny tyto nešťastné matky dozvěděly! Pak už by u nás žádné miminko nemuselo skončit v popelnici!

Veselé miminko z kroměřížského Klokánku

„Klokaní” miminka vnímají svět jako bezpečný a dobrý. Sedmitýdenní Alešek se šťastně směje a výská, i když ještě neví, že už za pět dní si pro nějpřijdou ti nejlepší rodiče. Tety v Klokánku mají čas miminka chovat, mazlit se s nimi a opečovávat je tak jako v rodině. Proto se jim na světě líbí.

zzprav3.jpg zzprav4.jpg

zzprav5.jpg zzprav6.jpg

19 dětí „nikoho” už je „někoho”!

Od počátku letošního roku do 10. května získalo prostřednictvím FOD novou rodinu 19 dětí – deset holčiček a devět chlapců ve stáří od 4 dnů do 13 let (5 čtyřdenních miminek přímo z porodnice, devítidenní anonymní Kristýnka, desetiměsíční klučičí dvojčátka, 4 dvou až tříletá batolátka, 2 čtyř až pětiletí předškoláci, 4 sedmi až devítiletí školáci a třináctiletý chlapec). Jsme šťastní, že mezi nimi je i dvouletý nevidomý Saša, tříletá Verunka s Downovým syndromem, čtyřletá Anička se zdravotním handicapem vyplývajícím z nízké porodní hmotnosti (550 g) a osmiletá Pamelka z minulého zpravodaje i tříletý Honzík z ústavu sociální péče z evidence MPSV. V rodině je už také devítiletá Michalka a její šestiletá sestřička Deniska z minulého zpravodaje. Byly svěřeny do péče své tety, jak si velmi přály. Nové rodiče již mají i dva romští sourozenci školního věku opakovaně uveřejňovaní v předchozích zpravodajích. Všichni jejich noví rodiče jsou úžasní a mají ze svých dětí, které „nikdo” nechtěl, velikou radost!

Nechtění novorozenci jsou hodní

V naší brněnské porodnici se průměrně každý měsíc narodí miminko, které si jeho maminka nemůže odnést domů a dává je k adopci. Tyto děti, ač většinou s běžnou porodní váhou a mírou, se od ostatních novorozenců nápadně liší – jsou velmi hodné. Přemýšlela jsem nad tím, proč.

Jejich matky tíživou osobní situaci neřešily interrupcí, ale darovaly jim život. Donosily a porodily zdravé děti s vědomím, že se o ně nemohou dál starat. Nekomunikovaly s nimi tak jako jiné těhotné ženy, které se na dítě těší a které s ním rozpráví už dávno před jeho narozením, hladí si bříško, odpovídají na jeho pohyby. Spíše se snažily těhotenství nevnímat a vytěsnit ze své mysli, protože by pak loučení bylo ještě těžší.

Po narození proto nechtěné dítě nevyžaduje nic jiného, než plnění svých biologických potřeb – každé tři hodiny se probudí, je přebaleno, nakrmeno a zase klidně usíná. Právě v těchto prvních týdnech, kdy se tak bouřlivě rozvíjí a roste, si vtiskuje základní normy chování a cítění. Je-li většinu času ponecháno samo sobě, tzv. „v klidu”, tak se ve svém vnitřním světě uzavře. Pozdější blízký vztah pak může vnímat jako obtěžování a zůstane bázlivým, nebo dokonce citově chladným. A to je pro adoptivní rodiče to nejbolestnější zjištění.

Má ale ještě možnost „přehodit výhybku” svého citového vývoje – pokud má někoho, kdo na jeho projevy reaguje, s láskou je k sobě přivine jen pro radost z toho, že je, kdo mu dá pocit blízkosti a ochrany. Pro rozvoj osobnosti dítěte je naprosto zásadní, aby vědělo, že je důležité jako jedinečný tvor, ne jen jako člen skupinky navenek velmi podobných dětí. Tuto možnost má zcela přirozeně v prostředí rodiny, kde je miminko obvykle jen jedno. Proto je pro nechtěné dítě tak nezbytné, aby se do rodiny dostalo co nejdříve.

V nedávné době se v naší porodnici zdařil unikátní postup – dítě, které jeho matka porodila utajeně a není tedy uvedena v jeho rodném listě, se už v pěti dnech života dostalo do adoptivní rodiny. Všichni jsme z toho měli obrovskou radost. Pro miminko to jistě bylo nejlepší řešení. Pokud matka nerodí v utajení, není dítě po dobu nejméně šesti týdnů právně volné. Dnes má u nás takové dítě (kromě tzv. přímé adopce) dvě možnosti: kojenecký ústav nebo Klokánek FOD (zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které poskytuje rodinnou péči). Mnohé kojenecké ústavy už jistě nejsou tím, čím bývaly. Je tam prostředí barevné, usměvavé, vlídné, v ústavech tzv. rodinného typu jsou skupinky po šesti dětech, o které se starají tři tety, které se střídají ve dvanáctihodinových směnách. Stále si tu ale konkuruje těch  šest věkově velmi příbuzných dětí a je jistě velmi těžké nepodlehnout většímu kouzlu jednoho na úkor jiného, nenápadnějšího miminka. Navíc v noci je pro  patnáct až dvacet dětí k dispozici jen jedna sestřička (teta). Jistě, děti většinou spí, ale co když přijde nemoc, rostou zoubky, když má dítě noční děsy, je neklidné a potřebuje, aby se mu někdo věnoval i mimo dobu krmení a přebalování. A víme, jak neočekávaně takové situace přicházejí. Další velký problém nastává, pokud se dítě nepodaří umístit do adoptivní nebo pěstounské rodiny do věku dvou až tří let. Třeba proto, že je romské, zdravotně handicapované nebo rodiče projevují zájem, ale osobně o dítě pečovat nemohou. Potom musí v tomto citlivém období, kdy si začíná uvědomovat a pojmenovávat své JÁ, odejít do jiného zařízení – dětského domova pro děti od tří let – tedy do úplně jiného prostředí, mezi nové děti a pečovatele. Komu z nás by se to líbilo?

V Klokáncích je to jinak, jak jsem se opakovaně osobně přesvědčila. Jsou tu normální byty, kde s maximálně čtyřmi dětmi ve věku od narození do 18 let bydlí a hospodaří po celý týden jedna teta a na další týden se vystřídá s druhou. Jsou tu tedy jen dvě stálé osoby, na které si děti snadno zvyknou. Skladba dětí odpovídá přirozenému složení rodiny – tedy například kojenec, batole, předškolák, školák. Tady se zcela přirozeně věnuje miminku ta pozornost, která mu patří, je jediným miminkem v „rodině”. Pro starší děti je zase  obohacením vidět, jak kdysi vypadaly samy, co takové miminko dá práce, ale jak je zároveň roztomilé, jak se k němu chovat. Pro případ mimořádné situace, například nočního nevyspání stálé tety, jsou v záloze denní tety, které podle potřeby stálým tetám vypomáhají. Výchova všech dětí probíhá přirozeným způsobem jako v normální rodině, není třeba vytvářet modelové situace a rozvrh nácviku domácích prací. Pokud se pro dítě nenajde vhodná náhradní rodina, odchází z Klokánku v 18 letech, určitě lépe psychicky a sociálně připravené na normální samostatný život než dítě z ústavní výchovy.    A to vše za mnohem nižší náklady než jsou náklady kojeneckých ústavů a dalších zařízení ústavní péče.

Klokánky jsou něčím novým a jako takové vyvolávají mnoho otázek a pochybností. Nejlepší odpovědí na všechny ale jsou samotné děti, které v nich nalezly nový, většinou přechodný, domov. Jejich projevy a chování se nijak neodlišují od projevů a chování dětí z rodin. Každá návštěva v Klokánku je pro mne pohlazením na duši a velkou nadějí, že i nepříznivý osud dítěte může mít přijatelné řešení. Naštěstí i mnozí státní úředníci mají srdce na pravém místě a prosazují co nejvčasnější umístění dětí do náhradní rodiny nebo do laskavého prostředí Klokánku. A v tom je velká naděje nejen pro ohrožené děti, ale pro nás pro všechny. Protože z nich brzy budou dospělí a začnou společnosti vracet to, co v dětství dostaly…


MUDr. Jana Zahradníčková (neonatolog, pediatr)

Evička

Šestnáctiměsíční Evičku jsme přijali do Klokánku na žádost drogově závislé matky (která sama neměla dobré dětství) a kvůli dcerce se chtěla léčit. Léčba trvala 13 měsíců a zdála se být velmi úspěšná. Poté matka získala chráněné bydlení v P centru. Evička byla v Klokánku zvyklá, výborně prospívala a měla ráda své dvě tety. Proto nás velmi zaskočilo, když sociální pracovnice podala k soudu návrh na nařízení ústavní výchovy s odůvodněním, že do dětského domova to bude mít matka blíž. Ale naštěstí ani matka se změnou nesouhlasila a byla ochotná dojíždět za Evičkou do jiného města, když viděla, že holčička je v Klokánku spokojená. Sociální odbor nakonec přijal naše i matčiny argumenty a svůj návrh stáhl. Naše další vzájemná spolupráce už byla příkladná. Evička se na maminku vždycky moc těšila, obě spolu od počátku navázaly pěkný kontakt. Matka výborně spolupracovala a ochotně využila i naší nabídky terapie VTI (videotréning interakcí). Za měsíc si už Evičku se souhlasem sociální pracovnice odvážela do našeho azylového domu pro matky s dětmi, protože jinou možnost bydlení neměla. I když jsme jim oběma všichni moc drželi palce, nebylo to nic platné. Už za dva týdny nás matka znovu požádala o přijetí Evičky do Klokánku. Nešťastně přiznala, že bez drog už nedokáže žít. Řekla ale, že Evičce nechce zkazit dětství, a proto podepíše souhlas s osvojením. Tříletá Evička se do Klokánku vrátila jako domů. Hned se utíkala přivítat s tetou a každému vysvětlovala, že maminka je zase nemocná a byla na ni zlá, tak už je zase zpátky. Když po několika dnech zjistila, že si do Klokánku přišli pro miminko noví rodiče, zeptala se, jestli taky dostane nové rodiče. Kladná odpověď ji zjevně potěšila. Pak se každý den po příchodu ze školky dychtivě ptala, jestli už přišla ta mamka a ten taťka. Ostatním si pak stěžovala, že „zase nepšišli”. Samozřejmě jsme se jí snažili vysvětlit, že to chvíli trvá, vybrat ty nejlepší rodiče. Za měsíc se Evička přece jen dočkala. S vybranými osvojiteli si hned padla do oka, okamžitě je za své rodiče přijala a hned s nimi chtěla odejít. Ještěže se nám podařilo vytelefonovat souhlas sociální péče! Zakrátko nás sociální pracovnice potěšila zprávou, z níž vyjímáme: „Nezletilá Evička se má u výše uvedených manželů  velmi dobře, nic jí nechybí, ráda na Vás vzpomíná.”

„Já chci být polád tady”

Čtyřletý Románek byl do Klokánku přijat na základě soudního rozhodnutí poté, kdy ho objevil pracovník naší olomoucké pobočky samotného v polorozbořeném domě, na který již bylo vydáno demoliční rozhodnutí. Chlapec byl hladový, špinavý, třásl se zimou. Jeho rodiče hojně požívali alkohol, nechávali ho samotného v otřesných podmínkách a věnovali mu jen minimální péči. Po prvním týdnu v Klokánku Románek prohlásil: „Já chci být polád tady, už nechci do toho smladlavýho baláku.” Koupání ve vaně si doslova užíval, s velkou chutí snědl každé jídlo. V Klokánku si okamžitě zvykl, byl velice hodný, naučil se poprosit, poděkovat, rád každému pomáhal. Jeho velkou vášní byly lodě, dovedl si s nimi krásně hrát, studoval plánky lodí a zasvěceně o nich vyprávěl. Rodiče o syna projevovali jen zřídka formální zájem. Na základě našeho podnětu na zbavení rodičovské zodpovědnosti soud rodičům rodičovskou zodpovědnost pozastavil. Krátce nato byl chlapec umístěn do poručenské péče, kde je k naší velké radosti velmi šťastný a spokojený.

Dvojčátka zůstala v KÚ

Před rokem se na nás obrátila nastávající matka dvojčátek s tím, že má půlroční dcerku a vůbec si neumí představit, jak by zvládala péči o tři tak malé děti. Nechce ale, aby byly v kojeneckém ústavu. Chtěla by je dát přímo do osvojitelské rodiny, ale sama žádnou takovou rodinu nezná. Matce jsme podali podrobnou informaci o tzv. přímé adopci. Bylo dohodnuto, že se ozve krátce před porodem nebo po porodu, pokud si to do té doby nerozmyslí. Asi za dva týdny žena zatelefonovala znovu. Říkala, že se dozvěděla, že přímé adopce přes FOD jsou prý nelegální a že se rozhodla postupovat v souladu se zákonem. Již je v kontaktu s příslušným úřadem. Informaci jsme vzali na vědomí a předpokládali, že tím pro nás věc končí. Počátkem dubna se matka ozvala znovu. Velmi naléhavě nás žádala, abychom si oba chlapce hned odvezli a dali je buď přímo do rodiny nebo do Klokánku, jinak se určitě zhroutí. S pláčem pak rozhořčeně vysvětlovala, že podle doporučení sociální pracovnice souhlasila po porodu s kojeneckým ústavem. Řekli jí, že pokud dá souhlas k osvojení hned po uplynutí šestinedělí, budou děti nejpozději ve dvou měsících v rodině. Souhlas dala hned, jak to bylo možné, přesto na děti pořád musela myslet. Po půl roce se odhodlala zavolat do kojeneckého ústavu v Kolíně a s hrůzou zjistila, že chlapci tam jsou pořád. Vzala si je tedy domů a teď po dvou měsících je naprosto vyčerpaná. Bojí se, že kluky nebude nikdo chtít, protože jeden má rozštěp patra. Matka se naštěstí mýlila. Ještě ten den jsme našli prověřenou rodinu schopnou hned následující den dvojčátka převzít. Oba manželé byli z chlapců nadšení a zdravotní handicap jednoho z nich jim vůbec nevadil. Hodně štěstí a hodně lásky!

Sestřičky se sešly v Klokánku

O případu dvouleté Vanessky a čtyřleté Anetky jsme se dozvěděli z tisku. Dne 28. 1. 2006 vyšel v Denících Bohemia článek s názvem „Matce sociálka vzala tři děti”, z něhož vyjímáme: Tři vyhladovělé a žíznivé děti ležely včera v Lužické nemocnici v Rumburku. Devítiletého chlapce a dvě holčičky ve věku dvou a pěti let jejich matka dlouhodobě zanedbávala. Právě proto jí pracovníci odboru sociálních věcí a zdravotnictví děti odebrali. Byli u toho i strážníci varnsdorfské městské policie. To, co viděli, jimi i pracovníky sociálky otřáslo. Když vstoupili do bytu, choulily se všechny tři děti k sobě pod peřinou a  třásly se chladem i strachem. „V bytě byla taková zima, že se dětem kouřilo od pusy. Udivuje mě, jak se některé matky mohou chovat,” řekl místostarosta Varnsdorfu Jiří Sucharda. „Běžně se stávalo, že ani ne třicetiletá žena děti nechala zamčené doma a odešla. Vracela se pak opilá. To byla i ve chvíli, kdy jsme jí děti odebírali,” popsal krušný život dětí vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Antonín Krejčí. Podle něj zatím není jisté, co matku čeká. „Nejdřív řešíme to, kam umístíme děti. Budeme je muset oddělit, protože někoho dáme do kojeneckého ústavu a někoho do dětského domova,” řekl Krejčí. „Matce jsme nabídli ubytování v domě pro matky s dětmi, ale ona odmítla, takže jinak ani jednat nemůžeme,” dodal pracovník sociálky. Až do včerejšího odpoledne byly tři vystrašené děti společně v nemocnici. „Dlouhodobé strádání, co se týče výživy i v citové oblasti, je určitě poznamená,” řekla lékařka Karla Hentschelová, která děti přijímala. „To, že je teď rozdělí, bude pro ně velmi traumatické. Jsou na sebe velmi fixované,” podotkla.

Hned druhý den jsme volali na sociální péči do Varnsdorfu a navrhli jsme přijetí obou holčiček (chlapce si vzala babička) do Klokánku, aby mohly být spolu. Naivně jsme se domnívali, že nabídka bude uvítána. Ale omyl! Sociální pracovnice paní Trnková uvedla, že předběžné opatření již bylo vydáno, že se s tím nedá nic dělat, že starší holčička je v domově spokojená, že matka by to měla do Klokánku daleko a že se děti možná vrátí k matce. Nepomohla ani naše intervence na MPSV. Nakonec jsme se tedy (2. 2. 2006) obrátili  přímo na soud a navrhli změnu předběžného opatření na Klokánek. A soud našemu podnětu vyhověl! Za necelý týden jsme si pro obě sestřičky jeli. Jakmile se uviděly, radostí se rozplakaly, běžely k sobě, objímaly se a pusinkovaly.  Celou cestu se držely za ručičky a první dny se od sebe nehnuly ani na krok. Anetka se o Vanessku vzorně stará, jak byla asi zvyklá doma. Je smutné pomyšlení, kolik jiných rozdělených sourozenců, o nichž se nikdy nedozvíme, je u nás zbytečně traumatizováno. Naše stále plné Klokánky by je zatím ani všechny nepobraly. Přesto jsme letos v květnu pomohli ještě čtyřem dalším sourozencům – i oni byli na sebe mimořádně fixovaní, ale podle věku po dvou rozdělení do kojeneckého ústavu a do dětského domova. Upozornila nás na ně ředitelka KÚ Brno, kde byly umístěny dvě nejmladší děti. I v tomto případě soud návrhu rychle vyhověl a všechny děti svěřil do Klokánku.

Tvrdá výchova staršího bratra

Pětiletý Derek byl 21. 3. 2006 přijat do nemocnice s podlitinami různého stáří po celém těle. Matka je sice vysvětlovala poruchou srážlivosti krve, ale to bylo vyloučeno. Chlapec uvedl, že ho bije jeho starší (patnáctiletý) bratr, hlavně páskem. Nemocnice podala trestní oznámení a informovala i péči o dítě. Bylo zjištěno, že matka se o děti prakticky nestará, nevaří ani nepečuje o domácnost. Převážně pobývala v restauracích a malého Derka nechávala na starosti staršímu synovi. Za tři dny byl Dereček předběžným opatřením svěřen do kroměřížského Klokánku. I své „klokaní” tetě se svěřil, že ho bil páskem starší bratr. Bylo vidět, že má za sebou velmi traumatizující zážitky. Zpočátku byl nesmírně ustrašený, bázlivý a nedůvěřivý vůči dospělým i dětem. Děti nevyhledává, hraje si buď s tetou, nebo sám. Stále se drží v její blízkosti a při každé neznámé situaci se k ní běží schovat. První dva dny téměř nejedl, ale teď už jí dobře a s chutí. Matka se proti předběžnému opatření odvolala. Z vyjádření MÚ Kroměříž, Oddělení sociálně-právní ochrany pro soud ze dne 20. 4. 2006, vyjímáme: „Ve věci nezl. Derka R. sděluji, že důvody, pro které byl podán podnět Okresnímu soudu v Kroměříži k vydání předběžného opatření, nepominuly. Nezletilý je umístěn v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek v Kroměříži. Ze sociálního šetření v tomto zařízení, které je pravidelně prováděno v rámci sociálně-právní ochrany dětí, bylo zjištěno, že nezletilý je zde velmi spokojen, pracovníci Klokánku mu věnují zvláštní péči a pozornost a individuální přístup je jen ku prospěchu nezletilého. Ten se na nové prostředí adaptoval velmi dobře, je klidný a spokojený, a to i přes občasné úzkostné stavy. Během poměrně krátkého pobytu je patrný přírůstek na váze a postupné uvolnění psychického napětí a celkové zlepšení jeho stavu. Ten před umístěním vykazoval známky zanedbanosti a nedostačivosti. Nezletilý je velmi komunikativní a milý chlapec, vyjadřovací schopnosti jsou na průměrné úrovni, v Klokánku se postupně setkává se zcela novými věcmi, které doposud neměl možnost poznat. Některá jídla, která se vaří v běžných domácnostech, neznal. Velmi kladně na nezletilého působí celkové prostředí Klokánku i jeho příznivé sociální i výchovné klima. Derek se učí žít v kolektivu ostatních dětí, což je příznivé pro jeho další vývoj. Mám za to, že pobyt nezletilého v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je v jeho prospěch, a to pro kvalitně prováděnou všestrannou a profesionální péči všech pracovníků Klokánku. Derek zde nalezl zasloužený pocit jistoty a bezpečí, které ve své rodině nemohl nalézt.”

Bc. Libor Jarmar (vedoucí OSPOD)

Duševně nemocná matka

Desetiletý Pavlík byl přijat do Klokánku dne 3. 1. 2006 na vlastní žádost, hned po vánočních prázdninách. Přivedli ho pracovníci sociálně-právní ochrany MÚ, které zavolala škola. Bledý a podvyživený chlapec se učitelce s pláčem svěřil, že matka ho stále bije, křičí na něj a téměř mu nedává jíst.  O Vánocích nejedl nic, pil jen vodu. Celý roztřesený řekl, že se domů bojí, už se tam nechce vrátit. Sociálním šetřením bylo zjištěno, že matka je psychicky nemocná, opakovaně byla hospitalizována na psychiatrii, nyní však léčbu odmítá. V posledních týdnech se její stav zhoršil natolik, že vůbec nevycházela, nevařila, byla velmi zlostná a agresivní. Při následné návštěvě sociálního pracovníka matka uvedla, že žádného syna nemá, byla pomalovaná popelem, Pavlíkovo oblečení bylo rozstříhané. Zarážející je, že psychiatr sociální péči neoznámil, že se matka neléčí, třebaže věděl, že má v péči dítě. Pavlík se v poslední době bál chodit domů, byl raději až do večera venku. Často byl jeho jediným jídlem školní oběd. Hned po příchodu do Klokánku se s velkou chutí najedl a jedinou jeho starostí bylo, co se stane, když si pro něj máma přijde, jestli ji nepustíme dál. Uklidnil se teprve, když jsme mu ukázali předběžné opatření o svěření do Klokánku. Z matky má ale stále panickou hrůzu, říká, že chce být v Klokánku až do osmnácti let. Náhradní rodinnou péči zatím odmítá. Pavlík je moc hodný, spíše zakřiknutý chlapec, svědomitý, výborně se učí. Věříme, že i on časem změní názor a získá ty nejhodnější rodiče.

Kdo pomůže Verunce a Nikolce?

Dne 4. 7. 2005 nás soudce Obvodního soudu pro Prahu 8 Mgr. Miroslav Sládek vyzval k předání tříleté Veroniky a pětileté Nikolky do zařízení ústavní výchovy. V té době byly obě sestřičky již půl roku se souhlasem OSPOD Praha 8 v Klokánku Hostivice. Protože si v Klokánku zvykly, byly tu  spokojené a nikdo neměl k péči o ně výhrady, požádali jsme soud o zrušení ústavní výchovy a o svěření dětí do Klokánku. Argumentovali jsme tím, že změna známého rodinně orientovaného prostředí by pro ně znamenala zbytečné trauma. Soudce nám sdělil, že nevidí jediný důvod ke změně svého rozhodnutí a že trvá na předání dětí do ústavní výchovy. Protože jsme děti nechtěli vystavit psychickému a citovému otřesu, neučinili jsme tak. Dne 14. 11. 2005 nám za to soud uložil pokutu 45 000 Kč, za měsíc další ve výši 50 000 Kč. Proti oběma pokutám jsme se odvolali. Dne 25. 1. 2006 provedl pan soudce přímý výkon rozhodnutí. Pro dvě malé holčičky si přijel soudní vykonavatel, sociální pracovnice a čtyři uniformovaní policisté. Nikolku odvedli přímo z vyučování, posadili do auta a nedovolili jí ani se rozloučit. Sociální pracovnice z Prahy 1 dětem řekla, že jedou za maminkou. Odvezli je do Dětského domova v Horšovském Týně. Pro jejich matku s tříměsíčním kojencem je prakticky nedostupný. Je to samota, žádná hromadná doprava tam nevede. V únoru matka děti nevrátila z víkendové návštěvy. Uváděla, že Verunka má noční děsy, že děti nechtějí zpátky do DD, chtějí do Klokánku. Na tzv. případové konferenci konané dne 17. 3. 2006 na MPSV se všichni – s výjimkou ředitelky diagnostického ústavu – shodli na tom, že pro děti bude nejlepší návrat do Klokánku. Dne 19. 3. 2006 nám matka děti opět předala. Vrátily se do stejného bytu a ke stejným tetám. OSPOD Cheb nesplnil, k čemu se na MPSV zavázal. Nevzal zpět návrh na výkon rozhodnutí ani nenavrhl ponechání dětí v Klokánku. Dne 30. 3. 2006 soudce Sládek provedl na vyděšených dětech další exekuci. Náš podnět ke kárnému řízení vůči soudci byl odložen. MÚ Praha 1 podal na předsedkyni FOD trestní oznámení pro  maření výkonu úředního rozhodnutí. Obě pokuty byly odvolacím soudem zrušeny.  Obě děti ztratily všechny známé osoby včetně matky. Odjela do ciziny. Prý se bojí, že jí seberou i nejmladší dítě. Tak vypadá sociálně-právní ochrana dětí v ČR. Nelítostně. Bez soucitu.

Z Vašich e-mailů

Čtu vaše stránky často a vždy mě napadá jedna stejná otázka: co probíhá hlavou takovému soudci Sládkovi nebo oněm sociálním pracovnicím na městských částech, když tak urputně prosazují ústavní péči. Jestli snad věří, že to je opravdu dobré řešení a jestli ano, jak si to zdůvodňují. Vždyť je to proti jakémukoli rozumu nebo – jestli to dělají naschvál proti FOD, ale pak že nemají trochu soucitu s těmi dětmi. Nikdy jsem nenašla odpověď. Starám se o rodinu s 8 dětmi a když jsem začínala komunikaci s matkou, byla jsem si jista, ze nejlepší řešení by byl ústav – děti trpěly nedostatečnou hygienou, spalo jich šest ve dvou postelích, neměly teplé jídlo ani jednou denně atd. Díky Vašim stránkám jsem přestala tolik komunikovat se sociálkou, snad aby je nenapadlo tam ty děti poslat a pochopila jsem, že není jiné řešení než trpělivá práce s matkou, která se naštěstí asi po čtyřech měsících „chytla” a hodně se snaží. Jednalo se o rodinu žijící v zahraničí, kde jsme žili poslední dva roky (jsem s nimi ve stálém telefonním kontaktu a přes osoby, které pracují zde a bydlí tam, jim posílám, co je třeba). Velmi se osvědčila služba tzv. „zasvěcovací ženy”, je to buď žena placená sociálním odborem radnice nebo dobrovolnice z neziskových organizací, která „zasvěcuje” matku dvakrát týdně dvě až tři hodiny do umění vedení domácnosti. To znamená, že žena, kterou jsem dostala pro „svoji” rodinu, přicházela dopoledne, když jsou děti ve škole, aby nenarušila autoritu matky, a několik hodin s ní vedla domácnost. Ukazovala jednak dovednosti, které ji doma nikdo nenaučil (jak vařit, jak zašívat apod.), ale také jak si práci zorganizovat. Jednalo se o ženy s vlastními dětmi již odrostlými, které byly již v penzi či nepracovaly na plný úvazek. V českých podmínkách, kde většina žen pracuje, by to potřebovalo samozřejmě určité úpravy, ale připadá mi, ze v oblastech s vysokou nezaměstnaností jako Ostrava, Most apod. by to naopak mohlo pomoci ženám, které jsou již dlouho doma a připadají si, že je nikdo nechce atd. Berte to samozřejmě jen jako podělení se o zkušenost, která může být zajímavá, nic jiného.

 Barbora Naviová, Praha 6

Dobrý den,

nevím, zda si mě budete ještě pamatovat. Jmenuji se Eva Macready a před časem jsem Vás kontaktovala ve velice zoufalé situaci, do které jsem se dostala s malým synem Danečkem po návratu z USA. Velice nám pomohla přítomnost vašich spolupracovníků z FOD Brno u jedné z návštěv, na kterou však otec dorazil s hodinovým zpožděním po jejich odchodu. Rovněž velmi děkuji za přítomnost zástupkyně FOD u jednání krajského soudu. Věřte, že si jakékoli pomoci a zájmu o náš osud velmi hluboce vážíme. Naše nejistá situace stále trvá a Danečkovi hrozí navrácení do USA, přestože žije v ČR, jejímž je občanem téměř dvě třetiny svého života, a otec se netají s tím, že syna chce dát v USA do ústavu. Náš případ je stále u Krajského soudu v Brně a další stání je určeno na 27. června 2006 (bude to přesně dva roky a měsíc po našem návratu domů). Krajský soud konečně určil znalce z oboru psychologie na posouzení psychických problémů, kterými malý trpí od vyhrocení situace ještě v USA a které se bohužel vrátily vždy po návštěvě otce, a také na posouzení, zda by malý byl vystaven psychické či fyzické újmě. Otec stále neplatí výživné, které bylo pravomocně stanoveno českými soudy, a o malého se kromě dojíždění k soudu nezajímá. Znalec se vyjádřil jednoznačně proti navráceni dítěte, nazval takovýto postup dokonce nehumánním. Nicméně žijeme stále v nejistotě a po zhlédnutí osudu dvou dětí z Roudnice nad Labem, které byly násilím odebrané matce a odvezené do Argentiny k otci, kterého téměř neznají a ani neumí španělsky, mě velmi vyděsil. Možná jsem naivní, ale nedovedu si představit jinou civilizovanou vyspělou zemi, mezi které se ČR nepochybně řadí, která by své občany (děti) takto „deportovala” proti jejich nejlepšímu zájmu a přání do cizí země. Před několika měsíci jsem podala stížnost na Ministerstvo práce a sociálních ČR věcí na postup Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí v podobných případech (i v mém se chovali a stále chovají, jako by byl Daneček kus nábytku a od prvních okamžiků, nehledě na fakta, stále tvrdí, ze musí být malý navrácen). Jediná odpověď, kterou jsem do dnešního dne dostala, byla, že ministerstvo potřebuje více času k šetření stížnosti. Přeji hezký den a velké poděkování za všechno, co děláte pro děti v nouzi.

Eva Macready, Brno

Vážená paní Vodičková,

dnes jsem si přečetla Váš příspěvek v MF Dnes a musím se přiznat, že mi zcela vyrazil dech. Nemám příliš velké iluze o inteligenci a sociálním cítění našich úředníků, ale ukazuje se, že jsou ještě hloupější, než jsem si myslela. Jak mohou platit lidem za to, že ubližují svým dětem? Před 8 lety jsem se seznámila s tehdy devítiletou holčičkou, která bydlela v sousedství. Její matka byla alkoholička, která si domů vodila velmi pochybné známosti, z jejich bytu se často ozýval křik a hádky. Míša vypadala velmi nezdravě, byla celá bílá, kruhy pod očima, často měla modřiny. Snažila jsem se s její matkou navázat kontakt, abych ji alespoň někdy mohla vzít do kina, na procházku. Bohužel jsem neuspěla, a tak si k nám Míša chodila tajně hrát, aby to máma nevěděla. Po jedné noci, kdy Míša velmi křičela, jsem to už nevydržela a zavolala Linku bezpečí. Ubezpečili mě, že se o Míšu postarají a ujistili mě, že dětský domov je opravdu jen krajním řešením. Nakonec Míša stejně v dětském domově skončila. S Míšou jsem si pravidelně psala, posílala jí malé dárečky, aby věděla, že je někdo, kdo na ni myslí. Jednou jsem se za ní jela podívat, a i když to asi bude znít zbaběle, poté jsem k tomu již nenašla odvahu. Byl to tak otřesný zážitek, že jsem několik nocí probrečela. Když jsem tehdy za Míšou do DD Stránov (nyní DD Horní Krnsko) přijela, začali ji přede mnou osočovat, že je zlodějka. Míša si prý také stěžovala své učitelce ve škole, že ředitel DD používá fyzické tresty, čímž si všechny proti sobě popudila. Nevím, kde tenkrát byla pravda. Míša měla s krádežemi problém ještě před příchodem do DD, ale ona kradla, aby věci dávala své mámě a získávala si tak její lásku. Přišlo mi, že zaměstnanci DD vůbec nebrali v potaz prostředí, z jakého ty děti přišly. Návštěva končila tím, že Míša u mě stála, brečela a vychovatelka jí hrozila tím, že zavolá její mámě, aby si to s ní přijela vyřídit, protože ta jediná prý na ni platí. Pochopila jsem, že chtějí pozvat její matku, aby ji zmlátila a oni tak měli čisté ruce. Míša mi to potvrdila, prý to už jednou udělali. Všechno to bylo jako hrozný sen. Cítila jsem strašnou bezmoc. Měla jsem vnitřní pocit, že jakékoli stížnosti by Míše ještě víc uškodily. Tenkrát tam se mnou byli i dva mí kamarádi a i oni odjížděli s velmi nepříjemnými pocity. Myslím tedy, že to nebyl pouze můj subjektivní názor, jak by někdo mohl namítnout. Příběh Míši nakonec dobře dopadl, našel se její dědeček, který si ji vzal k sobě. Od té doby od ní nemám žádné zprávy, ale věřím, že již konečně našla své štěstí.

 Marcela Pearse (27. 4. 2006)

Světový unikát ČR: Štědré dávky rodičům, kteří týrají své děti!

Předčasně jsme se radovali, když 1. 10. 2005 nabyla účinnosti poslanecká novela, podaná z našeho podnětu poslankyní JUDr. Evou Dundáčkovou (ODS). Dítě svěřené do Klokánku tím získalo nárok na dávku „Příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc”. I když je to jen polovina toho, co dostávají kojenecké ústavy, nemohli se s tím úředníci ministerstva práce a sociálních věcí smířit. Teprve sedm měsíců po přijetí zákona sněmovnou (v březnu 2005), až po nabytí jeho účinnosti, přišli s nesmyslným výkladem, že všechno, co dítě nespotřebuje na jídlo, ošacení a další osobní náklady, je jeho majetkem. Na energie, nájmy, platy ani odvody prý nelze dávku použít. Průměrně dvanáct tisíc měsíčně bychom tak měli dávat rodičům. I těm, kteří své děti týrali nebo zneužívali. To samozřejmě neděláme. Ale pokud dítě v době rozhodování o dávce již v Klokánku není, je dávka zaslána přímo rodičům. Na naší tiskové konferenci zástupci ministerstva tvrdili, že na tyto důsledky upozorňovali. Pro novelu ale hlasoval i ministr Škromach. Že by chtěl odměňovat rodiče za týrání a zanedbávání? V Právu to 27. 4. 2006 trefně komentovala poslankyně Dundáčková: „Mně to připadá jako projev úřednické stupidity. Nemohu to nazvat ničím jiným než bojem proti Klokánkům, proti FOD a proti této formě náhradní péče, protože bohužel u nás pořád zůstává dogma, že ústavní péče je nejlepší.” Pro její názor svědčí i to, že od 1. 6. 2006 prosadilo MPSV snížení „naší” dávky téměř o čtvrtinu a navíc ji přiznává jen dětem svěřeným soudně nebo na žádost OSPOD .

Vyšly dvě nové knihy o ohrožených dětech

Právě v těchto dnech vychází hned dvě velmi pěkné a strhující knížky ze života ohrožených dětí. „Jen pár obyčejných týdnů” navazuje opět téměř autobiograficky na „Pár obyčejných dnů”. Naše sociální asistentka z litoměřické pobočky FOD Ivana Prudičová alias Iva Drexlerová v ní s nadhledem a velmi napínavě líčí svou snahu pomoci konkrétním dětem, „boj” s úředním šimlem, ministerskou kontrolu i humorné zážitky s vlastními dětmi a svéráznou babičkou. Ve „Třech holčičkách na římse” známé spisovatelky Taťany Březinové můžete se stejným napětím sledovat ve dvou samostatných příbězích osudy čtyř děvčátek, která nakonec přes značná úskalí (z velké části zaviněná úředními postupy), najdou zázemí v náhradní rodině.

zpravo41.gifPracovní den jsem zahájila několika telefonáty, kterými jsem chtěla nenápadně zjistit co nejvíc informací o té zbité paní, jejích dětech a manželovi, širší rodině. Takové předběžné sociální šetření, jak se dalo kulantně nazvat shánění drbů. Důležité bylo vědět, na co se vlastně ptát. Nemohla jsem jen tak, na psychicky nepřipravenou úřednici, vystartovat s otázkou: „Tak mlátí ten chlap manželku, nebo ne?” Zvlášť, když existovala velká pravděpodobnost, že každý v té vsi bude příbuzný, nebo soused či bývalý spolužák… Ani staré a zdánlivě nesouvisející informace se nedaly jen tak zatratit. Často se ukázalo, že největším zdrojem poznání současného stavu věcí jsou staré spisy z dřívějších manželství. Třeba v případě paní, která se přišla poradit asi před měsícem. Plakala a byla zoufalá, protože jí nikdo nevěřil. Šestiletá dcera se jí svěřila, že dostává od tatínka takové mokré pusinky. Prý ji olizuje všude! Holčička trvala na svém, nic si nevymyslela, ani jí to nikdo nevyprávěl. I znalecký posudek od psycholožky se přikláněl k názoru, že holčička nelže. Otec ale vyrukoval s odvetou, žádal si dceru do vlastní péče, když je matka taková potvora! Měl peníze na špičkového advokáta a vypadalo to, že vyhraje… Nakonec pomohl starý rozvodový spis z druhého konce Čech. I v předchozím manželství starostlivého taťky se podobné podezření objevilo a samozřejmě neprokázalo. Jenže, dnes už dospělá dcera byla ochotná přijet proti otci svědčit… Proto jsem si netroufala jakoukoli informaci považovat na nepodstatnou. Konečně jsem se dovolala na ten úřad a poptala se po rodině údajného násilníka. Co jsem se dozvěděla, mě nepotěšilo ani trochu. Svoji ženu mlátí, ví to celá vesnice, ale všichni se bojí. Pracuje totiž u bezpečnostní agentury a zbraň neodkládá snad ani v posteli. Chodí prý jen v maskáčích a všichni mu jdou z cesty. O děti se ale stará, vodí je za svou matkou. Paní Bímovou už dobrý týden nikdo neviděl, kdo ví, zda někam neutekla. Bez modřin by už ji stejně ani nepoznali! No vida, pomyslela jsem si, čeká mě pěkné šetřeníčko. Měla bych si zřejmě zakoupit neprůstřelnou vestu, ale budou ji mít v XXL velikosti?”

zpravo42.gifOtevřela domovní dveře. Z temna chodby na ni zírala neznámá tvář. Bezděčně ustoupila zase zpět, světlo z pokoje vykrojovalo kus tmavé chodby. Zvuky, podobající se kočičímu mňoukání, na ni působily zimničně. Pohnula se dovnitř. Neznámá žena, nějaká bezdomovkyně, říkala si. A jak se vůbec dostala za vrátka, někdo asi nezamkl…Odraný kabát, mužské galoše na nohou, takové už se nedají nikde vidět. Světlé splihlé vlasy vykukovaly pod šátkem. Naléhavý, nervózní výraz na dosud mladé tváři. Chtěla jít pro peněženku, napadlo ji, že by mohla přinést i trochu cukroví, snad už vychladlo. Plačtivé zvuky vycházely z jejích sukní. Choulila se tam drobná holčička a za ní stála druhá, té první velice podobná, trochu starší. Žena nepozdravila, nesnažila se něco vysvětlovat, stručně oznámila: „Přivedla fem děti.” Blanka Bubeníková sáhla po vypínači na chodbě. „Tak pojďte dál.” Laděna nasála vůni pečiva a těžce polkla. Měla hlad. Jedno děvčátko se rozplakalo, druhé živě švitořilo. Ta větší měla na nohou dámské škrpály o pár čísel větší. Venku štípal mráz a holčičky neměly čepice ani rukavice. Okamžitě věděla, kdo jsou, tu malou poznala hned, ale nechtěla dát nic najevo. Laděna stála dosud bezradně na chodbě zalité světlem a vůní pečiva. Zdálo se jí, že by bylo třeba podat nějaké vysvětlení. Blanka její drmolivé řeči skoro nerozuměla. Anetka se na svou pěstounku dívala ostýchavě a nehýbala se z místa. Zalila ji vlna tepla. Co se to stalo, že k ní, právě k ní přišla Laděna Kupcová, matka holčiček a přivedla jí své děti. Dá se to pokládat za nějaký obrat v celé věci? Po tolika měsících, když už na nic nečekali? Jejich úsilí bylo přece tak bolestné a tak marné. A teď, kdy nikdo nic nečekal, je tu ta žena jako zjevení.

Týraná panenka Hurtmie vybojovala 4x zlato a 1x stříbro!

Naše kampaň na ochranu týraných dětí „Týraná panenka Hurtmie” získala u nás i na zpravo43.jpgmezinárodním poli 4x nejvyšší ocenění a 1x stříbro! Vyhrála kategorii Integrovaná kampaň v mezinárodní soutěži Proximity Worldwide, pořádané letos ve druhé polovině března v Ženevě. Je to vůbec poprvé, co zde uspěla jiná agentura než z Londýna, Paříže nebo Německa. Dne 30. 3. 2006 si Hurtmie odnesla zlato i v prestižní soutěži Český direkt v kategorii neziskových DM kampaní a zároveň cenu Nejlepší z nejlepších za absolutní vítězství – nejvyšší počet bodů ze všech 62 hodnocených kampaní. Naše panenka získala také Hlavní cenu návštěvníků veletrhu Reklama. Kromě toho se panenka Hurtmie umístila na krásném druhém místě v prestižní mezinárodní soutěži Caples, pořádané počátkem letošního roku v New Yorku.

Tuto kampaň na ochranu týraných dětí pro Fond ohrožených dětí plně sponzorsky navrhla a vytvořila naše milá reklamní agentura Proximity Prague, která pro nás již jedenáctým rokem rovněž sponzorsky zajišťuje naši celonárodní dobročinnou sbírku. Duchovním otcem panenky Hurtmie je pan Pavel Staněk, kreativní ředitel Proximity Prague, realizační tým tvořil dále pan Luděk Kováč a pan Ondřej Šmerda. Díky této kampani bylo o zpravo44.gifFondu ohrožených dětí slyšet i v New Yorku a v Ženevě. Proximity Prague v čele s jejím ředitelem Petrem Šecem srdečně gratulujeme a za její nezištnou podporu a pomoc mnohokrát děkujeme!

Novinky na webu

V posledním půl roce doznaly naše internetové stránky www.fod.cz určité změny. Přibyly nové podstránky (tlačítka) „TISK, TV, RÁDIO”, „NÁZORY”, „AVÍZO”, „DMS”, „ANONYMNÍ PORODY” a další aktuality. Protože o ně nyní pečuje jeden náš obětavý „klokaní” pracovník, jsou aktualizovány několikrát do týdne. Kromě významných událostí týkajících se naší činnosti se tak prostřednictvím našich stránek můžete seznámit nejen s články o ohrožených dětech, ale jedním kliknutím si můžete přehrát i televizní a rozhlasové pořady o této problematice z Tv a Ro archivů. V „AVÍZU” se vás snažíme dopředu upozornit na nejzajímavější televizní a rozhlasové pořady. Současně připravujeme i nový vzhled stránek s použitím našeho nového loga. Snad se vám budou líbit.

Novela – hořký dárek k Mezinárodnímu dni dětí

Poslanecká sněmovna dne 14. března 2006 přijala senátní verzi novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/99 Sb. Přece jen jsme si oddechli, protože původně schválená verze by naši práci téměř znemožnila. Senát z našeho podnětu i z podnětu dalších neziskových organizací zrušil zvláštní ztížené podmínky pro přijímaní dětí mladších jednoho roku do Klokánků a jiných zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zmírnil požadavky na vzdělání pracovníků neziskových organizací a zrušil požadavek, aby při otevření nebo přestěhování každého zařízení následovalo správní řízení o povolení jeho činnosti. Novela nabývá účinnosti 1. 6. 2006. Moc dobrý dárek ohroženým dětem k jejich svátku to ovšem není.

Novela mj. snižuje příspěvek na děti v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc ze současného devítinásobku na sedminásobek dávky na osobní potřeby dítěte. Navíc na rozdíl od současné úpravy budou na něj mít nárok jen děti svěřené soudně nebo na žádost orgánu sociálně-právní ochrany, kterých je v Klokáncích asi polovina. A tak zatímco na dítě v kojeneckém ústavu jde ročně 400 až 500 tisíc korun, dávka na naše děti do šesti let bude z dosavadních 187 tisíc korun snížena na 144 tisíc korun. Polovina z nich však nedostane nic.

Mnohokrát děkujeme paní poslankyni JUDr. Evě Dundáčkové (ODS) a dalším poslancům a senátorům, kteří vyslyšeli naše připomínky a návrhy a díky nimž doznala původní verze novely významné a důležité změny, které nám umožňují v naší práci pokračovat, sice s obtížemi, ale překonatelnými.
Nadále se budeme snažit o prosazení následujících změn, které bohužel v souvislosti s novelou neprošly:

  • zpřístupnění dat zdravotních pojišťoven, která svědčí o týrání nebo zanedbání péče (platby za ošetření opakovaných zlomenin malých dětí, podvýživa, chybějící platby za preventivní kontroly kojenců a batolat) orgánům sociálně-právní ochrany, na základě počítačového programu, který nelze vytvářet dřív, pokud nebudou legislativní předpoklady,
  • přiznání dvouměsíčního absolutního nezájmu pro osvojení všem dětem, nejen novorozencům,
  • umožnění, aby dítě mohlo jít z porodnice přímo do osvojitelské rodiny, a pokud si to rodiče přejí, i anonymně, jak je to možné např. v Rakousku,
  • stanovení, aby soud při svém rozhodování bral v úvahu přání a pocity dítě,
  • pozastavení rodičovské zodpovědnosti v případě zahájení řízení o nezájmu rodičů, takže v jednoznačných případech by děti mohly jít do rodin dřív, než skončí obvykle mnohaměsíční soudní řízení o nezájmu,
  • možnost, aby soud rozhodl, že dítě bude mít příjmení pěstouna nebo poručníka,
  • povinnost odvolacích soudů postupovat v řízeních o předběžných opatřeních s největším urychlením,
  • odstranění zbytečných kompetenčních sporů a tím průtahů v řízeních o osvojeních a o předběžných opatřeních,
  • stanovení, aby výkon rozhodnutí bylo možno při změně poměrů dítěte zastavit nebo nenařídit a aby při výkonu rozhodnutí bylo zabráněno zbytečné psychické a citové traumatizaci dítěte a rovněž aby byl brán zřetel na názor dítěte, které dosáhlo věku a stupně vyspělosti, kdy je vhodné přihlížet k jeho názorům. Tato ustanovení obsahuje například Úmluva o mezinárodních aspektech únosů dětí.

„Klokaní” statistika

V průběhu roku 2005 se v Klokánkách nacházelo celkem 482 dětí. Nově přijato jich bylo 367, odešlo 270 dětí. Kapacita Klokánků v r. 2005 činila 174 míst, průměrná obložnost byla 182 míst, tj. 104,7 %. Z nově přijatých dětí bylo 103 (28 %) mladších tří let (z toho 15 mladších jednoho měsíce), 85 dětí bylo ve věku od tří do šesti let, 88 dětí ve věku od šesti do deseti let, 66 dětí ve věku od deseti do patnácti let a 25 dětí bylo starších patnácti let. Pro podezření z týrání bylo přijato 31 dětí, pro zanedbání péče 44 dětí, z důvodu hmotné nouze 40 dětí, z důvodu hospitalizace rodiče 38 dětí, pro nezvládání péče 26 dětí, pro výchovné problémy 17 dětí a pro alkoholismus nebo drogovou závislost rodičů 8 dětí. Nejčastěji uváděným důvodem pro přijetí dítěte byly bytové důvody – 118 dětí (32 %). Na základě soudního rozhodnutí bylo přijato 94 dětí (25 %), ostatní děti byly umístěny na základě žádosti rodičů, z toho v 89 případech s doporučením orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Na vlastní žádost bylo přijato 17 dětí, policií bylo předáno 6 dětí, jinou osobou než zákonným zástupcem nebo OSPOD 11 dětí. Průměrná doba pobytu činila čtyři a půl měsíce (do jednoho měsíce odešlo 123 dětí, tj. 40 %, do dvou měsíců 35 dětí, do tří měsíců 36 dětí, do šesti měsíců 39 dětí). Zpět domů se vrátilo 144 dětí, tj. 47 %, do náhradní rodinné péče přešlo 63 dětí, tj. 20 %, do azylového domu s rodičem odešlo 26 dětí, do ústavní výchovy 24 dětí, po dosažení zletilosti odešlo 9 dětí a do péče druhého rodiče přešly 4 děti.

Ze Zprávy o činnosti FOD za rok 2005

  • ke dni 31. 12. 2005 měl FOD 7 986 členů a 280 000 přispěvatelů;
  • v roce 2005 získalo prostřednictvím FOD nové rodiče 38 dětí – 19 dívek a 19 chlapců ve stáří od 4 dnů do 16 let. Přímo z porodnic odešlo 13 novorozenců – 9 chlapců a 4 holčičky. Nové rodiče dále získalo 1 čtyřměsíční miminko, 7 batolat (tři roční, dvě dvouletá a dvě tříletá), 8 předškoláků ve věku od čtyř do šesti let, 6 dětí ve věku od osmi do dvanácti let (jedno osmileté, jedno devítileté, dva desetiletí a dva dvanáctiletí), 2 patnáctileté a 1 šestnáctiletá dívka. Je mezi nimi i roční nevidomý chlapec, batole s genetickou zátěží (schizofrenie) a tříletá týraná Dominika a její tři sestřičky;
  • řešili jsme celkem 3176 případů ohrožených dětí, z toho 221 se týkalo týrání a 49 pohlavního zneužívání;
  • v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek našlo v roce 2005 dočasný domov celkem 482 dětí, z toho 103 bylo mladších tří let;
  • dalších 194 dětí i s jejich 106 rodiči a 15 chlapců a děvčat z ústavní výchovy jsme přijali do našich šesti azylových domů. Jejich celková kapacita 95 míst byla v roce 2005 využita z 96,2 % (průměrná obložnost činila 91,4 místa);
  • v říjnu 2005 jsme otevřeli nový Klokánek v Praze 10 – Štěrboholích v objektu bývalého učiliště, který nákladem 41 milionů korun zrekonstruoval Magistrát hl. m. Prahy a FOD pronajal k provozování za symbolickou jednu korunu ročně, včetně zahrady a přilehlé tělocvičny. Díky velké podpoře primátora pana MUDr. Pavla Béma zde namísto původně projektovaného dětského domova vzniklo 13 krásných „klokaních” bytů a další potřebné zázemí s celkovou kapacitou pro 48 dětí;
  • v průběhu letních prázdnin jsme uspořádali 10 tuzemských týdenních poradensko-relaxačních pobytů pro náhradní rodiny, kterých se zúčastnilo 178 rodin se 660 dětmi;
  • letního dětského tábora FOD se zúčastnilo 132 dětí z náhradních rodin a z Klokánků;
  • ozdravného pobytu u moře v Itálii se v červnu 2005 zúčastnilo 128 dětí z náhradních rodin a dětských domovů;
  • uskutečnili jsme několik jednodenních akcí pro děti z náhradních rodin a z Klokánků (výlet do Aquaparku v Liberci, Zámecké slavnosti na zámku v Hořovicích ke Dni dětí a předvánoční program pro děti z dětských domovů, Klokánků a náhradních rodin v hotelu Hilton v Praze a v hotelu Myslivna v Brně);
  • proběhla řada jednání na ministerstvech a v Parlamentu;
  • průběžně jsme poskytovali bezplatné sociálně-právní poradenství;
  • provedli jsme řadu besed a přednášek pro děti, studenty a pedagogy, vystoupili jsme s referáty na různých seminářích k ochraně dětí, nadále pokračovala dobrá spolupráce se sdělovacími prostředky (televize, rozhlas, deníky i časopisy).

Největší finanční dary přijaté od 16. 10. 2005 do 31. 3. 2006

ČEPS a.s. (1 000 000 Kč), ALLIANCE UNICHEM CZ s.r.o. a ČESKÁ LÉKÁRNICKÁ KOMORA (330 000 Kč), PRICEWATERHOUSECOOPERS Česká republika s.r.o.(302 300 Kč), OTTO ZASILATELSTVÍ (248 856 Kč), pan František DOSTÁLEK (160 000 Kč), GE Elfun Volunteers, organizace při společnosti GE Money v ČR (136 195 Kč), DIPLOMATIC LADIES a.s. (100 000 Kč), Honda Roman BARTYZAL (100 000 Kč), pan Ing. Michal KORECKÝ, Ph.D. (100 000 Kč), NADVIZ 8–NIF 15% (100 000 Kč), paní Libuše ŽILKOVÁ (100 000 Kč), PLUS – vybavení skladů, dílen a kanceláří s.r.o. (90 543 Kč), MAJOR OAK CZ s.r.o. (80 000 Kč), TOP VISION s.r.o. (80 000 Kč), MARY KAY CZ (75 020 Kč), MERO CZ a.s. (70 000 Kč), SKF LOŽISKA a.s. (70 000 Kč), LOGICACMG s.r.o. (68 438 Kč), pan František CIHLÁŘ (60 000 Kč), ENECOM s.r.o. (60 000 Kč), ALLYN INTERNACIONAL SERVICES s.r.o. (59 000 Kč), KAPPA PEOPLE a.s. (51 000 Kč), 13 CZ s.r.o. (50 000 Kč), APL Praha s.r.o. (50 000 Kč), CIGLER MARANI ARCHITECTS (50 000 Kč), CZK OBCHODNÍ ÚČETNÍ (50 000 Kč), pan Václav DVOŘÁK (50 000 Kč), FB Trading s.r.o. (50 000 Kč), INVESTIČNÍ KLUB a.s. (50 000 Kč), pan Michael Wayne HACKWORTH (50 000 Kč), KARA Trutnov a.s. (50 000 Kč), KASTO TÁBOR s.r.o. (50 000 Kč), pan Ludvík KUBÁČEK (50 000 Kč), OMS – ZOLL s.r.o. (50 000 Kč), MAXPROGRES s.r.o. (50 000 Kč), NECKERMANN s.r.o. (50 000 Kč), RITTAL CZECH s.r.o. (50 000 Kč), SYNETT s.r.o. (50 000 Kč), TNS AISA s.r.o. (50 000 Kč), pan JUDr. Milan USNUL (50 000 Kč), YATE s.r.o. (50 000 Kč), ZIMBO CZECHIA s.r.o. (50 000 Kč), pan RNDr. Lubor ŽÁK (50 000 Kč), KARNED TOOLS s.r.o. (45 500 Kč), pan RNDr. Jan VOLHEJN (45 000 Kč), LUX CZ s.r.o. (43 090 Kč), pan M. BOGUSZAK (40 000 Kč), CAMPI s.r.o. (40 000 Kč), paní Alena DUNOVSKÁ (40 000 Kč), HA–SOFT s.r.o. (40 000 Kč), VIMAT s.r.o. (40 000 Kč), paní PHMR. Marie VILITOVÁ (35 378,50 Kč), paní  Miloslava PROCHÁZKOVÁ AVANTI (35 342 Kč), ED&F Man Deutschland GmbH (35 000 Kč), pan Ing. Stanislav NOŽINA (35 000 Kč), POLÁRKA s.r.o. (35 000 Kč), pan Ing. Tomáš KADLEC (33 000 Kč), CITIBANK a.s. (30 200 Kč), INTERNAL BALANCE (30 200 Kč), BC LOGISTICS s.r.o. (30 000 Kč), D a S BOHEMIA s.r.o. (30 000 Kč), pan Jaroslav FLEGR (30 000 Kč), pan Ing. Eduard HAKR (30 000 Kč), HVB Factoring s.r.o. (30 000 Kč), INVENTIA s.r.o. (30 000 Kč), KONZULTA BRNO a.s. (30 000 Kč), pan JUDr. Pavel LAKATOŠ (30 000 Kč), pan Ladislav LÁTAL (30 000 Kč), MAXDORF s.r.o. (30 000 Kč), MÍČA A HARAŠTA s.r.o. (30 000 Kč), MRAMORKA s.r.o. (30 000 Kč), PRAŽSKÉ SIL. A VOD. (30 000 Kč), PROINTERIER s.r.o. (30 000 Kč), pan Ing. Petr ŠEBESTÍK (30 000 Kč), paní JUDr. Jarmila TRAPLOVÁ (30 000 Kč), pan Miroslav VAVERA (30 000 Kč), VILLA CASADO INGANTIO (30 000 Kč), BROWN–FORMAN WORLDWIDE LLC PORTHEIMKA CENTER (29 500 Kč), BARUM CONTINENTAL s.r.o. (25 000 Kč), CMS Cameron McKenna v.o.s. (25 000 Kč), DAŇOVÉ A FINANČNÍ PORADENSTVÍ (25 000 Kč), paní Ing. Václava HOFINGEROVÁ (25 000 Kč), pan V. HOFINGHOFF (25 000 Kč), JUSTIN MARKETING SERVIS (25 000 Kč), pan Miroslav KMÍNEK (25 000 Kč), pan V. PÁTEK (25 000 Kč), PROFIKRAFT TRADING (25 000 Kč), ROUS SURGICAL s.r.o. (25 000 Kč), STOPRO s.r.o. (25 000 Kč), ELEMAN s.r.o. (24 000 Kč), paní Lenka KOTRLOVÁ (24 000 Kč), AVON COSMETICS s.r.o. (23 205 Kč), paní Milena CHLUMSKÁ (22 400 Kč), NÁVRAT DOMŮ (21 000 Kč), pan Jiří KAMÍR (20 740 Kč), ABE.TEC s.r.o. (20 000 Kč), ACI – AUTO COMPONENTS INTENATIONAL s.r.o. (20 000 Kč), ADIP s.r.o. (20 000 Kč), paní Mgr. Eliška BARTHELEMY (20 000 Kč), BHS s.r.o.(20 000 Kč), pan Alexander BRANYIK (20 000 Kč), pan Jiří BŘEZOVSKÝ (20 000 Kč), pan Borek ČINKA (20 000 Kč), CTS – servis s.r.o. (20 000 Kč), CZECH COMPUTER s.r.o. (20 000 Kč), EKOZIS s.r.o. (20 000 Kč), ELSACO (20 000 Kč), pan Jindřich FRANC (20 000 Kč), pan Ing. Jiří HANZAL (20 000 Kč), HELIA TRADE s.r.o. (20 000 Kč), INTEREL EPACC (20 000 Kč), INTEREL PRAHA (20 000 Kč), INTERMA (20 000 Kč), pan Radek JANEČEK (20 000 Kč), KLAN s.r.o. (20 000 Kč), pan Ing. Richard KNECHT (20 000 Kč), KONZUM obchodní družstvo (20 000 Kč), paní Ludmila MARVANOVÁ (20 000 Kč), pan Ing. Jaroslav NAVRÁTIL (20 000 Kč), PLASTMONT BUREŠ s.r.o. (20 000 Kč), PODLAHY LIŠKA (20 000 Kč), paní Michaela POLÁKOVÁ (20 000 Kč), PROVIDENT FINANCIAL (20 000 Kč), pan RNDr. Ladislav PŮČEK (20 000 Kč), RAVIKON a.s. (20 000 Kč), ROUS SURGICAL s.r.o. (20 000 Kč), pan Miroslav SLOUKI (20 000 Kč), pan Ing. Luděk STEFFL (20 000 Kč), CSc., pan Petr STROMECKÝ (20 000 Kč), pan Ing. K. SUKUP (20 000 Kč), SUN CHEMICAL s.r.o. (20 000 Kč), pan Ivan ŠINDELÁŘ (20 000 Kč), pan Miroslav ŠTANDERA (20 000 Kč), pan Ing. Petr ŠTĚPÁNEK (20 000 Kč), TOMAN ZPZ s.r.o. (20 000 Kč), pan Jaromír VAŠEK (20 000 Kč), VISION s.r.o. (20 000 Kč), paní Věra VLACHOVÁ (20 000 Kč), VÝSTAVBA SÍTÍ Kolín a Z + M SERVIS s.r.o. (20 000 Kč), THE PRAGUE CONCERT (19 714 Kč), STAVBY SILNIC A ŽELEZNIC (19 200 Kč), paní Helena NOHALOVÁ (18 510 Kč), TBWA Praha s.r.o. (18 000 Kč), ZŠ FRYCOVICKÁ (16 618 Kč), paní Jana SOVÁKOVÁ (16 500 Kč), AUDATEX Česká republika (15 000 Kč), CAMINUS s.r.o. (15 000 Kč), CASTA INVEST a.s. (15 000 Kč), CELLULA s.r.o. (15 000 Kč), CLIMFILM Brno s.r.o. (15 000 Kč), DELTA ARMY s.r.o. (15 000 Kč), EE project s.r.o. (15 000 Kč), EVEN a.s. (15 000 Kč), HANKER BOHEMIA s.r.o. (15 000 Kč), pan Jiří HLAVÁČEK (15 000 Kč), pan Jakub CHALUPA (15 000 Kč), IVAX Pharmaceuticals s.r.o. (15 000 Kč), pan Jiří KAMLACH (15 000 Kč), LÉKÁRNA MEZI TRHY (15 000 Kč), pan Ing.Miloš MERTL (15 000 Kč), NAVISAT STADLER s.r.o. (15 000 Kč), paní Vlasta NAVRÁTILOVÁ (15 000 Kč), NOELL a.s. (15 000 Kč), OS DOPRAVY (15 000 Kč), PARAMACOM PRAGUE s.r.o. (15 000 Kč), paní Kamila PETRASOVÁ (15 000 Kč), pan Roman PLISKA (15 000 Kč), pan Vítězslav PUŽEJ (15 000 Kč), pan Jaroslav RŮŽIČKA (15 000 Kč), pan Miroslav STEINDLER (15 000 Kč), pan Ing. Pavel TYC (15 000 Kč), UBM BOHEMIA (15 000 Kč), UNITY GDG s.r.o. (15 000 Kč), pan Radovan VRBKA (15 000 Kč), VSP DATA a.s. (15 000 Kč), pan Jiří ZRALÝ (15 000 Kč), paní Pavla PARTLOVÁ (14 000 Kč), pan Luděk ŠEBESTA (13 700 Kč), pan Mgr. František HRUDKA (13 250 Kč), paní Jana HAVRÁNKOVÁ (13 000 Kč), pan Karel HORÁK (13 000 Kč), pan Ing. Pavel KLIER (12 729 Kč), paní PhDr. Hana KORMOUTOVÁ (12 500 Kč), pan Luděk VOLF (12 222 Kč), pan Vlastimil MARUŠÁK (12 200 Kč), pan RNDr. Petr BEDRNÍK (12 000 Kč), EPIDAURUS LR s.r.o. (12 000 Kč), GLAVERBEL s.r.o. (12 000 Kč), HUNNEBECK BOHEMIA (12 000 Kč), pan Ing. Luděk KLAZAR (12 000 Kč), KRUŠNOHORSKÁ STAVEBNÍ (12 000 Kč), paní Jana MARENČÁKOVÁ (12 000 Kč), pan Petr SKŘIVAN (12 000 Kč), paní Miroslava ZAVŘELOVÁ (12 000 Kč), pan Matěj KOPECKÝ (11 950 Kč), BIOPHARM ,výzkumný ústav (11 650 Kč), pan Čeněk Nykodem – PÍSÍČKO (11 356 Kč), pan Vít SROLLER (11 111 Kč), pan Luděk VOLF (11 111 Kč), pan Andreas WEBER (11 111 Kč), pan Ing. Karel ČADAN (11 000 Kč), pan Ing. Jiří PROUZA (11 000 Kč), pan Ivan ROSSLER (11 000 Kč), pan Pavel SNIEGON (10 400 Kč), pan Jiří KREJČÍŘ (10 100 Kč) a finanční dar 10 000 Kč darovali: ABB s.r.o., pan Lubomír ADAMEC, AMOENA s.r.o., ATMOS Chrást s.r.o., AXIM s.r.o., BALCHEM s.r.o., paní Ilona BARINOVÁ, paní Růžena BASLEROVÁ, pan I. BAŽANT, pan Miroslav BAŽANT, paní BERNÁ, pan Mgr. Martin BOUČEK, BRAND BROTHERS s.r.o., pan MUDr. Antonín BRZEK, paní Milada BULDERBERGSOVÁ, BUTTERFLY SERVICES s.r.o., pan David ČÁLEK, CEZEMIX s.r.o. , paní Marie CIZTINSKÁ, COMTE s.r.o., CS CZK, CZ TEPLO s.r.o., pan Dušan ČERVENEC, ČESKÁ SPOLEČNOST PRŮMYSLOVÁ, ČESKÁ STOLNĚTENISOVÁ SPOLEČNOST, pan Miroslav DĚDINA, paní JUDr. Hana DEJLOVÁ, DEMA DECOR CZ s.r.o., DEUS s.r.o., pan Ing. Ivan DOBAS, pan Ing. Jan DOLEŽAL, DUBTRACKS s.r.o., pan J. DUŠEK, paní Jitka DVOŘÁČKOVÁ, EBH–HAUS s.r.o., ECT s.r.o., ELFETEX s.r.o., EUROIMPEX CZ s.r.o., pan Pavel FEJFAR, FOBECO s.r.o., pan Ing. František FORET, pan GLACNER, pan Petr GRUFÍK, paní Ing. Marcela HÁVOVÁ, HBO ČESKÁ REPUBLIKA, HBPO CZECH s.r.o., pan Ing. Josef HLAVNIČKA, pan Václav HOLIK, paní Ludmila HOPIANOVÁ, pan Dušan HOPP – Autodíly servis, pan Ing. Petr HRUBEŠ, paní I. CHROMČÁKOVÁ, INHR – TECHNIKA s.r.o., IMUNO–ALEGRO s.r.o., INSERVIS s.r.o., pan Z. JANÁČ, pan Ing. Ludvík JANČÁLEK, JHP s.r.o., paní Hana JÍROVÁ, pan Jiří JÍROVEC, KAMPOS s.r.o., paní Zdenka KAPICOVÁ, pan Petr KASAL, paní Alena KASALOVÁ, pan Karel KLANICA, pan Radim KNOR, paní MUDr. Helena KOMŮRKOVÁ, KOVOTEX výrobní družstvo, pan Ing. Jiří KOŽÍŠEK, pan František KRÁL, paní Jitka KUDLÁČKOVÁ, paní Jana KUHNLOVÁ, pan Ing. Rostislav KUNEŠ, paní Věnceslava KYJOVSKÁ, K/S s.r.o., L.N.O. s.r.o., pan Petr LANDSMANN, paní Renee LAVECKÁ, LÉKAŘSKÝ ODBOROVÝ KLUB, Paní JUDr. Hana LUKEŠOVÁ, paní Markéta LUKEŠOVÁ, pan Jaromír MACHÁČEK – J.A.D., MANAFAS s.r.o., MARCA CZ s.r.o., pan Ing. Pavel MATĚJKA, MGC SERVIS s.r.o., pan JUDr. Jaromír MLEJNSKÝ, pan Dušan MLYNARČIK, pan Oliver MOKRIS, MOTKOV PRAHA, NEW YORKER s.r.o. Brno, pan Václav NOVÁK, NUKLEA medical center s.r.o., OK.TRANS s.r.o., pan Ing. Marek OREL, paní K. PANSKÁ, paní Ing. Zdeňka PÁTKOVÁ, pan Emil PAŽOUT, paní Ing. Dana PEIKERTOVA, pan Martin PEROUTKA, PIVOVAR A RESTAURACE U FLEKŮ, PLZEŇSKÁ TEPLÁRENSKÁ a.s., PNEU SPÁLENSKÝ s.r.o., pan Ing. I. PRÁCHENSKÝ, PROCENTO, PROJAS s.r.o., paní Marta PROSTECKÁ, paní Věra PŘIBYLOVÁ, paní Květa RADECHOVSKÁ, REC CZK, RETRIM–CZ s.r.o., pan Jiří ŘEŘICHA, pan Alexander SANDMANN, SELEKTA PACOV s.r.o., paní Blanka SCHWARZEROVA, SIEZA s.r.o., SINAR s.r.o., SKAMPA s.r.o., SOTERAL s.r.o., pan Zdeněk SOUKAL, SPONDR CMS s.r.o., pan Jiří STEIF, paní Marcela STEINZOVÁ, paní Hana SUCHÁ, pan Milan SUCHÝ, paní Ing. Hana ŠEVČÍKOVÁ, paní Marie ŠIMKOVÁ, pan Miroslav ŠTECHER, pan Dalibor ŠTRUNC, TAB průmyslová a zábavní elektronika s.r.o., TERSET s.r.o., paní Vladimíra TICHÁ, paní MUDr. J. TOLAROVÁ, TRANGO s.r.o., pan František TRÁVNÍK, pan Ing. TUREK, pan Josef VALDHANS, VALET MT s.r.o., pan PaedDr. Dušan VAVRLA, paní Martina VAVŘINCOVÁ, VIAMEDIA s.r.o., VLTAVÍN LEAS a.s., VODNÍ ZDROJE Lovosice s.r.o., VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY Pardubice s.r.o., pan Mgr. Martin VRBA, pan JUDr. Petr VYROUBAL, pan prof. MUDr. Vladimír WÁGNER, pan Vlad. WAIGNER, pan Andreas WEBER, pan Milan ZACHARIAŠ, paní PhDr. Eva ZAORALOVÁ, pan Radek ZAVŘEL a paní Markéta ZEITHAMLOVÁ.                                                  D Ě K U J E M E !

Odkazy pro ohrožené děti

In memoriam mnohokrát s úctou děkujeme zesnulé paní Evě HADERKOVÉ za odkaz finanční hotovosti ve výši 116 300 Kč.

Největší věcné dary

NECKERMANN s.r.o. (500 000 Kč – sleva na nábytku a věcné vybavení Klokánků), Obec SOBOTÍN (460 000 Kč – nemovitost s pozemkem na nový Klokánek), GlaxoSmithKline s.r.o. (459 860 Kč – 1194 očkovacích vakcín Twinrix pro děti v Klokáncích a náhradních rodinách), ALBATROS a.s. (422 280,40 Kč – knihy), HORTIM – INTERNATIONAL s.r.o. (404 600 Kč – vybudování dětského hřiště s dřevěným programem spol. Tomovy parky s.r.o.), CHARLES PEAKE (267 700 Kč – automobil Honda), Jiří Fiedler BM ART AGENCY (89 000 Kč – vstupenky na koncerty), AKIM nakl. Monika Zralá (85 000 Kč – omalovánky, pexesa, hry), SNĚŽKA v.d. (72 698 Kč – nábytek pro náhradní rodinu), Naděžda BARTUSOVÁ – Naďa zdravotnická prodejna (53 471,20 Kč – zdravotní obuv), SPELI a.s. (50 206,10 Kč – dveře pro rekonstrukci Klokánka), AVON COSMETICS s.r.o. (50 000 Kč – kosmetika), KAPPENBERGER+BRAUN, Elektro–Technik s.r.o. (50 000 Kč – elektrické spotřebiče), MOCRONIX s.r.o. (50 726 Kč – elektronika), ART VISION (50 000 Kč – program na vánočním setkání náhr. rodin v hotelu HILTON), SPORT SCHWARZKOPF v.o.s. (47 310 Kč – oděvy, sportovní vybavení), Vilém JANSA – STAVITELSTVÍ (40 710 Kč – dřevěná okna, stavební a konzultační činnost), MORA–TOP s.r.o. (34 500 Kč – chladničky a pračky), ANTARES a.s. (31 464,55 Kč – kancelářské vybavení), paní Gabriela FILIPPI (30 000 Kč – vystoupení na vánočním koncertu), MAERSK LOGISTICS Czech Republic s.r.o. (30 000 Kč – vánoční dárky), pan Roman ONDRÁČEK (30 000 Kč – vystoupení na vánočním koncertu), pan Miloš POKORNÝ (30 000 Kč – vystoupení na vánočním koncertu), paní Darina ROLINCOVÁ (30 000 Kč – vystoupení na vánočním koncertu), KLIKA&DVOŘÁK s.r.o. (25 000 Kč – zemní a bourací práce), PRESCO GROUP s.r.o. (22 312,50 Kč – kalendáře rok 2006), paní Mgr. Karolína PEAKE (21 627 Kč – vánoční dárky), TACITURNE a.s. (20 600 Kč – vánoční dárky), SOPRAS s.r.o. (20 206 Kč – koloběžky, minikola, batohy), EUROMEDIA GROUP k.s. (20 000 Kč – knihy), SILEX s.r.o. (20 000 Kč – přikrývky a polštáře), pan Pavel SVOBODA (20 000 Kč – moderování plesu FOD v Plzni), COSMO TRADING s.r.o. (17 730,50 Kč – domácí potřeby), pan Milan VÁVRA (16 000 Kč – plechová garáž), CROCODILLE ČR s.r.o. (15 592 Kč – bagety na vánoční akci pro děti), PNEUSERVIS JM Jan Mareš (15 000 Kč – materiál a služby), ABALON s.r.o. (14 750 Kč – novoročenky FOD), PC servis KB s.r.o. (14 500 Kč – počítač), PRIOR ČERSKÁ REPUBLIKA a.s. (14 000 Kč – pronájem reklamní plochy), pan Jan KABÁT (13 700 Kč – mříže, sloupky na plot), INCOM Textiles s.r.o. (13 092 Kč – přikrývky), AMERICKÁ AMBASÁDA (13 052 Kč – nábytek), paní Mgr. Dagmar SUCHÁNKOVÁ (12 518 Kč – opalovací krémy, vitamínové tablety), KLB s.r.o. (12 385 Kč – kopírovací stroj Canon), ALFACOM CZECH (11 744 Kč – zboží pro Klokánek), MH Sport (10 650 Kč – sportovní oblečení), paní Lenka KETTNEROVÁ (10 320 Kč – potraviny), McTREE a.s. (10 000 Kč – 3 lednice), PENAM a.s. (10 000 Kč – zboží pro AD Olomouc), pan Vojtěch RÝZNAR (10 000 Kč – počítač), PRAŽSKÁ SPRÁVA NEMOVITOSTÍ s.r.o. (osobní automobil Škoda Felicia r.v. 1997), YATE s.r.o. (sportovní vybavení), hotel HILTON (bezplatný pronájem sálu a služeb, pomoc pracovníků na vánoční setkání náhradních rodin).   
D Ě K U J E M E !

Klokánkovi do kapsičky

K 31. prosinci 2005 bylo v kasičkách v lékárnách v rámci této akce vybráno celkem 1 511 864,90 Kč. Děkujeme mnohokrát všem lékárnám a všem jejich zákazníkům, kteří do našich kasiček přispěli. V sobotu 3. prosince 2005 se v Národním domě na Smíchově uskutečnil Benefiční koncert za podpory Alliance UniChem CZ s.r.o. a České lékárnické komory s výtěžkem 330 000 Kč ve prospěch projektu KLOKÁNEK.

Dotace a nadační příspěvky

MPSV ČR (5 167 300 Kč), Magistrát hl. města PRAHA (611 000 Kč), Statutární město OSTRAVA (375 000 Kč), Statutární město OPAVA (320 000 Kč), Nadace EUROTEL (300 000 Kč), Statutární město PLZEŇ (300 000 Kč), Krajský úřad STŘEDOČESKÝ KRAJ (175 000 Kč), Nadace Terezy MAXOVÉ (150 000 Kč), Krajský úřad PARDUBICKÝ KRAJ (100 000 Kč), Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 (100 000 Kč), Nadace ČEZ (50 000 Kč), Město KROMĚŘÍŽ (20 000 Kč), Statutární město ZLÍN (20 000Kč).

D Ě K U J E M E !

Příjmy a výdaje FOD v roce 2005

zpravo45.gif

Pobočky   FOD

Praha, Na Poříčí 6, 110 00 Praha 1, tel./fax:224 221 137, 224 236 655
Andělská Hora 197, 793 32 Světlá Hora 2, tel.: 554 725 371
Beroun, S. K. Neumanna 1141, Beroun 4, 266 01, pošt. schr. 19,
tel.: 311 626 173
Brno, Francouzská 58, 602 00, tel.: 545 215 105, fax: 545 215 018
České Budějovice, Senovážné nám. 2, 370 01, tel.: 386 356 868
Hodonín, Národní 91/93, 695 01, tel.: 518 374 418
Chomutov, Riegrova 5379, 430 02, tel.: 474 650 575
Kroměříž, Riegrovo nám. 193, 767 01, tel./fax.: 573 345 555
Litoměřice, U Trati 3, 412 01, tel.: 416 735 551
Manětín 150, 331 62, tel.: 373 313 077
Most, Budovatelů 1987, 434 01, tel.: 476 700 082
Olomouc, Sokolská 50, 772 00, tel./fax: 585 221 649
Opava, Zacpalova 27, 746 01, tel.: 553 616 497Ostrava, hotelový dům Jindřich, Nádražní 66, 702 00 Ostrava 1,
tel.: 596 112 341
Pardubice, Nerudova 880, 530 02, tel.: 466 530 981
Plzeň, Barrandova 8, 326 00, tel./fax: 377 455 132
Prostějov, Lidická 86, 796 01, tel.: 582 331 668
Tábor, nám. Fr. Křižíka 2840, 390 01, tel./fax: 381 254 606
Teplice, Masarykova 50, 415 01, tel.: 417 570 046
Zábřeh, Sušilova 40, 789 01, tel.: 583 411 714
Zlín, Sportovní hala, U Zimního stadionu 4286, 760 01, tel.: 577 432 538
Žatec, Studentská 1044, 438 01, tel./fax: 415 714 040
Centrum náhradní rodinné péče Ostrava, Bieblova 8, 701 01,
tel./fax: 596 111 132
Klokánek (ústřední) Praha 8, Chabařovická 1125/4, 182 00, tel.: 283 881
102, 283 881 097, fax: 283 881 402

Pozvánka na členské shromáždění FOD

Naše členy co nejsrdečněji zveme na XIV. Členské shromáždění Fondu ohrožených dětí, které se koná v sobotu dne 10. června 2006 od 10.00 hodin (prezence od 9.00 hod.) v Klokánku Praha 10 – Štěrboholy, K Učilišti 15. Na programu bude Zpráva o činnosti za rok 2005, zpráva o hospodaření FOD, zpráva revizní komise, Plán činnosti na další období do členského shromáždění v roce 2007, informace o legislativních změnách, další aktuální informace a diskuse. (Klokánek Štěrboholy sousedí s Auto Essa, ke kterému vedou směrovky. Spojení hromadnou dopravou: Autobus č. 163 z konečné metra trasy A „Skalka”, výstupní zastávka „U Slunce” nebo Eurobus k blízkému obchodnímu centru Europark z konečné metra linky A „Skalka” či metra linky C „Háje”).

ČEPS nám již podruhé daroval milion!

Ryze česká akciová společnost ČEPS (Česká energetická přenosová soustava) se sídlem v Praze 10 patří k našim největším dárcům a sponzorům. Nejen loni, ale i letos nám darovala milion korun pro Klokánek v Praze 10 – Štěrboholích. V naší velmi tíživé finanční situaci nám to nesmírně pomohlo! Generální ředitelka a předsedkyně představenstva paní Ing. Ludmila Petráňová a tisková mluvčí paní Ing. Jitka Matisková již dvakrát děti v Klokánku Štěrboholy navštívily. Jak potvrzuje i fotografie, v Klokánku se oběma dámám líbilo a s dětmi se hned skamarádily. ČEPS, a.s., vznikl v roce 1999 vyčleněním přenosové soustavy z ČEZu. Provozuje elektroenergetickou přenosovou soustavu v celé ČR a zajišťuje, aby elektrická energie proudila od výrobců ke spotřebitelům spolehlivě a aby v přenosové síti bylo v každém okamžiku právě tolik elektřiny, kolik se spotřebovává. ČEPS se v loňském roce mimo jiné umístil mezi 100 nejúspěšnějšími českými podniky a jeho generální ředitelka získala v roce 2004 titul Manažerka roku.  

D Ě K U J E M E !

zpravo46.gif

Generální ředitelka ČEPS, a .s., Ing. Ludmila Petráňová (vlevo) a tisková mluvčí Ing. Jitka Matisková (vpravo) na návštěvě v Klokánku Štěrboholy.

Informace o vydavateli

Zpravodaj Fondu ohrožených dětí číslo 1/2006 (vyšlo v květnu 2006), vydává rada FOD se sídlem: Na Poříčí 6, Praha 1, 110 00, tel./fax: 224 236 655, 224 221 137, IČ: 004 99 277, stránky FOD na internetu: www.fod.cz, e–mail: [email protected]_cz, číslo zvláštního účtu celonárodní sbírky FOD: 30 55 103/0300 ČSOB, číslo sbírkového účtu: 171555000/0300 a.s., divize PS Praha 4, redaktorka: Marie Vodičková.